Daniil Medveděv

Daniil Medveděv Даниил Медведев
Daniil Medveděv ve Wimbledonu 2018
Přezdívka	Medvěd
Stát	Rusko Rusko
Datum narození	11. února 1996 (23 let)
Místo narození	Moskva, Rusko
Bydliště	Antibes, Francie
Výška	198 cm
Váha	80 kg
Profesionál od	2014
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 068 073 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	122–72
Tituly	5 ATP, 1 challenger, 4 Futures
Nejvyšší umístění	4. místo (9. září 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2019)
French Open	1. kolo (2017, 2018, 2019)
Wimbledon	3. kolo (2018, 2019)
US Open	finále (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů	10–15
Tituly	0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění	170. místo (19. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2017)
US Open	1. kolo (2017)
Týmové soutěže
Davis Cup	1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190909a9. září 2019 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podání na londýnském AEGON Championships 2017

Daniil Medveděv, rusky Даниил Сергеевич Медведев, Daniil Sergejevič Medveděv (* 11. února 1996 Moskva), je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2019 na 4. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 170. místě. Trénují ho Jean-René Lisnard, Gilles Cervara a Julien Jeanpierre.

V nejvyšší grandslamové kategorii skončil jako poražený finalista na US Open 2019 po porážce od Španěla Rafaela Nadala.

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 nišským úvodním kolem světové skupiny proti Srbsku, v němž skrečoval dvouhru během čtvrté sady se světovou dvojkou Novakem Djokovićem. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v březnu 2011, když na moskevském turnaji postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry porazil Dmitrije Sitaka, aby poté podlehl Lotyši Andisu Juskovi. Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl ze zářijového Trophée des Alpilles 2016, konaném v Saint-Rémy-de-Provence. V závěrečném duelu soutěže zdolal Belgičana Jorise De Loorea.

Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře říjnového Kremlin Cupu 2015 v rodné Moskvě, kde po boku krajana Aslana Karaceva přehráli v úvodním kole bělorusko-uzbeckou dvojici Aleksandr Buryj a Denis Istomin. Ve čtvrtfinále však odešli poraženi od páru František Čermák a Radu Albot. Prvním singlovou hlavní soutěží se stal květnový Open de Nice Côte d’Azur 2016, kde prošel kvalifikačním sítem. V dramatické třísetové bitvě úvodního zápasu podlehl Argentinci Guidu Pellovi až v tiebreaku závěrečné sady.

Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na travnatém Ricoh Open 2016 v 's-Hertogenboschi, na němž opět postoupil z kvalifikace. V prvním kole na něj uhrál jen čtyři gamy argentinský antukář Horacio Zeballos. Následně skončil na raketě Francouze Adriana Mannarina ve dvou sadách. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v dubnové kvalifikaci Monte-Carlo Rolex Masters 2016, kde jej přehrál nejvýše nasazený Španěl Marcel Granollers.

Bodový zisk ze semifinále bratislavského challengeru Slovak Open 2016, v němž podlehl Rumunu Mariusu Copilovi ve dvou zkrácených hrách, mu zajistil debutový posun do elitní stovky žebříčku ATP, když 14. listopadu 2016 figuroval na 98. místě.

Do premiérového semifinále i finále na okruhu ATP Tour postoupil, jako 99. hráč žebříčku, na lednovém Aircel Chennai Open 2017 v Čennaí, v němž jej přehrál druhý nasazený Španěl Roberto Bautista Agut po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017. V úvodním kole však nenašel recept na amerického kvalifikanta Ernesta Escobeda, s nímž odešel poražen po čtyřech setech.

Čtvrtfinále si zahrál na travnatém Ricoh Open 2017, kde vyřadil šestého nasazeného Robina Haaseho a Thanasiho Kokkinakise, než jej zastavil Chorvat Ivo Karlović. Navazující AEGON Championships 2017 znamenal vítězství nad Nicolasem Mahutem a opět Kokkinakisem, aby skončil na raketě turnajové šestky Grigora Dimitrova ve čtvrtfinále. Dobrou formu na travnatém povrchu potvrdil semifinálem na AEGON International 2017 v Eastbourne, v němž podlehl světové čtyřce Novaku Djokovićovi. Ve Wimbledonu 2017 pak v úvodním kole vyřadil třetího hráče světa Stana Wawrinku po čtyřsetovém průběhu. Ve druhé fázi však nestačil po pětisetové bitvě na kvalifikanta Rubena Bemelmanse.

První titul na túře ATP si odvezl jako 21letý z lednového Sydney International 2018, na němž postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace. V roli 84. hráče žebříčku si ve finále poradil s 18letým Australanem Alexem de Minaurem, figurujícím na 134. pozici, po třísetovém průběhu. Druhou trofej přidal na srpnovém Winston-Salem Open 2018, kde ve finále zdolal americkou turnajovou osmičku Steva Johnsona po dvousetovém průběhu. Turnajem prošel bez ztráty sady. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když mu v žebříčku ATP patřila 36. příčka. Třetí sezónní titul vybojoval na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2018 v Tokiu, kde postoupil do hlavní soutěže opět z kvalifikace. Ve finálovém duelu za 64 minut přehrál japonskou turnajovou trojku Keie Nišikoriho po dvousetovém průběhu. Po dohrání mu nově patřilo 22. místo, čímž se poprvé v kariéře stal ruskou jedničkou.

