Botic van de Zandschulp
Botic van de Zandschulp | |
---|---|
Botic van de Zandschulp na French Open 2021 | |
Stát | Nizozemsko |
Datum narození | 4. října 1995 (29 let)[1] |
Místo narození | Wageningen, Nizozemsko[1] |
Bydliště | Veenendaal, Nizozemsko[1] |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Profesionál od | 2013 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 659 967 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 80–71 |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 22. místo (29. srpna 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022) |
French Open | 3. kolo (2022) |
Wimbledon | 4. kolo (2022) |
US Open | čtvrtfinále (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 27–26 |
Tituly | 1 ATP, 1 challenger, 16 ITF |
Nejvyšší umístění | 60. místo (22. května 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | 1. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2022, 2023) |
US Open | 1. kolo (2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. února 2024
Botic van de Zandschulp (* 4. října 1995 Wageningen, Gelderland) je nizozemský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2022 na 22. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 60. místě. Trénuje ho bývalý nizozemský tenista Sven Groeneveld.[3][1]
V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem. Ve skupinové fázi proti Kazachstánu prohrál úvodní dvouhru s Michailem Kukuškinem. Kazachstánci zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 9–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na Coldec Open v Apeldoornu, dotovaném 15 tisíci dolary, prohrál v úvodním kole s krajanem Nickem van der Meerem.[2] První challenger ve dvouhře ovládl během října 2019 v Hamburku. Do finále úvodního ročníku postoupil přes nejvýše nasazeného a stého hráče žebříčku Salvatora Carusa z Itálie. V boji o titul přehrál Španěla Bernabého Zapatu Mirallese. V dané sezóně prolomil hranici první světové třístovky i dvoustovky.[5][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovou přípravou australského grandslamu Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku. Ve třetím kole zdolal americkou světovou čtyřicítku Reilly Opelku, než jej ve čtvrtfinále zastavil dvacátý muž pořadí Karen Chačanov. Premiéru v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole melbournské dvouhry však nenašel recept na 17letého Španěla Carlose Alcaraze z druhé světové stovky. Kvalifikačním sítem prošel i na French Open 2021 a ve Wimbledonu 2021 až jako šťastný poražený po odstoupení Dominica Thiema. Na pařížské antuce otočil duel proti světové dvacítce Hubertu Hurkaczovi ze stavu 0–2 na sety. Ve druhém kole podlehl opět v pětisetové bitvě Španělu Alejandru Davidovichovi Fokinovi. Na londýnském pažitu v první fázi vyřadil francouzského kvalifikanta Grégoira Barrèreho. Poté odešel poražen od devátého muže klasifikace a pozdějšího finalisty Mattea Berrettiniho.
Na US Open 2021 již přijížděl jako nizozemská jednička. Počtvrté během sezóny uspěl v grandslamové kvalifikaci. V navazující hlavní soutěži Flushing Meadows postoupil poprvé do osmifinále grandslamu, když ve druhém kole přehrál norskou světovou jedenáctku Caspera Ruuda a následně i dva Argentince, Facunda Bagnise a turnajovou jedenáctku Diega Schwartzmana.[5] Ve čtvrtfinále nestačil na ruskou světovou dvojku Daniila Medveděva.[6]
První titul na túře ATP vybojoval ve čtyřhře halového European Open 2022. V páru s krajanem Tallonem Griekspoorem ve finále zdolali indicko-nizozemské turnajové dvojky Rohana Bopannu s Matwém Middelkoopem. Jako pár do turnaje přitom vstupovali bez jediné výhry se zápasovou bilancí 0–4.[7]
V letech 2022 a 2023 jej ve finále mnichovského BMW Open porazil dánský teenager Holger Rune. Poprvé musel dánské světové sedmdesátce skrečovat pro bolest na hrudi během úvodní sady.[8] Podruhé ztratil v závěrečné sadě finále náskok 5–2 a 40:15 na podání. Poté, co nedokázal využít čtyři mečboly, proměnil devátý hráč žebříčku první mečbol v rozhodujícím tiebreaku.[9]
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]
|
Dvouhra: 2 (0–2)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 1. května 2022 | Mnichov, Německo | antuka | Holger Rune | 4–3skreč |
Finalista | 2. | 23. dubna 2023 | Mnichov, Německo | antuka | Holger Rune | 4–6, 6–1, 6–7(3–7) |
Čtyřhra: 4 (1–3)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | říjen 2022 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Tallon Griekspoor | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop |
3–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 1. | únor 2023 | Dauhá, Katar | tvrdý | Constant Lestienne | Rohan Bopanna Matthew Ebden |
7–6(7–5), 4–6, [6–10] |
