ATP Tour Masters 1000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

ATP Tour Masters 1000 je série devíti tenisových turnajů, které jsou součástí mužského profesionálního okruhu ATP World Tour. Po Grand Slamu a ATP Finals představuje třetí nejvyšší kategorii. Čtyři turnaje jsou hrány v Evropě, čtyři v Severní Americe a jeden v Čínské lidové republice.

Masters Series se koná od sezóny 1990, kdy byla kategorie oficiálně pojmenována jako Championship Series, Single Week. V letech 1996–1999 nesla název Mercedes-Benz Super 9, poté v období 2000–2004 Tennis Masters Series, mezi roky 2005–2008 byla známá jako ATP Masters Series, v sezónách 2009–2018 nesla pojmenování ATP World Tour Masters 1000 a od sezóny 2019 je hrána se jménem ATP Tour Masters 1000.

Do října 2022 získal nejvyšší počet třiceti osmi singlových titulů v mistrovské sérii Srb Novak Djoković.[1] Trofejí z Monte-Carlo Rolex Masters 2018 dokázal Rafael Nadal jako první muž otevřené éry vyhrát jediný turnaj jedenáctkrát. Nejvíce turnajových vítězství během jediné sezóny vybojoval Djoković v roce 2015, když ovládl šest turnajů. Djoković s Nadalem jsou jedinými tenisty, jež triumfovali na čtyřech akcích v řadě, a z nich pouze Nadal dokázal vyhrát v jediném kalendářním roce, když si v roce 2013 odvezl trofeje z Madridu, Říma, Canada Masters a Cincinnati. Na BNP Paribas Open 2022 vyhrál Nadal rovněž jako první tenista 400. zápas v kategorii Masters.[2]

Jako nejmladší v kategorii triumfoval Američan Michael Chang na torontském Canada Masters 1990, když mu v den vítězství bylo 18 let a 157 dní.[3] Naopak nejstarším šampionem se stal Roger Federer, jenž ovládl Miami Open 2019 ve 37 letech a 234 dnech. Tím překonal vlastní rekord z BNP Paribas Open 2017.[4] Nejstarším vítězem premiérového kariérního titulu z dvouhry se tři týdny před 33. narozeninami stal Američan na John Isner na Miami Open 2018.[5] Nejníže postaveným vítězem se stal Chorvat Borna Ćorić, jenž cincinnatský Western & Southern Open 2022 ovládl z pozice 152. hráče žebříčku. Překonal tak rekordní postavení 143. tenisty světa Roberta Carretera z Hamburg Open 1996.[6]

Trofejí ze srpnového Cincinnati Masters 2018 se stal Djoković prvním tenistou, který dokázal zkompletovat trofeje ze všech devíti podniků série Masters, v této podobě hrané od roku 1990. Na uzavření tzv. kariérního Golden Mastersu (Zlatého Mastersu) přitom čekal pět let, když mu unikal poslední cincinnatský titul. Trofejí na Cincinnati Masters 2020 v New Yorku pak Srb zkompletoval Zlatý Masters podruhé a zůstával jeho jediným drržitelem.[7] Sedm z devíti turnajů vyhráli Andre Agassi, Roger Federer, Rafael Nadal a Andy Murray. Ve čtyřhře zkompletovali všech devět turnajových triumfů Daniel Nestor, Bob a Mike Bryanovi.[8]

Ve čtyřhře si nejvyšší počet třiceti devíti titulů připsali američtí bratři Bob a Mike Bryanovi. Bryanovci se stali jediným párem, který ovládl šest turnajů v jediné sezóně (2014) a který dvakrát zvítězil na pěti turnajích v jediné sezóně (2007, 2013).

Tituly jsou počítány od vzniku kategorie v sezóně 1990. Již v období 1970–1989 probíhala její předchůdkyně nazvaná Grand Prix Super Series v rámci tehdy existujících okruhů Grand Prix a World Championship Tennis. V té držel rekord Čechoameričan Ivan Lendl s dvaceti dvěma tituly. Nadal jeho počet 22 výher překonal na navazujícím okruhu ATP Tour, na antukovém Mutua Madrid Open 2013.

