Artem Sitak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Artem Sitak
Artem Sitak na French Open 2016
Stát RuskoRusko Rusko (2002–2010)
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland (2011–)
Datum narození 8. února 1986 (34 let)
Místo narození Orenburg, Sovětský svaz[1]
Bydliště Auckland, Nový Zéland[1]
Výška 185 cm[1]
Váha 83 kg[1]
Profesionál od 2001
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 042 007 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 5–6
Tituly 0 ATP, 5 Futures
Nejvyšší umístění 299. místo (11. srpna 2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 142–140
Tituly 5 ATP, 13 challengerů, 15 Futures
Nejvyšší umístění 32. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2015)
French Open 3. kolo (2018)
Wimbledon čtvrtfinále (2018)
US Open 2. kolo (2014, 2016, 2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2016, 2018, 2019)
French Open 2. kolo (2017)
Wimbledon čtvrtfinále (2019)
US Open 2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200911a11. září 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artem Jurjevič Sitak, rusky: Артём Юрьевич Ситак, Artjom Jurjevič Sitak, (* 8. února 1986 Orenburg) je novozélandský profesionální tenista ruského původu, specializující se na čtyřhru. Do roku 2010 reprezentoval rodné Rusko a od sezóny 2011 začal po naturalizaci nastupovat za Nový Zéland.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do září 2020 pět titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 299. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 32. místě. Trénuje ho Mason Fuller.[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Uzbekistánu, v němž prohrál první a vyhrál čtvrtou dvouhru. Uzbeci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.[3]

Starším bratrem je tenista Dmitrij Sitak.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000, kdy mu bylo čtrnáct let, si připsal žákovskou trofej na Orange Bowlu v kategorii 14letých.

Premiérový start na grandslamové juniorce zaznamenal na Australian Open 2002, kde podlehl australskému hráči Christopheru Romanovi. Derniéru pak prožil v následující sezóně opět na Australian Open 2003. V úvodním kole nestačil na Korejce Hyun-Joon Suka.

Seniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako třináctiletý obdržel v roce 1999 divokou kartu do hlavní soutěže ozerovského turnaje ITF, kde jej v úvodním kole vyřadil Jevgenij Smirnov po dvousetovém průběhu. Náýsledující rok na stejné události deklasoval Denise Istomina v kvalifikaci, čímž dosáhl premiérové výhry na okruhu Futures. Do hlavní soutěže však neprošel po prohře v kvalifikačním kole s krajanem Teimurazem Gabašvilim.

Do prvního challengeru nastoupil v roce 2002 poté, co získal divokou kartu od pořadatelů na turnaj v Toljatti. Na úvod jej však přehrál Američan Thomas Blake. Premiérovou singlovou trofej vybojoval na události ITF v Koroljovu během srpna 2005. V třísetovém finále zdolal krajana Pavla Čechova.

Od sezóny 2011 reprezentuje na tenisových okruzích Nový Zéland, včetně účasti v daviscupové soutěži. V lednu obdržel divokou kartu do kvalifikace Heineken Open 2011, kde nenašel recept na francouzskho tenistu Ludovica Waltera.

Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na červencovém MercedesCupu 2014 ve Stuttgartu, kde v deblové soutěži porazil s Polákem Mateuszem Kowalczykem favorizovaný pár Guillermo García-López a Philipp Oswald. Druhou trofej z této úrovně dobyl ve čtyřhře únorového Open Sud de France 2015 v Montpellier, kde po boku Novozélanďana Marcuse Daniella triumfovali nad dvojicí Dominic Inglot a Florin Mergea až v rozhodujícím dlouhém supretiebreaku poměrem míčů [16–14].

