Laver Cup
| Laver Cup | |
|---|---|
 Ženevská hala Palexpo při Laver Cupu 2019 | |
| Založeno | 2017 |
| Odehráno | Laver Cup 2023 |
| Místo | Vancouver,  Kanada (2023) |
| Dějiště | Rogers Arena (2023) |
| Povrch | tvrdý / hala |
| Soutěže | 2 týmy (Evropa vs. svět) |
| Dotace | 2 250 000 USD[1] (min. 250 000 USD/člen vítězů) (min. 125 000 USD/člen poražených) |
| Období | září |
| ATP Tour | |
| 2017–2018 | exhibice |
| 2019– | Laver Cup (týmová soutěž) |
| lavercup Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Laver Cup, česky Laverův pohár, je tenisová soutěž dvou šestičlenných mužských týmů, která se koná od sezóny 2017. Pořadatelství každoročně přechází mezi evropským městem a dějištěm ve zbytku světa. V květnu 2019 se soutěž stala součástí kalendáře profesionálního okruhu ATP Tour.[2] U zrodu americko-australsko-švýcarského projektu stál švýcarský tenista Roger Federer, jehož společnost TEAM8 je hlavním vlastníkem soutěže.[3] V září 2022 Švýcar ukončil kariéru v londýnské O2 Areně, když s Nadalem v úvodní čtyřhře podlehli Sockovi a Tiafoeovi po nevyužitém mečbolu.[4][5]
Inspirací pro vznik střetávání nejlepších hráčů týmu Evropy s tenisty výběru světa se stal formát golfového Ryder Cupu. Soutěž byla pojmenována po australské tenisové legendě Rodu Laverovi, který jako jediný tenista historie vyhrál kalendářní Grand Slam dvakrát, a to v letech 1962 a 1969.[6][7][3][8]
Pro sezóny 2017–2023 se kapitány staly tenisové legendy, Švéd Björn Borg pro Evropu a Američan John McEnroe pro výběr světa. Po šesti odehraných ročnících v letech 2017–2019 a 2021–2023 vede Evropa nad výběrem světa 4:2.[9] Každý člen vítězného týmu obdržel minimální odměnu 250 tisíc dolarů a všichni účastníci startovné podle postavení na žebříčku ATP.[10]
Dějiště[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Z úvodního ročníku v září 2017, který se hrál v pražské O2 areně, vyšla vítězně Evropa.[11][12] Druhý ročník se konal v americkém Chicagu v hale United Center.[13] Dějištěm třetího ročníku se v roce 2019 stal stadion Palexpo v Ženevě.[14]
Čtvrtý ročník se odehrál během září 2021 v hale TD Garden massachusettského Bostonu.[10] V důsledku koronavirové pandemie a kolize s přesunutým French Open byl původní termín v září 2020 o rok odložen.[15] Během září 2022 událost hostila londýnská O2 Arena, v níž do roku 2020 probíhal Turnaj mistrů.[10]
Pozadí[editovat | editovat zdroj]
K oznámení záměru konání soutěže došlo v závěru ledna 2016 během Australian Open.[6] Oficiálně byl pohár představen 24. srpna 2016 v New Yorku před rozehráním US Open 2016.[3]
Hlavním investorem soutěže se stala Federerova společnost TEAM8. Mezi další zainteresované subjekty patří Australský tenisový svaz, Americká tenisová asociace[16] a k roku 2017 také nejbohatší Brazilec Jorge Paulo Lemann, jenž se jako tenista účastnil Davisova poháru v brazilském i švýcarském družstvu.[7]
Formát[editovat | editovat zdroj]
