Daniil Medveděv
Daniil Medveděv Даниил Медведев | |
![]() Daniil Medveděv ve Wimbledonu 2018 | |
Přezdívka | Medvěd[1] |
---|---|
Stát |
![]() |
Datum narození | 11. února 1996 (25 let)[1] |
Místo narození | Moskva, Rusko[1] |
Bydliště | Antibes, Francie[1] |
Výška | 198 cm[1] |
Váha | 80 kg[1] |
Profesionál od | 2014[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 14 707 309 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 169–87 |
Tituly | 9 ATP, 1 challenger, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 4. místo (9. září 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2021) |
French Open | 1. kolo (2017, 2018, 2019, 2020) |
Wimbledon | 3. kolo (2018, 2019) |
US Open | finále (2019) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 11–17 |
Tituly | 0 ATP, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 170. místo (19. srpna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 1. kolo (2017) |
US Open | 1. kolo (2017) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | 1. kolo (2017) |
ATP Cup | vítěz (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 21. února 2021

Daniil Medveděv (rusky Даниил Сергеевич Медведев, Daniil Sergejevič Medveděv; * 11. února 1996 Moskva) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět singlových turnajů, včetně Turnaje mistrů 2020 . Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šest titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2019 na 4. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 170. místě. Trénují ho Jean-René Lisnard, Gilles Cervara a Julien Jeanpierre.[1]
Od letního Citi Open 2019 se probojoval do šesti finále v řadě, včetně tří mastersů a grandslamu US Open, kde v pětisetové bitvě podlehl Španělu Rafaelu Nadalovi.
V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 nišským úvodním kolem světové skupiny proti Srbsku, v němž skrečoval dvouhru během čtvrté sady se světovou dvojkou Novakem Djokovićem. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v březnu 2011, když na moskevském turnaji postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry porazil Dmitrije Sitaka, aby poté podlehl Lotyši Andisu Juskovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl ze zářijového Trophée des Alpilles 2016, konaném v Saint-Rémy-de-Provence. V závěrečném duelu soutěže zdolal Belgičana Jorise De Loorea.[1][2]
Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře říjnového Kremlin Cupu 2015 v rodné Moskvě, kde po boku krajana Aslana Karaceva přehráli v úvodním kole bělorusko-uzbeckou dvojici Aleksandr Buryj a Denis Istomin. Ve čtvrtfinále však odešli poraženi od páru František Čermák a Radu Albot. Prvním singlovou hlavní soutěží se stal květnový Open de Nice Côte d’Azur 2016, kde prošel kvalifikačním sítem. V dramatické třísetové bitvě úvodního zápasu podlehl Argentinci Guidu Pellovi až v tiebreaku závěrečné sady.
Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na travnatém Ricoh Open 2016 v 's-Hertogenboschi, na němž opět postoupil z kvalifikace. V prvním kole na něj uhrál jen čtyři gamy argentinský antukář Horacio Zeballos. Následně skončil na raketě Francouze Adriana Mannarina ve dvou sadách. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v dubnové kvalifikaci Monte-Carlo Rolex Masters 2016, kde jej přehrál nejvýše nasazený Španěl Marcel Granollers.[1]
Bodový zisk ze semifinále bratislavského challengeru Slovak Open 2016, v němž podlehl Rumunu Mariusu Copilovi ve dvou zkrácených hrách, mu zajistil debutový posun do elitní stovky žebříčku ATP, když 14. listopadu 2016 figuroval na 98. místě.[1]
Do premiérového semifinále i finále na okruhu ATP Tour postoupil, jako 99. hráč žebříčku, na lednovém Aircel Chennai Open 2017 v Čennaí, v němž jej přehrál druhý nasazený Španěl Roberto Bautista Agut po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4.[4][1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017. V úvodním kole však nenašel recept na amerického kvalifikanta Ernesta Escobeda, s nímž odešel poražen po čtyřech setech.[1]
Čtvrtfinále si zahrál na travnatém Ricoh Open 2017, kde vyřadil šestého nasazeného Robina Haaseho a Thanasiho Kokkinakise, než jej zastavil Chorvat Ivo Karlović. Navazující AEGON Championships 2017 znamenal vítězství nad Nicolasem Mahutem a opět Kokkinakisem, aby skončil na raketě turnajové šestky Grigora Dimitrova ve čtvrtfinále. Dobrou formu na travnatém povrchu potvrdil semifinálem na AEGON International 2017 v Eastbourne, v němž podlehl světové čtyřce Novaku Djokovićovi. Ve Wimbledonu 2017 pak v úvodním kole vyřadil třetího hráče světa Stana Wawrinku po čtyřsetovém průběhu. Ve druhé fázi však nestačil po pětisetové bitvě na kvalifikanta Rubena Bemelmanse.[1]
