Francisco Cerúndolo
| Francisco Cerúndolo | |
|---|---|
_(52883527185)_(cropped).jpg) Francisco Cerúndolo na Monte-Carlo Masters 2023 | |
| Stát |  Argentina |
| Datum narození | 13. srpna 1998 (26 let) |
| Místo narození | Buenos Aires, Argentina[1] |
| Bydliště | Buenos Aires, Argentina |
| Výška | 185 cm[1] |
| Hmotnost | 80 kg[1] |
| Profesionál od | 2018 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 5 088 928 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 102–89 |
| Tituly | 2 ATP, 5 challengerů, 8 ITF |
| Nejvyšší umístění | 19. místo (19. června 2023) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2023) |
| French Open | 4. kolo (2023, 2024) |
| Wimbledon | 2. kolo (2023) |
| US Open | 2. kolo (2023) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 8–38 |
| Tituly | 0 ATP, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 203. místo (31. října 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2023, 2024) |
| French Open | 1. kolo (2022) |
| Wimbledon | 1. kolo (2022, 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 30. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francisco Cerúndolo (* 13. srpna 1998 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a jednu trofej ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2023 na 19. místě a ve čtyřhře v říjnu 2022 na 203. místě. Trénuje ho Kevin Konfederak. Jeho mladším bratrem je také profesionální tenista Juan Manuel Cerúndolo.[3][1]
Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl do mužské dvouhry. V úvodním kole jej vyřadil Brit Liam Broady po třísetovém průběhu.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci okruhu ITF debutoval v květnu 2016 na turnaji v rodném Buenos Aires dotovaném 10 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl krajanu Andreovi Collarinimu z páté světové stovky.[2] První challenger vyhrál během října 2020 na Split Open. Ve finále přehrál 113. hráče žebříčku Pedra Sousu z Portugalska až ziskem tiebreaku v rozhodující sadě.[4][2]
_(cropped).jpg)
Na okruhu ATP Tour debutoval po udělení divoké karty antukovým Argentina Open 2020. Na úvod jej zdolala argentinská světová padesátka Guido Pella, přestože získal první sadu. Premiérové vítězství v této úrovni dosáhl na únorovém Córdoba Open 2021, na němž porazil Itala Gianlucu Magera z konce světové stovky. O týden později postoupil do prvního finále, když na Argentina Open 2021 musel projít tříkolovou kvalifikací. Celkově vyhrál sedm zápasů v řadě. Ve druhém kole poprvé zdolal člena světové třicítky, Francouze Benoîta Pairea. Do boje o titul se probojoval přes Španěla Alberta Ramose-Viñolase. V něm pak získal jen tři gamy na světovou devítku Diega Schwartzmana.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2021, do něhož postoupil z tříkolové kvalifikace jako šťastný poražený. V úvodním kole pařížské dvouhry však nenašel recept na brazilskou světovou osmdesátku Thiaga Monteira.[4]
Druhé čtvrtfinále na túře ATP si zahrál na Argentina Open 2022, kde zvládl duel se Srbem Miomirem Kecmanovićem. Mezi poslední osmičkou jej zastavil Diego Schwartzman, ačkoli si připsal úvodní sadu. Na cestě do semifinále Miami Open 2022 na cestě do semifinále postupně vyřadil Tallona Griekspoora, Reillyho Opelku, Gaëla Monfilse, Francese Tiafoea a Jannika Sinnera, jenž duel skrečoval.[6] V něm pak podlehl norské světové osmičce Casperu Ruudovi. Stal se tak prvním tenistou od Jerzyho Janowicze na Paris Masters 2012, který při svém debutu v sérii Masters postoupil až do semifinále a jako 103. hráč žebříčku historicky nejníže postaveným semifinalistou Miami Open.[7][4]
První trofej na okruhu ATP Tour vybojoval na antukovém Nordea Open 2022 v Bastadu. Ve druhém kole poprvé porazil člena elitní světové desítky, pátého hráče žebříčku Caspera Ruuda. Do finále prošel přes pátého nasazeného Španěla Pabla Carreña Bustu. V boji o titul přehrál 21letého krajana Sebastiána Báeze po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej premiérově posunul do elitní světové třicítky, jíž ve vydání žebříčku po skončení uzavíral.[8][9] V osmifinále French Open 2023 jej vyřadila dánská světová šestka Holger Rune až v supertiebreaku páté sady.[10] V následném vydání klasifikace se posunul na 20. příčku.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1998 v argentinské metropoli Buenos Aires do sportovně založené rodiny. Otec Alejandro Cerúndolo hrál závodně tenis v první polovině 80. let a na žebříčku mu patřila 309. příčka.[11] Sestra Maria Constanza Cerúndolová byla členkou argentinského týmu pozemních hokejistek, které vyhrálo Letní olympijské hry mládeže 2018. O tři roky mladší bratr Juan Manuel Cerúndolo je rovněž profesionálním tenistou. Oba se stali první sourozeneckou dvojicí od Alexandra a Mischy Zverevových, jejíž členové figurovali současně v první stovce žebříčku.[3] Oba také zasáhli do Cordoba Open 2021, kde se po 40 letech stali prvními argentinskými bratry, kteří se představili na stejném turnaji.[12]
