Přeskočit na obsah

Wimbledon 2022 – mužská dvouhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wimbledon 2022
VítězSrbsko Novak Djoković
Žebříček:         3. → 7. (▼4)[p 1]
FinalistaAustrálie Nick Kyrgios
Žebříček:         40. → 45. (▼5)[p 1]
Výsledek4–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
Soutěže
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek
Wimbledon
mužská dvouhra
2021 ◄◄  2022  ►► 2023
Grand Slam 2022
mužská dvouhra
Australian Open • French Open
 Wimbledon • US Open

Mužská dvouhra ve Wimbledonu 2022 probíhala v závěru června a první polovině července 2022. Do londýnského tenisového grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo sto dvacet osm tenistů. V tříkolovém kvalifikačním turnaji si účast zajistilo dvacet jedna z nich.

Ročník se zákazem účasti ruských a běloruských tenistů a bez přidělení žebříčkových bodů vyhrál třetí hráč žebříčku Novak Djoković ze Srbska. Sedmou wimbledonskou trofejí se zařadil na druhé místo statistik po bok Williama Renshawa a Peta Samprase a po Borgovi, Samprasovi, Federerovi a Nadalovi se stal pátým tenistou otevřené éry se čtyřmi tituly z jediného grandslamu v řadě. Dvacátou první grandslamovou trofejí se na druhé příčce historických statistik osamostatnil od Federera. Třicátým druhým finále na grandslamech vytvořil nový mužský rekord. Již úvodní výhrou nad Kwoonem se mu jako prvnímu tenistovi historie podařilo na každém ze čtyř majorů vyhrát alespoň osmdesát zápasů.

Od sezóny 2017 členové tzv. Velké trojky – Nadal, Djoković a Federer, získali 20 z 22 grandslamových vavřínů, respektive celkově ovládli 59 ze 69 naposledy odehraných grandslamů.

Turnaj

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé od Wimbledonu 1998 v soutěži absentoval Švýcar Roger Federer, osminásobný šampion a rekordman v počtu trofejí.[1] Po odečtu bodů opustil v následném vydání poprvé od 10. října 1999 první světovou stovku žebříčku ATP.[2] Španěl Feliciano López vyrovnal Federerův historický rekord v počtu 81 startů v grandslamových dvouhrách, když první z nich odehrál na Roland Garros 2001.[3]

Premiérově od zavedení klasifikace ATP v roce 1973 se Wimbledonu neúčastnily světová jednička ani dvojka. V rámci grandslamu se tak naposledy stalo na Australian Open 1999 při absenci prvního Samprase a druhého Riose. Prvnímu hráči žebříčku, Daniilu Medveděvovi z Ruska, znemožnil start zákaz účasti ruských a běloruských tenistů v All England Clubu, vydaný organizátory po ruském napadení Ukrajiny. Druhý v pořadí Němec Alexander Zverev nehrál po operaci přetržených vazů v kotníku, zranění, které si přivodil v semifinále French Open.[4][5][6]

První hrací týden

[editovat | editovat zdroj]
Američan Jason Kubler si zahrál první grandslamové osmifinále ve dvouhře

Z turnaje byli donuceni odstoupit dva bývalí finalisté – ten úřadující z roku 2021 Ital Matteo Berrettini a poražený z ročníku 2017 Chorvat Marin Čilić. Oba měli před utkáním prvního kola pozitivní test na covid-19.[7][8] Třetím pozitivně testovaným hráčem se stal Roberto Bautista Agut, který z turnaje odstoupil před zápasem druhého kola.[9]