Do prvního finále v sérii Masters postoupil na montréalském Rogers Cupu 2019 po výhře nad krajanem a světovou osmičkou Karenem Chačanovem. V boji o titul však podlehl obhájci trofeje Rafaelu Nadalovi, který mu dovolil uhrát jen tři hry. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když na 8. místě vystřídal Chačanova. Na navazujícím turnaji, srpnovém Western & Southern Open 2019 v Cincinnati, v semifinále přehrál světovou jedničku Novaka Djokoviće ve třech setech. Ve finále pak za 100 minut zdolal 28letou belgickou turnajovou šestnáctku Davida Goffina po dvousetovém průběhu. Pátý singlový titul na túře ATP Tour znamenal první trofej ze série Masters. Navázal tak na finále z předchozích dvou událostí ve Washingtonu a Montréalu, z nichž odešel poražen. Celkově 44. vítězným utkáním se posunul do čela statistik vyhraných zápasů v roce 2019. Získané body mu zajistily debutové zařazení do elitní světové pětky, jíž uzavíral na 5. příčce. Čtvrté finále v řadě, a první grandslamové, odehrál na US Open, v němž jej po pětisetové bitvě trvající téměř pět hodin zdolala světová dvojka Rafael Nadal. V celé sérii US Open tak dosáhl zápasovou bilanci 20–3 a bodový zisk jej posunul na 4. místo světové klasifikace.

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (0–1 D) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (1–1 D) ATP Tour 500 (1–2 D) ATP Tour 250 (3–2 D)

Dvouhra: 11 (5–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	8. ledna 2017	Čennaí, Indie	tvrdý	Roberto Bautista Agut	3–6, 4–6
Vítěz	1.	13. ledna 2018	Sydney, Austrálie	tvrdý	Alex de Minaur	1–6, 6–4, 7–5
Vítěz	2.	26. srpna 2018	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Steve Johnson	6–4, 6–4
Vítěz	3.	7. října 2018	Tokio, Japonsko	tvrdý	Kei Nišikori	6–2, 6–4
Finalista	2.	6. ledna 2019	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Kei Nišikori	4–6, 6–3, 2–6
Vítěz	4.	10. února 2019	Sofie, Bulharsko	tvrdý	Márton Fucsovics	6–4, 6–3
Finalista	3.	28. dubna 2018	Barcelona, Španělsko	antuka	Dominic Thiem	4–6, 0–6
Finalista	4.	4. srpna 2019	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Nick Kyrgios	6–7(6–8), 6–7(4–7)
Finalista	5.	11. srpna 2019	Montréal, Kanada	tvrdý	Rafael Nadal	3–6, 0–6
Vítěz	5.	18. srpna 2019	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	David Goffin	7–6(7–3), 6–4
Finalista	6.	8. září 2019	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Rafael Nadal	5–7, 3–6, 7–5, 6–4, 4–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (1–1 D)
Futures (4–0 D; 4–6 Č)

Dvouhra: 6 (5–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	10. srpna 2014	Telavi, Gruzie	antuka	Gianluca Mager	3–6, 6–2, 6–2
Vítěz	2.	12. dubna 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Tom Jomby	6–4, 6–0
Vítěz	3.	30. května 2015	Moskva, Rusko	antuka	Ivan Gachov	6–4, 6–1
Vítěz	4.	20. února 2016	Trimbach, Švýcarsko	koberec (h)	Adrien Bossel	6–1, 6–3
Finalista	1.	13. srpna 2016	Portorož, Slovinsko	tvrdý	Florian Mayer	1–6, 2–6
Vítěz	5.	11. září 2016	Saint-Rémy-de-Provence, Francie	tvrdý	Joris De Loore	6–3, 6–3

Čtyřhra: 10 (4–6)

Stav	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2. srpna 2014	Telavi, Gruzie	antuka	Florent Diep	Emanuele Molina Riccardo Sinicropi	6–1, 4–6, [10–3]
Vítěz	12. září 2014	Mylhúzy, Francie	tvrdý (h)	Karen Chačanov	Olivier Charroin Elie Rousset	7–6(7–5), 4–6, [10–7]
Finalista	31. ledna 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Alexandar Lazov	Riccardo Ghedin Claudio Grassi	6–4, 6–7(2–7), [4–10]
Finalista	7. února 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Alexandar Lazov	Peter Heller Dominic Weidinger	3–6, 3–6
Finalista	11. dubna 2015	Marsá al-Qantáwí, Tunisko	tvrdý	Remy Chala	Anis Ghorbel Vasko Mladenov	6–4, 1–6, [9–11]
Vítěz	1. května 2015	Grasse, Francie	antuka	Julien Dubail	Maxime Chazal Jérôme Inzerillo	6–4, 6–4
Finalista	19. června 2015	Kazaň, Rusko	antuka	Vladimir Užilovskij	Maxim Dubarenco Vladyslav Manafov	3–6, 6–4, [6–10]
Finalista	17. července 2015	Saint-Gervais-les-Bains, Francie	antuka	Čang Č'-čen	Caio Silva Ricardo Urzua-Rivera	6–7(4–7), 1–6
Finalista	21. srpna 2015	Minsk, Bělorusko	tvrdý	Čang Č'-čen	Jegor Gerasimov Ilja Ivaška	1–6, 3–6
Vítěz	5. března 2016	Lille, Francie	tvrdý (h)	Denis Macukjevič	David Pel Antal van der Duim	7–6(7–5), 4–6, [11–9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniil Medvedev na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniil Medveděv ve Wikimedia Commons
• (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách ATP Tour
• (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Mezinárodní tenisové federace
• (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Davis Cupu

Portály: Tenis