Félix Auger-Aliassime

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Félix Auger-Aliassime
Auger-Aliassime na Monte-Carlo Masters 2022
Auger-Aliassime na Monte-Carlo Masters 2022
PřezdívkaFA2, Ogr[1]
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození8. srpna 2000 (23 let)[1]
Místo narozeníMontréal, Kanada[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Profesionál od2017
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 880 663 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů183–123
Tituly5 ATP, 4 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (7. listopadu 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Open4. kolo (2022)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
US Opensemifinále (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2022)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů32–35
Tituly1 ATP, 1 challenger, 1 Futures
Nejvyšší umístění60. místo (1. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo 2021)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2022)
ATP Cupvítěz (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221210a10. prosince 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Félix Auger-Aliassime (* 8. srpna 2000 Montréal) je kanadský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2022 na 6. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 60. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše během června 2016, kdy mu patřilo 2. místo. Trénují ho Guillaume Marx a Frédéric Fontang.[1]

V juniorské kategorii vyhrál s krajanem Denisem Shapovalovem čtyřhru na US Open 2015[3] a v další sezóně ovládl dvouhru na US Open 2016.[4]

V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 bratislavským kvalifikačním kolem proti Slovensku, v němž odehrál tři utkání. Kanaďané zvítězili 3:2 na zápasy. V roce 2019 byl členem družstva, které prohrálo finále se Španělskem a v ročníku 2022 dovedl jako jednička týmu Kanadu k prvnímu zisku salátové mísy po finálové výhře nad Austrálií. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 6–3 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[5] V roli jedničky družstva dovedl kanadský výběr také k vítězství na lednovém ATP Cupu 2022.[6]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 2000 v Montréalu a vyrostl na québeckém předměstí L'Ancienne-Lorette. Otec Sam Aliassime, profesí tenisový kouč, pochází ze středoafrického Toga a matka Marie Augerová, pracující jako učitelka, z provincie Québec.[7] Starší sestra Malika Augerová-Aliassimeová je také profesionální tenistka.[1][8]

Tenis začal hrát v pěti letech s otcem v québecké Académie de Tennis Hérisset-Bordeleau.[9] Od podzimu 2014 se začal připravovat v Kanadském národním tenisovém centru v Montréalu.[8]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2015 se stal po boku Shapovalova a Sigouina členem vítězného týmu v juniorském Davis Cupu, čímž získali pro Kanadu historicky první trofej.[10]

Premiérový start v hlavní soutěži challengeru zaznamenal během července 2015 v kanadském Granby, kde postoupil z kvalifikace. Ve čtvrtfinálovém duelu jej vyřadil Japonec Jošihito Nišioka, přestože získal úvodní set. Již první výhrou nad 493. hráčem žebříčku Andrewem Whittingtonem se stal vůbec nejmladším vítězem zápasu na challengerech.[11] Do hlavní soutěže se přitom kvalifikoval již na březnovém challengeru Banque Nationale de Drummondville 2015 po výhrách ve třech kvalifikačních kolech. Před rozehráním dvouhry byl však nucen odstoupit pro natažení břišního svalstva. Ve 14 letech se stal nejmladším tenistou historie, jenž postoupil do hlavní soutěže challengeru. Premiérový bodový zisk z kvalifikace ve vydání z 23. března 2015 z něj učinil prvního hráče narozeného v roce 2000 a později, který byl klasifikován na žebříčku ATP.[12][1]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2015, když na turnaji v peruánské metropoli Limě podlehl ve čtvrtfinále Ekvádorci Ivanu Endarovi. První challenger vyhrál v 16 letech na červnovém Open Sopra Steria 2017 v Lyonu, kam obdržel divokou kartu. Ve finále přehrál Francouze Mathiase Bourgueho. Ve věku 18 let a 2 měsíců pak získal čtvrtou singlovou trofej na Tashkent Challengeru 2018. Po Richardu Gasquetovi se stal druhým nejmladším hráčem historie, kterému se tento počet titulů podařilo v rámci ATP Challenger Tour vyhrát.[1][2]

Auger-Aliassime ve Wimbledonu 2019

Na okruhu ATP Tour debutoval červencovou čtyřhrou Rogers Cupu 2016, do níž získal se Shapovalovem divokou kartu. Na úvod je přehrála australsko-srbská dvojice Bernard Tomic a Viktor Troicki. Ve dvouhře si první zápas zahrál na únorovém ABN AMRO World Tennis Tournament 2018 v Rotterdamu, kde nestačil na Srba Filipa Krajinoviće.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas dosáhl na indianwellském BNP Paribas Open 2018 v sérii Masters po vyřazení krajana Vaska Pospisila. Stal se tak prvním tenistou narozeným v roce 2000 a později, jenž na okruhu ATP vyhrál utkání a v 17 letech také nejmladším hráčem s vítězným zápasem v Indian Wells od tehdy stejně starého Michaela Changa v roce 1989.[1][2]

