Tennys Sandgren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tennys Sandgren
Tennys Sandgren během Wimbledonu 2019
Tennys Sandgren během Wimbledonu 2019
PřezdívkaSang[1]
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození22. července 1991 (32 let)[1]
Místo narozeníGallatin, TN, Spojené státy[1]
BydlištěGallatin, TN, Spojené státy[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Profesionál od2011[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 454 806 USD
Dvouhra
Poměr zápasů47–75
Tituly1 ATP, 3 challengery, 11 Futures
Nejvyšší umístění41. místo (14. ledna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018, 2020)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open3. kolo (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–27
Tituly0 ATP, 8 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění115. místo (6. ledna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2021)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2017)
US Openčtvrtfinále (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry4. místo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220605a5. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tennys Sandgren (* 22. července 1991 Gallatin, Tennessee) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden turnaj ve dvouhře, když triumfoval na ASB Classic 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[2] Před vstupem do profesionálního tenisu hrál v sezónách 2010–2011 univerzitní tenis za tým University of Tennessee.[3][4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2019 na 41. místě a ve čtyřhře v lednu 2014 na 115. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF mu nejvýše patřila 9. příčka v dubnu 2009. Trénuje ho Jim Madrigal.[1]

Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do semifinále mužské čtyřhry postoupil s Austinem Krajickem. Obě utkání o medaile však prohráli. Nejdříve s prvním světovým párem Chorvatů Mektićem a Pavićem a poté i zápas o bronz s Novozélanďany Daniellem a Venusem.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1991 v Gallatinu na území amerického unijního státu Tennessee. Křestní jméno Tennys neodkazuje na tenis či název státu, ale hráč jej získal po pradědu, jenž nepocházel z daného regionu.[5]

Tenis začal hrát v pěti letech. V univerzitním týmu se připojil ke staršímu bratru Daveymu Sandgrenovi. Operaci levé kyčle podstoupil 5. března 2014 a zranění jej vyřadilo na více než šest měsíců ze hry, s žebříčkovým pádem na 714. příčku během února 2015.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2008, když na turnaji v newyorském Rochesteru prošel kvalifikačním sítem. Ve druhém kole dvouhry pak podlehl krajanu Gregorymu Oullettemu.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z illinoiského Champaign, kde ve finále listopadového JSM Challenger of Champaign–Urbana 2013 s dotací 50 tisíc dolarů přehrál australského hráče Samuela Grotha až v tiebreaku rozhodující sady. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 12. června 2017 po grandslamovém debutu na Roland Garros, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2017 v Houstonu po šňůře 14 porážek v kvalifikacích turnajů. Až v Houstonu tuto sérii prolomil a ve dvouhře vypadl v úvodním kole s krajanem Ernestem Escobedem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl během washingtonského Citi Open 2017, kde vyřadil Japonce Go Soedu a poté mu ve druhé sadě skrečoval desátý nasazený Australan Nick Kyrgios. Ve třetí fázi dohrál na raketě pozdějšího vítěze Alexandra Zvereva z Německa.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu US Open 2014, do něhož obdržel s krajanem Chasem Buchananem divokou kartu. V úvodním kole však nenašli recept na dvojici Mate Pavić a André Sá. Dvouhru si poprvé zahrál na French Open 2017 po zisku divoké karty od pořadatelů. Soutěž opustil v první fázi porážkou od Kazacha Michaila Kukuškina. Do premiérového osmifinále prošel během lednového Australian Open 2018, kam přijel jako 97. hráč žebříčku. V prvním kole zdolal Francouze Jérémy Chardyho, aby následně poprvé v kariéře porazil hráče elitní světové desítky, osmého v pořadí Stana Wawrinku, který se na okruh vracel po více než půlroční zdravotní přestávce.[6] Do čtvrtého kola jej posunula čtyřsetová výhra nad Němcem Maximilianem Martererem a v něm pak vyřadil rakouskou světovou pětku Dominica Thiema po pětisetové bitvě. Až 21letý Jihokorejec Čong Hjon mu nedovolil ve čtvrtfinále získat žádný set.[7][1][2]

Zápasy o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1[editovat | editovat zdroj]

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři v zápase o medaili výsledek
4. místo 30. července 2021 Tokio, Japonsko tvrdý USA Austin Krajicek Nový Zéland Marcus Daniell
Nový Zéland Michael Venus 		6–7(3–7), 2–6

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 15. dubna 2018 Houston, Spojené státy antuka USA Steve Johnson 6–7(2–7), 6–2, 4–6
Vítěz 1. 12. ledna 2019 Auckland, Nový Zéland tvrdý Spojené království Cameron Norrie 6–4, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. srpen 2019 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý USA Nicholas Monroe Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo 		7–6(8–6), 1–6, [3–10

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3–4 D; 7–5 Č)
Futures (11–7 D; 9–3 Č)

Dvouhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. červenec 2011 Godfrey, Spojené státy tvrdý Česko Rudolf Siwy 6–2, 7–5
2. srpen 2011 Decatur, Spojené státy tvrdý Libanon Bassam Beidas 6–3, 6–1
3. březen 2012 Calabasas, Spojené státy tvrdý USA Daniel Kosakowski 6–3, 7–5
4. duben 2012 Little Rock, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers 6–1, 7–6(8–6)
5. květen 2012 Tampa, Spojené státy antuka USA Bjorn Fratangelo 6–1, 6–3
6. září 2012 Markham, Kanada tvrdý (h) Kanada Peter Polansky 6–4, 6–3
1. listopad 2013 Champaign, Spojené státy tvrdý (h) Austrálie Samuel Groth 3–6, 6–3, 7–6(7–5)
7. březen 2015 Gatineau, Kanada tvrdý (h) Kanada Philip Bester 6–3, 7–6(9–7)
8. červen 2015 Charlottesville, Spojené státy tvrdý USA Ernesto Escobedo 6–4, 6–4
9. červen 2016 Charlottesville, Spojené státy tvrdý USA Dennis Nevolo 6–3, 6–3
10. červenec 2016 Godfrey, Spojené státy tvrdý Argentina Facundo Mena 6–0, 6–4
11. červenec 2016 Edwardsville, Spojené státy tvrdý Austrálie Marc Polmans 7–6(7–4), 1–6, 6–3
2. únor 2017 Tempe, Spojené státy tvrdý Srbsko Nikola Milojević 4–6, 6–0, 6–3
3. květen 2017 Savannah, Spojené státy antuka Brazílie João Pedro Sorgi 6–4, 6–3

Čtyřhra (17 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. červenec 2010 Pittsburgh, Spojené státy antuka USA Rhyne Williams USA Greg Ouellette
Kanada Vasek Pospisil 		3–6, 6–3, [11–9]
2. září 2011 Toronto, Kanada tvrdý USA Rhyne Williams USA Chase Buchanan
USA Peter Kobelt 		6–1, 6–3
3. únor 2012 Brownsville, Spojené státy tvrdý USA Rhyne Williams Filipíny Ruben Gonzales
USA Chris Kwon 		7–6(7–4), 6–0
4. březen 2012 Harlingen, Spojené státy tvrdý USA Rhyne Williams Itálie Thomas Fabbiano
Čína Wu Ti 		6–7(6–8), 7–5, [10–6]
5. duben 2012 Little Rock, Spojené státy tvrdý USA Greg Ouellette Nový Zéland Marvin Barker
Spojené království Edward Corrie 		4–6, 7–6(7–2), [10–8]
6. září 2011 Markham, Kanada tvrdý (h) USA Chase Buchanan Austrálie Carsten Ball
Kanada Peter Polansky 		6–2, 4–6, [10–7]
1. říjen 2012 Sacramento, Spojené státy tvrdý USA Rhyne Williams USA Devin Britton
USA Austin Krajicek 		4–6, 6–4, [12–10]
2. květen 2013 Tallahassee, Spojené státy antuka USA Austin Krajicek Austrálie Greg Jones
Kanada Peter Polansky 		1–6, 6–2, [10–8]
7. červenec 2013 Saskatoon, Kanada tvrdý USA Austin Krajicek Moldavsko Roman Borvanov
Kanada Milan Pokrajac 		6–4, 3–6, [10–6]
3. září 2013 İzmir, Turecko tvrdý USA Austin Krajicek Spojené království Brydan Klein
Austrálie Dane Propoggia 		7–6(7–4), 6–4
4. leden 2014 Nouméa, Francie tvrdý USA Austin Krajicek Chorvatsko Ante Pavić
Slovinsko Blaž Rola 		7–6(7–4), 6–3
5. leden 2015 Nouméa, Francie (2) tvrdý USA Austin Krajicek USA Jarmere Jenkins
USA Bradley Klahn 		7–6(7–2), 6–7(5–7), [10–5]
8. září 2015 Toronto, Kanada antuka USA Chase Buchanan Německo Sami Reinwein
USA Justin S. Shane 		6–1, 6–3
6. listopad 2015 Charlottesville, Spojené státy tvrdý (h) USA Chase Buchanan Kanada Peter Polansky
Kanada Adil Shamasdin 		3–6, 6–4, [10–5]
9. duben 2016 Little Rock, Spojené státy tvrdý USA Ryan Lipman USA Nick Chappell
USA Dane Webb 		6–3, 6–2
7. listopad 2016 Champaign, Spojené státy tvrdý (h) USA Austin Krajicek Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Liam Broady 		7–6(7–4), 7–6(7–2)
8. leden 2022 Columbus, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko Mikael Torpegaard Švýcarsko Luca Margaroli
Japonsko Jasutaka Učijama 		5–7, 6–4, [10–5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennys Sandgren na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Tennys Sandgren na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  2. ↑ a b c d e Tennys Sandgren na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180120a20. ledna 2018
  3. ↑ Tennys Sandgren Joins Volunteers [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2016. 
  4. ↑ Tennys Sandgren Profile [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-03-2016. 
  5. ↑ Unique name purely coincidental for Tennys Sandgren [online]. Herald & Review [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Djokovič porazil Monfilse i posedmnácté, Wawrinka po debaklu skončil [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-18 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Snaha nestačila. Federer vystavil Berdychovi stopku na Australian Open i popáté [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-24 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tennys_Sandgren&oldid=22099591“