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

1990–1995

ATP Championship Series, Single-Week

1996–1999

ATP Super 9

2000–2003

Tennis Masters Series

2004–2008

ATP Masters Series

2009–2018

ATP World Tour Masters 1000

Od 2019

ATP Tour Masters 1000

Změny od sezóny 2009[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. srpna 2007 vedení ATP Tour oznámilo změny, které začaly platit od sezóny 2009. ATP Masters Series tak byla přejmenována na ATP World Tour Masters 1000, kdy číslovka 1000 vyjadřuje počet bodů pro singlové i deblové vítěze. V rozporu s dřívějšími plány se počet turnajů nesnížil na osm. Do kategorie byl na říjnový termín zařazen nový podnik v čínské Šanghaji a turnaj v Madridu byl přesunut na květen, když nahradil podnik v Hamburku. Ten i přes protesty klesl do nižší kategorie ATP Tour 500 .

Od sezóny 2011 má šest událostí z devíti také ženskou část, která je organizována profesionálním okruhem WTA Tour.

Přehled turnajů[editovat | editovat zdroj]

Turnaj Stát Dějiště Areál / Hala Vznik Povrch Centrkurt
Indian Wells Masters USA Spojené státy Indian Wells Indian Wells Tennis Garden 1987 tvrdý 16 100
Miami Masters USA Spojené státy Miami Hard Rock Stadium 1985 tvrdý 13 800
Monte-Carlo Masters FrancieFrancie Francie1) Roquebrune-Cap-Martin Monte Carlo Country Club 1897 antuka 10 200
Madrid Open ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Madrid Park Manzanares 2002 antuka 12 500
Rome Masters ItálieItálie Itálie Řím Foro Italico 1930 antuka 12 500
Canada Masters KanadaKanada Kanada Montréal
Toronto
IGA Stadium
Aviva Centre
1881 tvrdý 11 700
12 500
Cincinnati Masters USA Spojené státy Mason Lindner Family Tennis Center 1899 tvrdý 11 600
Shanghai Masters Čína Čína Šanghaj Qi Zhong Stadium 2009 tvrdý 15 000
Paris Masters FrancieFrancie Francie Paříž AccorHotels Arena 1968 tvrdý (h) 14 000
1) – monacký turnaj se odehrává na území francouzské obce Roquebrune-Cap-Martin v příhraničním departementu Alpes-Maritimes, nikoli v Monaku.

Rozdělení bodů[editovat | editovat zdroj]

Finalista Djoković a vítěz Federer po finále Cincinnati Masters 2015 s cenami
↓ Fáze / Soutěž → Mužská dvouhra Mužská čtyřhra
Vítězové 1000
Finalisté 600
Semifinalisté 360
Čtvrtfinalisté 180
16 hráčů v kole 90
32 hráčů v kole 45
64 hráčů v kole 25 (10) 0
96 hráčů v kole 10
Kvalifikanti 16
Finalisté kvalifikace 8
1. kolo kvalifikace 0

