ATP World Tour 500

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mužský tenis

ATP World Tour 500, dříve známá pod názvy Grand Prix Super Series,[1] ATP International Series Gold a Championship Series, je třetí nejvyšší kategorie mužského profesionálního okruhu ATP Tour – za Grand Slamem a sérii Masters 1000, existující od sezóny 2009.

Série zahrnuje třináct turnajů, ve kterých hráč za vítězství získává 500 bodů do žebříčku ATP, což je obsaženo v názvu série. Turnaje mají různé počty startujících hráčů v hlavní soutěži – 32, 48 nebo 56 ve dvouhře a 16  nebo 24 párů ve čtyřhře. Nejvýše postavení tenisté na žebříčku mají účast povinnou. V sezóně musí odehrát minimálně čtyři turnaje ATP 500, včetně alespoň jedné události po US Open. Pokud tato kritéria nesplní, nepřipíší si do bodového hodnocení žebříčku z kategorie žádný bod.

Španěl Rafael Nadal drží rekordní počet 15 singlových titulů vyhraných v této kategorii. Srbský hráč Nenad Zimonjić získal nejvyšší počet 12 trofejí ve čtyřhře. Argentinec Juan Martín del Potro, Němec Boris Becker a Švéd Stefan Edberg vybojovali nejvíce trofejí během jedné sezóóny, každý z nich čtyři.

Turnaje[editovat | editovat zdroj]

Turnaje kategorie ATP 500
Turnaj komerční název místo stát povrch hráčů období
Rotterdam ABN AMRO World Tennis Tournament Rotterdam NizozemskoNizozemsko Nizozemsko tvrdý (h) 32 1972–
Rio de Janeiro Rio Open presented by Claro hdtv Rio de Janeiro BrazílieBrazílie Brazílie antuka 32 2014–
Acapulco Abierto Mexicano Telcel Acapulco MexikoMexiko Mexiko antuka 32 1993–
Dubaj Dubai Duty Free Tennis Championships Dubaj Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty tvrdý 32 1993–
Barcelona Barcelona Open Banco Sabadell Barcelona ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko antuka 48 1953–
Halle Gerry Weber Open Halle NěmeckoNěmecko Německo tráva 28 2015–
Londýn AEGON Championships Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království tráva 56 2015–
Hamburk bet-at-home Open Hamburk NěmeckoNěmecko Německo antuka 56 2009–
Washington Citi Open Washington, D.C. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý 48 1899–
Peking China Open Peking ČínaČína Čína tvrdý 32 1993–
Tokio Rakuten Japan Open Tennis Championships Tokio JaponskoJaponsko Japonsko tvrdý 32 1972–
Basilej Swiss Indoors Basel Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko tvrdý (h) 32 1970–
Valencie Open de Tenis Comunidad Valenciana Valencie ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko tvrdý (h) 32 2003–
Vyřazené turnaje
Memphis U.S. National Indoor Tennis Championships Memphis Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý (h) 32 1971–2013

Bodový zisk[editovat | editovat zdroj]

Singlista či deblista získává za dosažení příslušné fáze turnaje odpovídající bodový zisk.

Kategorie vítěz finalista semifinalista čtvrtfinalista 16 v kole 32 v kole
ATP World Tour 500 500 300 180 90 45 (20)

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

2009[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2009.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Spojené království Andy Murray Španělsko Rafael Nadal 6–3, 4–6, 6–0
Memphis USA Andy Roddick Česko Radek Štěpánek 7–5, 7–5
Acapulco Španělsko Nicolás Almagro Francie Gaël Monfils 6–4, 6–4
Dubaj Srbsko Novak Djoković Španělsko David Ferrer 7–5, 6–3
Barcelona Španělsko Rafael Nadal Španělsko David Ferrer 6–2, 7–5
Hamburg Rusko Nikolaj Davyděnko Francie Paul-Henri Mathieu 6–4, 6–2
Washington Argentina Juan Martín del Potro USA Andy Roddick 3–6, 7–5, 7–6(6)
Peking Srbsko Novak Djoković Chorvatsko Marin Čilić 6–2, 7–6(4)
Tokio Francie Jo-Wilfried Tsonga Rusko Michail Južnyj 6–3, 6–3
Basilej Srbsko Novak Djoković Švýcarsko Roger Federer 6–4, 4–6, 6–2
Valencie Spojené království Andy Murray Rusko Michail Južnyj 6–3, 6–2