Soutěž je pořádána každoročně. Dvě šestičlenná družstva – Evropy a světa, vedou nehrající kapitáni. Čtyři tenisté týmu se kvalifikují na základě nejvyššího postavení na singlovém žebříčku ATP po skončení Wimbledonu v dané sezóně. Zbylá dvě místa určuje kapitán podle vlastního výběru do pondělí po skončení US Open v dané sezóně. Každé družstvo je doplněno jedním náhradníkem a nehrajícím zástupcem kapitána.[7][17]
Pořadatelství je rotující, s každoroční obměnou dějiště v Evropě a ve zbytku světa. Hracím dvorcem je krytý kurt, či stadion opatřený zatahovací střechou s tvrdým povrchem.[17]
Každý ze tří hracích dnů zahrnuje tři dvouhry a jednu čtyřhru. Celkově tak na jediném dvorci bude odehráno 12 zápasů.[6] V první, páteční den, se každý vítězný duel hodnotí jedním bodem, ve druhém z nich – sobotě, má výhra hodnotu dvou bodů, a ve třetí, nedělní den, pak tří bodů. Výsledný poměr celkového součtu všech bodů určuje vítěze daného ročníku, když vítězný tým musí dosáhnout minimálně 13 bodů. Pokud je poměr nerozhodný 12:12, rozhoduje o vítězi utkání čtyřhry v podobě standardního setu s eventuální zkrácenou hrou do sedmi bodů.[3][8][17]
Jeden zápas je hrán na dva vítězné sety. Za vyrovnaného stavu sad 1–1 rozhoduje o vítězi supertiebreak do 10 bodů, s potřebným rozdílem dvou míčů.[3][17]
Každý hráč hraje minimálně jednu a maximálně dvě dvouhry. Nejméně čtyři z šesti členů družstva musí nastoupit do čtyřher, v nichž je povolena jedna výměna složení, s výjimkou libovolného výběru do případného rozhodujícího debla.[17]
Kapitáni určují nasazení hráčů pro jednotlivé zápasy, a to vždy před úvodním zápasem každého hracího dne.[17] Každý člen vítězného družstva obdrží odměnu 250 tisíc dolarů. Hráči poraženého týmu pak smluvně dohodnutý účastnický poplatek vycházející z žebříčkového postavení. Do žebříčku ATP nejsou přidělovány žádné body.[18]
Harmonogram[editovat | editovat zdroj]
| Harmonogram Laver Cupu | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Den | fáze dne | zápasy | začátek (místní čas) |
Body za výhru |
Možný zisk bodů |
| 1. | odpoledne | 2 dvouhry | 13:00 | 1 | 4 |
| večer | 1 dvouhra, 1 čtyřhra | 19:00 | |||
| 2. | odpoledne | 2 dvouhry | 13:00 | 2 | 8 |
| večer | 1 dvouhra, 1 čtyřhra | 19:00 | |||
| 3. | odpoledne | 1 čtyřhra, 3 dvouhry | 12:00 | 3 | 12 |
Přehled ročníků[editovat | editovat zdroj]
Statistiky[editovat | editovat zdroj]
Rekordy[editovat | editovat zdroj]
| Rekord | držitelé rekordu | |
|---|---|---|
| Nejvíce účastí | 4 |  Roger Federer,  John Isner, Nick Kyrgios, Jack Sock, Frances Tiafoe, Alexander Zverev
|
| Nejvíce vyhraných Laver Cupů | 4 | Alexander Zverev
|
| Nejvíce odehraných zápasů | 16 | Jack Sock
|
| Nejvíce vyhraných dvouher | 6 | Roger Federer, Alexander Zverev
|
| Nejvíce vyhraných čtyřher | 9 | Jack Sock
|
| Nejvíce vyhraných zápasů | 10 | Jack Sock
|
| Nejvyšší úspěšnost (alespoň 6 zápasů) | 73 % | Alexander Zverev
|
| Nejvíce získaných bodů ve dvouhře | 15 | Roger Federer
|
| Nejvíce získaných bodů ve čtyřhře | 19 | Jack Sock
|
| Nejvíce získaných bodů celkem | 20 | Jack Sock
|
| Nejlepší výsledek v ročníku (body za výhry–prohry) |
7–0 | Roger Federer (2017)
|
Statistiky tenistů[editovat | editovat zdroj]