Přehled titulů[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Celkové pořadí ve dvouhře od sezóny 1970
P tenista HA IW MI MC RO WA TO TM CI LA LO PH ST IN LV FH BO PA JO SY ES MA SH
Иконка кубка.svg
éra titulů
1. Srbsko Novak Djoković 5 6 2 6 4 2 6 3 4 38 2007–2022 (16)
2. Španělsko Rafael Nadal 1 3 11 10 5 1 5 36 2005–2021 (17)
3. Švýcarsko Roger Federer 4 5 4 2 7 1 3 2 28 2002–2019 (18)
4. Československo Ivan Lendl 2 2 2 2 2 6 1 1 1 1 2 22 1980–1989 (10)
5. USA John McEnroe 1 2 1 5 4 4 2 19 1978–1985 (8)
6. USA Jimmy Connors 1 2 1 2 4 2 2 1 2 17 1973–1984 (12)
USA Andre Agassi 1 6 1 3 3 2 1 17 1990–2004 (15)
8. Švédsko Björn Borg 3 2 2 1 1 1 2 3 15 1974–1980 (7)
9. Spojené království Andy Murray 2 1 3 2 1 2 3 14 2008–2016 (9)
10. Západní Německo Boris Becker 2 2 1 1 4 2 1 13 1985–1996 (12)
11. USA Pete Sampras 2 3 1 3 2 11 1992–2000 (9)
12. Austrálie Rod Laver 1 1 1 3 1 1 1 9 1970–1974 (5)
13. Švédsko Stefan Edberg 1 1 1 2 2 1 8 1986–1992 (7)
Rakousko Thomas Muster 1 3 3 1 8 1990–1997 (8)
Švédsko Mats Wilander 1 2 1 4 8 1983–1988 (6)
16. USA Michael Chang 3 1 1 2 7 1990–1997 (8)
17. Rumunsko Ilie Năstase 3 2 1 1 7 1970–1973 (4)
18. Argentina Guillermo Vilas 1 2 1 2 1 7 1974–1982 (9)
19. Španělsko Manuel Orantes 1 1 1 2 1 6 1972–1977 (6)
20. USA Jim Courier 2 1 2 5 1991–1993 (3)
Chile Marcelo Ríos 1 1 1 1 1 5 1995–2003 (9)
Brazílie Gustavo Kuerten 1 2 1 1 5 1999–2001 (3)
Rusko Marat Safin 1 3 1 5 2000–2004 (5)
USA Andy Roddick 2 1 2 5 2003–2010 (8)
Německo Alexander Zverev 1 1 1 1 2 5 2017–2021 (5)
26. USA Stan Smith 1 1 2 4 1970–1973 (4)
Ukrajina Andrij Medveděv 3 1 4 1994–1997 (4)
Španělsko Juan Carlos Ferrero 2 1 1 4 2001–2003 (3)
Rusko Daniil Medveděv 1 1 1 1 4 2019–2021 (3)
aktivní hráči tučně; turnajový rekord v počtu titulů podtržen
(hráči se čtyřmi a více tituly)

