Nick Kyrgios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nick Kyrgios
Nick Kyrgios ve Wimbledonu 2017
Stát AustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození 27. dubna 1995 (23 let)
Místo narození Canberra, Austrálie
Bydliště Canberra, Austrálie
Výška 193 cm[1]
Váha 85 kg[1]
Profesionál od 2013
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 5 919 176 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 129–73
Tituly 4 ATP, 4 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění 13. místo (24. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2015)
French Open 3. kolo (2015, 2016)
Wimbledon čtvrtfinále (2014)
US Open 3. kolo (2014, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 30–32
Tituly 1 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění 68. místo (19. června 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2018)
French Open 2. kolo (2017)
US Open 3. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2014)
Týmové soutěže
Davis Cup semifnále (2015, 2017)
Hopman Cup vítěz (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201806011. června 2018

Nicholas Hilmy „Nick“ Kyrgios (* 27. dubna 1995 Canberra) je australský profesionální tenista řecko-malajsijského původu, vítěz juniorské dvouhry na Australian Open 2013 a tří deblových juniorek na French Open 2012, ve Wimbledonu 2012 a 2013.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtyři turnaje ve dvouhře, když v únoru 2016 triumfoval na halovém turnaji Open 13 ve francouzském Marseille, v srpnu ovládl podnik BB&T Atlanta Open v americké Atlantě a v říjnu stejného roku zvítězil v japonské metropoli Tokiu. K nim přidal jeden deblový triumf. Na challengerech ATPokruhu Futures získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 13. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2017 na 68. místě.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše klasifikován 23. ledna 2013, když mu patřila 1. příčka. v letech 2013–2014 jej trénoval Simon Rea, mezi roky 2014–2015 pak Joshua Eagle a Todd Larkham.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do čtvrtfinále Wimbledonu 2014 po osmifinálové výhře nad úřadující světovou jedničkou Rafaelem Nadalem ve čtyřech setech. Mezi poslední osmičkou hráčů však nestačil na osmého nasazeného Kanaďana Milose Raonice. Čtvrtfinálová účast na Australian Open 2015 znamenala, že se stal prvním teenagerem od výkonu Federera ze sezóny 2001, jenž postoupil mezi poslední osmičku hráčů na dvou grandslamech.

V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 varšavskou baráží o účast ve Světové skupině proti Polsku, v níž s Chrisem Guccionem prohráli čtyřhru s párem Fyrstenberg a Matkowski. V nedělním singlu zdolal Przysieznyho, když soupeř v úvodní sadě skrečoval. Australané se zachránili výhrou 4:1 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 9–5 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Nicholas Hilmy Kyrgios se narodil roku 1995 v australské metropoli Canbeře do rodiny řeckého otce Giorgose (George), který je soukromníkem v oblasti malby pokojů a malajsijské matky Norlaily (Nill), jež pracuje jako počítačová inženýrka.[4][5][6] Na svět přišel jako třetí ze čtyř sourozenců; bratr Christos je profesí právník a sestra Halimah herečka.[7] Do osmi let navštěvoval základní školu Radford College a dvanáctiletou školní docházku ukončil v roce 2012 na canberrské Daramalan College.[8]

Původně začínal s basketbalem, když v žákovských věkových kategoriích reprezentoval výběr Teritoria hlavního města i australské národní družstvo. Tenis hrál paralelně od šesti roků a rozhodnutí věnovat se jemu učinil ve čtrnácti letech.[9] O dva roky později získal plné stipendium na Australském sportovním institutu, kde trénuje od sezóny 2012.

Podle vlastního vyjádření je fanouškem zámořské ligy National Basketball Association a týmu Boston Celtics.[10]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2014: Wimbledonským čtvrtfinále do první stovky žebříčku[editovat | editovat zdroj]

Sezónu měl otevřít debutovou účastí na lednovém Brisbane International, když do hlavní soutěže obdržel divokou kartu.[11] Před rozehráním události se však odhlásil pro poranění ramena.[12] Dne 8. ledna 2014 obdržel jako nadějný Australan další divokou kartu na melbournský grandslam Australian Open,[13] na kterém si v úvodním klání poradil s německým hráčem Benjaminem Beckerem po čtyřsetovém průběhu.[14] Ve druhém kole byl však nad jeho síly 27. nasazený Francouz Benoît Paire po pětisetovém dramatu, když ztratil vedení 2:0 na sady.[15]

