Marcelo Melo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marcelo Melo

Marcelo Melo na vítězném French Open 2015
Přezdívka Žirafa (Giraffe)[1]
Stát BrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození 23. září 1983 (32 let)
Místo narození Belo Horizonte, Brazílie[1]
Bydliště Belo Horizonte, Brazílie[1]
Výška 203 cm[1]
Váha 87 kg[1]
Profesionál od 1998
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 3 009 249 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 1–0
Tituly 0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění 273. místo (21. listopadu 2005)
Čtyřhra
Poměr zápasů 343–223
Tituly 19 ATP, 11 challengerů, 25 Futures
Nejvyšší umístění 1. místo (2. listopadu 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2015)
French Open vítěz (2015)
Wimbledon finále (2013)
US Open semifinále (2013, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů finále (2014)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2010)
French Open finále (2009)
Wimbledon semifinále (2010)
US Open čtvrtfinále (2013
Poslední aktualizace: 2015-11-022. listopadu 2015

Marcelo Melo, celým jménem Marcelo Piheiro Davi de Melo,[1] (* 23. září 1983 Belo Horizonte) je brazilský profesionální tenista, deblový specialista a od listopadu 2015 do dubna 2016 světová jednička ve čtyřhře, jako první Brazilec v této části žebříčku a po Kuertenovi celkově druhý, když na čele strávil 22 týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál devatenáct deblových turnajů, včetně French Open 2015, na němž triumfoval s Chorvatem Ivanem Dodigem. Na challengerech ATPokruhu Futures získal dva tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2005 na 273. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2015 na 1. místě. Trénuje ho bratr a bývalý profesionální tenista David Melo.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 semifinále 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrál s Andrém Sá čtyřhru. Brazilci postoupili po vítězství 4:1 na zápasy. Do roku 2016 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 12–3 ve čtyřhře.[3]

Brazílii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008Pekingu, kde v mužské čtyřhře startoval s Andrém Sáem. Po vyřazení Berdycha se Štěpánkem v úvodním kole soutěž následně opustili po porážce od sedmého nasazené páru Mahesh Bhupathi a Leander Paes z Indie.

Zúčastnil se také londýnských Her XXX. olympiády, kde do mužské čtyřhry nastoupil po boku Thomaze Bellucciho na pozvání ITF. V prvním kole dohráli na raketách amerických světových jedniček a pozdějších olympijských vítězů BobaMika Bryanových.

Individuální kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál semifinále wimbledonské mužské čtyřhry 2007. V páru s Andrém Sá v něm podlehli francouzské dvojici pozdějších šampionů Arnaudu Clémentovi a Michaëlu Llodrovi. V úvodních třech kolech na londýnském pažitu odehráli několikahodinové pětisetové boje; ze druhého postoupili až po výhře 28–26 na gamy. V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Chorvatem Ivanem Dodigem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili Bob a Mike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam.

Grandslamovou trofej vybojoval s Dodigem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým, když zápas do vítězného konce po setech 6–7, 7–6 a 7–5.[4]

Z finále mixu French Open 2009 odešel s Američankou Vanií Kingovou poražen, když v napínavém dramatu nestačili na americký pár Liezel Huberová a Bob Bryan až poměrem míčů 7–10 v rozhodujícím supertiebreaku.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1983 v Belo Horizonte do rodiny systémového analytika Paula Ernane Daviho de Mela a ženy v domácnosti Roxany Pinheiro Daviové de Melové. Má dva starší bratry. Jedním z nich je bývalý profesionální tenista David Melo, který se stal jeho koučem.[1]

Tenis začal hrát v sedmi letech. Za silný úder uvedl volej a jako preferované pak tvrdý povrch a trávu.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Wimbledon tráva Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 2015 French Open antuka Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2009 French Open antuka USA Vania Kingová USA Liezel Huberová
USA Bob Bryan
5–7, 7–6(7–5), [10–7]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–1 Č)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (3–2 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (3–6 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (12–8 Č)

