ATP Tour 500

Mužský tenis
	Grand Slam;
	Turnaj mistrů;
	ATP Tour Masters 1000;
	Next Generation ATP Finals;
	ATP Tour 500;
	ATP Tour 250;
	Challenger;
	Futures;
	Olympijské hry;
	ATP Cup;
	Davis Cup;
	Hopman Cup;
	Laver Cup;
	Žebříček ATP;

ATP Tour 500, dříve známá pod názvy Grand Prix Super Series,^[1] ATP International Series Gold, Championship Series a ATP World Tour 500, je čtvrtá nejvyšší kategorie mužského profesionálního okruhu ATP World Tour – za Grand Slamem, ATP Finals a sérii Masters 1000 v systému existujícím od sezóny 2009.

Série hraná od roku 2019 pod názvem ATP Tour 500 zahrnuje třináct turnajů, ve kterých hráč za vítězství získává 500 bodů do žebříčku ATP, což je obsaženo v názvu série. Turnaje mají různé počty startujících hráčů v hlavní soutěži – 32 nebo 48 ve dvouhře a 16 párů ve čtyřhře. Nejvýše postavení tenisté na žebříčku mají účast povinnou. V sezóně musí odehrát minimálně čtyři turnaje ATP 500, včetně alespoň jedné události po US Open. Pokud tato kritéria nesplní, nepřipíší si do bodového hodnocení žebříčku z kategorie žádný bod.

Celkový rekordní počet 24 singlových titulů v této kategorii do července 2021 získal Švýcar Roger Federer, včetně trofejí před rokem 2009. Argentinec Juan Martín del Potro (2013), Němec Boris Becker (1990) a Švéd Stefan Edberg (1991) vybojovali nejvíce titulů během jedné sezóny, každý z nich čtyři. Nadal jako jediný triumfoval nejméně na jednom turnaji v každé sezóně mezi lety 2005–2018, což představuje 14 roků bez přerušení. Rekordmanem s nejvyšším počtem 20 turnajových vítězství ve čtyřhře je Kanaďan Daniel Nestor. Osmnáctiletý Kanaďan Félix Auger-Aliassime se na Rio Open 2019 stal historicky nejmladším finalistou dvouhry kategorie.^[2]

Turnaje[editovat | editovat zdroj]

Turnaje kategorie ATP 500
Turnaj	komerční název	místo	stát	povrch	hráčů	založen	zařazen
Rotterdam	ABN AMRO World Tennis Tournament	Rotterdam	Nizozemsko Nizozemsko	tvrdý (h)	32/16	1972	1999
Rio de Janeiro	Rio Open presented by Claro hdtv	Rio de Janeiro	Brazílie Brazílie	antuka	32/16	2014	2014
Acapulco	Abierto Mexicano Telcel	Acapulco	Mexiko Mexiko	antuka	32/16	1993	2001
Dubaj	Dubai Duty Free Tennis Championships	Dubaj	Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty	tvrdý	32/16	1993	2001
Barcelona	Barcelona Open Banco Sabadell	Barcelona	Španělsko Španělsko	antuka	48/16	1953	1990
Halle	Noventi Open	Halle	Německo Německo	tráva	32/16	1993	2015
Londýn	cinch Championships	Londýn	Spojené království Spojené království	tráva	32/16	1890	2015
Hamburk	Hamburg European Open	Hamburk	Německo Německo	antuka	32/16	1892	2009
Washington, D.C.	Citi Open	Washington, D.C.	Spojené státy americké Spojené státy americké	tvrdý	48/16	1969	1990
Peking	China Open	Peking	Čína Čína	tvrdý	32/16	1993	2009
Tokio	Rakuten Japan Open Tennis Championships	Tokio	Japonsko Japonsko	tvrdý	32/16	1972	1990
Vídeň	Erste Bank Open 500	Vídeň	Rakousko Rakousko	tvrdý (h)	32/16	1974	2015
Basilej	Swiss Indoors Basel	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	tvrdý (h)	32/16	1970	2009
Vyřazené turnaje ATP 500							období
Memphis	U.S. National Indoor Tennis Championships	Memphis	Spojené státy americké Spojené státy americké	tvrdý (h)	32/16	1898	1971–2013
Valencie	Open de Tenis Comunidad Valenciana	Valencie	Španělsko Španělsko	tvrdý (h)	32/16	2003	2003–2015
Petrohrad	St. Petersburg Open	Petrohrad	Rusko Rusko	tvrdý (h)	32/16	1995	2020

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

1990–1999
ATP Championship Series

2000–2008
ATP International Series Gold

2009–2018
ATP World Tour 500

od 2019
ATP Tour 500

Bodový zisk[editovat | editovat zdroj]

Singlista či deblista získává za dosažení příslušné fáze turnaje odpovídající bodový zisk.