Pátý nasazený Nor Casper Ruud zaznamenal vůbec svoji první výhru na londýnském majoru a stal se prvním finalistou French Open od roku 2016 a Andyho Murrayho, který na navazujícím Wimbledonu vyhrál alespoň jeden zápas.[10] 20letý Ital Jannik Sinner zaznamenal svoji vůbec první výhru na travnatém povrchu v kariéře, když porazil Švýcara Wawrinku startujícího na divokou kartu, který usiloval o zkompletování kariérní grandslamu.[11][12] Naopak španělský tenista Pablo Carreño Busta nevyhrál zápas ani při své sedmé účasti v All England Clubu. První kolo se stalo konečným pro dva hráče z první světové desítky. Polský obhájce semifinálové účasti Hubert Hurkacz nestačil na Španěla Alejandra Davidoviche Fokinu, který servíroval na vítězství již ve třetím setu, po několika přerušení zápasu pro déšť a zvratech, kdy na vítězství podával dokonce i Polák, zvítězil Fokina v rozhodujícím tiebreaku páté sady.[13] Šestého sedmého Kanaďana Félixe Augera-Aliassima vyřadil čerstvý finalista z Eastbourne Maxime Cressy.[14]

Američan John Isner vypadl ve třetím kole se Sinnerem. V utkání však překonal Karlovićův rekord nejvyššího počtu 13 728 es zahraných na okruhu ATP Tour.[15]

Druhý hrací týden

[editovat | editovat zdroj]

Dva maratónské zápasy nabídl program čtvrtého kola. V prvním z nich udolal Belgičan David Goffin turnajovou třiadvacítku Francese Tiafoea. Goffin postoupil do svého druhého wimbledonské čtvrtfinále v řadě, když po zrušení turnaje v roce 2020 během ročníku 2021 absentoval. Zápas rozhodl až poměrem 7–5 v pátém setu po 4 hodinách a 36 minutách. Utkání se tak stalo dosavadním nejdelším mužským zápasem turnaje.[16] O dvě minuty kratší duel sehráli Cristian Garín a Alex de Minaur. Australan vedl již 2–0 na sety, třetí dějství ale prohrál v tiebreaku a Chilan následně vyrovnal. de Minaur měl v závěru páté sady dva mečboly na podání soupeře, ale nevyužil je. Utkání dospělo do rozhodující zkrácené hry, kterou poměrem míčku 10–6 ovládl Garín. Pro něj to byla vůbec první účast ve čtvrtfinále majoru.[17]

Cameron Norrie se stal prvním Britem ve wimbledonském semifinále od Murrayho triumfu v roce 2016

Žebříčkově nejvyrovnanější osmifinále nabídli 19letý sedmý hráč světa Carlos Alcaraz a 20letá světová třináctka Jannik Sinner. Součtem věků odehráli zápas dvou nejmladších hráčů ve čtvrtfinále či pozdější fázi Wimbledonu od čtvrtfinále 1985, v němž se střetli 17letý Becker a 21letý Leconte. Ital Sinner vyhrál za hodinu a půl první dvě sady, ve třetím setu se Alcaraz zlepšenou hrou dokázal dostat do zkrácené hry, ve které odvrátil dva mečboly a vynutil si pokračování. V něm byl opět úspěšnější starší z obou tenistů, který Alcaraze porazil poprvé v kariéře.[18]

Novak Djoković se na prahu vyřazení ocitl ve čtvrtfinále se Sinnerem, s nímž ztratil první dva sety. Přesto po zisku dalších tří prošel do semifinále. V All England Clubu se mu takový obrat podařil potřetí a z celkových jedenácti pětisetových bitev jich vyhrál deset. V kariéře pak jeho poměr duelů, jež dospěly do páté sady činil 35–10.[19]

Nick Kyrgios postoupil výhrou nad Nakashimouu do svého třetího grandslamového čtvrtfinále, ale prvního od Australian Open 2015. Doba sedmi let a pěti měsíců mezi jeho dvěma účastmi v této fázi grandslamu představovala páté nejdelší takové čekání. Nejdelší období zaznamenal Raymond Moore mezi Wimbledonem 1968 a US Open 1977 (devět let a dva měsíce).[20] Kyrgios zároveň udržel neporazitelnost v pětisetových zápasech na londýnském majoru.

