Pablo Cuevas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pablo Cuevas
Pablo Cuevas na French Open 2018
Stát UruguayUruguay Uruguay
Datum narození 1. ledna 1986 (33 let)
Místo narození Concordia, Entre Ríos, Argentina
Bydliště Salto, Uruguay
Výška 180 cm
Váha 80 kg
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 7 897 616 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 212–179
Tituly 6 ATP, 13 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění 19. místo (15. srpna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2016, 2018, 2019)
French Open 3. kolo (2015, 2016, 2017)
Wimbledon 2. kolo (2009)
US Open 2. kolo (2009, 2010, 2015, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 196–148
Tituly 9 ATP, 15 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění 14. místo (20. dubna 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2016)
French Open vítěz (2008)
Wimbledon 3. kolo (2014)
US Open 3. kolo (2009, 2013)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2015)
US Open čtvrtfinále (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201905066. května 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pablo Gabriel Cuevas Urroz (* 1. ledna 1986 Concordia, Entre Ríos) je uruguayský profesionální tenista narozený v Argentině. S Peruáncem Luisem Hornou zvítězil ve čtyřhře French Open 2008. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest singlových a devět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šestnáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2016 na 19. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2009 na 14. místě. Trénují ho Alberto Mancini a Facundo Savio.[2]

S Peruáncem Luisem Hornou si zahráli čtyřhřu na Turnaji mistrů 2008, kde postoupili z červené základní skupiny do semifinále. V něm je vyřadila kanadsko-srbská dvojice Daniel Nestor a Nenad Zimonjić.

Člena elitní světové desítky poprvé porazil na Miami Masters 2011, kde ve druhém kole přehrál osmého hráče žebříčku Američana Andyho Roddicka. Světové pětky zdolal na China Open 2015 a Rio Open 2016. V prvním případě porazil českého tenistu Tomáše Berdycha a ve druhém Španěla Rafaela Nadala. Na Monte-Carlo Rolex Masters 2017, kde vyhrál deblovou trofej, zdolal ve třetím kole dvouhry světovou trojku Stana Wawrinku ze Švýcarska.

V uruguayském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 utkáním 2. skupiny Americké zóny proti Haiti, v němž vyhrál obě dvouhry a se Sansonettim prohrál čtyřhru. Uruguayci zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 26–6 ve dvouhře a 12–4 ve čtyřhře.[3]

Uruguay reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval jako jedenáctý nasazený. Po výhře nad Gruzíncem Nikolozem Basilašvilim vypadl ve druhém kole s Brazilcem Thomazem Belluccim.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2008 French Open antuka Peru Luis Horna Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–3

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–1 D; 2–2 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (5–3 D; 4–6 Č)

Dvouhra: 10 (6–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 13. července 2014 Bastad, Švédsko antuka Portugalsko João Sousa 6–2, 6–1
Vítěz 2. 27. července 2014 Umag, Chorvatsko antuka Španělsko Tommy Robredo 6–3, 6–4
Vítěz 3. 15. února 2015 Sao Paolo, Brazílie antuka (h) Itálie Luca Vanni 6–4, 3–6, 7–6(7–4)
Finalista 1. 2. května 2015 Istanbul, Turecko antuka Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–7(11–13)
Vítěz 4. 21. února 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Argentina Guido Pella 6–4, 6–7(5–7), 6–4
Vítěz 5. 28. února 2016 Sao Paolo, Brazílie (2) antuka Španělsko Pablo Carreño Busta 7–6(7–4), 6–3
Finalista 2. 25. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva USA Steve Johnson 6–7(5–7), 5–7
Finalista 3. 17. července 2016 Hamburk, Německo antuka Slovensko Martin Kližan 1–6, 4–6
Vítěz 6. 8. března 2017 Sao Paolo, Brazílie (3) antuka Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–7(3–7), 6–4, 6–4
Finalista 4. 5. května 2019 Estoril, Portugalsko antuka Řecko Stefanos Cicipas 3–6, 6–7(4–7)

Čtyřhra: 17 (9–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 20. dubna 2008 Houston, Spojené státy antuka Španělsko Marcel Granollers Lotyšsko Ernests Gulbis
Německo Rainer Schüttler
5–7, 6–7(3–7)
Vítěz 1. 7. června 2008 French Open, Paříž, Francie antuka Peru Luis Horna Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–3
Vítěz 2. 7. února 2009 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Brian Dabul Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
6–3, 6–3
Vítěz 3. 25. října 2009 Moskva, Rusko tvrdý (h) Španělsko Marcel Granollers Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
4–6, 7–5, [10–8]
Vítěz 4. 14. února 2010 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Španělsko Marcel Granollers Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
7–5, 6–4
Finalista 2. 9. května 2010 Estoril Open, Portugalsko antuka Španělsko Marcel Granollers Španělsko Marc López
Španělsko David Marrero
7–6(7–1), 4–6, [4–10]
Finalista 3. 29. září 2013 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Argentina Horacio Zeballos USA Eric Butorac
Jihoafrická republika Raven Klaasen
2–6, 4–6
Finalista 4. 16. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Horacio Zeballos Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
5–7, 4–6
Finalista 5. 4. května 2014 Estoril, Portugalsko (2) antuka Španělsko David Marrero Mexiko Santiago González
USA Scott Lipsky
3–6, 6–3, [8–10]
Vítěz 5. 17. května 2015 Řím, Itálie antuka Španělsko David Marrero Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–4, 7–5
Finalista 6. 27. června 2015 Nottingham, Spojené králvoství tráva Španělsko David Marrero Austrálie Chris Guccione
Brazílie André Sá
2–6, 5–7
Finalista 7. 24. dubna 2016 Barcelona, Špnělsko antuka Španělsko Marcel Granollers USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–7, 5–7
Vítěz 6. 25. února 2017 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko Pablo Carreño Busta Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–4, 5–7, [10–8]
Vítěz 7. 23. dubna 2017 Monte-Carlo, Monako antuka Indie Rohan Bopanna Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
6–3, 3–6, [10–4]
Finalista 8. 30. července 2017 Hamburk, Německo antuka Španělsko Marc López Chorvatsko Ivan Dodig
Chorvatsko Mate Pavić
3–6, 4–6
Vítěz 8. 5. srpna 2017 Kitzbühel, Rakousko antuka Argentina Guillermo Durán Chile Hans Podlipnik-Castillo
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–4, 4–6, [12–10]
Vítěz 9. 29. října 2017 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Brazílie Marcelo Demoliner
USA Sam Querrey
7–6(9–7), 6–7(4–7), [11–9]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 844. 411. 266. 117. 50. 63. 142. 221. 30. 40. 22. 32. 89.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 1119. 352. 193. 59. 40. 62. 210. 63. 54. 34. 34. 21. 44.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pablo Cuevas na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Pablo Cuevas na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201905066. května 2019
  2. (anglicky) Pablo Cuevas na stránkách ATP Tour, přístup: 201905066. května 2019
  3. (anglicky) Pablo Cuevas na stránkách Davis Cupu, přístup: 201905066. května 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]