Během 2. kola French Open 2013

Třetí divoká karta roku přišla z U.S. National Indoor Tennis Championships, kde byl v prvním kole nad jeho síly Američan Tim Smyczek ve třech dějstvích.[16] Následně byl nucen pro poranění lokte vzdát účast na událostech okruhu ATP Tour v Delray Beach a mexickém Acapulcu.[17]

Návrat zaznamenal na challengeru Sarasota Open, kde na jeho raketě postupně zůstali Jarmere Jenkins, Rubén Ramírez Hidalgo, Donald Young a Daniel Kosakowski, s nímž otáčel jednosetovou ztrátu. Po finálové výhře nad Filipem Krajinovićem slavil druhý titul na okruhu ATP Challenger Tour.[18] Do finálového duelu opět prošel na navazujícím Savannah Challenger, kde ve vyrovnané bitvě udolal americkou turnajovou dvojku Jacka Socka poměrem 2–6, 7–6 a 6–4.

V květnu zavítal na evropský kontinent, kde mu byla udělena divoká karta na antukový French Open. V prvním kole byl však nad jeho síly osmý nasazený Kanaďan Milos Raonic, když jej zdolal 6–3, 7–6 a 6–3. Čtvrtý kariérní challenger vyhrál na Aegon Nottingham Challenge po finálovém vítězství nad krajanem Samem Grothem díky zvládnutým koncovkám obou sad 7–6 a 7–6.

Další divoká karta následovala v červnu na travnatý Wimbledon, kde předvedl nejlepší výkon dosavadní kariéry. Na úvod si poradil s Francouzem Stephanem Robertem 7–6, 7–6 a 6–7 a 6–2, aby poté vyřadil třináctého nasazeného Richarda Gasqueta po pětisetové bitvě 3–6, 6–7, 6–4, 7–5 a 10–8. V utkání přitom doháněl ztrátu 0:2 na sety a dokázal odvrátil devět mečbolů. Ve třetí fázi přehrál „hvězdu zítřka ATP Tour pro rok 2013Jiřího Veselého 3–6, 6–3, 7–5 a 6–2. V osmifinále se postaral o největší překvapení mužské části turnaje, když vyřadil úřadující světovou jedničku a turnajovou dvojku Rafaela Nadala poměrem 7–6, 5–7, 7–6 a 6–3.[19] Ve čtvrtfinále však podlehl, na grandslamu podruhé v řadě, osmému nasazenému Milosi Raonicovi. Bodový zisk jej ze 144. příčky před turnajem katapultoval poprvé v kariéře do elitní světové stovky žebříčku ATP na 66. pozici.[20]

2015[editovat | editovat zdroj]

Na US Open 2016 dohrál ve 3. kole

Sezónu rozehrál na lednovém Sydney International, kde nezvládl úvodní duel proti Poláku Jerzymu Janowiczovi ve třech těsných setech.

Na melbournském Australian Open prošel do čtvrtfinále, když na jeho raketě postupně zůstali Federico Delbonis v pěti setech, 23. nasazený Ivo Karlović, Tunisan Malek Džazírí a opět po pětisetové bitvě Ital Andreas Seppi, když rozhodující sadu vyhrál poměrem 8–6. Následně nestačil na skotskou turnajovou šestku Andyho Murrayho. Stal se tak prvním teenagerem ve čtvrtfinále Australian Open od roku 1990, kdy se do této fáze probojoval sovětský hráč Andrej Čerkasov a také prvním Australanem v poslední osmičce od stejného výkonu Lleytona Hewitta v roce 2005.[21] Kyrgios se navíc stal prvním teenagerem, jenž postoupil do dvou čtvrtfinále grandslamových turnajů od sezóny 2001, kdy se takový výsledek podařil Rogeru Federerovi.[22]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–1)
ATP World Tour 500 (1–1 D)
ATP World Tour 250 (3–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Estoril, Portugalsko antuka Francie Richard Gasquet 3–6, 2–6
Vítěz 1. 21. února 2016 Marseille, Francie tvrdý (h) Chorvatsko Marin Čilić 6–2, 7–6(7–3)
Vítěz 2. 7. srpna 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA John Isner 7–6(7–3), 7–6(7–4)
Vítěz 3. 9. října 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Belgie David Goffin 4–6, 6–3, 7–5
Finalista 2. 20. srpna 2017 Cincinnati, Spojné státy tvrdý Bulharsko Grigor Dimitrov 3–6, 5–7
Finalista 3. 8. října 2017 Peking, ČLR tvrdý Španělsko Rafael Nadal 2–6, 1–6
Vítěz 4. 7. ledna 2018 Brisbane, Austrálie tvrdý USA Ryan Harrison 6–4, 6–2

