Nicolás Jarry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nicolás Jarry
Nicolás Jarry ve Wimbledonu 2017
Stát ChileChile Chile
Datum narození 11. října 1995 (23 let)[1]
Místo narození Santiágo, Chile[1]
Bydliště Santiágo, Chile[1]
Výška 198 cm[1]
Váha 90 kg[1]
Profesionál od 2014[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 670 468 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 51–47
Tituly 0 ATP, 3 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění 39. místo (5. listopadu 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2018, 2019)
French Open 1. kolo (2017, 2018, 2019)
Wimbledon 2. kolo (2018)
US Open 2. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 29–19
Tituly 2 ATP, 5 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění 40. místo (18. března 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2019)
French Open čtvrtfinále (2018)
Wimbledon 3. kolo (2018)
US Open čtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201906033. června 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ve Wimbledonu 2018 dohrál ve druhém kole

Nicolás Jarry (* 11. října 1995 Santiágo) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal devět titulů ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2018 na 39. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2019 na 40. místě. Trénuje ho strýc a bývalý tenista Martín Rodríguez.[1]

V juniorské kategorii skončil jako poražený finalista ve čtyřhře French Open 2013, když v boji o titul s krajanem Christianem Garínem podlehli britsko-portugalskému páru Kyle EdmundFrederico Ferreira Silva.

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 utkáním 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž s Jorgem Aguilarem prohráli čtyřhru a v neděli podlehl Robertu Cidovi. Chilané odešli poraženi 1:4 na zápasy a sestoupili do 2. skupiny. Do roku 2019 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 5–3 ve čtyřhře.[3]

Jeho dědem je bývalý chilský tenista a světová čtrnáctka z roku 1974 Jaime Fillol Durán. Teta Catalína Fillolová se stala ředitelkou challengeru v Santiagu, který v roce 2017 vyhrál.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží dvouhry okruhu Futures debutoval v říjnu 2012, když na turnaj v rodném Santiágu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Argentinci Gabrielu Alejandru Hidalgovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Claro Open 2017 v kolumbijském Medellínu. Ve finále přehrál protugalského hráče João Souzou až v tiebreaku závěrečné sady.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval čtyřhrou VTR Open 2013 na antukových dvorcích ve Viña del Mar. Na divokou kartu s krajanem Christianem Garínem vypadli v úvodním kole se španěslkou dvojicí Rubén Ramírez Hidalgo a Tommy Robredo.[1] Dvouhru si poprvé zahrál na Ecuador Open Quito 2015 po zvládnuté kvalifikaci. V první fázi singlu přehrál Ekvádorce Gonzala Escobara, aby jej následně vyřadil sedmý nasazený Srb Dušan Lajović. Bodový zisk jej posunul do elitní světové dvoustovky žebříčku ATP. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Miami Open 2016 v Key Biscayne, kde po zisku divoké karty skončil v prvním kole na raketě kazašského tenisty Sergije Stachovského.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž posledním kole zdolal Američana Reillyho Opelku. V následné dvouhře jej na úvod zastavil Rus Karen Chačanov po čtyřsetovém průběhu. První přímou účast zaznamenal na Australian Open 2018, kde ve třech sadách úvodní fáze nestačil na Argentince Leonarda Mayera.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Ecuador Open Quito 2018. V boji o titul s krajanem Hansem Podlipnikem-Castillem zvítězili nad americkou dvojicí Austin Krajicek a Jackson Withrow ve dvou setech. V následném vydání deblového žebříčku ATP z 12. února 2018 mu poprvé patřila 130. příčka.[4] O necelý měsíc později prošel po výhře nad Horaciem Zeballosem do prvního finále dvouhry na Brasil Open 2018 v São Paulu. V něm jej přehrál druhý nasazený Ital Fabio Fognini po třísetovém průběhu. Do utkání přitom Jarry vstoupil ziskem třinácti míčů v řadě i první sady po 22 minutách. Následně však 30letý Ital průběh utkání otočil.[5]

Ve čtvrtfinále hamburského German Open 2018 porazil člena elitní světové desítky Dominica Thiema a následně podlehl gruzínskému kvalifikantovi Nikolozi Basilašvilimu. Další semifinálové účasti dosáhl na Generali Open Kitzbühel 2018, kde soutěž opustil po porážce od Uzbeka Denise Istomina.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP Tour 250 (0–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 4. března 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h) Itálie Fabio Fognini 6–1, 1–6, 4–6
Finalista 2. 19. května 2019 Ženeva, Švýcarsko antuka Německo Alexander Zverev 3–6, 6–3, 6–7(8–10)

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 11. února 2018 Quito, Ekvádor antuka Chile Hans Podlipnik USA Austin Krajicek
USA Jackson Withrow
7–6(8–6), 6–3
Vítěz 2. 24. února 2019 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Argentina Máximo González Brazílie Thomaz Bellucci
Brazílie Rogério Dutra da Silva
6–7(3–7), 6–3, [10–7]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3–3 D; 5–3 Č)
Futures (6–5 D; 7–5 Č)