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Celkové pořadí ve čtyřhře od sezóny 1970
P tenista HA IW MI MC RO WA TO TM CI LA LO PH ST IN LV FH BO PA JO SY ES MA SH
Иконка кубка.svg
éra titulů
1. USA Bob Bryan 1 2 6 6 4 5 5 4 5 1 39 2002–2019 (18)
= USA Mike Bryan 1 2 6 6 4 5 5 4 5 1 39 2002–2019 (18)
3. Kanada Daniel Nestor 3 4 1 2 4 2 5 1 5 1 28 1996–2015 (20)
4. Austrálie Todd Woodbridge 2 1 4 2 4 3 1 1 18 1992–2003 (12)
5. Bahamy Mark Knowles 2 4 1 2 2 3 3 17 1993–2009 (17)
6. Bělorusko Max Mirnyj 1 4 2 1 1 2 2 1 1 1 16 2000–2011 (12)
= Indie Maheš Bhúpatí 1 1 1 2 5 2 3 1 16 1997–2012 (16)
8. Švédsko Jonas Björkman 2 1 2 3 1 3 2 1 15 1998–2008 (11)
= Austrálie Mark Woodforde 1 1 4 1 4 3 1 15 1989–2000 (12)
= USA Peter Fleming 1 1 2 1 5 3 1 1 15 1978–1984 (7)
= USA John McEnroe 2 2 5 3 1 1 1 15 1978–1984 (7)
= Srbsko a Černá Hora/Srbsko Nenad Zimonjić 1 5 3 2 1 1 2 15 2004–2014 (11)
13. Indie Leander Paes 1 3 1 1 2 2 1 2 13 1997–2012 (16)
14. USA Brian Gottfried 4 1 2 1 1 1 10 1973–1977 (5)
= Nizozemsko Paul Haarhuis 1 1 2 1 1 3 1 10 1993–1998 (6)
= Nizozemsko Tom Okker 1 1 1 1 1 4 1 10 1971–1979 (9)
= Mexiko Raúl Ramírez 1 4 1 1 1 1 1 10 1974–1977 (4)
= USA Stan Smith 1 2 2 2 3 10 1970–1977 (8)
19. USA Ken Flach 1 1 1 2 3 1 9 1984–1989 (6)
= Francie Guy Forget 4 1 2 2 9 1985–1993 (9)
= Švédsko Anders Järryd 1 2 1 1 2 2 9 1984–1991 (8)
= Rumunsko Ilie Năstase 3 2 1 1 1 1 9 1970–1979 (10)
= Československo Tomáš Šmíd 3 4 1 1 9 1978–1991 (14)
= Brazílie Marcelo Melo 1 1 1 2 1 3 9 2013–2018 (5)
25. Nizozemsko Jacco Eltingh 1 2 1 3 1 8 1993–1998 (6)
= Jižní Afrika Frew McMillan 1 2 2 2 1 8 1971–1978 (8)
= USA Robert Seguso 1 1 2 3 1 8 1984–1991 (8)
28. Polsko Wojciech Fibak 1 1 1 1 1 2 7 1975–1979 (5)
= Ekvádor Andrés Gómez 3 1 1 1 1 7 1980–1987 (8)
= Austrálie Bob Hewitt 1 1 2 2 1 7 1971–1978 (8)
= Rusko Jevgenij Kafelnikov 1 2 1 2 1 7 1994–2003 (10)
= USA Marty Riessen 1 1 1 1 2 1 7 1970–1981 (12)
= USA Sherwood Stewart 1 2 1 1 1 1 7 1979–1986 (8)
= Francie Pierre-Hugues Herbert 1 1 1 1 1 1 1 7 2016–2019 (4)
= Francie Nicolas Mahut 1 1 1 1 1 1 1 7 2016–2019 (4)
= Chorvatsko Nikola Mektić 1 1 2 1 2 7 2018–2022 (5)
37. Jižní Afrika Wayne Ferreira 1 2 1 1 1 6 1991–2003 (13)
= USA Bob Lutz 1 1 2 2 6 1972–1980 (9)
= Španělsko Emilio Sánchez 4 1 1 6 1986–1992 (7)4)
40. Austrálie John Alexander 1 1 1 1 1 5 1971–1975 (5)
= Zimbabwe Byron Black 1 1 1 1 1 5 1993–1999 (7)
= Zimbabwe Wayne Black 1 1 2 1 5 1999–2005 (7)
= Španělsko Sergio Casal 3 1 1 5 1986–1992 (7)
= Austrálie Phil Dent 1 1 1 1 1 5 1971–1975 (5)
= Švédsko Stefan Edberg 1 1 1 1 1 5 1984–1993 (10)
= USA Patrick Galbraith 1 3 1 5 1991–1996 (6)
= Švýcarsko Heinz Günthardt 1 2 1 1 5 1980–1983 (4)
= Austrálie Rod Laver 1 2 2 5 1970–1974 (5)
= USA Alex O'Brien 1 1 1 2 5 1994–2000 (7)
= USA Rick Leach 2 1 1 1 5 1988-2001 (14)
= Zimbabwe Kevin Ullyett 2 1 1 1 5 2004–2008 (5)
= USA Todd Witsken 1 1 2 1 5 1988–1992 (5)
= Chorvatsko Ivan Dodig 1 2 1 1 5 2013–2019 (7)
= USA John Isner 2 1 1 1 1 5 2011–2022 (12)
= Chorvatsko Mate Pavić 1 1 2 1 5 2019–2022 (4)
= USA Rajeev Ram 1 1 1 1 1 5 2017–2022 (6)
aktivní hráči tučně; turnajový rekord v počtu titulů podtržen
(hráči s pěti a více tituly)