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 26. května 2018 Lyon, Francie antuka USA Jack Sock Česko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 2–6, [11–9]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (4–0 D; 0–1 Č)
Futures (1–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 6 (5–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 201303033. března 2013 Sydney, Austrálie tvrdý Austrálie Matt Reid 6–3, 6–2
Finalista 2. 2013041515. dubna 2013 Čcheng-tu, ČLR tvrdý Čína Wu Ti 3–6, 3–6
Vítěz 3. 2013042222. dubna 2013 Jü-si, ČLR tvrdý Nizozemsko Boy Westerhof 7–5, 6–1
Vítěz 4. 2014042020. dubna 2014 Sarasota, Spojené státy antuka Srbsko Filip Krajinović 7–6(12–10), 6–4
Vítěz 5. 2014042727. dubna 2014 Savannah, Spojené státy antuka USA Jack Sock 2–6, 7–6(7–4), 6–4
Vítěz 6. 2014061414. června 2014 Nottingham, Spojené království tráva Austrálie Samuel Groth 7-6(7–3), 7–6(9–7)

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 17. února 2012 Melbourne, Austrálie tvrdý Austrálie Alex Bolt Austrálie Ryan Agar
Rakousko Sebastian Bader
7–6(8–6), 6–4
Finalista 1. 3. března 2012 Sydney, Austrálie tvrdý Austrálie Alex Bolt Austrálie Brydan Klein
Austrálie Dane Propoggia
4–6, 6–4, [9–11]

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčka Soupeři Výsledek
Vítěz 1. 9. ledna 2016 Hopman Cup
PerthAustrálie
tvrdý (h) Austrálie Darja Gavrilovová Ukrajina Elina Svitolinová
Ukrajina Alexandr Dolgopolov
2–0

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 2013 Australian Open tvrdý Austrálie Thanasi Kokkinakis 7–6(7–4), 6–3

Čtyřhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 2012 French Open antuka Austrálie Andrew Harris Česko Adam Pavlásek
Česko Václav Šafránek
6–4, 2–6, 10–7
Vítěz 2012 Wimbledon tráva Austrálie Andrew Harris Itálie Matteo Donati
Itálie Pietro Licciardi
6–2, 6–4
Finalista 2012 US Open tvrdý Austrálie Jordan Thompson Spojené království Kyle Edmund
Portugalsko Frederico Ferreira Silva
7–5, 4–6, 6–10
Vítěz 2013 Wimbledon tráva Austrálie Thanasi Kokkinakis Francie Enzo Couacaud
Itálie Stefano Napolitano
6–2, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nick Kyrgios na anglické Wikipedii.