První titul na túře ATP si odvezl jako 21letý z lednového Sydney International 2018, na němž postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace. V roli 84. hráče žebříčku si ve finále poradil s 18letým Australanem Alexem de Minaurem, figurujícím na 134. pozici, po třísetovém průběhu.[5] Druhou trofej přidal na srpnovém Winston-Salem Open 2018, kde ve finále zdolal americkou turnajovou osmičku Steva Johnsona po dvousetovém průběhu. Turnajem prošel bez ztráty sady. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když mu v žebříčku ATP patřila 36. příčka.[6] Třetí sezónní titul vybojoval na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2018 v Tokiu, kde postoupil do hlavní soutěže opět z kvalifikace. Ve finálovém duelu za 64 minut přehrál japonskou turnajovou trojku Keie Nišikoriho po dvousetovém průběhu. Po dohrání mu nově patřilo 22. místo, čímž se poprvé v kariéře stal ruskou jedničkou.[7]
Do prvního finále v sérii Masters postoupil na montréalském Rogers Cupu 2019 po výhře nad krajanem a světovou osmičkou Karenem Chačanovem. V boji o titul však podlehl obhájci trofeje Rafaelu Nadalovi, který mu dovolil uhrát jen tři hry. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když na 8. místě vystřídal Chačanova.[8] Na navazujícím turnaji, srpnovém Western & Southern Open 2019 v Cincinnati, v semifinále přehrál světovou jedničku Novaka Djokoviće ve třech setech. Ve finále pak za 100 minut zdolal 28letou belgickou turnajovou šestnáctku Davida Goffina po dvousetovém průběhu. Pátý singlový titul na túře ATP Tour znamenal první trofej ze série Masters. Navázal tak na finále z předchozích dvou událostí ve Washingtonu a Montréalu, z nichž odešel poražen. Celkově 44. vítězným utkáním se posunul do čela statistik vyhraných zápasů v roce 2019. Získané body mu zajistily debutové zařazení do elitní světové pětky, jíž uzavíral na 5. příčce.[9] Čtvrté finále v řadě, a první grandslamové, odehrál na US Open, v němž jej po pětisetové bitvě trvající téměř pět hodin zdolala světová dvojka Rafael Nadal. V celé sérii US Open tak dosáhl zápasovou bilanci 20–3 a bodový zisk jej posunul na 4. místo světové klasifikace.[10]
Na říjnovém Shanghai Rolex Masters 2019 prošel do šestého finále v řadě. V zápase o titul přehrál 22letou německou turnajovou pětku Alexandra Zvereva po dvousetovém průběhu. Pasivní bilanci vzájemných utkání tak snížil na 1–4 a získal druhý masters. Z posledních dvaceti tří zápasů měl bilanci 22–1.[11]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
V roce 2019 se oženil s Ruskou Darjou z Moskvy.[12]
Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Mužská dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]
Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Soupeř ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2019 | US Open | tvrdý | ![]() |
5–7, 3–6, 7–5, 6–4, 4–6 |
Finalista | 2021 | Australian Open | tvrdý | ![]() |
5–7, 2–6, 2–6 |
Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]
|
Dvouhra: 16 (9–7)[editovat | editovat zdroj]
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 8. ledna 2017 | Čennaí, Indie | tvrdý | ![]() |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | 13. ledna 2018 | Sydney, Austrálie | tvrdý | ![]() |
1–6, 6–4, 7–5 |
Vítěz | 2. | 26. srpna 2018 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
6–4, 6–4 |
Vítěz | 3. | 7. října 2018 | Tokio, Japonsko | tvrdý | ![]() |
6–2, 6–4 |
Finalista | 2. | 6. ledna 2019 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | ![]() |
4–6, 6–3, 2–6 |
Vítěz | 4. | 10. února 2019 | Sofie, Bulharsko | tvrdý | ![]() |
6–4, 6–3 |
Finalista | 3. | 28. dubna 2018 | Barcelona, Španělsko | antuka | ![]() |
4–6, 0–6 |
Finalista | 4. | 4. srpna 2019 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | ![]() |
6–7(6–8), 6–7(4–7) |
Finalista | 5. | 11. srpna 2019 | Montréal, Kanada | tvrdý | ![]() |
3–6, 0–6 |
Vítěz | 5. | 18. srpna 2019 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
7–6(7–3), 6–4 |
Finalista | 6. | 8. září 2019 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
5–7, 3–6, 7–5, 6–4, 4–6 |
Vítěz | 6. | 22. září 2019 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | ![]() |
6–3, 6–1 |
Vítěz | 7. | 13. října 2019 | Šanghaj, Čína | tvrdý | ![]() |
6–4, 6–1 |