| Tenista | tým | stát | prvně | naposled | Laver Cup | zápasy | výhry–prohry | body | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| účasti | tituly | dvouhra | čtyřhra | celkem | % | dvouhra | čtyřhra | celkem | ||||||
| Kevin Anderson | |
|
2018 | 2018 | 1 | 0 | 3 | 1–1 | 1–0 | 2–1 | 67 % | 2–3 | 1–0 | 3–3 |
| Félix Auger-Aliassime | |
|
2021 | 2023 | 3 | 2 | 6 | 2–2 | 2–0 | 4–2 | 67 % | 4–3 | 5–0 | 9–3 |
| Tomáš Berdych | |
|
2017 | 2017 | 1 | 1 | 3 | 0–1 | 0–2 | 0–3 | 0 % | 0–2 | 0–4 | 0–6 |
| Matteo Berrettini | |
|
2021 | 2022 | 2 | 1 | 5 | 2–0 | 1–2 | 3–2 | 60 % | 3–0 | 2–4 | 5–4 |
| Francisco Cerúndolo | |
|
2023 | 2023 | 1 | 1 | 1 | 1–0 | 0–0 | 1–0 | 100 % | 1–0 | 0–0 | 1–0 |
| Marin Čilić | |
|
2017 | 2017 | 1 | 1 | 2 | 1–0 | 0–1 | 1–1 | 50 % | 1–0 | 0–3 | 1–3 |
| Alejandro Davidovich | |
|
2023 | 2023 | 1 | 0 | 1 | 0–1 | 0–0 | 0–1 | 0 % | 0–1 | 0–0 | 0–1 |
| Alex de Minaur | |
|
2022 | 2022 | 1 | 1 | 2 | 1–0 | 0–1 | 1–1 | 50 % | 1–0 | 0–2 | 1–2 |
| Grigor Dimitrov | |
|
2018 | 2018 | 1 | 1 | 2 | 1–0 | 0–1 | 1–1 | 50 % | 1–0 | 0–2 | 1–2 |
| Novak Djoković | |
|
2018 | 2022 | 2 | 1 | 5 | 1–2 | 1–1 | 2–3 | 40 % | 2–5 | 2–1 | 4–6 |
| Kyle Edmund | |
|
2018 | 2018 | 1 | 1 | 1 | 1–0 | 0–0 | 1–0 | 100 % | 1–0 | 0–0 | 1–0 |
| Roger Federer | |
|
2017 | 2022 | 4 | 3 | 12 | 6–0 | 2–4 | 8–4 | 67 % | 15–0 | 3–8 | 18–8 |
| Arthur Fils | |
|
2023 | 2023 | 1 | 0 | 2 | 0–1 | 0–1 | 0–2 | 0 % | 0–1 | 0–1 | 0–2 |
| Fabio Fognini | |
|
2019 | 2019 | 1 | 1 | 1 | 0–1 | 0–0 | 0–1 | 0 % | 0–1 | 0–0 | 0–1 |
| Taylor Fritz | |
|
2019 | 2023 | 3 | 2 | 4 | 3–1 | 0–0 | 3–1 | 75 % | 7–1 | 0–0 | 7–1 |
| David Goffin | |
|
2018 | 2018 | 1 | 1 | 2 | 1–0 | 0–1 | 1–1 | 50 % | 1–0 | 0–2 | 1–2 |
| Hubert Hurkacz | |
|
2023 | 2023 | 1 | 0 | 3 | 0–1 | 0–2 | 0–3 | 0 % | 0–2 | 0–5 | 0–7 |
| John Isner | |
|
2017 | 2021 | 4 | 0 | 12 | 2–5 | 4–1 | 6–6 | 50 % | 5–11 | 10–2 | 15–13 |
| Nick Kyrgios | |
|
2017 | 2021 | 4 | 0 | 9 | 1–4 | 3–1 | 4–5 | 44 % | 2–9 | 5–2 | 7–11 |
| Daniil Medveděv | |
|
2021 | 2021 | 1 | 1 | 1 | 1–0 | 0–0 | 1–0 | 100 % | 2–0 | 0–0 | 2–0 |
| Gaël Monfils | |
|
2023 | 2023 | 1 | 0 | 2 | 0–1 | 0–1 | 0–2 | 0 % | 0–1 | 0–2 | 0–3 |
| Andy Murray | |
|
2022 | 2022 | 1 | 0 | 2 | 0–1 | 0–1 | 0–2 | 0 % | 0–1 | 0–3 | 0–4 |
| Rafael Nadal | |
|
2017 | 2022 | 3 | 2 | 7 | 2–1 | 1–3 | 3–4 | 43 % | 4–3 | 2–4 | 6–7 |
| Cameron Norrie | |
|
2022 | 2022 | 1 | 0 | 1 | 0–1 | 0–0 | 0–1 | 0 % | 0–2 | 0–0 | 0–2 |
| Reilly Opelka | |
|
2021 | 2021 | 1 | 0 | 2 | 0–1 | 0–1 | 0–2 | 0 % | 0–1 | 0–3 | 0–4 |
| Tommy Paul | |
|
2023 | 2023 | 1 | 1 | 2 | 0–1 | 1–0 | 1–1 | 50 % | 0–2 | 1–0 | 1–2 |
| Sam Querrey | |
|
2017 | 2017 | 1 | 0 | 3 | 0–2 | 0–1 | 0–3 | 0 % | 0–5 | 0–2 | 0–7 |
| Milos Raonic | |
|
2019 | 2019 | 1 | 0 | 2 | 0–2 | 0–0 | 0–2 | 0 % | 0–5 | 0–0 | 0–5 |
| Andrej Rubljov | |
|
2021 | 2023 | 2 | 1 | 6 | 1–1 | 2–2 | 3–3 | 50 % | 1–2 | 5–4 | 6–6 |
| Casper Ruud | |
|
2021 | 2023 | 3 | 1 | 3 | 3–0 | 0–0 | 3–0 | 100 % | 4–0 | 0–0 | 4–0 |
| Diego Schwartzman | |
|
2018 | 2022 | 3 | 1 | 3 | 0–3 | 0–0 | 0–3 | 0 % | 0–3 | 0–0 | 0–3 |