Průnik mezi dvě stě nejlepších tenistů zaznamenal 11. září 2017 po trofeji na challengeru Copa Sevilla 2017. V 17 letech se stal nejmladším členem první dvoustovky od Richarda Gasqueta a tehdejšího vydání žebříčku z 21. července 2003. Na konečných žebříčcích ATP sezón 2017 a 2018 byl klasifikován jako nejmladší člen mezi Top 175.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Nizozemec Tallon Griekspoor, Američan Christopher Eubanks a Rakušan Gerald Melzer. Ve třetím setu úvodního kola dvouhry proti krajanu Denisi Shapovalovovi však zápas skrečoval pro palpitaci způsobenou vysokou teplotou vzduchu na dvorci.[13][1]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během února 2019 na antukovém Rio Open v brazilském Riu de Janeiru. V 18 letech se stal historicky nejmladším finalistou dvouhry turnaje v kategorii ATP Tour 500. Média si všimla statistické spojitosti dat s Rogerem Federerem, když se kanadský hráč narodil na den přesně devatenáct let po Švýcarovi. Federer pak postoupil do svého premiérového finále v únoru 2000 a Auger-Aliassime o devatenáct let později v únoru 2019.[14] V boji o trofej však nestačil na Srba Lasla Djereho.[15] Debutové výhry nad členem první desítky dosáhl na březnovém BNP Paribas Open 2019, kde ve druhém kole zdolal řeckou světovou desítku Stefanose Tsitsipase ve dvou sadách.[16] Na navazujícím Miami Open 2019 postoupil z kvalifikace do hlavní soutěže. Ve čtvrtfinále vyřadil světovou dvanáctku Bornu Ćoriće, aby jeho cestu turnajem poté ukončil americký obhájce trofeje John Isner, přestože měl v každém setu náskok prolomeného podání. Na turnaji se stal nejmladším semifinalistou v dosavadní historii Miami Masters, prvním teenagerem v této fázi od Andyho Murrayho a Novaka Djokoviće v roce 2007, a prvním tenistou narozeným v roce 2000 a později, který dosáhl této fáze v sérii Masters.[17] Po turnaji se posunul na nové kariérní maximum, 33. příčku, jako nejmladší tenista v elitní světové stovce.

Na první titul dosáhl na ABN AMRO World Tennis Tournament 2022 a to až při své deváté finálové účasti. V boji o titul přehrál nejvýše nasazeného Řeka Stefanose Tsitsipase ve dvou setech.[18]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 Č)
ATP Tour 500 (3–2 D, 0–1 Č)
ATP Tour 250 (2–7 D)

Dvouhra: 14 (5–9)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 24. února 2019 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Srbsko Laslo Djere 3–6, 5–7
Finalista 2. 25. května 2019 Lyon, Francie antuka Francie Benoît Paire 4–6, 3–6
Finalista 3. 16. června 2019 Stuttgart, Německo tráva Itálie Matteo Berrettini 4–6, 6–7(11–13)
Finalista 4. 16. února 2020 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Francie Gaël Monfils 2–6, 4–6
Finalista 5. 23. února 2020 Marseille, Francie tvrdý (h) Řecko Stefanos Tsitsipas 3–6, 4–6
Finalista 6. 18. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo tvrdý (h) Německo Alexander Zverev 3–6, 3–6
Finalista 7. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Spojené království Daniel Evans 2–6, 3–6
Finalista 8. 13. června 2021 Stuttgart, Německo tráva Chorvatsko Marin Čilić 6–7(2–7), 3–6
Vítěz 1. 13. února 2022 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 6–2
Finalista 9. 20. února 2022 Marseille, Francie tvrdý (h) Rusko Andrej Rubljov 5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 2. 16. října 2022 Florencie, Itálie tvrdý (h) USA J. J. Wolf 6–4, 6–4
Vítěz 3. 23. října 2022 Antverpy, Belgie tvrdý (h) USA Sebastian Korda 6–3, 6–4
Vítěz 4. 30. října 2022 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Dánsko Holger Rune 6–3, 7–5
Vítěz 5. 29. října 2023 Basilej, Švýcarsko (2) tvrdý (h) Polsko Hubert Hurkacz 7–6(7–3), 7–6(7–5)

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie tvrdý (h) Polsko Hubert Hurkacz Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–7(3–7), 7–6(9–7), [10–2]
Finalista 1. 20. června 2021 Halle, Německo tráva Polsko Hubert Hurkacz Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–7(4–7), 4–6

Finále soutěží družstev: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. soutěž spoluhráči soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. Davis Cup
18.–24. listopadu 2019
Madrid, Španělsko
tvrdý, Caja Mágica
Denis Shapovalov
Vasek Pospisil
Brayden Schnur
Španělsko Španělsko 0–2
Rafael Nadal
Roberto Bautista Agut
Feliciano López
Pablo Carreño Busta
Marcel Granollers
Vítěz 1. ATP Cup 2022
9. ledna 2022
Sydney, Austrálie
tvrdý, Ken Rosewall Arena
Shapovalov, DenisDenis Shapovalov
Schnur, BraydenBrayden Schnur
Diez, StevenSteven Diez
Španělsko Španělsko 2–0
Bautista Agut, RobertoRoberto Bautista Agut
Carreño Busta, PabloPablo Carreño Busta
Ramos-Viñolas, AlbertAlbert Ramos-Viñolas
Davidovich Fokina, A.A. Davidovich Fokina
Martínez, PedroPedro Martínez
Vítěz 2. Davis Cup
27. listopadu 2022
Málaga, Španělsko
tvrdý (h), Martin Carpena Arena
Denis Shapovalov
Vasek Pospisil
Alexis Galarneau
Gabriel Diallo
Austrálie Austrálie 2–0
Alex de Minaur
Jordan Thompson
Thanasi Kokkinakis
Max Purcell
Matthew Ebden