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 13 (5–8)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (5–7)
Tituly dle povrchu
tvrdý (1–5)
antuka (1–3)
tráva (3–0)
Tituly dle prostředí
hala (4–4)
venku (1–4)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 13. července 2014 Stuttgart, Německo antuka Polsko Mateusz Kowalczyk Španělsko Guillermo García-López
Rakousko Philipp Oswald
2–6, 6–1, [10–7]
Vítěz 2. 8. února 2015 Montpellier, Francie tvrdý (h) Nový Zéland Marcus Daniell Spojené království Dominic Inglot
Rumunsko Florin Mergea
3–6, 6–4, [16–14]
Finalista 1. 15. února 2015 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Donald Young Polsko Mariusz Fyrstenberg
Mexiko Santiago González
7–5, 6–7(1–7), [8–10]
Finalista 2. 26. dubna 2015 Bukurešť, Rumunsko antuka USA Nicholas Monroe Rumunsko Marius Copil
Rumunsko Adrian Ungur
6–3, 5–7, [15–17]
Vítěz 3. 13. června 2015 Stuttgart, Německo 2 tráva Nový Zéland Marcus Daniell Rakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–7(4–7), 6–4, [10–8]
Finalista 3. 30. července 2017 Atlanta, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Wesley Koolhof USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 4–6
Finalista 4. 24. září 2017 Mety, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Francie Julien Benneteau
Francie Édouard Roger-Vasselin
5–7, 3–6
Finalista 5. únor 2018 Bronx, New York, Spojené státy tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Bělorusko Max Mirnyj
Rakousko Philipp Oswald
4–6, 6–4, [6–10]
Finalista 6. březen 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Argentina Federico Delbonis
Argentina Máximo González
4–6, 2–6
Finalista 7. květen 2018 Estoril, Portugalsko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Spojené království Kyle Edmund
Spojené království Cameron Norrie
4–6, 2–6
Vítěz 4. červenec 2018 Newport, Spojené státy tráva Izrael Jonatan Erlich Salvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–1, 6–2
Finalista 8. březen 2019 Acapulco, Mexiko tvrdý USA Austin Krajicek Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
6–2, 6–7(4–7), [5–10]
Vítěz 5. červen 2019 Antalya, Turecko tráva Izrael Jonatan Erlich Chorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (7 Č)
Futures (5 D; 15 Č)

Dvouhra (5)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 27. srpna 2005 F3 Koroljov, Rusko antuka Rusko Pavel Čechov 4–6, 6–4, 6–4
2. 9. března 2008 F6 McAllen, Spojené státy tvrdý USA Tim Smyczek 6–4, 6–2
3. 20. dubna 2008 F8 Little Rock, Spojené státy tvrdý USA Matthew Roberts 6–4, 6–3
4. 7. března 2010 F7 McAllen, Spojené státy tvrdý Chorvatsko Mario Ančić 6–1, 6–4
5. 26. listopadu 2012 F2 Phnompenh, Kambodža tvrdý Spojené království Alexander Ward 6–4, 6-7(3–7), 7-6(7–4)