| Denis Shapovalov | |
|
2017 | 2021 | 3 | 0 | 6 | 0–3 | 1–2 | 1–5 | 17 % | 0–4 | 1–4 | 1–8 |
| Ben Shelton | |
|
2023 | 2023 | 1 | 1 | 3 | 1–0 | 2–0 | 3–0 | 100 % | 1–0 | 5–0 | 6–0 |
| Jack Sock | |
|
2017 | 2022 | 4 | 1 | 16 | 1–3 | 9–3 | 10–6 | 63 % | 1–4 | 19–5 | 20–9 |
| Dominic Thiem | |
|
2017 | 2019 | 2 | 2 | 3 | 2–1 | 0–0 | 2–1 | 67 % | 2–3 | 0–0 | 2–3 |
| Frances Tiafoe | |
|
2017 | 2023 | 4 | 2 | 8 | 2–3 | 3–0 | 5–3 | 63 % | 5–4 | 5–0 | 10–4 |
| Stefanos Tsitsipas | |
|
2019 | 2022 | 3 | 2 | 7 | 3–1 | 1–2 | 4–3 | 57 % | 4–3 | 2–5 | 6–8 |
| Alexander Zverev | |
|
2017 | 2021 | 4 | 4 | 11 | 6–1 | 2–2 | 8–3 | 73 % | 14–2 | 4–4 | 18–6 |
| Tenista | tým | stát | prvně | naposled | účasti | tituly | zápasy | dvouhra | čtyřhra | celkem | Z % | dvouhra | čtyřhra | celkem |
| Kurzivou uvedeni bývalí tenisté | ||||||||||||||
Tenisté podle států[editovat | editovat zdroj]
| Stát | tým | 2017 | 2018 | 2019 | 2021 | 2022 | 2023 | celkem | hráčů |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Argentina
|
|
– | 1 | – | 1 | 1 | 1 | 4 | 2 |
| Austrálie
|
|
1 | 1 | 1 | 1 | 1 | – | 5 | 2 |
| Belgie
|
|
– | 1 | – | – | – | – | 1 | 1 |
| Bulharsko
|
|
– | 1 | – | – | – | – | 1 | 1 |
| Česko
|
|
1 | – | – | – | – | – | 1 | 1 |
| Francie
|
|
– | – | – | – | – | 2 | 2 | 2 |
| Chorvatsko
|
|
1 | – | – | – | – | – | 1 | 1 |
| Itálie
|
|
– | – | 1 | 1 | 1 | – | 3 | 2 |
| Jižní Afrika
|
|
– | 1 | – | – | – | – | 1 | 1 |
| Kanada
|
|
1 | – | 2 | 2 | 1 | 1 | 7 | 3 |
| Německo
|
|
1 | 1 | 1 | 1 | – | – | 4 | 1 |
| Norsko
|
|
– | – | – | 1 | 1 | 1 | 3 | 1 |
| Polsko
|
|
– | – | – | – | – | 1 | 1 | 1 |
| Rakousko
|
|
1 | – | 1 | – | – | – | 2 | 1 |
| Rusko
|
|
– | – | – | 2 | – | 1 | 3 | 2 |
| Řecko
|
|
– | – | 1 | 1 | 1 | – | 3 | 1 |
| Spojené království
|
|
– | 1 | – | – | 2 | – | 3 | 3 |
| Spojené státy americké
|
|
4 | 3 | 3 | 2 | 3 | 4 | 19 | 8 |
| Srbsko
|
|
– | 1 | – | – | 1 | – | 2 | 1 |
| Španělsko
|
|
1 | – | 1 | – | 1 | 1 | 4 | 2 |
| Švýcarsko
|
|
1 | 1 | 1 | – | 1 | – | 4 | 1 |
| Celkem | 12 | 12 | 12 | 12 | 14 | 12 | 74 | 38 | |
Citáty[editovat | editovat zdroj]
| „ | Líbí se mi formát poháru, jsem velmi potěšen, že budu kapitán při prvním ročníku a beru to i jako poctu Rodovi. Sny se splnily, píšeme tenisovou historii! | “ |
| — Björn Borg, kapitán týmu Evropy 2017–2022[3] | ||
| „ | Považuji LC za skvělý nápad. Beru to jako poctu nejlepším hráčům tohoto sportu a skvělou příležitost k zapojení legend v novém formátu. | “ |
| — John McEnroe, kapitán výběru světa 2017–2022[3] | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ What Is The Laver Cup 2023 Prize Money On Offer?. AugustMan Malaysia [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP And Laver Cup Join Forces [online]. ATP Tour, Inc., 2019-05-24 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Michael Bereň. Federer a Nadal dorazí do Prahy. Tenisové hvězdy si zahrají Laver Cup [online]. iDNES.cz, 2016-08-24 [cit. 2016-08-25]. Dostupné online.