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (4–1 D; 1–0 Č)
Futures (2–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 9 (6–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 8. května 2016 Lleida, Španělsko antuka Indie Ramkumar Ramanathan 6–7(1–7), 2–6
Vítěz 1. 6. listopadu 2016 Birmingham, Spojené státy antuka Kolumbie Juan Manuel Benítez Chavarriaga 7–5, 7–5
Finalista 2. 15. ledna 2017 Plantation, Spojené státy antuka Dominikánská republika Roberto Cid Subervi 7–6(7–4), 6–7(3–7), 0–6
Vítěz 2. 12. března 2017 Sherbrooke, Kanada tvrdý (h) Francie Gleb Sakharov 3–6, 6–3, 6–4
Vítěz 3. 18. června 2017 Lyon, Francie antuka Francie Mathias Bourgue 6–4, 6–1
Vítěz 4. 9. září 2017 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Íñigo Cervantes 6–7(4–7), 6–3, 6–3
Vítěz 5. 17. června 2018 Lyon, Francie (2) antuka Francie Johan Tatlot 6–7(3–7), 7–5, 6–2
Finalista 3. 24. června 2018 Blois, Francie antuka Nizozemsko Scott Griekspoor 4–6, 4–6
Vítěz 6. 13. října 2018 Taškent, Uzbekistán tvrdý Polsko Kamil Majchrzak 6–3, 6–2

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 13. listopadu 2016 Niceville, Spojené státy antuka USA Patrick Kypson USA Patrick Daciek
USA Dane Webb
7–5, 6–1
Vítěz 1. 11. února 2018 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Španělsko Nicola Kuhn Chorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Tomislav Draganja
2–6, 6–2, [11–9]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2016 French Open antuka Francie Geoffrey Blancaneaux 6–1, 3–6, 6–8
Vítěz 2016 US Open tvrdý Srbsko Miomir Kecmanović 6–3, 6–0

Čtyřhra juniorů: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2015 US Open tvrdý Kanada Denis Shapovalov USA Brandon Holt
USA Riley Smith
7–5, 7–6(7–3)
Finalista 2016 Wimbledon tráva Kanada Denis Shapovalov Estonsko Kenneth Raisma
Řecko Stefanos Tsitsipas
6–4, 4–6, 2–6
Finalista 2016 US Open tvrdý Kanada Benjamin Sigouin Bolívie Juan Carlos Aguilar
Brazílie Felipe Meligeni Alves
3–6, 6–7(4–7)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Félix Auger-Aliassime na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n Félix Auger-Aliassime na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20221107a7. listopadu 2022
  2. a b c Félix Auger-Aliassime na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221107a7. listopadu 2022
  3. Canadian junior boys win U.S. Open doubles final [online]. CBC Sports [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. U.S. Open: Canada's Felix Auger-Aliassime wins boys' title [online]. CBC Sports [cit. 2016-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Félix Auger-Aliassime na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20221210a10. prosince 2022
  6. Felix Auger-Aliassime Fantastic To Clitýmových soutěžích se stalnch ATP Cup For Canada [online]. ATP Tour, Inc., 2022-01-09 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Meet the young Canadians poised for breakout at Aussie Open. The Globe and Mail. Dostupné online [cit. 26-01-2016]. (anglicky) 
  8. a b "Tsonga et Monfils" au Centre national de tennis [online]. [cit. 2015-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Le tennis, une histoire de famille chez les Auger-Aliassime [online]. [cit. 2015-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Czechs and Canadians crowned Junior champions [online]. ITFTennis.com [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Canadian 14-year-old Felix Auger-Aliassime becomes youngest tennis player to win main draw Challenger match [online]. Fox Sports [cit. 2015-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. 14 year old makes Emirates ATP rankings history [online]. ATPWorldTour.com [cit. 2015-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. COUTO, Melissa. Canadian Felix Auger-Aliassime ‘fine’ after heart palpitations end U.S. Open hopes. Toronto Star. Toronto, Ontario, Canada: 28-08-2018. Dostupné online [cit. 5-9-2018]. (anglicky) 
  14. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Auger-Aliassime v Riu porazil Cuevase a je nejmladším finalistou turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Djere v Riu vyhrál turnaj ATP 500 a má první titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2018-12-31]. Dostupné online. 
  16. #NextGenATP Ruud Continues Love Affair With Brazil In Sao Paulo [online]. ATP, 2-3-2019 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Felix Becomes Youngest Miami Semi-finalist In 35 Years [online]. ATP Tour, 28-03-2019 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Felix Fires Past Tsitsipas In Rotterdam For First ATP Tour Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-02-13 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]