Cristian Garín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cristian Garín
Cristian Garín ve Wimbledonu 2018
Přezdívka Gago, Tatan[1]
Stát ChileChile Chile
Datum narození 30. května 1996 (23 let)[1]
Místo narození Santiago, Chile[1]
Bydliště Santiago, Chile[1]
Výška 185 cm[1]
Váha 86 kg[1]
Profesionál od 2011[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 751 549 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 35–33
Tituly 2 ATP, 4 challengery, 8 Futures
Nejvyšší umístění 33. místo (6. května 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2019)
French Open 1. kolo kvalifikace (2015, 2017, 2018)
Wimbledon 1. kolo (2017, 2018)
US Open 2. kolo kvalifikace (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 5–12
Tituly 0 ATP, 1 challenger, 1 Futures
Nejvyšší umístění 298. místo (31. července 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190508a8. května 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cristian Ignacio Garín Medone (* 30. května 1996 Santiago) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvanáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2019 na 33. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2017 na 298. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v září 2013 na 4. místě po semifinále na juniorce US Open 2013. Trénují ho bývalí tenisté Argentinec Andrés Schneiter a Chilan Paul Capdeville. Připravuje se v Buenos Aires.[1]

V juniorském tenise vybojoval trofej na French Open 2013 po finálové výhře nad Němcem Alexandrem Zverevem. V juniorské čtyřhře téhož pařížského majoru skončili s krajanem Nicolásem Jarrym jako poražení finalisté. Výhrou nad Dušanem Lajovićem v úvodním kole VTR Open 2013 se stal v 16 letech a 8 měsících nejmladším chilským vítězem zápasu na okruhu ATP Tour.[3]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 baráží Světové skupiny proti Itálii, v níž za rozhodnutého stavu prohrál dvouru se Simonem Bolellim. Italové zvítězili 4:1 na zápasy. Do června 2019 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 10–11 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v říjnu 2010, když na turnaj v rodném Santiagu obdržel divokou kartu do čtyřhry s Bastianem Mallou. V úvodním kole podlehli uruguaysko-argentinské dvojici Ariel Behar a Facundo Mena.[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl s Nicolásem Jarrym z deblové soutěže v Santiagu, kde v dubnu 2014 přehráli ve finále krajany Jorge Aguilara s Hansem Podlipnikem. Premiérovou singlovou trofej v této úrovni tenisu vybojoval během října 2016 v Limě. V boji o titul zdolal Argentince Guida Andreozziho. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 29. října 2018 po triumfu na druhém limském challengeru, když mu na žebříčku ATP patřila 89. příčka, na níž se posunul ze 102. pozice.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval na únorovém VTR Open 2013 ve Viña del Mar. Na divokou kartu v úvodním kole porazil Srba Dušana Lajoviće a v 16 letech a 8 měsících se stal nejmladším chilským vítězem zápasu v rámci túry ATP. Poté však podlehl Francouzi Jérémymu Chardymu.[1] V sérii ATP Masters odehrál první kvalifikaci na Miami Open 2019, kde jej na úvod vyřadil Američan Bjorn Fratangelo.[1][2]

Do premiérového finále okruhu ATP Tour postoupil na halové antuce Brasil Open 2019 v São Paulu. Ve finálovém duelu jej přehrál 28letý Argentinec Guido Pella po dvousetovém průběhu. Před turnajem přitom ani jednou nepostoupil do čtvrtfinále turnaje ATP.[5] Premiérový triumf získal o měsíc později na antukovém U.S. Men's Clay Court Championships 2019 v Houstonu. Ve druhém kole vyřadil nasazenou dvojku Jérémyho Chardyho a v semifinále turnajovou osmičku Američana Sama Querreyho. V boji o titul si poradil s 20letým Norem Casperem Ruudem ve třech sadách. Stal se tak prvním chilským šampionem singlové události ATP Tour od triumfu Fernanda Gonzáleze na Chile Open 2009.[6] Tři týdny poté si odvezl druhý titul z mnichovského BMW Open 2019. Po vítězství nad Italem Marcem Cecchinatem ve finále zdolal dalšího zástupce italského tenisu, 37. hráče světa Mattea Berrettiniho až v tiebreaku rozhodující sady. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 33. příčku žebříčku ATP.[7]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v závěrečné bitvě udolal Australana Johna-Patricka Smithe až v pátém setu 12–10 na gamy. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na favorizovaného Američana Jacka Socka.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–1 D)

Dvouhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. března 2019 Sao Paulo, Brazílie antuka (h) Argentina Guido Pella 5–7, 3–6
Vítěz 1. 14. dubna 2019 Houston, Spojené státy antuka Norsko Casper Ruud 7–6(7–4), 4–6, 6–3
Vítěz 2. 5. května 2019 Mnichov, Německo antuka Itálie Matteo Berrettini 6–1, 3–6, 7–6(7–1)

