Jiří Lehečka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Lehečka
Jiří Lehečka na Monte-Carlo Masters 2022
StátČeskoČesko Česko
Datum narození8. listopadu 2001 (21 let)
Místo narozeníMladá Boleslav, Česko
BydlištěKněžmost, Česko
Výška185 cm[1]
Hmotnost81 kg[1]
Profesionál od2020[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 447 773 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů13–21
Tituly0 ATP, 3 challengery, 3 ITF
Nejvyšší umístění39. místo (30. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2023)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–5
Tituly0 ATP, 3 challengery, 1 ITF
Nejvyšší umístění214. místo (7. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
US Open1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Davis Cupskupina finále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230130a30. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Lehečka (8. listopadu 2001 Mladá Boleslav) je český profesionální tenista. V rámci okruhu ATP Tour dosud nevyhrál žádný titul. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2] V juniorském tenise ovládl grandslamovou čtyřhru ve Wimbledonu 2019 po boku krajana Jonáše Forejtka.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2023 na 39. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 214. místě. Trénuje ho Michal Navrátil. Domovským oddílem je TK Agrofert Prostějov.[1]

V českém daviscupovém týmu debutoval jako 18letý v roce 2019 ostravským kvalifikačním kolem proti Nizozemsku, v němž prohrál dvouhru s Robinem Haasem. Nizozemci zvítězili 3:1 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 2–3 ve dvouhře a 0–4 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2021 vyhrál s Vítem Kopřivou čtyřhru na milánském challengeru Aspria Tennis Cup. Ve finále zdolali německo-rakouskou dvojicí Dustin Brown a Tristan-Samuel Weissborn ve dvou setech. Na challengeru v Poznani, konaném v červenci 2021, postoupil z kvalifikace do dvouhry. Ve čtvrtfinále vyřadil druhého nasazeného Nizozemce Botice van de Zandschulpa ve dvou setech. Až v boji o titul nestačil na Španěla Bernaba Zapatu Mirallese, jemuž patřila 121. příčka. První titul v této úrovni tenisu získal ve finském Tampere, když porazil Argentince Nicoláse Kickera po třísetovém průběhu.

V hlavní soutěži grandslamových turnajích debutoval na Australian Open 2022, kde prošel tříkolovou kvalifikací.[5] V prvním kole hlavní soutěže jej přehrál 26. nasazený Grigor Dimitrov ve čtyřech setech.[6] Průlom na okruhu ATP přišel na halovém ABN AMRO World Tennis Tournament 2022 z kategorie ATP Tour 500 v Rotterdamu, kde z pozice 137. hráče světa poprvé v kariéře prošel kvalifikací do hlavní soutěže. První výhru zaznamenal pak po vítězství v prvním kole, kde zaskočil dvanáctého hráče světa Denise Shapovalova.[7] Na jeho raketě pak dohráli i Botic van de Zandschulp a Ital Lorenzo Musetti. Postup do semifinále mu zajistil premiérový posun do první stovky žebříčku ATP a pozici české jedničky.[8][9] V boji o postup do finále neudržel vedení proti čtvrtému hráči světa Tsitsipasovi.

Ve 21 letech zasáhl jako první český tenista do Turnaje mistrů pro hráče do 21 let, milánského Next Generation ATP Finals 2022. Na listopadovém turnaji startoval z pozice sedmdesátého čtvrtého muže žebříčku. V základní skupině obsadil druhé místo a postoupil do semifinále, v němž vyřadil vítěze druhé skupiny, Švýcara Dominica Strickera ve čtyřech zkrácených setech. V boji o titul nestačil, stejně jako ve skupinové fázi, na Američana Brandona Nakashimu z konce první světové padesátky. V úvodní sadě ztratil vedení gamů 3–1 a v tiebreaku druhé sady neproměnil dva setboly. Ve dvou vzájemných duelech tak proti Američanovi stejného věku nezískal ani jednu sadu.[10][11]

První kariérní zápas v grandslamové dvouhře vyhrál na Australian Open 2023, kde na úvod neztratil set proti světové třiadvacítce Bornovi Ćorićovi. Poté vyřadil Američana Christophera Eubankse hrajícího na divokou kartu a v pětisetové bitvě dvanáctého muže žebříčku Camerona Norrieho. Britovi tak oplatil lednovou porážku z aucklandského ASB Classic 2023.[12][13] Přes ztrátu úvodní sady v osmifinále přehrál sedmého hráče žebříčku Félixe-Augera Aliassimea, když ovládl zbylé sety včetně dvou závěrečných tiebreaků, jejichž průběh kontroloval. Po čtyřech prohrách s členy první světové desítky tak jednoho z nich premiérově porazil. Jako první český muž od Berdycha na Australian Open 2018 se probojoval do čtvrtfinále grandslamu.[14][15] V něm však podlehl řecké světové čtyřce Stefanosi Tsitsipasovi ve třech setech. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové padesátky, na 39. místo.[16]