Čtyřhra (28 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 17. srpna 2003 Sergijev Posad, Rusko antuka Rusko Dmitrij Sitak Rusko Alexej Agejev
Rusko Alexandr Markin
6–3, 6–2
2. 3. prosince 2004 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Dmitrij Sitak Indie Jaco Mathew
Indie Ravišankar Pathanjali
6–3, 6–3
3. 10. prosince 2004 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Dmitrij Sitak Bulharsko Jordan Kanev
Bulharsko Ilja Kušev
7–6(7–5), 6–0
4. 17. prosince 2004 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Dmitrij Sitak Bulharsko Jordan Kanev
Bulharsko Ilja Kušev
bez boje
5. 18. června 2005 La Palma, Španělsko tvrdý Rusko Dmitrij Sitak Španělsko Javier Genaro-Martínez
Venezuela Daniel Vallverdu
7–6(8–6), 7–6(7–4)
6. 27. srpna 2005 Koroljov, Rusko antuka Rusko Dmitrij Sitak Rusko Viktor Kozin
Rusko Alexej Miller
6–4, 7–6(7–4)
7. 15. ledna 2006 Stuttgart, Německo tvrdý (h) Švýcarsko Stéphane Bohli Německo Philipp Marx
Německo Torsten Popp
6–3, 7–5
8. 19. března 2006 Lille, Francie tvrdý (h) Švýcarsko Stéphane Bohli Portugalsko Frederico Gil
Polsko Filip Urban
6–1, 6–2
9. 25. února 2007 Trento, Itálie tvrdý (h) Rusko Dmitrij Sitak Austrálie Raphael Durek
Austrálie Joseph Sirianni
7–6(7–4), 6–3
10. 28. září 2008 Lubbock, Spojené státy tvrdý Moldavsko Roman Borvanov USA Alex Bogomolov
Srbsko Dušan Vemić
6–2, 6–3
11. 8. listopadu 2009 Birmingham, Spojené státy antuka Arménie Tigran Martirosjan USA Colt Gaston
USA Michael Venus
6–3, 6–4
12. 15. listopadu 2009 Niceville, Spojené státy antuka Arménie Tigran Martirosjan USA Sekou Bangoura
USA Denis Kudla
6–4, 7–5
13. 28. února 2010 Harlingen, Spojené státy tvrdý Rumunsko Cătălin-Ionuț Gârd Slovensko Matej Bocko
Srbsko Vladimir Obradović
6–4, 7–6(7–3)
14. 6. června 2010 Ojai, Spojené státy tvrdý Portugalsko Leonardo Tavares Indie Harš Mankad
Jihoafrická republika Izak van der Merwe
4–6, 6–4, [10–8]
15. 8. srpna 2010 Peking, ČLR tvrdý Kanada Pierre-Ludovic Duclos Austrálie Sadik Kadir
Indie Purav Radža
7–6(7–4), 7–6(7–5)
16. 10. dubna 2011 Little Rock, Spojené státy tvrdý Austrálie Nima Roshan USA Taylor Fogleman
USA Benjamin Rogers
6–3, 7–5
17. 19. června 2011 Morelia, Mexiko tvrdý Nový Zéland Marcus Daniell Filipíny Ruben Gonzalez
Austrálie Carsten Ball
6–0, 6–3
18. 24. března 2013 Ipswich, Austrálie tvrdý Nový Zéland Jose Statham Austrálie Jacob Grills
Austrálie Dane Propoggia
6–3, 6–1
19. 6. října 2013 São Paulo, Brazílie antuka Moldavsko Roman Borvanov Peru Sergio Galdós
Argentina Guido Pella
6–4, 7–6(7–3)
20. 9. května 2014 Řím, Itálie antuka Moldavsko Radu Albot Itálie Andrea Arnaboldi
Itálie Flavio Cipolla
4–6, 6–2, [11–9]
21. 20. července 2014 Granby, Kanada tvrdý Nový Zéland Marcus Daniell Austrálie Jordan Kerr
Francie Fabrice Martin
7–6(7–5), 5–7, [10–5]
22. 16. srpna 2015 Aptos, Spojené státy tvrdý Austrálie Chris Guccione Indie Juki Bhambri
Austrálie Matthew Ebden
6–4, 7–6(7–2)
23. březen 2016 Puebla, Mexiko tvrdý Nový Zéland Marcus Daniell Mexiko Santiago González
Chorvatsko Mate Pavić
3–6, 6–2, [12–10]
24. březen 2016 San Luis Potosí, Mexiko antuka Nový Zéland Marcus Daniell Mexiko Santiago González
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 7–6(7–4)
25. březen 2017 Guadalajara, Mexiko Hard Mexiko Santiago González Austrálie Luke Saville
Austrálie John-Patrick Smith
6–3, 1–6, [10–5]
26. září 2017 Štětín, Polsko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Bělorusko Aleksandr Buryj
Švédsko Andreas Siljeström
6–1, 7–5
27. duben 2018 Alicante, Španělsko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Argentina Guido Andreozzi
Uruguay Ariel Behar
6–3, 6–2
28. srpen 2020 Ostrava, Česko antuka Slovensko Igor Zelenay Polsko Karol Drzewiecki
Polsko Szymon Walków
7–5, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artem Sitak na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e (anglicky) Artem Sitak na stránkách ATP Tour, přístup: 20200911a11. září 2020
  2. (anglicky) Artem Sitak na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200911a11. září 2020
  3. (anglicky) Artem Sitak na stránkách Davis Cupu, přístup: 20200911a11. září 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]