Taylor Fritz
| Taylor Harry Fritz | |
|---|---|
_(52882575177).jpg) Taylor Fritz na Monte-Carlo Masters 2023 | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Datum narození | 28. října 1997 (26 let)[1] |
| Místo narození | Rancho Santa Fe, Kalifornie, Spojené státy americké[1] |
| Bydliště | Rancho Santa Fe, Kalifornie, Spojené státy americké[1] |
| Výška | 196 cm[1] |
| Hmotnost | 86 kg[1] |
| Profesionál od | 2015[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 14 833 623 USD |
| Tenisová raketa | HEAD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 243–172 |
| Tituly | 7 ATP, 5 challengerů |
| Nejvyšší umístění | 5. místo (27. února 2023) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
| French Open | 3. kolo (2020, 2023) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2023) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 43–53 |
| Tituly | 0 ATP |
| Nejvyšší umístění | 104. místo (24. července 2021) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2019) |
| French Open | 1. kolo (2018, 2021) |
| Wimbledon | 2. kolo (2018) |
| US Open | 2. kolo (2016, 2017) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| US Open | 1. kolo (2014, 2015) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | čtvrtfinále (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taylor Harry Fritz (* 28. října 1997 Rancho Santa Fe, Kalifornie) je americký profesionální tenista hrající pravou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm singlových turnajů. Na challengerech ATP získal šest titulů ve dvouhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2023 na 5. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 104. místě. Trénují ho bývalí američtí tenisté Michael Russell a Paul Annacone.[1] Dříve tuto roli plnili Němec Christian Groh či Američan Mardy Fish. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v červnu 2015 na 1. místě a v závěru sezóny 2015 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[3]
V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou finále proti Kanadě, v níž podlehl Denisi Shapovalovi. Kanaďané zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]
V roce 2015 se dostal alespoň do čtvrtfinále na všech čtyřech juniorských grandslamových turnajích, včetně účasti ve finále na French Open, kde ve třech setech prohrál s krajanem Tommym Paulem.[5] Odvety se dočkal na domácím US Open, kde dokázal ve finále po třísetovém průběhu celý turnaj ovládnout. Tento úspěch mu pomohl dokončit rok jako juniorská jednička mezi chlapci, po kterém byl jmenován juniorským mistrem světa. Stal se prvním Američanem, který získal tento titul od doby Donalda Younga v roce 2005 a Andyho Roddicka v roce 2000.[3]
Profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]
V únoru 2016 získal divokou kartu na turnaj kategorie ATP Tour 250 v Memphisu, když se to té doby objevil na událostech ATP jen dvakrát s bilancí zápasů 1–2. Ve dvouhře postupně porazil krajany Michaela Mmoha a Steva Johnsona, Němce Benjamina Beckera a v semifinále zdolal Ričardase Berankise z Litvy.[5] Stal se tak nejmladším Američanem ve finále turnaje ATP od roku 1989, kdy Michael Chang vyhrál ve Wembley. Ve finále však nestačil na trojnásobného memphiského vítěze a Changova svěřence Keie Nišikoriho z Japonska, jemuž podlehl ve dvou setech.[6]
_(51376874974).jpg)
Člena elitní světové desítky poprvé porazil z pozice 136. hráče žebříčku ve druhém kole BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells, když vyřadil sedmého v pořadí Marina Čiliće. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2019 přehrál světovou desítku Johna Isnera a ve čtvrtfinále srpnového Los Cabos Open 2019 devátého muže klasifikace, Itala Fabia Fogniniho.[2]
Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval ve dvaceti jedna letech na travnatém Nature Valley International 2019 v Eastbourne. Do finále postoupil přes třetího nasazeného Brita Kyla Edmunda. V závěrečném duelu turnaje pak zdolal krajana Sama Querreyho po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul nové kariérní maximum, ze 42. na 31. místo.[7] Ve finále BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells porazil světovou čtyřku Rafaela Nadala, čímž ukončil jeho dvacetizápasovou neporazitelnost. Ve 24 letech se stal prvním americkým šampionem Indian Wells Masters od Agassiho v roce 2001 a premiérově triumfoval v sérii Masters.[8][9]
Trofejí na Rothesay International Eastbourne 2022 vyhrál poprvé jeden z turnajů dvakrát. O výhře v souboji o titul nad krajanem Maximem Cressym rozhodl až ziskem tiebreaku v závěrečné sadě.[10] V soutěži získal všech 51 gamů na podání.[11] První turnaj v kategorii ATP 500 ovládl na tokijském Japan Open Tennis Championships 2022. Ani v závěrečném utkání jej nezastavil krajan Frances Tiafoe, s nímž zvládl dvě zkrácené hry.[12] Již postupem do finále si zajistil první posun do elitní světové desítky žebříčku ATP – 8. místo, čímž napodobil postavení matky Kathy Mayové Fritzové z roku 1977.[13]
Vítězství na Delray Beach Open 2023 a 2024 znamenala, že poprvé v kariéře obhájil trofej. Ve dvou ročnících floridského turnaje ztratil pouze jeden set. V historii turnaje se po Jasonovi Stoltenbergovi z let 1996 a 1997 stal druhým šampionem, který ovládl dva navazující ročníky.[14]
Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]
|
|
| |||||||||||||||
Dvouhra: 12 (7–5)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 14. února 2016 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) |  Kei Nišikori
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 1. | 29. června 2019 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Sam Querrey
|
6–3, 6–4 |
| Finalista | 2. | 28. července 2019 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý |  Alex de Minaur
|
3–6, 6–7(2–7) |
