Raven Klaasen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raven Klaasen
Raven Klaasen na French Open 2019
Stát Jihoafrická republikaJihoafrická republika Jihoafrická republika
Datum narození 16. října 1982 (37 let)
Místo narození Kapské Město, JAR
Bydliště King William's Town, JAR
Výška 180 cm
Váha 71 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 3 357 594 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 7–5
Tituly 0 ATP, 8 Futures
Nejvyšší umístění 208. místo (24. října 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo kvalifikace (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 261–167
Tituly 16 ATP, 10 challengerů, 18 Futures
Nejvyšší umístění 7. místo (5. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2014)
French Open 3. kolo (2018)
Wimbledon finále (2018)
US Open čtvrtfinále (2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů finále (2016, 2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2017)
French Open 2. kolo (2014)
Wimbledon 3. kolo (2015)
US Open 2. kolo (2014, 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20191203a3. prosince 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raven Klaasen (* 16. října 1982 Kapské Město) je jihoafrický profesionální tenista, specializující se na čtyřhru. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour šestnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu Futures získal osm titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2011 na 208. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2019 na 7. místě. Trénuje ho Stephan De Kock.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do dvou finále mužské čtyřhry. Na Australian Open 2014 v něm po boku Američana Erica Butorace nestačili na polsko-švédskou dvojici Łukasz Kubot a Robert Lindstedt a ve Wimbledonu 2018 podlehl s Michaelem Venusem v pětisetové bitvě Miku Bryanovi a Jacku Sockovi. Rovněž na Turnaji mistrů 2016 a 2019 odešel z finále čtyřhry poražen, poprvé s Ramem a podruhé s Venusem.

V jihoafrickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Makedonii, v němž vyhrál čtvrtou dvouhru nad Ilijou Martinovskim. Do dubna 2017 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2013 si připsal premiérové tři tituly na okruhu ATP Tour ve čtyřhře. Nejdříve triumfoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur po boku stabilního švédského spoluhráče Johana Brunströma. Ve finálovém duelu přehráli kolumbijský pár Juan Sebastián Cabal a Robert Farah.

V září získali trofej na metském turnaji po výhře nad francouzskou dvojicí Nicolas Mahut a Jo-Wilfried Tsonga. Následující týden pokračoval na „vítězné vlně“ a s Američanem Ericem Butoracem si připsal titul na Proton Malaysian Open v malajsijském Kuala Lumpuru. V rozhodujícím utkání je nezastavila uruguaysko-argentinská dvojice Pablo Cuevas a Horacio Zeballos.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1982 v jihoafrickém Kapském Městě. Jeho rodiče jsou učitelé, kteří také hráli závodně tenis. Má bratra a sestru. Hovoří anglicky a afrikánsky.[1]

S tenisem začal v šesti letech. Za preferovaný uvádí tvrdý povrch a jako silný úder podání.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2014 Australian Open tvrdý USA Eric Butorac Polsko Łukasz Kubot
Švédsko Robert Lindstedt
3–6, 3–6
Finalista 2018 Wimbledon tráva Nový Zéland Michael Venus USA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–2 Č)
Turnaj mistrů (0–2 Č)
ATP Tour Masters 1000 (2–3 Č)
ATP Tour 500 (5–2 Č)
ATP Tour 250 (9–10 Č)