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (4–3 D; 1–4 Č)
Futures (8–2 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 17 (12–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2013 Santiago, Chile antuka Austrálie James Duckworth 1–6, 3–6
Vítěz 1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2014 Natal, Brazílie antuka Brazílie Thales Turini 6–4, 4–6, 6–3
Finalista 2. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2014 Tampa, Spojené státy antuka USA Bjorn Fratangelo 2–6, 3–6
Vítěz 2. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červen 2014 Madrid, Španělsko antuka Chile Nicolás Jarry 3–6, 6–3, 6–1
Vítěz 3. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„listopad“.0101a listopad 2014 Porto Alegre, Brazílie antuka Brazílie Caio Zampieri 6–2, 4–6, 6–4
Vítěz 4. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„prosinec“.0101a prosinec 2014 Mendoza, Argentina antuka Polsko Grzegorz Panfil 6–4, 5–7, 6–2
Vítěz 5. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2016 Cartagena, Španělsko antuka Španělsko Oriol Roca Batalla 6–4, 6–2
Vítěz 6. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Španělsko Carlos Taberner 6–3, 7–6 (7–1)
Vítěz 7. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Srbsko Nikola Milojević 6–4, 2–6, 6–0
Vítěz 8. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2017 Neapol, Itálie antuka Argentina Juan Pablo Paz 6–2, 6–0
Vítěz 1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2016 Lima, Peru antuka Argentina Guido Andreozzi 3–6, 7–5, 7–6(7–3)
Finalista 1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2018 Cuernavaca, Mexiko tvrdý USA Dennis Novikov 4–6, 3–6
Finalista 2. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2018 Lisabon, Portugalsko antuka Španělsko Tommy Robredo 6–3, 3–6, 2–6
Finalista 1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2018 Como, Itálie antuka Itálie Salvatore Caruso 5–7, 4–6
Vítěz 2. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2018 Campinas, Brazílie antuka Argentina Federico Delbonis 6–3, 6–4
Vítěz 3. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2018 Santo Domingo, Dominikánská republika antuka Argentina Federico Delbonis 6–4, 5–7, 6–4
Vítěz 4. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2018 Lima, Peru (2) antuka Portugalsko Pedro Sousa 6–4, 6–4

Čtyřhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20130505a5. května 2013 Santiago, Chile antuka Chile Nicolás Jarry Chile Guillermo Rivera
Chile Cristóbal Saavedra
6–2, 6–2
Vítěz 1. 20140419a19. dubna 2014 Santiago, Chile antuka Chile Nicolás Jarry Chile Jorge Aguilar
Chile Hans Podlipnik
bez boje
Finalista 1. 20141214a14. prosince 2014 Mendoza, Argentina antuka Chile Jorge Aguilar Argentina Facundo Mena
Argentina Mateo Nicolas Martinez
6–7(4–7), 4–6
Finalista 1. 20150628a28. června 2015 Milán, Itálie antuka Chile Juan Carlos Saez Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Šančić
3–6, 4–6
Finalista 2. 20151004a4. října 2015 Porto Alegre, Brazílie antuka Chile Juan Carlos Saez Portugalsko Gastão Elias
Portugalsko Frederico Ferreira Silva
2–6, 4–6
Finalista 3. 20160807a7. srpna 2016 Cortina, Itálie antuka Španělsko Roberto Carballes Baena USA James Cerretani
Rakousko Philipp Oswald
3–6, 2–6
Finalista 4. 20161120a20. listopadu 2016 Montevideo, Uruguay antuka Brazílie Fabiano De Paula Argentina Andrés Molteni
Argentina Diego Schwartzman
bez boje

Finále juniorky Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2013 French Open antuka Německo Alexander Zverev 6–4, 6–1

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 French Open antuka Chile Nicolás Jarry Spojené království Kyle Edmund
Portugalsko Frederico Ferreira Silva
3–6, 3–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristian Garín na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l (anglicky) Cristian Garín na stránkách ATP Tour, přístup: 20190508a8. května 2019
  2. a b c d e (anglicky) Cristian Garín na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190508a8. května 2019
  3. "16-year-old Garin posts first ATP Tour win". ATP Tour. 5 February 2013.
  4. (anglicky) Cristian Garín na stránkách Davis Cupu, přístup: 20190508a8. května 2019
  5. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK. Pella v Sao Paulu na pátý pokus vybojoval první titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-03 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  6. Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Chilan Garín v Houstonu zdolal Nora Ruuda a má premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-15 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. 
  7. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Garín po třech týdnech slaví další triumf. Druhý titul získal v Mnichově [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-05 [cit. 2019-05-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]