Marin Draganja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marin Draganja
Marin Draganja na French Open 2015
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození 13. května 1991 (28 let)
Místo narození Split, Chorvatsko
Bydliště Split, Chorvatsko
Výška 185 cm
Váha 80 kg
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 503 932 USD
Tenisová raketa Prince
Dvouhra
Poměr zápasů 0–1
Nejvyšší umístění 550. místo (29. dubna 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů 63–59
Tituly 4 ATP, 13 challengerů
Nejvyšší umístění 20. místo (6. dubna 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2014)
French Open semifinále (2014)
Wimbledon 1. kolo (2014, 2015)
US Open 2. kolo (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 18. února 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marin Draganja (* 13. května 1991 Split) je chorvatský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP získal třináct titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2013 na 550. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2015 na 20. místě. Trénuje ho Gilbert Schaller a manažersky zastupuje vídeňská pobočka McCartney Group.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do semifinále mužské čtyřhry na French Open 2014, kde v páru s Rumunem Florinem Mergeou po výhře nad favorizovanými Nestorem se Zimonjićem nestačili na dvojici Granollers a Marc López. Na juniorce French Open 2009 vyhrál deblový grandslamový titul, když s krajanem Dinem Marcanem zdolali brazilsko-tchajwanský pár Guilherme Clézar a Huang Liang-chi.

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Polsku, v němž prohrál po boku Mate Paviće čtyřhru. Přesto Chorvaté vyhráli 3:1 na zápasy. V baráži o Světovou skupinu na amsterdamské trávě vyhrál proti Nizozemsku debla s Marinem Čilićem a Chorvatsko postoupili do elitní skupiny výsledkem 3:2 na zápasy. Do roku 2016 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2014: První titul na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2014 zaznamenal první čtyři deblová finále na okruhu ATP Tour. Ve třech případech z nich odešel poražen. S krajanem Matem Pavićem prohráli na Aircel Chennai Open s dvojicí Johan Brunström a Frederik Nielsen. Následoval premiérový titul, když na červencovém International German Open v Hamburku porazil v páru s Rumunem Florinem Mergeou favorizovanou rakousko-brazilskou třetí dvojici světa Alexander Peya a Bruno Soares poměrem 6–4 a 7–5.

V mužské čtyřhře French Open vyřadil ve čtvrtfinále s Florinem Mergeou dvojici Daniel Nestor a Nenad Zimonjić. V semifinále však skončili na raketách Španělů Marcela Granollerse s Marca Lópeze.

V září odešli s finským hráčem Henrim Kontinenem odešli jako poražení finalisté z Open de Moselle, halové události v Metách, kde je zdolali polští debloví specialisté Mariusz Fyrstenberg a Marcin Matkowski. Na říjnovém Swiss Indoors, basilejském turnaji z kategorie ATP 500, opět po boku Kontinena nezvládl závěrečný zápas proti kanadsko-srbskému páru Vasek Pospisil a Nenad Zimonjić.

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (2–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (2–2 Č)

Čtyřhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 5. ledna 2014 Čennaj, Indie tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Švédsko Johan Brunström
Dánsko Frederik Nielsen
2–6, 6–4, [7–10]
Vítěz 1. 20. července 2014 Hamburk, Německo antuka Rumunsko Florin Mergea Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6–4, 7–5
Finalista 2. 21. září 2014 Mety, Francie tvrdý (h) Finsko Henri Kontinen Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
7–6(7–3), 3–6, [8–10]
Finalista 3. 26. října 2014 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Finsko Henri Kontinen Kanada Vasek Pospisil
Srbsko Nenad Zimonjić
6–7(13–15), 6–1, [5–10]
Vítěz 2. 8. února 2015 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Finsko Henri Kontinen Francie Fabrice Martin
Indie Purav Raja
6-4, 6-4
Vítěz 3. 22. února 2015 Marseille, Francie tvrdý (h) Finsko Henri Kontinen Spojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
6–4, 3–6, [10–8]
Vítěz 4. 26. dubna 2015 Barcelona, Španělsko antuka Finsko Henri Kontinen Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
6-3, 6-7(6–8), [11–9]

Finále na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (13–3 Č)

Čtyřhra: 16 (13–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 20120415a15. dubna 2012 Blumenau, Brazílie antuka Chorvatsko Dino Marcan Slovinsko Blaž Kavčič
Chorvatsko Antonio Veić
6–2, 6–0
Finalista 1. 20120707a7. července 2012 Arad, Rumunsko antuka Chorvatsko Dino Marcan Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Veić
6–7(5–7), 6–4, [3–10]
Finalista 2. 20120721a21. července 2012 Recanati, Itálie tvrdý Chorvatsko Dino Marcan Austrálie Dane Propoggia
Austrálie Brydan Klein
5–7, 6–2, [12–14]
Vítěz 2. 20120821a21. srpna 2012 Sibiu, Rumunsko antuka Chorvatsko Lovro Zovko Rumunsko Alexandru-Daniel Carpen
Chile C. Saavedra-Corvalán
6–4, 4–6, [11–9]
Vítěz 3. 20120916a16. září 2012 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Chorvatsko Lovro Zovko Austrálie Colin Ebelthite
Česko Jaroslav Pospíšil
6–1, 6–1
Vítěz 4. 20130331a31. března 2013 San Luis Potosí, Mexiko antuka Španělsko A. Menéndez-Maceiras Švýcarsko Marco Chiudinelli
Německo Peter Gojowczyk
6–4, 6–3
Vítěz 5. 20130414a14. dubna 2013 Guadalajara, Mexiko tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Austrálie Samuel Groth
Austrálie John-Patrick Smith
5–7, 6–2, [13–11]
Vítěz 6. 20130706a6. července 2013 Portorož, Slovinsko tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Slovinsko Aljaž Bedene
Slovinsko Blaž Rola
6–3, 1–6, [10–5]
Vítěz 7. 20130720a20. července 2013 Eskişehir, Turecko tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Thajsko Sanchai Ratiwatana
Thajsko Sonchat Ratiwatana
6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 8. 20130817a17. srpna 2013 Cordenons, Itálie antuka Chorvatsko Franko Škugor Slovensko Norbert Gomboš
Česko Roman Jebavý
6–4, 6–4
Finalista 3. 20130907a7. září 2013 Janov, Itálie antuka Chorvatsko Mate Pavić Itálie Daniele Bracciali
Rakousko Oliver Marach
3–6, 6–2, [9–11]
Vítěz 9. 20130914a14. září 2013 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Chorvatsko Nikola Mektić Německo Dominik Meffert
Ukrajina Oleksandr Nedovjesov
6–4, 3–6, [10–6]
Vítěz 10. 20130921a21. září 2013 Trnava, Slovensko antuka Chorvatsko Mate Pavić Slovinsko Aljaž Bedene
Česko Jaroslav Pospíšil
7–5, 4–6, [10–6]
Vítěz 11. 20131103a3. listopadu 2013 Soul, Jižní Korea tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
7–5, 6–2
Vítěz 12. 20131110a10. listopadu 2013 Yeongwol, Jižní Korea tvrdý Chorvatsko Mate Pavić Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
6–4, 4–6, [10–7]
Vítěz 13. 20140420a20. dubna 2014 Sarasota, Spojené státy antuka Finsko Henri Kontinen Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
Chorvatsko Franko Škugor
5–7, 7–5, [10–6]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 2009 French Open antuka Chorvatsko Dino Marcan Brazílie Guilherme Clézar
Čínská Tchaj-pej Huang Liang-chi
6–3, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marin Draganja na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]