Cameron Norrie se stal po Taylorovi, Henmanovi a Murraym čtvrtým britským semifinalistou v otevřené éře.[21] Poprvé od McEnroea a Ivaniševiće v roce 1992 postoupili do semifinále dva leváci, Norrie s Nadalem. V rámci grandslamu se tak naposledy předtím stalo na French Open 2010, kde Nadala doplnil Melzer.[22] Do finále však Norrieho nepustila světová trojka Novak Djoković, přestože Brit získal úvodní sadu.[23]

Španěl Rafael Nadal z turnaje odstoupil před semifinále s Nickem Kyrgiosem pro natržený břišní sval jako první hráč v této závěrečné fázi otevřené éry Wimbledonu.[24] Zranění jej limitovalo v pohybu již během čtvrtfinálové pětisetové bitvy s Američanem Taylorem Fritzem, kterou rozhodl ve svůj prospěch až v tiebreaku závěrečné sady. Podle španělského deníku Marca činila velikost ruptury 7 mm.[25][26] Ztratil tak možnost stát se prvním mužem, jenž podruhé zkompletuje tzv. Surface Slam v podobě titulů ze všech tří grandslamových povrchů během jednoho roku,[27][28] šestým v otevřené éře s tituly ze tří prvních částí kalendářního Grand Slamu, a po Björnu Borgovi druhým, který získá třetí Channel Slam tvořený trofejemi z grandslamů na obou stranách Lamanšského kanálu.[29][30] V případě výhry se rovněž mohl stát prvním mužem s alespoň třemi grandslamovými tituly z každého povrchu (tvrdého, antuky a trávy).[27] Navíc usiloval o vyrovnání absolutního rekordu Sereny Williamsové v otevřené éře v počtu 23 titulů z grandslamové dvouhry.[31]

Nick Kyrgios se stal prvním australským mužem v semifinále grandslamu od Lleytona Hewitta na US Open 2005 a prvním nenasazeným semifinalistou Wimbledonu od Marata Safina a Rainera Schüttlera v roce 2008.[32][33]

Finále: Djokovićova sedmá wimbledonská a dvacátá první grandslamová trofej

[editovat | editovat zdroj]

Vítězem se stal třetí muž klasifikace Novak Djoković ze Srbska, jenž ve finále za 3.01 hodiny zdolal australskou světovou čtyřicítku Nicka Kyrgiose po čtyřsetovém průběhu 4–6, 6–3, 6–4 a 7–6. Ve třetím duelu za sebou otočil průběh po ztrátě úvodní sady. Po dvou porážkách z března 2017 vyhrál proti Australanovi první sety i celý zápas.[34] Kyrgios soupeře přestřílel v poměru es 30 : 15 a vítězných míčů 62 : 46, za vyrovnané bilance sedmi dvojchyb. Naopak se dopustil více nevynucených chyb v poměru 17 : 33 a využil jen 17 % brejkových nabídek (1/6), zatímco Djoković polovinu z nich (2/4). Úhrnem Srb získal o dvacet výměn více (132 : 112).[35]

Sedmou wimbledonskou trofejí se Djoković posunul na sdílené druhé místo historických statistik za osm vavřínů Federera, když vyrovnal výkon Renshawa a Samprase. Obhajobou titulů z let 2018, 2019 a 2021 se stal po Borgovi, Samprasovi, Federerovi a Nadalovi pátým tenistou open éry se čtyřmi tituly z jediného grandslamu bez přerušení.[36][37] Z Wimbledonu odjížděl se šňůrou 28 vítězných utkání. Na grandslamu si zahrál 43. semifinále a 53. čtvrtfinále, v obou případech druhý nejvyšší počet za Federerem. Již výhrou v úvodním kole s Jihokorejcem Kwon Sun-u se Djoković stal prvním tenistou bez rozdílu pohlaví, který na každém ze čtyř majorů vyhrál alespoň osmdesát zápasů[38] a po Federerovi druhým mužem, jenž na každém z nich odehrál minimálně devadesát utkání i sto zápasů na třech z nich.[39] V rámci okruhu ATP Tour vybojoval osmdesátý osmý singlový triumf a po Rome Masters druhý v probíhající sezóně.