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

2021[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2021.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Miami Polsko Hubert Hurkacz Itálie Jannik Sinner 7–6(7–4), 6–4
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
Spojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–4, 6–4
Monte-Carlo Řecko Stefanos Tsitsipas Rusko Andrej Rubljov 6–3, 6–3
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
Spojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Madrid Německo Alexander Zverev Itálie Matteo Berrettini 6–7(8–10), 6–4, 6–3
Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
1–6, 6–3, [10–8]
Řím Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković 7–5, 1–6, 6–3
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Toronto Rusko Daniil Medveděv USA Reilly Opelka 6–4, 6–3
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 4–6, [10–3]
Cincinnati Německo Alexander Zverev Rusko Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
USA Steve Johnson
USA Austin Krajicek
7–6(7–5), 7–6(7–5)
Šanghaj zrušeno pro pandemii koronaviru
Indian Wells Spojené království Cameron Norrie Gruzie Nikoloz Basilašvili 3–6, 6–4, 6–1
Austrálie John Peers
Slovensko Filip Polášek
Rusko Aslan Karacev
Rusko Andrej Rubljov
6–3, 7–6(7–5)
Paříž Srbsko Novak Djoković Rusko Daniil Medveděv 4–6, 6–3, 6–3
Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–3, 6–7(4–7), [11–9]

2022[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2022.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Indian Wells USA Taylor Fritz Španělsko Rafael Nadal 6–3, 7–6(7–5)
USA John Isner
USA Jack Sock
Mexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(7–4), 6–3
Miami Španělsko Carlos Alcaraz Norsko Casper Ruud 7–5, 6–4
Polsko Hubert Hurkacz
USA John Isner
Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–5), 6–4
Monte-Carlo Řecko Stefanos Tsitsipas Španělsko Alejandro Davidovich Fokina 6–3, 7–6(7–3)
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–4, 3–6, [10–7]
Madrid Španělsko Carlos Alcaraz Německo Alexander Zverev 6–3, 6–1
Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(4–7), 6–4, [10–5]
Řím Srbsko Novak Djoković Řecko Stefanos Tsitsipas 6–0, 7–6(7–5)
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
USA John Isner
Argentina Diego Schwartzman
6–2, 6–7(6–8), [12–10]
Montréal Španělsko Pablo Carreño Busta Polsko Hubert Hurkacz 3–6, 6–3, 6–3
Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
Spojené království Daniel Evans
Austrálie John Peers
6–2, 4–6, [10–6]
Cincinnati Chorvatsko Borna Ćorić Řecko Stefanos Tsitsipas 7–6(7–0), 6–2
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–4), 7–6(7–5)
Šanghaj



Paříž



Kariérní Zlatý Masters[editovat | editovat zdroj]

Kariérní Zlatý Masters představuje vítězství na všech turnajích série Masters, které byly hrány v průběhu kariéry daného tenisty.

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Poč. tenista Indian Wells Miami Monte-Carlo Madrid Řím Kanada Cincinnati Šanghaj Paříž
1 Srbsko Novak Djoković (SRB) [9] 2008 2007 2013 2011 2008 2007 2018 2012 2009
2 [10] 2011 2011 2015 2016 2011 2011 2020 2013 2013
Turnaj, kterým tenista zlatý masters zkompletoval je ztučněn.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Poč. tenista Indian Wells Miami Monte-Carlo Madrid Řím Kanada Cincinnati Šanghaj Paříž
1 Kanada Daniel Nestor (CAN) [11] 1997 2002 2009 2002 1997 2000 1996 2009 1996
1 USA Bob Bryan (USA) [12] 2013 2007 2007 2006 2008 2002 2003 2014 2005
1 USA Mike Bryan (USA)
Turnaj, kterým tenista zlatý masters zkompletoval je ztučněn.