Finalista | 2. | květen 2023 | Řím, Itálie | antuka | Robin Haase | Hugo Nys Jan Zieliński |
5–7, 1–6 |
Finalista | 3. | únor 2024 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Robin Haase | Wesley Koolhof Nikola Mektić |
3–6, 5–7 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (1 D; 1 Č) |
ITF (6 D; 16 Č) |
Dvouhra (7 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2016 | Rotterdam, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | 6–2, 6–4 |
2. | srpen 2016 | Schoonhoven, Nizozemsko | antuka | Jesse Huta Galung | bez boje |
3. | listopad 2016 | Pärnu, Estonsko | tvrdý | Vladimir Ivanov | 6–2, 6–4 |
4. | leden 2019 | Nussloch, Německo | koberec | Peter Heller | 6–2, 6–2 |
5. | duben 2019 | Bolton, Velká Británie | tvrdý | Igor Sijsling | 7–6(7–2), 6–7(6–8), 7–5 |
6. | květen 2019 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | Vlad Andrei Dancu | 6–4, 6–4 |
1. | říjen 2019 | Hamburk, Německo | tvrdý (h) | Bernabe Zapata Miralles | 6–3, 5–7, 6–1 |
Čtyřhra (17 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2016 | Ostende, Belgie | antuka | Paul Monteban | Evan Furness Ugo Humbert |
3–6, 7–5, [10–5] |
2. | říjen 2016 | Tallinn, Estonsko | tvrdý | Niels Lootsma | Karol Beck Artěm Dubrivnyj |
6–3, 5–7, [10–6] |
3. | leden 2017 | Aktobe, Kazachstán | tvrdý | Niels Lootsma | Vladyslav Manafov Alexandr Pavljučenkov |
6–4, 6–4 |
4. | červen 2017 | Alkmaar, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Patrick Kypson Sam Riffice |
6–2, 5–7, [14–12] |
5. | červen 2017 | Breda, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Jesse Timmermans Tim Van Terheijden |
6–1, 7–5 |
6. | červenec 2017 | Amstelveen, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Niels Lootsma Christoph Negritu |
6–1, 6–7(4–7), [10–3] |
7. | srpen 2017 | Rotterdam, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Nick Chappell Hunter Reese |
6–1, 6–3 |
8. | srpen 2017 | Schoonhoven, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Glenn Smits Colin Van Beem |
6–2, 3–2skreč |
1. | srpen 2017 | Alphen, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Alexandar Lazov Volodymyr Užylovskyj |
7–6(8–6), 7–5 |
9. | červen 2018 | Alkmaar, Nizozemsko | antuka | Roy De Valk | Michiel De Krom Ryan Nijboer |
6–2, 6–3 |
10. | červenec 2018 | Haag, Nizozemsko | antuka | Tim Van Terheijden | Gijs Brouwer Jelle Sels |
3–6, 6–3, [11–9] |
11. | srpen 2018 | Rotterdam, Nizozemsko | antuka | Glenn Smits | Mariano Kestelboim Felipe Mantilla |
7–5, 7–5 |
12. | září 2018 | Plaisir, Francie | tvrdý | Glenn Smits | Yannick Mertens Hugo Voljacques |
6–7(6–8), 6–4, [10–6] |
13. | únor 2019 | Kaarst, Německo | koberec | Igor Sijsling | Mats Rosenkranz Mark Whitehouse |
6–4, 6–4 |
14. | březen 2019 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Igor Sijsling | S. D. Prajwal Dev Adil Kaljanpur |
7–6(10–8), 2–6, [10–6] |
15. | duben 2019 | Angers, Francie | antuka | Jeroen Vanneste | A. Cornut-Chauvinc Arthur Reymond |
6–4, 7–6(7–3) |
16. | květen 2019 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | Igor Sijsling | Ljubomir Celebić Nerman Fatić |
3–6, 6–3, [10–4] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Botic van de Zandschulp na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Botic van de Zandschulp na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 22. února 2024
- ↑ a b Botic van de Zandschulp na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. února 2024
- ↑ a b Botic van de Zandschulp | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Botic van de Zandschulp na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 25. února 2024
- ↑ a b Botic van de Zandschulp | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Medvedev Downs Botic For US Open Semi-Final Berth [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-07 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tallon Griekspoor and Botic Van De Zandschulp Capture Antwerp Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-23 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Holger Rune Crowns Birthday Week With BMW Open by American Express title in Munich. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2022-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02. (anglicky)
- ↑ Rune Saves Four Championship Points, Rallies To Munich Title. ATP Tour, Inc. [online]. 023-04-23 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Botic van de Zandschulp na Wikimedia Commons
- Botic van de Zandschulp na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Botic van de Zandschulp na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Botic van de Zandschulp na stránkách Davis Cupu (anglicky)