  1. a b c (anglicky) Nick Kyrgios na stránkách ATP Tour, přístup: 201806011. června 2018
  2. (anglicky) Nick Kyrgios na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201806011. června 2018
  3. (anglicky) Nick Kyrgios na stránkách Davis Cupu, přístup: 201806011. června 2018
  4. LEO SCHLINK(1 July 2014)."Rod Laver says Nick Kyrgios can put pressure on Rafael Nadal at Wimbledon tonight"1=. NEWS CORP AUSTRALIA. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.couriermail.com.au/sport/tennis/rod-laver-says-nick-kyrgios-can-put-pressure-on-rafael-nadal-at-wimbledon-tonight/story-fnii0pkt-1226973082150. Retrieved 2 July 2014. "Kyrgios’ manager John Morris: “Then you’ve got the mass audience he can potentially reach in Malaysia with his Mum (Norlaila) being half Malaysian and the entire Asian community."" 
  5. Adam Harvey(Wed 2 Jul 2014)."Australian tennis hopeful Nick Kyrgios might be 'the one' but first he needs to play Rafael Nadal"1=. ABC. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.abc.net.au/news/2014-07-01/nick-kyrgios-to-play-nadal-at-wimbledon/5564038. Retrieved 2 July 2014. 
  6. JACQUELIN MAGNAY(JUNE 27, 2014)."Nick Kyrgios now feels the Grand Slam pressure"1=. THE AUSTRALIAN. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.theaustralian.com.au/sport/tennis/nick-kyrgios-now-feels-the-grand-slam-pressure/story-fnbe6xeb-1226968834872. Retrieved 2 July 2014. 
  7. http://www.atpworldtour.com/Tennis/Players/Ky/N/Nick-Kyrgios.aspx NICK KYRGIOS: atpworldtour.com
  8. Dutton, Chris(15 December 2012)."Kyrgios has sights on Open season".Canberra Times. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.canberratimes.com.au/sport/tennis/kyrgios-has-sights-on-open-season-20121214-2bfnl.html. Retrieved 15 December 2012. 
  9. Pearce, Linda(25 January 2013)."Newly crowned No.1 reaps reward of choosing right court".Sydney Morning Herald. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.smh.com.au/sport/tennis/newly-crowned-no1-reaps-reward-of-choosing-right-court-20130124-2d9r9.html. Retrieved 25 January 2013. 
  10. Loving The Clay - nickkyrgios.org. nickkyrgios.org [online]. [cit. 02-07-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-11-2014. 
  11. Kyrgios and Nishikori to start 2014 in Brisbane [online]. Brisbane International [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. "Nick Kyrgios shouldered aside from Brisbane International debut in setback for young gun"1=. News.com.au. 30 December 2013. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.news.com.au/sport/tennis/nick-kyrgios-shouldered-aside-from-brisbane-international-debut-in-setback-for-young-gun/story-fndkzym4-1226792197234. Retrieved 19 January 2014. 
  13. Eight Australians handed final wildcard entries into Australian Open main draw [online]. ABC News [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. "Nick Kyrgios bucks trend as Matosevic, Duckworth bow out"1=. The Australian. 14 January 2014. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.theaustralian.com.au/sport/tennis/nick-kyrgios-bucks-trend-as-matosevic-duckworth-bow-out/story-fnbe6xeb-1226801636300. Retrieved 19 January 2014. 
  15. "Rising star Nick Kyrgios falls short in epic five-set battle"1=. The Sydney Morning Herald. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.smh.com.au/sport/tennis/rising-star-nick-kyrgios-falls-short-in-epic-fiveset-battle-20140117-30y7t.html. Retrieved January 2014. 
  16. "Marinko Matosevic and Nick Kyrgios lose first round at the US National Indoor Championships in Memphis"1=. ABC News. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.abc.net.au/news/2014-02-11/matosevic-and-kyrgios-lose-in-memphis/5252736. Retrieved 20 April 2014. 
  17. "Kyrgios withdraws from Delray Beach and Acapulco"1=. ACELAND Tennis. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://acelandtennis.com.au/news/668-kyrgios-withdraws-from-delray-beach-and-acapulco.html. Retrieved 20 April 2014. 
  18. "Canberra tennis ace Nick Kyrgios wins Sarasota Open in injury comeback"1=. Port Stephens Examiner. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.portstephensexaminer.com.au/story/2230563/canberra-tennis-ace-nick-kyrgios-wins-sarasota-open-in-injury-comeback/?cs=12. Retrieved 21 April 2014. 
  19. Nick Kyrgios hits 'shot of the year' v Nadal - Wimbledon 2014 [online]. The All England Lawn Tennis Club [cit. 2014-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Nick Kyrgios beats Rafa Nadal and says ‘It still hasn’t hit me what I’ve done’ [online]. 1 July 2014 [cit. 2014-07-02]. Guardian. (anglicky) 
  21. KYRGIOS INTO AUSTRALIAN OPEN QUARTERFINALS [online]. Tennis Australia, 25 January 2015 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Marc McGowan. Kyrgios: Australian Open last-eight run tops Wimbledon [online]. acelandtennis.com.au, 25 January 2015 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]