| Finalista | 3. | 4. srpna 2019 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý |  Diego Schwartzman
|
6–7(6–8), 3–6 |
| Finalista | 4. | 29. února 2020 | Acapulco, Mexiko | tvrdý |  Rafael Nadal
|
3–6, 2–6 |
| Finalista | 5. | 31. října 2021 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |  Marin Čilić
|
6–7(3–7), 6–4, 4–6 |
| Vítěz | 2. | 20. března 2022 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Rafael Nadal
|
6–3, 7–6(7–5) |
| Vítěz | 3. | 25. června 2022 | Eastbourne, Spojené království (2) | tráva | Maxime Cressy
|
6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 4. | 9. října 2022 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Frances Tiafoe
|
7–6(7–3), 7–6(7–2) |
| Vítěz | 5. | 19. února 2023 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý |  Miomir Kecmanović
|
6–0, 5–7, 6–2 |
| Vítěz | 6. | 30. července 2023 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Aleksandar Vukic
|
7–5, 6–7(5–7), 6–4 |
| Vítěz | 7. | 19. února 2024 | Delray Beach, Spojené státy (2) | tvrdý | Tommy Paul
|
6–2, 6–3 |
Čtyřhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 4. srpna 2018 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Thanasi Kokkinakis
|
 Marcelo Arévalo Miguel Ángel Reyes-Varela
|
4–6, 4–6 |
| Finalista | 2. | 27. října 2019 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Reilly Opelka
|
 Jean-Julien Rojer Horia Tecău
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 3. | 26. června 2023 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva |  Jiří Lehečka
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
4–6, 7–6(7–5), [3–10] |
Finále na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]
| Legenda – tituly |
|---|
| Challengery (5–3 D) |
Dvouhra: 8 (5–3)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 11. října 2015 | Sacramento, Spojené státy | tvrdý | Jared Donaldson
|
6–4, 3–6, 6–4 |
| Vítěz | 2. | 18. října 2015 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý |  Dustin Brown
|
6–3, 6–4 |
| Finalista | 1. | 21. listopadu 2015 | Champaign, Spojené státy | tvrdý (h) |  Henri Laaksonen
|
6–4, 2–6, 2–6 |
| Vítěz | 3. | 10. ledna 2017 | Happy Valley, Austrálie | tvrdý |  Dudi Sela
|
7–6(9–7), 6–2 |
| Finalista | 2. | 2. února 2017 | Dalas, Spojené státy | tvrdý (h) | Ryan Harrison
|
3–6, 3–6 |
| Finalista | 3. | 6. ledna 2018 | Nouméa, Francie | tvrdý | Noah Rubin
|
5–7, 4–6 |
| Vítěz | 4. | 28. ledna 2018 | Newport Beach, Spojené státy | tvrdý | Bradley Klahn
|
3–6, 7–5, 6–0 |
| Vítěz | 5. | 27. ledna 2019 | Newport Beach, Spojené státy (2) | tvrdý |  Brayden Schnur
|
7–6(9–7), 6–4 |
Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra juniorů: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2015 | French Open | antuka | Tommy Paul
|
6–7(4–7), 6–2, 2–6 |
| Vítěz | 2015 | US Open | tvrdý | Tommy Paul
|
6–2, 6–7(4–7), 6–2 |
Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Pořadí | 1141. | ▲ 177. | ▲ 76 | ▼ 105. | ▲ 49. | ▲ 32. | ▲ 29. | ▲ 23. | ▲ 9. | ▼ 10. |
Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Pořadí | 1092. | ▲ 949. | ▲ 243. | ▼ 496. | ▲ 219. | ▲ 120. | ▲ 106. | ▼ 207. | ▲ 142. | ▼ 157. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taylor Fritz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Taylor Fritz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 5. září 2023
- ↑ a b Taylor Fritz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20. února 2024
- ↑ a b Fritz and Galfi crowned ITF Junior World Champions [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2015-12-02 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Taylor Fritz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20. února 2024
- ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Osmnáctiletý Američan Fritz překonal hvězdy. Teprve třetí start na turnaji ATP přetavil ve finále. TenisPortal.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Memphisu kraluje už čtvrtým rokem Nišikori. TenisPortal.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Fritz Wins First ATP Tour Title In Eastbourne [online]. ATP Tour, Inc., 2019-06-29 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Fritz ukončil v Indian Wells sérii Nadala, mezi ženami kralovala Šwiateková. iDNES.cz [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Taylor Fritz Ends Rafael Nadal's Perfect Season To Win Indian Wells Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-03-20 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taylor Fritz Clinches Crown In Eastbourne. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-25 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ The Stats Behind Nick Kyrgios' Untouchable Serving Week In Washington. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-08 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Po týdenní izolaci triumf. Fritz v Tokiu vyhrál derby s Tiafoem a zvládl i třetí letošní finále. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-09 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Fritz bude poprvé v Top 10. Stejně jako maminka v roce 1977. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-08 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Taylor Fritz successfully defends Delray Beach title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taylor Fritz na Wikimedia Commons - Taylor Fritz na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Taylor Fritz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Taylor Fritz na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Taylor Fritz na X (dříve Twitteru)
- Taylor Fritz na Instagramu
| Předchůdce | Taylor Fritz | Nástupce |
|---|---|---|
Andrej Rubljov |
ITF – juniorský mistr světa 2015 |
Miomir Kecmanović |
Alexander Zverev |
ATP – Hvězda zítřka 2016 |
Denis Shapovalov |