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||
Dvouhra: 5 (3–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | březen 2021 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Diego Schwartzman
|
1–6, 2–6 |
| Vítěz | 1. | červenec 2022 | Båstad, Švédsko | antuka | Sebastián Báez
|
7–6(7–4), 6–2 |
| Finalista | 2. | květen 2023 | Lyon, Francie | antuka |  Arthur Fils
|
3–6, 5–7 |
| Vítěz | 2. | červenec 2023 | Eastbourne, Spojené království | tráva |  Tommy Paul
|
6–4, 1–6, 6–4 |
| Vítěz | 3. | červenec 2024 | Umag, Chorvatsko | antuka |  Lorenzo Musetti
|
2–6, 6–4, 7–6(7–5) |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Challengery (5 D; 0 Č) |
| ITF (8 D; 1 Č) |
Dvouhra (13 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | říjen 2018 | Mogi das Cruzes, Brazílie | antuka |  Daniel Dutra da Silva
|
6–2, 6–4 |
| 2. | říjen 2018 | Curitiba, Brazílie | antuka | Felipe Meligeni Alves
|
7–6(7–3), 6–2 |
| 3. | leden 2019 | Manacor, Španělsko | antuka |  Ivan Gachov
|
6–3, 6–3 |
| 4. | leden 2019 | Palmanova, Španělsko | antuka |  Sandro Ehrat
|
2–6, 6–2, 6–3 |
| 5. | květen 2019 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Genaro Alberto Olivieri
|
7–6(7–2), 7–6(8–6) |
| 6. | červen 2019 | Kiseljak, Bosna a Hercegovina | antuka |  Christopher O'Connell
|
3–6, 6–2, [10–4] |
| 7. | leden 2019 | Lima, Peru | antuka |  Nicolás Álvarez
|
6–2, 6–1 |
| 8. | leden 2020 | Los Angeles, Spojené státy | tvrdý | Alexander Ritschard
|
6–3, 6–3 |
| 1. | říjen 2020 | Split, Chorvatsko | antuka |  Pedro Sousa
|
4–6, 6–3, 7–6(7–4) |
| 2. | listopad 2020 | Guayaquil, Ekvádor | antuka |  Andrej Martin
|
6–4, 3–6, 6–2 |
| 3. | prosinec 2020 | Campinas, Brazílie | antuka |  Roberto Carballés Baena
|
6–4, 3–6, 6–3 |
| 4. | srpen 2021 | Cordenons, Itálie | antuka | Tomás Martín Etcheverry
|
6–1, 6-2 |
| 5. | leden 2022 | Santa Cruz, Bolívie | antuka | Camilo Ugo Carabelli
|
6–4, 6–3 |
Čtyřhra (1 titul)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | březen 2019 | Pinamar, Argentina | antuka | Hernán Casanova
|
Arklon Huertas del Pino Conner Huertas del Pino
|
7–6(9–7), 3–6, [10–5] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Cerúndolo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Francisco Cerúndolo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. srpna 2023
- ↑ a b c Francisco Cerúndolo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. srpna 2023
- ↑ a b Francisco Cerundolo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Francisco Cerundolo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Diego Schwartzman Ends Home Title Wait In Buenos Aires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-07 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Francisco Cerúndolo hace historia: le dio vuelta el partido a Frances Tiafoe y se metió en cuartos de final en el Masters 1000 de Miami. Clarín [online]. 2022-03-29 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Casper Ruud Reaches First Masters Final, Ends Francisco Cerundolo's Dream Miami Run. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky)
- ↑ Francisco Cerundolo Overcomes Sebastian Baez For Maiden Title In Bastad. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-17 [cit. 2022-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cerundolo overcomes Baez to seal maiden ATP Tour title at Nordea Open in Bastad. Tennisuptodate.com [online]. 2022-07-17 [cit. 2022-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GROHMANN, Karolos. Aided by double bounce, Rune battles past Cerundolo into quarter-finals. Reuters [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Entre raquetas y estudios: los hermanos Cerúndolo, herederos de una familia de puro tenis. Ambito [online]. 2019-09-27 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Marcos Zugasti. Francisco Cerundolo: ‘Seeing My Brother Win Was Very Motivating’. ATP Tour, inc. [online]. 2021-03-06 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco Cerúndolo na Wikimedia Commons - Francisco Cerúndolo na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Francisco Cerúndolo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Francisco Cerúndolo v databázi Olympedia (anglicky)