Kategorie	vítězové	finalisté	semifinalisté	čtvrtfinalisté	16 v kole	32 v kole	48 v kole	Q	Q2	Q1
ATP Tour 500 (48D)	500	300	180	90	45	20	0	10	4	0
ATP Tour 500 (32D)	500	300	180	90	45	0	–	20	10	0
Vítězové kvalifikace čtyřhry obdrží 45 bodů, poražení finalisté 25 bodů; D – počet singlistů; Q – vítěz kvalifikace

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

2020[editovat | editovat zdroj]

Turnaj	vítězové	finalisté	výsledek
Rotterdam	Gaël Monfils	Félix Auger-Aliassime	6–2, 6–4
Rotterdam	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Henri Kontinen Jan-Lennard Struff	7–6^(7–5), 4–6, [10–7]
Rio de Janeiro	Cristian Garín	Gianluca Mager	7–6^(7–3), 7–5
Rio de Janeiro	Marcel Granollers Horacio Zeballos	Salvatore Caruso Federico Gaio	6–4, 5–7, [10–7]
Dubaj	Novak Djoković	Stefanos Tsitsipas	6–3, 6–4
Dubaj	John Peers Michael Venus	Raven Klaasen Oliver Marach	6–3, 6–2
Acapulco	Rafael Nadal	Taylor Fritz	6–3, 6–2
Acapulco	Łukasz Kubot Marcelo Melo	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	7–6^(8–6), 6–7^(4–7), [11–9]
Barcelona	zrušeno pro pandemii koronaviru
Halle
Londýn
Hamburk
Washington, D.C.
Peking
Tokio
Petrohrad	Andrej Rubljov	Borna Ćorić	7–6^(7–5), 6–4
Petrohrad	Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin	Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop	6–2, 7–6^(7–4)
Vídeň	Andrej Rubljov	Lorenzo Sonego	6–4, 6–4
Vídeň	Łukasz Kubot Marcelo Melo	Jamie Murray Neal Skupski	7–6^(7–5), 7–5
Basilej	zrušeno pro pandemii koronaviru

2021[editovat | editovat zdroj]

Turnaj	vítězové	finalisté	výsledek
Rotterdam	Andrej Rubljov	Márton Fucsovics	7–6^(7–4), 6–4
Rotterdam	Nikola Mektić Mate Pavić	Kevin Krawietz Horia Tecău	7–6^(9–7), 6–2
Rio de Janeiro	zrušeno pro pandemii koronaviru^[3]
Dubaj	Aslan Karacev	Lloyd Harris	6–3, 6–2
Dubaj	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Nikola Mektić Mate Pavić	7–6^(7–0), 7–6^(7–4)
Acapulco	Alexander Zverev	Stefanos Tsitsipas	6–4, 7–6^(7–3)
Acapulco	Ken Skupski Neal Skupski	Marcel Granollers Horacio Zeballos	7–6^(7–3), 6–4
Barcelona	Rafael Nadal	Stefanos Tsitsipas	6–4, 6–7^(6–8), 7–5
Barcelona	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Kevin Krawietz Horia Tecău	6–4, 6–2
Halle	Ugo Humbert	Andrej Rubljov	6–3, 7–6^(7–4)
Halle	Kevin Krawietz Horia Tecău	Félix Auger-Aliassime Hubert Hurkacz	7–6^(7–4), 6–4
Londýn	Matteo Berrettini	Cameron Norrie	6–4, 6–7^(5–7), 6–3
Londýn	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Reilly Opelka John Peers	6–4, 7–5

Přehled titulů od 1990[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů ve dvouhře
Pořadí	hráč	titulů
1.	Roger Federer	24
2.	Rafael Nadal	23
3.	Novak Djoković	15
4.	Pete Sampras	12
5.	David Ferrer	10
6.	Boris Becker	9
	Juan Martín del Potro
	Andy Murray
9.	Stefan Edberg	8
10.	Goran Ivanišević	7
tučně – aktivní tenisté

Nejvíce titulů ve čtyřhře
Pořadí	hráč	titulů
1.	Daniel Nestor	20
2.	Nenad Zimonjić	17
3.	Mark Knowles	15
4.	Bob Bryan	14
4.	Mike Bryan	14
6.	Marcelo Melo	11
7.	Horia Tecău	10
8.	Łukasz Kubot	9
8.	Bruno Soares	9
10.	Ivan Dodig	10
	Nicolas Mahut
	Max Mirnyj
	Jamie Murray
	John Peers
	Jean-Julien Rojer
tučně – aktivní tenisté

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour 500 series na anglické Wikipedii.

↑ Grand Prix Super Series [online]. Mohave Daily Miner, March 1oth 1989 [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Auger-Aliassime v Riu porazil Cuevase a je nejmladším finalistou turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
↑ Rio Open canceled due to Brazil COVID-19 spike [online]. ESPN, 2021-04-01 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu ATP Tour 500 na Wikimedia Commons

[1] Grand Prix Super Series [online]. Mohave Daily Miner, March 1oth 1989 [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Auger-Aliassime v Riu porazil Cuevase a je nejmladším finalistou turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.

[3] Rio Open canceled due to Brazil COVID-19 spike [online]. ESPN, 2021-04-01 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

ATP Tour 500

Kalendář 2021	Rotterdam • Rio de Janeiro • Acapulco • Dubaj • Barcelona • Halle • Londýn • Hamburk • Washington, D.C. • Peking • Tokio • Vídeň • Basilej

Vyřazené	Memphis • Valencie • Petrohrad

Seznam vítězů: 2009–2020