Přeskočit na obsah

Jerzy Janowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jerzy Janowicz
Jerzy Janowicz v dubnu 2013
Jerzy Janowicz v dubnu 2013
PřezdívkaJerzyk, JJ
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození13. listopadu 1990 (33 let)
Místo narozeníLodž, Polsko
BydlištěLodž, Polsko
Výška203 cm
Hmotnost94 kg
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek2 753 547 USD
Dvouhra
Poměr zápasů101–95
Tituly4 challengery, 7 Futures
Nejvyšší umístění14. místo (12. srpna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013, 2014)
French Open3. kolo (2013, 2014)
Wimbledonsemifinále (2013)
US Open2. kolo (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů15–20
Tituly2 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění47. místo (19. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013)
French Openčtvrtfinále (2013)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2012)
US Open1. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. listopadu 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerzy Filip Janowicz (výslovnost: [ˈjɛʐɨ jaˈnɔvit͡ʂ]IPA; * 13. listopadu 1990 Lodž) je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. V roce 2013 na sebe upozornil, když se probojoval do semifinále Wimbledonu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 14. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 59. místě. Trénuje ho Fin Kim Tiilikainen a kondičním koučem je Piotr Grabia.

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bělorusku. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 11–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 se probojoval do finále juniorské dvouhry na US Open, v němž podlehl Litevci Ričardasu Berankisovi a následující sezónu si zahrál finále juniorky French Open 2008,kde nestačil na Tchajwance Yang Tsung-Hua.

Na pařížském turnaji BNP Paribas Masters 2012 na sebe upozornil, když se jako kvalifikant probojoval do finále. Na cestě turnajem porazil pět hráčů elitní dvacítky, včetně světové trojky Andy Murrayho a devítky Janka Tipsareviće. Stal se tak prvním kvalifikantem ve finále události kategorie Masters od roku 2007, kdy se stejný výkon podařil Guillermu Cañasovi. V něm pak podlehl Davidu Ferrerovi. V následné klasifikace se poprvé probojoval do Top 30, když figuroval na 26. místě.

Na Australian Open 2013 hrál jako dvacátý čtvrtý nasazený a vypadl ve třetím kole s turnajovou desítkou Nicolásem Almagrem. Ve druhé fázi turnaje však obdržel pokutu 2 500 amerických dolarů. Během tiebreaku úvodní sady proti Somdevu Devvarmanovi se rozčílil a plivl na čáru poté, co byl ohlášen dobrý míč indického soupeře. Hlavní rozhodčí utkání Marija Cicakovová mu udělila napomenutí. Následně udeřil raketou o konstrukci umpiru. Přestože zkrácenou hru ztratil poměrem 10–12, pětisetový zápas dovedl do vítězného konce.[1]

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–1 D; 0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 4. listopadu 2012 Paříž, Francie tvrdý (h) Španělsko David Ferrer 4–6, 3–6
Finalista 2. 23. srpna 2014 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Česko Lukáš Rosol 6–3, 6–7(3–7), 5–7

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 16. března 2013 Indian Wells, USA tvrdý Filipíny Treat Conrad Huey USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [6–10]

Finále na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (4–2 D; 2 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 12. září 2010 Francie Saint-Rémy-de-Provence tvrdý Francie Édouard Roger-Vasselin 3–6, 7–68, 7–66
Finalista 1. 21. listopadu 2010 Rakousko Salcburk tvrdý (h) Irsko Conor Niland 65–7, 7–62, 3–6
Finalista 2. 26. února 2012 Německo Wolfsburg koberec (h) Nizozemsko Igor Sijsling 6–4, 3–6, 69–7
Vítěz 2. 12. května 2012 Itálie Řím antuka Lucembursko Gilles Müller 7–63, 6–3
Vítěz 3. 15. července 2012 Nizozemsko Scheveningen antuka Nizozemsko Matwé Middelkoop 6–2, 6–2
Vítěz 4. 22. července 2012 Polsko Poznaň antuka Francie Jonathan Dasnières de Veigy 6–3, 6–3

Finále na juniorce Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
9. září 2007 USA US Open tvrdý Litva Ričardas Berankis 6–3, 6–4
8. června 2008 Francie French Open antuka Čínská Tchaj-pej Tsung-hua Yang 6–3, 7–65

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerzy Janowicz na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]