Dvacátou první grandslamovou trofejí se na druhém místě historických statistik odpoutal od Federera a jedna výhra mu scházela na vedoucího Nadala. V žebříčku grandslamových trofejí získaných po 30. roce života mu s devíti triumfy patřila první příčka. Třicátým druhým odehraným finále na majorech vytvořil nový rekordní zápis mužů, jímž se odpoutal od Federera, a dvěma finále zaostával za absolutním rekordem Chris Evertové. Za Švýcarovými dvanácti wimbledonskými finále mu pak s osmi účastmi patřila druhá příčka. Srb zvítězil v 35 letech a 49 dnech, což z něj v All England Clubu činilo druhého nejstaršího šampiona open éry za 36letým Federerem v roce 2017.[40] Od sezóny 2017 získali členové tzv. Velké trojky – Nadal, Djoković a Federer, 20 z 22 grandslamových vavřínů, respektive celkově ovládli 59 ze 69 naposledy odehraných grandslamů.

Nick Kyrgios odehrál ve 27 letech premiérové grandslamové finále. Jako 40. hráč žebříčku nevyužil stát se druhým nejníže postaveným šampionem na žebříčku ATP po Djokovićově trenéru Ivaniševićovi, který v Londýně triumfoval roku 2001 z pozice 125. hráče pořadí. Kyrgios se stal prvním australským mužem v grandslamovém finále od Lleytona Hewitta na Australian Open 2005, prvním nenasazeným finalistou grandslamu od Jo-Wilfrieda Tsongy na Australian Open 2008 a prvním nenasazeným finalistou Wimbledonu od krajana Marka Philippoussise v roce 2003.[32][33]

Nasazení hráči

[editovat | editovat zdroj]
 1.   Srbsko Novak Djoković (vítěz)
 2.   Španělsko Rafael Nadal (semifinále, odstoupil)
 3.   Norsko Casper Ruud (2. kolo)
 4.   Řecko Stefanos Tsitsipas (3. kolo)
 5.   Španělsko Carlos Alcaraz (4. kolo)
 6.   Kanada Félix Auger-Aliassime (1. kolo)
 7.   Polsko Hubert Hurkacz (1. kolo)
 8.   Itálie Matteo Berrettini (odstoupil pro pozitivní test na covid-19)[7]
 9.   Spojené království Cameron Norrie (semifinále)
10.   Itálie Jannik Sinner (čtvrtfinále)
11.   USA Taylor Fritz (čtvrtfinále)
12.   Argentina Diego Schwartzman (2. kolo)
13.   Kanada Denis Shapovalov (2. kolo)
14.   Chorvatsko Marin Čilić (odstoupil pro pozitivní test na covid-19)[8]
15.   USA Reilly Opelka (2. kolo)
16.   Španělsko Pablo Carreño Busta (1. kolo, skreč)
17.   Španělsko Roberto Bautista Agut (2. kolo, odstoupil pro pozitivní test na covid-19)[9]
18.   Bulharsko Grigor Dimitrov (1. kolo, skreč)
19.   Austrálie Alex de Minaur (4. kolo)
20.   USA John Isner (3. kolo)
21.   Nizozemsko Botic van de Zandschulp (4. kolo)
22.   Gruzie Nikoloz Basilašvili (3. kolo)
23.   USA Frances Tiafoe (4. kolo)
24.   Dánsko Holger Rune (1. kolo)
25.   Srbsko Miomir Kecmanović (3. kolo)
26.   Srbsko Filip Krajinović (2. kolo)
27.   Itálie Lorenzo Sonego (3. kolo)
28.   Spojené království Dan Evans (1. kolo)
29.   USA Jenson Brooksby (3. kolo)
30.   USA Tommy Paul (4. kolo)
31.   Argentina Sebastián Báez (2. kolo)
32.   Německo Oscar Otte (3. kolo)

Kvalifikace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Wimbledon 2022 – kvalifikace mužské dvouhry.