Čtyřhra: 35 (16–19)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 10. února 2013 Montpellier, Francie tvrdý (h) Švédsko Johan Brunström Francie Marc Gicquel
Francie Michaël Llodra
3–6, 6–3, [9–11]
Vítěz 1. 25. května 2013 Nice, Francie antuka Švédsko Johan Brunström Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–2
Vítěz 2. 22. září 2013 Mety, Francie tvrdý (h) Švédsko Johan Brunström Francie Nicolas Mahut
Francie Jo-Wilfried Tsonga
6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 3. 29. září 2013 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) USA Eric Butorac Uruguay Pablo Cuevas
Argentina Horacio Zeballos
6–2, 6–4
Finalista 2. 25. ledna 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý USA Eric Butorac Polsko Łukasz Kubot
Švédsko Robert Lindstedt
3–6, 3–6
Vítěz 4. 16. února 2014 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 6–4
Vítěz 5. 19. října 2014 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) USA Eric Butorac Filipíny Treat Huey
USA Jack Sock
6-4, 6-3
Finalista 3. 11. ledna 2015 Čennaí, Indie tvrdý Indie Leander Paes Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun
Spojené království Jonathan Marray
3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 6. 17. ledna 2015 Auckland, Nový Zéland tvrdý Indie Leander Paes Spojené království Dominic Inglot
Rumunsko Florin Mergea
7–6(7–1), 6–4
Finalista 4. 22. února 2015 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Indie Leander Paes USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [6–10]
Finalista 5. 23. května 2015 Ženeva, Švýcarsko antuka Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
5–7, 6–4, [7–10]
Vítěz 7. 21. června 2015 Halle, Německo tráva USA Rajeev Ram Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
7–6(7–5), 6–2
Finalista 6. 4. října 2015 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) USA Rajeev Ram Filipíny Treat Huey
Finsko Henri Kontinen
6-7(4-7), 2-6
Vítěz 8. 11. října 2015 Tokio, Japonsko tvrdý Brazílie Marcelo Melo Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–5), 3–6, [10–7]
Vítěz 9. 18. října 2015 Šangaj, ČLR tvrdý Brazílie Marcelo Melo Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–3, 6–3
Finalista 7. 2. dubna 2016 Miami, Spojené státy tvrdý USA Rajeev Ram Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
7–5, 1–6, [7–10]
Finalista 8. 21. května 2016 Ženeva, Švýcarsko (2) antuka USA Rajeev Ram USA Sam Querrey
USA Steve Johnson
4–6, 1–6
Finalista 9. 11. června 2016 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Spojené království Dominic Inglot Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 3–6, [9–11]
Vítěz 10. 19. června 2016 Halle, Německo (2) tráva USA Rajeev Ram Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–5), 6–2
Vítěz 11. 1. října 2016 Čcheng-tu, ČLR tvrdý USA Rajeev Ram Španělsko Pablo Carreño Busta
Polsko Mariusz Fyrstenberg
7–6(7–2), 7–5
Finalista 10. 9. října 2016 Tokio, Japonsko tvrdý USA Rajeev Ram Španělsko Marcel Granollers
Polsko Marcin Matkowski
2−6, 6−7(4−7)
Finalista 11. 20. listopadu 2016 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) USA Rajeev Ram Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
6–2, 1–6, [8–10]
Vítěz 12. 26. února 2017 Delray Beach, Spojené státy tvrdý USA Rajeev Ram Filipíny Treat Conrad Huey
Bělorusko Max Mirnyj
7–5, 7–5
Vítěz 13. 18. března 2017 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Rajeev Ram Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(1–7), 6–4, [10–8]
Finalista 12. 18. června 2017 Rosmalen, Nizozemsko tráva USA Rajeev Ram Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
3–6, 4–6
Vítěz 14. 25. února 2018 Marseille, Francie (2) tvrdý (h) Nový Zéland Michael Venus Nový Zéland Marcus Daniell
Spojené království Dominic Inglot
6–7(2–7), 6–3, [10–4]
Finalista 13. 16. června 2018 Rosmalen, Nizozemsko tráva Nový Zéland Michael Venus Spojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor
6–7(3–7), 5–7
Finalista 14. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn
Spojené království
tráva Nový Zéland Michael Venus USA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7
Finalista 15. 12. srpna 2018 Toronto, Kanada tvrdý Nový Zéland Michael Venus Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
2–6, 7–6(9–7), [6–10]
Finalista 16. 7. října 2018 Tokio, Japonsko tvrdý (h) Nový Zéland Michael Venus Japonsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Finalista 17. 12. ledna 2018 Auckland, Nový Zealand (2) tvrdý Nový Zéland Michael Venus Japonsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
3–6, 4–6
Finalista 18. 19. května 2018 Řím, Itálie antuka Nový Zéland Michael Venus Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
1–6, 3–6
Vítěz 15. 23. června 2019 Halle, Německo tráva Nový Zéland Michael Venus Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [10–4]
Vítěz 16. 4. srpna 2019 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Nový Zéland Michael Venus Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–3, [10–2]
Finalista 19. 17. listopadu 2019 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Nový Zéland Michael Venus Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
3–6, 4–6

Tituly na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 10[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 17. května 2004 Fergana, Uzbekistán tvrdý Nizozemsko Jean-Julien Rojer Indie Harsh Mankad
Pákistán Ajsám Kúreší
6–3, 6–1
2. 19. července 2010 Lexington, Spojené státy tvrdý Jihoafrická republika Izak van der Merwe Austrálie Kaden Hensel
Austrálie Adam Hubble
5–7, 6–4, [10–6]
3. 15. listopadu 2010 Champaign, Spojené státy tvrdý (h) Jihoafrická republika Izak van der Merwe USA Ryler DeHeart
Kanada Pierre-Ludovic Duclos
4–6, 7–612, [10–4]
4. 16. května 2011 Fergana, Uzbekistán tvrdý USA John Paul Fruttero Jižní Korea Kyu Tae Im
Thajsko Danai Udomčoke
6–0, 6–3
5. 12. března 2012 Pingguo, ČLR tvrdý USA John Paul Fruttero Austrálie Colin Ebelthite
Austrálie Samuel Groth
6–2, 6–4
6. 23. dubna 2012 Kao-siung, Tchaj-wan tvrdý USA John Paul Fruttero Nový Zéland Daniel King-Turner
Dánsko Frederik Nielsen
66–7, 7–5, [10–8]
7. 14. května 2012 Fergana, Uzbekistán tvrdý Jihoafrická republika Izak van der Merwe Thajsko Sanchai Ratiwatana
Thajsko Sonchat Ratiwatana
6–3, 6–4
8. 29. října 2012 Ženeva, Švýcarsko tvrdý Švédsko Johan Brunström Německo Philipp Marx
Rumunsko Florin Mergea
7–62, 65–7, [10–5]
9. 21. ledna 2013 Heilbronn, Německo tvrdý (h) Švédsko Johan Brunström Austrálie Jordan Kerr
Švédsko Andreas Siljeström
6–3, 0–6, [12–10]
10. 11. února 2013 Quimper, Francie tvrdý (h) Švédsko Johan Brunström Spojené království Jamie Delgado
Spojené království Ken Skupski
3–6, 6–2, [10–3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Raven Klaasen na anglické Wikipedii a Raven Klaasen na nizozemské Wikipedii.

  1. a b Raven Kllasen Profile [online]. ATP World Tour [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]