Statistiky dvouhry[editovat | editovat zdroj]


Nejdelší šňůra vyhraných zápasů[editovat | editovat zdroj]

tenista počet období
1. Srbsko Novak Djoković 31 2011
2. Srbsko Novak Djoković 30 2014–2015
3. Švýcarsko Roger Federer 29 2005–2006
4. Srbsko Novak Djoković 23 2013–2014
4. Španělsko Rafael Nadal 23 2013


Nejvíce titulů na jediném turnaji[editovat | editovat zdroj]

tenista titulů turnaj období
1. Španělsko Rafael Nadal 11 Monte Carlo 2005–2018
2. Španělsko Rafael Nadal 10 Řím 2005–2021
3. Švýcarsko Roger Federer 7 Cincinnati 2005–2015
4. Československo/USA Ivan Lendl 6 Canada Masters 1980–1989
USA Andre Agassi Miami 1990–2003
Srbsko Novak Djoković Miami 2007–2016
Srbsko Novak Djoković Paříž 2009–2021

Chronologie držení nejvíce titulů[editovat | editovat zdroj]

Srb Novak Djoković je držitelem rekordního počtu 38 titulů z dvouhry Masters
V sezóně 2005 vyhrál kromě Rafaela Nadala a Rogera Federera turnaj Masters pouze Tomáš Berdych, když zvítězil v Paříži. Jedná se o jeho jedinou výhru ze série Masters.
Období tenista titulů
1970–1973 Austrálie Rod Laver 1–7
1973 Austrálie Rod Laver 7
Rumunsko Ilie Năstase
1973–1976 Austrálie Rod Laver 8–9
1976–1980 USA Jimmy Connors 9–14
1980 USA Jimmy Connors 14–15
Švédsko Björn Borg
1981–1985 USA Jimmy Connors 16–17
1985–1989 USA John McEnroe 17–19
1989–2013 Československo/USA Ivan Lendl 19–22
2013–2016 Španělsko Rafael Nadal 22–27
2016–2018 Srbsko Novak Djoković 27–30
2018 Srbsko Novak Djoković 30
Španělsko Rafael Nadal
2018–2019 Španělsko Rafael Nadal 31–33
2019–2020 Španělsko Rafael Nadal 33
Srbsko Novak Djoković
Španělsko Rafael Nadal 34–35
2020–2021 Španělsko Rafael Nadal 35–36
Srbsko Novak Djoković
2021–2022 Srbsko Novak Djoković 37–38

Nejmladší vítězové a finalisté[editovat | editovat zdroj]

Tenista je v každé statistice uveden pouze jednou, resp. uvedeno je jeho první finále či titul.

Věk vítěz první titul[3]
18 let, 5 měsíců a 7 dnů USA Michael Chang 1990 Toronto
18 let, 10 měsíců a 14 dnů Španělsko Rafael Nadal 2005 Monte-Carlo
18 let, 10 měsíců a 29 dnů Španělsko Carlos Alcaraz 2022 Miami
19 let, 7 měsíců a 24 dnů Ukrajina Andrij Medveděv 1994 Monte-Carlo
19 let, 10 měsíců a 10 dnů Srbsko Novak Djoković 2007 Miami
Věk finalista první finále
18 let, 5 měsíců a 6 dnů USA Michael Chang 1990 Toronto
18 let, 9 měsíců a 30 dnů Španělsko Rafael Nadal 2005 Miami
18 let, 10 měsíců a 26 dnů Francie Richard Gasquet 2005 Hamburk
18 let, 10 měsíců a 27 dnů Španělsko Carlos Alcaraz 2022 Miami
19 let, 2 měsíce a 6 dnů Ukrajina Andrij Medveděv 1993 Paříž

Nejstarší vítězové a finalisté[editovat | editovat zdroj]

Tenista je v každé statistice uveden pouze jednou, resp. uvedeno je jeho poslední finále či titul.