Pavouk

[editovat | editovat zdroj]
Legenda

Finálová fáze

[editovat | editovat zdroj]
  Čtvrtfinále Semifinále Finále
                                                   
  1  Srbsko Novak Djoković 5 2 6 6 6  
10  Itálie Jannik Sinner 7 6 3 2 2  
  1  Srbsko Novak Djoković 2 6 6 6  
  9  Spojené království Cameron Norrie 6 3 2 4  
 Belgie David Goffin 6 5 6 3 5
  9  Spojené království Cameron Norrie 3 7 2 6 7  
    1  Srbsko Novak Djoković 4 6 6 77
   Austrálie Nick Kyrgios 6 3 4 63
   Chile Cristian Garín 4 3 65  
 Austrálie Nick Kyrgios 6 6 77  
 Austrálie Nick Kyrgios w/o
  2  Španělsko Rafael Nadal  
11  USA Taylor Fritz 6 5 6 5 64
  2  Španělsko Rafael Nadal 3 7 3 7 710  


Horní polovina

[editovat | editovat zdroj]

1. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
1  Srbsko N Djoković 6 3 6 6  
 Jižní Korea S-w Kwon 3 6 3 4     1  Srbsko N Djoković 6 6 6  
 Austrálie T Kokkinakis 77 6 7    Austrálie T Kokkinakis 1 4 2  
 Polsko K Majchrzak 65 2 5       1  Srbsko N Djoković 6 6 6  
 Chile A Tabilo 78 6 1 4 713       25  Srbsko M Kecmanović 0 3 4  
 Srbsko L Djere 66 2 6 6 611      Chile A Tabilo 64 63 6 3
 Austrálie J Millman 3 6 3 4   25  Srbsko M Kecmanović 77 77 3 6  
25  Srbsko M Kecmanović 6 2 6 6       1  Srbsko N Djoković 6 4 6 6
22  Gruzie N Basilašvili 64 78 3 6 6       WC  Nizozemsko T van Rijthoven 2 6 1 2
Q  Česko L Rosol 77 66 6 3 3     22  Gruzie N Basilašvili 79 0 7 77  
 Francie B Paire 6 1 2 4    Francie Q Halys 67 6 5 65  
 Francie Q Halys 4 6 6 6       22  Gruzie N Basilašvili 4 3 1
WC  Nizozemsko T van Rijthoven 79 6 6       WC  Nizozemsko T van Rijthoven 6 6 6  
 Argentina F Delbonis 67 1 2     WC  Nizozemsko T van Rijthoven 6 68 79 77
 Španělsko C Taberner 65 4 4   15  USA R Opelka 4 710 67 64  
15  USA R Opelka 77 6 6  

2. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
10  Itálie J Sinner 7 4 6 6  
WC  Švýcarsko S Wawrinka 5 6 3 2     10  Itálie J Sinner 6 6 5 6  
 Německo D Altmaier 3 5 5    Švédsko M Ymer 4 3 7 2  
 Švédsko M Ymer 6 7 7       10  Itálie J Sinner 6 77 6  
 Spojené království A Murray 4 6 6 6       20  USA J Isner 4 64 3  
 Austrálie J Duckworth 6 3 2 4      Spojené království A Murray 4 64 77 4
Q  Francie E Couacaud 78 63 6 3 5   20  USA J Isner 6 77 63 6  
20  USA J Isner 66 77 4 6 7       10  Itálie J Sinner 6 6 68 6
32  Německo O Otte 6 6 6       5  Španělsko C Alcaraz 1 4 710 3
 Německo P Gojowczyk 1 2 1     32  Německo O Otte 3  
WC  Spojené království J Clarke 63 1 66   Q  USA C Harrison 1r  
Q  USA C Harrison 77 6 78       32  Německo O Otte 3 1 2
 Nizozemsko T Griekspoor 5 7 6 6       5  Španělsko C Alcaraz 6 6 6  
 Itálie F Fognini 7 5 3 4      Nizozemsko T Griekspoor 4 60 3
 Německo J-L Struff 6 5 6 63 4   5  Španělsko C Alcaraz 6 77 6  
5  Španělsko C Alcaraz 4 7 4 77 6  

3. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
3  Norsko C Ruud 77 711 6  
 Španělsko A Ramos Viñolas 61 69 2     3  Norsko C Ruud 6 2 5 4  
 Argentina TM Etcheverry 3 6 6 3 4    Francie U Humbert 3 6 7 6  
 Francie U Humbert 6 3 4 6 6        Francie U Humbert 6 5 2 5  
 Belgie D Goffin 6 6 77        Belgie D Goffin 4 7 6 7  
Q  Moldavsko R Albot 2 2 65      Belgie D Goffin 6 6 6
 Japonsko T Daniel 4 4 5   31  Argentina S Báez 1 2 4  
31  Argentina S Báez 6 6 7        Belgie D Goffin 77 5 5 6 7
23  USA F Tiafoe 6 6 6       23  USA F Tiafoe 63 7 7 4 5
Q  Itálie A Vavassori 4 4 4     23  USA F Tiafoe 6 6 77  
Q  Německo M Marterer 4 7 6 7   Q  Německo M Marterer 2 2 63  
PR  Slovinsko A Bedene 6 5 4 5       23  USA F Tiafoe 3 77 7 6
 Kazachstán A Bublik 6 6 6        Kazachstán A Bublik 6 61 61 4  
 Maďarsko M Fucsovics 1 2 4      Kazachstán A Bublik 79 6 7
 Srbsko D Lajović 3 6 0    Srbsko D Lajović 67 2 5  
16  Španělsko P Carreño Busta 6 4 0r  

4. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
9  Spojené království C Norrie 6 77 6  
 Španělsko P Andújar 0 63 3     9  Spojené království C Norrie 6 3 5 6 6  
 Brazílie T Monteiro 2 4 5    Španělsko J Munar 4 6 7 0 2  
 Španělsko J Munar 6 6 7       9  Spojené království C Norrie 6 6 6  
WC  Spojené království R Peniston 6 6 6        USA S Johnson 4 1 0  
 Švýcarsko H Laaksonen 4 3 2     WC  Spojené království R Peniston 3 2 4
 USA S Johnson 4 5    USA S Johnson 6 6 6  
18  Bulharsko G Dimitrov 6 2r       9  Spojené království C Norrie 6 7 6
30  USA T Paul 6 6 77       30  USA T Paul 4 5 4
 Španělsko F Verdasco 1 2 64     30  USA T Paul 6 6 6  
 Francie A Mannarino 6 77 4 4 6    Francie A Mannarino 2 4 1  
Q  Austrálie M Purcell 3 60 6 6 4       30  USA T Paul 6 6 6
 Argentina F Coria 3 2 63        Česko J Veselý 3 2 2  
 Česko J Veselý 6 6 77      Česko J Veselý 6 5 62 6 710
 Španělsko A Davidovich Fokina 77 6 5 2 710    Španělsko A Davidovich Fokina 3 7 77 3 67  
7  Polsko H Hurkacz 64 4 7 6 68  

Dolní polovina

[editovat | editovat zdroj]

5. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
LL  Švédsko E Ymer 3 5 4  
 Chile C Garín 6 7 6      Chile C Garín 6 6 6  
Q  Švýcarsko M-A Hüsler 3 60 77 6 4   LL  Francie H Grenier 3 1 1  
LL  Francie H Grenier 6 77 65 2 6        Chile C Garín 6 6 1 6  
LL  Česko Z Kolář 3 3 1       29  USA J Brooksby 2 3 6 4  
 Francie B Bonzi 6 6 6      Francie B Bonzi 63 5 3
Q  Kazachstán M Kukuškin 3 2 3   29  USA J Brooksby 77 7 6  
29  USA J Brooksby 6 6 6        Chile C Garín 2 5 77 6 710
19  Austrálie A de Minaur 6 6 7       19  Austrálie A de Minaur 6 7 63 4 66
 Bolívie H Dellien 1 3 5     19  Austrálie A de Minaur 5 77 6 6  
WC  Belgie Z Bergs 4 4 64    Spojené království J Draper 7 60 2 3  
 Spojené království J Draper 6 6 77       19  Austrálie A de Minaur 6 6 7
WC  Spojené království L Broady 4 6 7 62 6       WC  Spojené království L Broady 3 4 5  
Q  Slovensko L Klein 6 3 5 77 3     WC  Spojené království L Broady 6 4 0 78 6
LL  USA S Kozlov 3 2 2   12  Argentina D Schwartzman 2 6 6 66 1  
12  Argentina D Schwartzman 6 6 6  

6. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
13  Kanada D Shapovalov 6 66 64 6 6  
 Francie A Rinderknech 1 78 77 4 1     13  Kanada D Shapovalov 2 6 1 66  
 USA B Nakashima 6 61 6 6    USA B Nakashima 6 4 6 78  
Q  Německo N Kuhn 3 77 3 2        USA B Nakashima 6 6 6  
 Kolumbie DE Galán 6 7 77        Kolumbie DE Galán 4 4 1  
 Německo D Koepfer 4 5 61      Kolumbie DE Galán w/o
PR  Maďarsko A Balázs 1 0 3   17  Španělsko R Bautista Agut  
17  Španělsko R Bautista Agut 6 6 6        USA B Nakashima 6 4 62 6 2
26  Srbsko F Krajinović 5 6 65 77 6        Austrálie N Kyrgios 4 6 77 3 6
 Česko J Lehečka 7 4 77 65 4     26  Srbsko F Krajinović 2 3 1  
WC  Spojené království P Jubb 6 1 5 77 5    Austrálie N Kyrgios 6 6 6  
 Austrálie N Kyrgios 3 6 7 63 7        Austrálie N Kyrgios 62 6 6 79
 Španělsko R Carballés Baena 4 1 1       4  Řecko S Tsitsipas 77 4 3 67  
 Austrálie J Thompson 6 6 6      Austrálie J Thompson 2 3 5
Q  Švýcarsko A Ritschard 61 3 7 4   4  Řecko S Tsitsipas 6 6 7  
4  Řecko S Tsitsipas 77 6 5 6  

7. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
6  Kanada F Auger-Aliassime 77 4 69 65  
 USA M Cressy 65 6 711 77      USA M Cressy 4 4 6 61  
Q  Španělsko B Zapata Miralles 66 4 4   Q  USA J Sock 6 6 3 77  
Q  USA J Sock 78 6 6       Q  USA J Sock 2 6 7 64 3  
Q  Rakousko D Novak 79 2 6 6       Q  Austrálie J Kubler 6 4 5 77 6  
 Argentina F Bagnis 67 6 4 3     Q  Rakousko D Novak 3 4 4
Q  Austrálie J Kubler 6 6 6   Q  Austrálie J Kubler 6 6 6  
28  Spojené království D Evans 1 4 3       Q  Austrálie J Kubler 3 1 4
24  Dánsko H Rune 3 5 4       11  USA T Fritz 6 6 6
 USA M Giron 6 7 6      USA M Giron 3 2 4  
 Španělsko P Martínez 6 4 4 1    Slovensko A Molčan 6 6 6  
 Slovensko A Molčan 4 6 6 6        Slovensko A Molčan 4 1 63
WC  Spojené království A Gray 6 6 77       11  USA T Fritz 6 6 77  
 Čínská Tchaj-pej Č-s Ceng 3 3 63     WC  Spojené království A Gray 3 63 3
 Itálie L Musetti 4 4 3   11  USA T Fritz 6 77 6  
11  USA T Fritz 6 6 6  