Vítěz | 8. | 8. listopadu 2020 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
5–7, 6–4, 6–1 |
Vítěz | 9. | 22. listopadu 2020 | Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie | tvrdý (h) | ![]() |
4–6, 7–6(7–2), 6–4 |
Finalista | 7. | 21. února 2021 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | ![]() |
5–7, 2–6, 2–6 |
Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]
Stav | č. | soutěž | povrch | spoluhráči | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 2.–7. února 2021 ATP Cup Melbourne, Austrálie |
tvrdý | ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
2–0 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]
Legenda |
---|
Challengery (1–1 D) |
Futures (4–0 D; 4–6 Č) |
Dvouhra: 6 (5–1)[editovat | editovat zdroj]
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 10. srpna 2014 | Telavi, Gruzie | antuka | ![]() |
3–6, 6–2, 6–2 |
Vítěz | 2. | 12. dubna 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | ![]() |
6–4, 6–0 |
Vítěz | 3. | 30. května 2015 | Moskva, Rusko | antuka | ![]() |
6–4, 6–1 |
Vítěz | 4. | 20. února 2016 | Trimbach, Švýcarsko | koberec (h) | ![]() |
6–1, 6–3 |
Finalista | 1. | 13. srpna 2016 | Portorož, Slovinsko | tvrdý | ![]() |
1–6, 2–6 |
Vítěz | 5. | 11. září 2016 | Saint-Rémy-de-Provence, Francie | tvrdý | ![]() |
6–3, 6–3 |
Čtyřhra: 10 (4–6)[editovat | editovat zdroj]
Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2. srpna 2014 | Telavi, Gruzie | antuka | ![]() |
![]() ![]() |
6–1, 4–6, [10–3] |
Vítěz | 12. září 2014 | Mylhúzy, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
![]() ![]() |
7–6(7–5), 4–6, [10–7] |
Finalista | 31. ledna 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
6–4, 6–7(2–7), [4–10] |
Finalista | 7. února 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
3–6, 3–6 |
Finalista | 11. dubna 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
6–4, 1–6, [9–11] |
Vítěz | 1. května 2015 | Grasse, Francie | antuka | ![]() |
![]() ![]() |
6–4, 6–4 |
Finalista | 19. června 2015 | Kazaň, Rusko | antuka | ![]() |
![]() ![]() |
3–6, 6–4, [6–10] |
Finalista | 17. července 2015 | Saint-Gervais-les-Bains, Francie | antuka | ![]() |
![]() ![]() |
6–7(4–7), 1–6 |
Finalista | 21. srpna 2015 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | ![]() |
![]() ![]() |
1–6, 3–6 |
Vítěz | 5. března 2016 | Lille, Francie | tvrdý (h) | ![]() |
![]() ![]() |
7–6(7–5), 4–6, [11–9] |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniil Medvedev na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách ATP Tour, přístup: 19. října 2019
- ↑ a b c (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 9. září 2019
- ↑ (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Davis Cupu, přístup: 13. srpna 2019
- ↑ Petr Pokorný. Bautista ve finále v Čennaí porazil ruského mladíka Medvěděva [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-08 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medvěděv v Sydney otočil finále proti De Minaurovi a je poprvé šampionem [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medveděv ve Winston Salemu neztratil ani set a má druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-26 [cit. 2018-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medveděv poprvé vyhrál turnaj ATP 500. V Tokiu si poradil i s Nišikorim [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-07 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal smetl Medveděva a popáté ovládl Rogers Cup. Z Masters má 35. titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-12 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Rozjetý Medveděv si v Cincinnati došel pro první titul z Masters [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-19 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Nadal v pětisetové bitvě přemohl Medveděva, počtvrté ovládl US Open a má 19 grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2019-09-09 [cit. 2019-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medveděv vyhrál Masters v Šanghaji. Ve finále na pátý pokus porazil Zvereva [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-13 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Essentially sports 21.12.2019[
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniil Medveděv na Wikimedia Commons
- (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách ATP Tour
- (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Mezinárodní tenisové federace
- (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Davis Cupu