- ↑ JUREJKO, Jonathan. Tearful Federer waves farewell after final match. BBC Sport [online]. 2022-09-24 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ výběr Evropy - výběr světa 2:2, Poslední zápas šampiona! Federer se rozloučil s kariérou, slzám se neubránil ani Nadal - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2022-09-23, rev. 2022-09-24 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matt Trollope. Legend lends name to Laver Cup [online]. Tennis Australia, 2016-01-29 [cit. 2016-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-27. (anglicky)
- ↑ a b c Kurt Badenhausen. Tennis Royalty Gather To Reveal Details For New Laver Cup Event [online]. Forbes, 2016-08-24 [cit. 2016-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tomáš Kohout (kyk), Jakub Knoll. Do Česka v příštím roce zamíří tenisové hvězdy. Praha bude hostit první ročník Laver Cupu [online]. Český rozhlas, 2016-08-24 [cit. 2016-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Shelton/Tiafoe Clinch Team World's Laver Cup Victory. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Laver Cup v Ženevě vyvrcholil super tie-breakem. Také 3. ročník vyhrál Tým Evropy [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-22 [cit. 2019-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Simon Briggs. Roger Federer and Rafael Nadal unite to win Laver Cup doubles as world of tennis stops for 81 minutes to watch. Telegraph [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Laver Cup vyhrál výběr Evropy. O těsném triumfu rozhodl až po dramatu Federer [online]. TenisPortál.cz, 2017-09-24 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Laver Cup 2018 bude hostit Chicago [online]. TenisPortál.cz, 2017-09-24 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b DZEVAD MESIC. Roger Federer excited after Geneva gets chosen to host 2019 Laver Cup [online]. tennis World, 2018-08-24 [cit. 2018-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Laver Cup Boston 2020 moved to 2021 [online]. Laver Cup, 2020-04-17 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jan Vojkůvka. Laver Cup 2018 budou hostit Spojené státy [online]. Tenisový svět, 2016-09-11 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Laver Cup: How it Works [online]. Laver Cup [cit. 2006-09-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHRISTOPHER CLAREY. In Laver Cup’s Debut, Europe Towers Over the World [online]. The New York Times Company, 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KROPÁČEK, Tomáš. Laver Cup 2022: jaký je program a kdy se rozloučí Federer?. iSport.cz [online]. 2022-09-22 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Associated Press. Team World beats Team Europe to claim back-to-back Laver Cup titles. Tennis.com [online]. 2023-09-25 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Laver Cup Announces Venues For 2023 & 2024. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-22 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Laver Cup na Wikimedia Commons - Laver Cup – oficiální stránky (anglicky)
- Laver Cup na Facebooku
- Laver Cup na Twitteru
- Laver Cup na Instagramu