Dvouhra: 17 (9–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 2014012727. ledna 2014 Carlos Paz, Argentina antuka Argentina Andrea Collarini 6–3, 0–6, 2–6
Finalista 2. 2014031717. března 2014 Santiago, Chile antuka Chile Gonzalo Lama 1–6, 2–6
Vítěz 1. 201405055. května 2014 Orange Park, Spojené státy antuka USA Mitchell Krueger 6–1, 7–6(8–6)
Finalista 3. 201406022. června 2014 Madrid, Španělsko antuka Chile Cristian Garín 6–3, 3–6, 1–6
Finalista 4. 2014062323. června 2014 Šabac, Srbsko antuka Srbsko Pedja Krstin 7–5, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 2. 2014063030. června 2014 Saarlouis, Německo antuka Německo Mats Moraing 6–4, 4–6, 6–4
Finalista 1. 2014092121. září 2014 Quito, Ekvádor antuka Argentina Horacio Zeballos 4–6, 6–7(8–10)
Finalista 5. 2016082121. srpna 2016 Medias, Rumunsko antuka Nizozemsko Miliaan Niesten 7–6(7–3), 2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 3. 2016082828. srpna 2016 Galați, Rumunsko antuka Argentina Gabriel Alejandro Hidalgo 6–3, 6–1
Vítěz 4. 201612044. prosince 2016 Talca, Chile antuka Chile Bastian Malla 6–1, 7–6(7–3)
Vítěz 5. 2016121818. prosince 2016 Talca, Chile antuka Chile Cristóbal Saavedra-Corvalán 2–6, 6–1, 6–4
Vítěz 6. 2016122525. prosince 2016 Santiago, Chile antuka Chile Bastian Malla 6–3, 6–3
Finalista 2. 2017022626. února 2017 Cuernavaca, Mexiko tvrdý Kazachstán Alexandr Bublik 6–7(5–7), 4–6
Finalista 3. 2017031111. března 2017 Santiago, Chile antuka Brazílie Rogério Dutra da Silva 5–7, 3–6
Vítěz 1. 2017071616. července 2017 Medellín, Kolumbie antuka Brazílie João Souza 6–1, 3–6, 7–6(7–0)
Vítěz 2. 201709033. září 2017 Quito, Ekvádor antuka Rakousko Gerald Melzer 6–3, 6–2
Vítěz 3. 2017111818. listopadu 2017 Santiago, Chile antuka Salvador Marcelo Arévalo 6–1, 7–5

Čtyřhra (12 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 2012102222. října 2012 Villa Alemana, Chile antuka Chile Gonzalo Lama Argentina Gabriel Hidalgo
Argentina Mauricio Pérez Mota
5–7, 6–3, 10–4
2. 2013042929. dubna 2013 Santiago, Chile antuka Chile Cristian Garín Chile Guillermo Rivera-Aránguiz
Chile Cristóbal Saavedra-Corvalán
6–2, 6–2
1. 20. dubna 2014 Santiago, Chile antuka Chile Cristian Garín Chile Jorge Aguilar
Chile Hans Podlipnik-Castillo
bez boje
3. 2014051212. května 2014 Orange Park, Spojené státy antuka Brazílie Tiago Lopes USA Bjorn Fratangelo
USA Mitchell Krueger
7–5, 6–1
4. 2014083131. srpna 2014 Medellín, Kolumbie antuka Brazílie Fabiano de Paula USA Dean O'Brien
Kolumbie Juan-Carlos Spir
2–6, 6–2, 11–9
2. 25. října 2014 Córdoba, Argentina antuka Brazílie Marcelo Demoliner Bolívie Hugo Dellien
Argentina Juan Ignacio Londero
6–3, 7–5
5. 201602077. února 2016 Palm Coast, Spojené státy antuka Chile Juan Carlos Sáez Maďarsko Péter Nagy
USA Will Spencer
6–1, 6–2
3. 2016071010. července 2016 Cali, Kolumbie antuka Chile Hans Podlipnik-Castillo Itálie Erik Crepaldi
Brazílie Daniel Dutra da Silva
6–1, 7–6(8–6)
6. 2016082121. srpna 2016 Medias, Rumunsko antuka Chile Simón Navarro Rumunsko Victor-Mugurel Anagnastopol
Rumunsko Victor Vlad Cornea
6–3, 6–4
7. 2016122525. prosince 2016 Santiago, Chile antuka Chile Guillermo Núñez Chile Carlos Cuevas
Argentina Juan Pablo Paz
6–3, 7–5
4. 2017031111. března 2017 Santiago, Chile antuka Chile Tomás Barrios Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
6–4, 6–3
5. 2017081212. srpna 2017 Floridablanca, Kolumbie antuka Peru Sergio Galdós USA Sekou Bangoura
USA Evan King
6–3, 5–7, [10–1]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

stav rok turnaj Povrch spoluhráč soupeř ve finále výsledek
Finalista 2013 French Open antuka Chile Cristian Garín Spojené království Kyle Edmund
Portugalsko Frederico Ferreira Silva
3–6, 3–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Jarry na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m (anglicky) Nicolás Jarry na stránkách ATP Tour, přístup: 201906033. června 2019
  2. a b c d e f (anglicky) Nicolás Jarry na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201906033. června 2019
  3. (anglicky) Nicolás Jarry na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018122828. prosince 2018
  4. Mariano Muñoz Scarpa. Hans Podlipnik y Nicolás Jarry, campeones en ATP de Quito [online]. farodeportivo.cl, 2018-02-11 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Fognini v Sao Paulu získal 6. titul, opět slaví na antuce [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-04 [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]