Finále Next Gen ATP Finals[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 12. listopadu 2022 Milán, Itálie tvrdý (h) USA Brandon Nakashima 3–4(5–7), 3–4(6–8), 2–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3–3 D, 3–1 Č)
Futures (3–4 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 13 (6–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. listopad 2018 Říčany, Česko tvrdý (h) Česko Tomáš Macháč bez boje
Finalista 2. květen 2019 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Česko Patrik Rikl 6–7(3–7), 3–6
Vítěz 1. září 2020 Praha, Česko antuka Argentina Sebastián Báez 3–6, 6–3, 6–4
Finalista 3. listopad 2020 Heráklion, Řecko tvrdý Bulharsko Adrian Andrejev 3–6, 4–6
Vítěz 2. únor 2021 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Polsko Paweł Ciaś 6–1, 6–3
Finalista 4. duben 2021 Biel, Švýcarsko tvrdý Nizozemsko Tim van Rijthoven 2–6, 2–6
Vítěz 3. květen 2021 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Ukrajina Vitalij Sačko 6–2, 6–2
Vítěz 1. červen 2021 Tampere, Finsko antuka Argentina Nicolás Kicker 5–7, 6–4, 6–3
Finalista 1. srpen 2021 Poznaň, Polsko antuka Španělsko Bernabe Zapata Miralles 6–3, 6–2
Vítěz 2. září 2021 Bukurešť, Rumunsko antuka Slovensko Filip Horanský 6–3, 6–2
Finalista 2. listopad 2021 Pau, Francie tvrdý Moldavsko Radu Albot 2–6, 6–7
Finalista 3. květen 2022 Mauthausen, Rakousko antuka Rakousko Jurij Rodionov 4–6, 4–6
Vítěz 3. srpen 2022 Liberec, Česko antuka Španělsko Nicolás Álvarez Varona 6–4, 6–4

Čtyřhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. listopad 2018 Říčany, Česko tvrdý (h) Česko Jiří Barnat Česko Jiří Jeníček
Česko Vojtěch Vlkovský 		4–6, 5–7
Finalista 1. červen 2019 Prostějov, Česko antuka Česko Jiří Veselý Rakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek 		4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 1. duben 2021 Meerbusch, Německo antuka Česko Michael Vrbenský Norsko Viktor Durasovic
Švédsko Markus Eriksson 		6–3, 6–3
Vítěz 1. červen 2021 Milán, Itálie antuka Česko Vít Kopřiva Německo Dustin Brown
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn 		6–4, 6–0
Vítěz 2. červenec 2021 Poznaň, Polsko antuka Česko Zdeněk Kolář Polsko Karol Drzewiecki
Austrálie Aleksandar Vukić 		6–4, 3–6(10–5)
Vítěz 3. listopad 2021 Bergamo, Itálie tvrdý (h) Česko Zdeněk Kolář Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara 		6–4, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeřo ve finále výsledek
Vítěz 2019 Wimbledon tráva Česko Jonáš Forejtek Kanada Liam Draxl
USA Govind Nandar 		7−5, 6−4

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Jiří Lehečka na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230130a30. ledna 2023
  2. ↑ Jiří Lehečka na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220824a24. srpna 2022
  3. ↑ Čeští mladíci Forejtek a Lehečka vyhráli ve Wimbledonu čtyřhru juniorů. iDNES.cz [online]. 2019-07-14 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jiří Lehečka na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230130a30. ledna 2023
  5. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Lehečka si na Australian Open poprvé zahraje hlavní soutěž grandslamů! Finále kvalifikace zvládl i Macháč. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-14 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Rozjetý Macháč i podruhé zvládl vstup do Australian Open, Lehečka v grandslamové premiéře podlehl Dimitrovovi. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-18 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Lehečka v Rotterdamu slaví životní skalp a první výhru na turnaji ATP!. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-08 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jiri Lehecka's Dream Run Continues, Reaches First SF In Rotterdam | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Debutant Lehečka si v Rotterdamu zajistil posun do Top 100 a semifinále proti Tsitsipasovi!. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-11 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Lehečka na Turnaji mistrů pro mladé tenisty na titul nedosáhl, triumfoval Američan Nakashima. iROZHLAS [online]. 2022-11-12 [cit. 2022-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-15. 
  11. ↑ Nakashima Is Next, Clinches Milan Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-12 [cit. 2022-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-15. (anglicky) 
  12. ↑ Norrie out, Lehecka moves into last 16. Tennis Majors [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Lehečka v pěti setech přetlačil Norrieho a je v osmifinále Australian Open!. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Lehečka vyřadil Augera-Aliassima a je ve čtvrtfinále Australian Open. Krejčíková vypadla v osmifinále. iROZHLAS [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Lehečka porazil i Augera-Aliassimea! Má první skalp hráče Top 10 a je ve čtvrtfinále Australian Open. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ Lehečka vyletěl na životní 39. místo. Teď zvládnout Davis Cup, přeje si. iSport.cz [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Lehečka&oldid=22394462“