Čtyřhra: 37 (19–18)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 29. dubna 2007 Estoril, Portugalsko antuka Brazílie André Sá Argentina Martín García
Argentina Sebastián Prieto
3–6, 6–2, [10–6]
Vítěz 2. 6. ledna 2008 Adelaide, Austrálie tvrdý Argentina Martín García Austrálie Chris Guccione
Austrálie Robert Smeets
6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 3. 11. února 2008 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Brazílie André Sá Španělsko Albert Montañés
Španělsko Santiago Ventura
4–6, 6–2, [10–7]
Vítěz 4. 18. května 2008 Pörtschach, Rakousko antuka Brazílie André Sá Rakousko Julian Knowle
Rakousko Jürgen Melzer
7–5, 6–7(3–7), [13–11]
Finalista 1. 9. června 2008 Londýn – Queens, Spojené království tráva Brazílie André Sá Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
4–6, 6–7(3–7)
Vítěz 5. 17. srpna 2008 New Haven, Spojené státy tvrdý Brazílie André Sá Indie Mahesh Bhupathi
Bahamy Mark Knowles
7–5, 6–2
Finalista 2. 1. března 2009 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Brazílie André Sá USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 4–6
Vítěz 6. 25. května 2009 Kitzbühel, Rakousko antuka Brazílie André Sá Rumunsko Andrei Pavel
Rumunsko Horia Tecău
6–7(9–11), 6–2, [10–7]
Finalista 3. 14. června 2009 Londýn – Queens, Spojené království tráva Brazílie André Sá Jihoafrická republika Wesley Moodie
Rusko Michail Južnyj
4–6, 6–4, [6–10]
Finalista 4. 26. července 2009 Hamburk, Německo antuka Slovensko Filip Polášek Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Paul Hanley
3–6, 3–6
Finalista 5. 11. ledna 2010 Auckland, Nový Zéland tvrdý Brazílie Bruno Soares Nový Zéland Marcus Daniell
Rumunsko Horia Tecău
5–7, 4–6
Vítěz 7. 22. května 2010 Nice, Francie antuka Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
1–6, 6–3, [10–5]
Finalista 6. 1. srpna 2010 Gstaad, Švýcarsko antuka Brazílie Bruno Soares Švédsko Johan Brunström
Finsko Jarkko Nieminen
3–6, 7–6(7–4), [9–11]
Finalista 7. 26, září 2010 Mety, Francie tvrdý Brazílie Bruno Soares Jamajka Dustin Brown
Nizozemsko Rogier Wassen
3–6, 3–6
Vítěz 8. 5. února 2011 Santiago, Chile antuka Brazílie Bruno Soares Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 9. 12. února 2011 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Brazílie Bruno Soares Španělsko Pablo Andújar
Španělsko Daniel Gimeno Traver
7–6(7–4), 6–3
Finalista 8. 26. února 2011 Acapulco, Mexiko antuka Brazílie Bruno Soares Rumunsko Victor Hănescu
Rumunsko Horia Tecău
1–6, 3–6
Finalista 9. 25. září 2011 Mety, Francie tvrdý (h) Česko Lukáš Dlouhý Spojené království Jamie Murray
Brazílie André Sá
4–6, 6–7(7–9)
Finalista 10. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
1–6, 3–6
Finalista 11. 26. února 2012 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor
6–4, 5–7, [7–10]
Vítěz 10. 21. října 2012 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Švédsko Robert Lindstedt
Srbsko Nenad Zimonjić
6–7(4–7), 7–5, [10–6]
Vítěz 11. 6. ledna 2013 Brisbane, Austrálie tvrdý Španělsko Tommy Robredo USA Eric Butorac
Austrálie Paul Hanley
4–6, 6–1, [10–5]
Finalista 12. 6. července 2013 Wimbledon, Spojené království tráva Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 12. 13. října 2013 Šanghaj, ČLR tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2]
Vítěz 13. 11. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland tvrdý Rakousko Julian Knowle Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 6–3, [10–5]
Finalista 13. 22. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko David Marrero Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 2–6
Finalista 14. 20. dubna 2014 Monte Carlo, Monako antuka Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [8–10]
Finalista 15. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 3–6
Finalista 16. 5. října 2014 Tokio, Japonsko tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Francie Pierre-Hugues Herbert
Polsko Michał Przysiężny
3–6, 7–6(7–3), [5–10]
Finalista 17. 16. listopadu 2014 Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 2–6, [7–10]
Vítěz 14. 1. března 2015 Acapulco, Mexiko tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Polsko Mariusz Fyrstenberg
Mexiko Santiago González
7–6(7–2), 5–7, [10–3]
Vítěz 15. 6. června 2015 Paříž – French Open, Francie antuka Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Finalista 18. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 2–6
Vítěz 16. 11. října 2015 Tokio, Japonsko tvrdý Jihoafrická republika Raven Klaasen Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–5), 3–6, [10–7]
Vítěz 17. 18. října 2015 Šanghaj, ČLR (2) tvrdý Jihoafrická republika Raven Klaasen Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–3, 6–3
Vítěz 18. 25. října 2015 Vídeň, Rakousko tvrdý Polsko Łukasz Kubot Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
4–6, 7–6(7–3), [10–6]
Vítěz 19. 11. listopadu 2015 Paříž – Masters, Francie tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Kanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
2–6, 6–3, [10–5]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Pořadí 1302. 1334. 914. 731. 678. 441. 273. 614.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 1361. 1169. 1445. 226. 430. 180. 154. 116. 34. 19. 36. 39. 27. 19. 6. 6.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Melo na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i (anglicky) Marcelo Melo na stránkách ATP Tour, přístup: 8. listopadu 2015
  2. (anglicky) Marcelo Melo na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 8. listopadu 2015
  3. (anglicky) Marcelo Melo na stránkách Davis Cupu, přístup: 8. listopadu 2015
  4. POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. tenisportal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]