2010[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2010.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Švédsko Robin Söderling Rusko Michail Južnyj 6–3, 4–6, 6–0
Memphis USA Sam Querrey USA John Isner 6–7(3), 7–6(5), 6–3
Acapulco Španělsko David Ferrer Španělsko Juan Carlos Ferrero 6–3, 3–6, 6–1
Dubaj Srbsko Novak Djoković Rusko Michail Južnyj 7–5, 5–7, 6–3
Barcelona Španělsko Fernando Verdasco Švédsko Robin Söderling 6–3, –6, 6–3
Hamburg Kazachstán Andrej Golubjev Rakousko Jürgen Melzer 6–3, 7–5
Washington Argentina David Nalbandian Kypr Marcos Baghdatis 6–2, 7–6(4)
Peking Srbsko Novak Djoković Španělsko David Ferrer 6–2, 6–4
Tokio Španělsko Rafael Nadal Francie Gaël Monfils 6–1, 7–5
Basilej Švýcarsko Roger Federer Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 6–1
Valencie Španělsko David Ferrer Španělsko Marcel Granollers 7–5, 6–3

¨

2011[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2011.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Švédsko Robin Söderling Francie Jo-Wilfried Tsonga 6–3, 3–6, 6–3
Memphis USA Andy Roddick Kanada Milos Raonic 7–6(7), 6–7(11), 7–5
Dubaj Srbsko Novak Djoković Švýcarsko Roger Federer 6–3, 6–3
Acapulco Španělsko David Ferrer Španělsko Nicolás Almagro 7–6(4), 6–7(2), 6–2
Barcelona Španělsko Rafael Nadal Španělsko David Ferrer 6–2, 6–4
Hamburk Francie Gilles Simon Španělsko Nicolás Almagro 6–4, 4–6, 6–4
Washington Česko Radek Štěpánek Francie Gaël Monfils 6–4, 6–4
Tokio Spojené království Andy Murray Španělsko Rafael Nadal 3–6, 6–2, 6–0
Peking Česko Tomáš Berdych Chorvatsko Marin Čilić 3–6, 6–4, 6–1
Basilej Švýcarsko Roger Federer Japonsko Kei Nišikori 6–1, 6–3
Valencie Španělsko Marcel Granollers Argentina Juan Mónaco 6–2, 4–6, 7–6(7–3)

2012[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2012.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Švýcarsko Roger Federer Argentina Juan Martín del Potro 6–1, 6–4
Memphis Rakousko Jürgen Melzer Kanada Milos Raonic 7–5, 7–6(7–4)
Dubaj Švýcarsko Roger Federer Spojené království Andy Murray 7–5, 6–4
Acapulco Španělsko David Ferrer Španělsko Fernando Verdasco 6–1, 6–2
Barcelona Španělsko Rafael Nadal Španělsko David Ferrer 7–6(7–1), 7–5
Hamburk Argentina Juan Mónaco Německo Tommy Haas 7–5, 6–4
Washington Ukrajina Alexandr Dolgopolov Německo Tommy Haas 6–7(7–9), 6–4, 6–1
Peking Srbsko Novak Djoković Francie Jo-Wilfried Tsonga 7–6(7–4), 6–2
Tokio Japonsko Kei Nišikori Kanada Milos Raonic 7–6(7–5), 3–6, 6–0
Basilej Srbsko Novak Djoković Švýcarsko Roger Federer 6–4, 4–6, 6–2
Valencie Spojené království Andy Murray Rusko Michail Južnyj 6–3, 6–2