Věk vítěz poslední titul
37 let, 7 měsíců a 23 dnů Švýcarsko Roger Federer 2019 Miami
34 let, 11 měsíců a 13 dnů Španělsko Rafael Nadal 2021 Řím
34 let, 5 měsíců a 16 dnů Srbsko Novak Djokovic 2021 Paříž
34 let, 3 měsíce a 10 dnů USA Andre Agassi 2004 Cincinnati
32 let, 11 měsíců a 6 dnů USA John Isner 2018 Miami
Věk finalista poslední finále
37 let, 7 měsíců a 22 dnů Švýcarsko Roger Federer 2019 Miami
35 let, 9 měsíců a 16 dnů Španělsko Rafael Nadal 2022 Indian Wells
35 let, 3 měsíce a 15 dnů USA Andre Agassi 2005 Montréal
34 let, 5 měsíců a 16 dnů Srbsko Novak Djoković 2021 Paříž
33 let, 11 měsíců a 4 dny USA John Isner 2019 Miami

Nejmladší a nejstarší[editovat | editovat zdroj]

Nejmladší vítěz 18 let, 5 měsíců a 7 dnů USA Michael Chang 1990 Toronto
finalista 18 let, 5 měsíců a 6 dnů USA Michael Chang 1990 Toronto
kvalifikant 15 let, 9 měsíců a 27 dnů Francie Richard Gasquet 2002 Monte-Carlo
Nejstarší vítěz 37 let, 7 měsíců a 23 dnů Švýcarsko Roger Federer 2019 Miami
finalistta 37 let, 7 měsíců a 22 dnů Švýcarsko Roger Federer 2019 Miami
kvalifikant 40 let, 5 měsíců a 16 dnů Chorvatsko Ivo Karlović 2019 Cincinnati
debutant 28 let, 4 měsíce a 21 dnů Austrálie Wayne Arthurs 1999 Cincinnati

Kvalifikanti ve finále (od 1990)[editovat | editovat zdroj]

rok turnaj kvalifikant výsledek soupeř
1991 Řím Argentina Alberto Mancini prohra Španělsko Emilio Sánchez
1996 Hamburk Španělsko Roberto Carretero výhra Španělsko Àlex Corretja
2000 Toronto Izrael Harel Levy prohra Rusko Marat Safin
2001 Hamburk Španělsko Albert Portas výhra Španělsko Juan Carlos Ferrero
Stuttgart Bělorusko Max Mirnyj prohra Německo Tommy Haas
2004 Paříž Česko Radek Štěpánek prohra Rusko Marat Safin
2005 Hamburk Francie Richard Gasquet prohra Švýcarsko Roger Federer
2007 Miami Argentina Guillermo Cañas prohra Srbsko Novak Djoković
2012 Paříž Polsko Jerzy Janowicz prohra Španělsko David Ferrer
2017 Paříž Srbsko Filip Krajinović prohra USA Jack Sock

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ATP World Tour Masters 1000 na anglické Wikipedii a Tennis Masters Series records and statistics na anglické Wikipedii.

  1. Novak Djokovic Defeats Stefanos Tsitsipas In Rome For Record-Extending 38th Masters 1000 Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Nadal Notches Record 400th Masters 1000 Win; Extends Streak to 17-0. BNP Paribas Open [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BARKER, Gabby. At what age did Nadal win his first Masters 1000 and who is the youngest winner in the ATP?. Sports Finding [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Federer načal druhou stovku triumfů. V Miami slaví 28. titul z Masters [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-31 [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  6. Cincinnati Masters: Borna Coric upsets Stefanos Tsitsipas, becomes lowest ranked Masters champion in history. TimesNow [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Novak Djokovic Makes Masters 1000 History, Clinches Fifth Rome Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-20 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Je první! Djokovič v Cincinnati porazil Federera a zkompletoval Golden Masters [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-20 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  9. Nine To Shine: Djokovic Claims Historic Cincy Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2018-08-19 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Novak Djokovic's Golden Rule: A Grandmaster Twice Over! [online]. ATP Tour, Inc., 2020-08-29 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. The pursuit for a Career 'Golden Masters'. www.sportskeeda.com [online]. 2015-08-20 [cit. 2022-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-27. (anglicky) 
  12. Bryans Complete Career Golden Masters. ATP Tour, Inc. [online]. 2014-10-12 [cit. 2022-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-19. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]