2013[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2013.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Argentina Juan Martín del Potro Francie Julien Benneteau 7–6(7–2), 6–3
Memphis Japonsko Kei Nišikori Španělsko Feliciano López 6–2, 6–3
Dubaj Srbsko Novak Djoković Česko Tomáš Berdych 7–5, 6–3
Acapulco Španělsko Rafael Nadal Španělsko David Ferrer 6-0, 6–2
Barcelona Španělsko Rafael Nadal Španělsko Nicolás Almagro 6–4, 6–3
Hamburk Itálie Fabio Fognini Argentina Federico Delbonis 4–6, 7–6(10–8), 6–2
Washington Argentina Juan Martín del Potro USA John Isner 3–6, 6–1, 6–2
Peking Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal 6–3, 6–4
Tokio Argentina Juan Martín del Potro Kanada Milos Raonic 7–6(7–5), 7–5
Valencie Rusko Michail Južnyj Španělsko David Ferrer 6–3, 7–5
Basilej Argentina Juan Martín del Potro Švýcarsko Roger Federer 7–6(7–3), 2–6, 6–4

2014[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2014.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Česko Tomáš Berdych Chorvatsko Marin Čilić 6–4, 6–2
Rio de Janeiro Španělsko Rafael Nadal Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Dubaj Švýcarsko Roger Federer Česko Tomáš Berdych 3–6, 6–4, 6–3
Acapulco Bulharsko Grigor Dimitrov Jihoafrická republika Kevin Anderson 7–6(7–1), 3–6, 7–6(7–5)
Barcelona Japonsko Kei Nišikori Kolumbie Santiago Giraldo 6–2, 6–2
Hamburk Argentina Leonardo Mayer Španělsko David Ferrer 6–7(3–7), 6–1, 7–6(7–4)
Washington Kanada Milos Raonic Kanada Vasek Pospisil 6–1, 6–4
Peking Srbsko Novak Djoković Česko Tomáš Berdych 6–0, 6–2
Tokio Japonsko Kei Nišikori Kanada Milos Raonic 7–6(7–5), 4–6, 6–4
Valencie Spojené království Andy Murray Španělsko Tommy Robredo 3–6, 7–6(9–7), 7–6(10–8)
Basilej Švýcarsko Roger Federer Belgie David Goffin 6–2, 6–2

2015[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2015.
Turnaj vítěz dvouhry finalista dvouhry výsledek
Rotterdam Švýcarsko Stan Wawrinka Česko Tomáš Berdych 4–6, 6–3, 6–4
Rio de Janeiro Španělsko David Ferrer Itálie Fabio Fognini 6–2, 6–3
Dubaj Švýcarsko Roger Federer Srbsko Novak Djoković 6–3, 7–5
Acapulco Španělsko David Ferrer Japonsko Kei Nišikori 6–3, 7–5
Barcelona Japonsko Kei Nišikori Španělsko Pablo Andújar 6-4, 6-4
Halle Švýcarsko Roger Federer Itálie Andreas Seppi 7–6(7–1), 6–1
Londýn Spojené království Andy Murray Jihoafrická republika Kevin Anderson 6–3, 6–4
Hamburk Španělsko Rafael Nadal Itálie Fabio Fognini 7–5, 7–5
Washington
Peking
Tokio
Valencie
Basilej

Přehled titulů od 2009[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů ve dvouhře
Pořadí hráč titulů
1. Srbsko Novak Djoković 10
2. Švýcarsko Roger Federer 8
Španělsko Rafael Nadal 8
4. Španělsko David Ferrer 7
5. Argentina Juan Martín del Potro 6
6. Spojené království Andy Murray 5
Japonsko Kei Nišikori 5
8. Česko Tomáš Berdych 2
USA Andy Roddick 2
Švédsko Robin Söderling 2
tučně – aktivní tenisté
Nejvíce titulů ve čtyřhře
Pořadí hráč titulů
1. Srbsko Nenad Zimonjić 13
2. Kanada Daniel Nestor 9
3. USA Bob Bryan 6
USA Mike Bryan 6
Francie Michaël Llodra 6
Rumunsko Horia Tecău 6
6. Rakousko Alexander Peya 5
Nizozemsko Jean-Julien Rojer 6
8. Španělsko David Marrero 4
Brazílie Bruno Soares 4
Indie Rohan Bopanna 4
tučně – aktivní tenisté

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour 500 series na anglické Wikipedii.

  1. "Grand Prix Super Series", March 1oth 1989. Ověřeno k 20 August 2011. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]