8. sekce

[editovat | editovat zdroj]
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrté kolo
LL  Portugalsko N Borges 4 4 63  
 USA M McDonald 6 6 77      USA M McDonald 3 6 4 3  
 Portugalsko J Sousa 67 2 6 6 3    Francie R Gasquet 6 3 6 6  
 Francie R Gasquet 79 6 4 4 6        Francie R Gasquet 5 6 67 1  
 Finsko E Ruusuvuori 6 6 4 6         21  Nizozemsko B van de Zandschulp 7 2 79 6  
 Japonsko J Nišioka 2 2 6 4      Finsko E Ruusuvuori 6 1 4 4
 Španělsko F López 2 3 3   21  Nizozemsko B van de Zandschulp 3 6 6 6  
21  Nizozemsko B van de Zandschulp 6 6 6       21  Nizozemsko B van de Zandschulp 4 2 66
27  Itálie L Sonego 66 6 7 4 6       2  Španělsko R Nadal 6 6 78
 USA D Kudla 78 3 5 6 2     27  Itálie L Sonego 77 6 6  
 Austrálie A Popyrin 2 6 6 63 3    Francie H Gaston 64 4 4  
 Francie H Gaston 6 4 0 77 6       27  Itálie L Sonego 1 2 4
 USA S Querrey 4 5 3       2  Španělsko R Nadal 6 6 6  
 Litva R Berankis 6 7 6      Litva R Berankis 4 4 6 3
 Argentina F Cerúndolo 4 3 6 4   2  Španělsko R Nadal 6 6 4 6  
2  Španělsko R Nadal 6 6 3 6  

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Asociace tenisových profesionálů (ATP) nepřidělila tenistům z Wimbledonu žádné body do žebříčku, viz nepřidělení bodů.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Wimbledon Championships – Men's singles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Wimbledon 2022: Roger Federer and both Venus and Serena Williams miss out on entry list for third Grand Slam of year. Eurosport [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SYED, Yasmin. Roger Federer almost drops out of top 100 as Swiss star faces long road back. Daily Express [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-15. (anglicky) 
  3. ↑ GUNSTON, Jo. Feliciano Lopez: The incredible Grand Slam record of the history-making Spaniard. Olympics.com [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Tenista Zverev se podrobil operaci přetržených vazů v kotníku. ČeskéNoviny.cz [online]. 2022-06-07 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ MAJUMDAR, Aayush. Top 2 ranked ATP players set to miss Wimbledon for the first time ever, as Daniil Medvedev and Alexander Zverev are ruled out from 2022 edition. Sportskeeda [online]. 2022-06-09 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-19. (anglicky) 
  6. ↑ SYED, Yasmin. Alexander Zverev Wimbledon withdrawal results in 49-year first following Russia ban. Daily Express [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-15. (anglicky) 
  7. ↑ a b Matteo Berrettini Withdraws From Wimbledon 2022. ATP Tour [online]. [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Wimbledon 2020: Marin Cilic tests positive for COVID-19, pulls out of tournament. CBSSports.com [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Spaniard Bautista Agut latest to pull out of Wimbledon due to COVID-19. Reuters [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Casper Ruud Notches Maiden Wimbledon Win. ATP Tour [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jannik Sinner Tops Stan Wawrinka For First Tour-Level Grass Win. ATP Tour [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Dan Imhoff. Men's first round: 5 to watch. www.wimbledon.com [online]. 2022-06-24 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Davidovich Fokina Rides Rollercoaster Past Hurkacz In Wimbledon Thriller. ATP Tour [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ Maxime Cressy Upsets Felix Auger-Aliassime With Flawless Serving Display. ATP Tour [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ John Isner Sets New World Record For Aces Served. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ David Goffin Graft Edges Out Frances Tiafoe In Wimbledon Epic. ATP Tour [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Cristian Garin Saves 2 MPs, Caps Epic Alex De Minaur Comeback At Wimbledon. ATP Tour [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jannik Sinner Sinks Carlos Alcaraz In Style At Wimbledon. ATP Tour [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Wimbledon: Novak Djokovic roars back from two sets down to battle past Jannik Sinner and reach semi-finals. Eurosport [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Nick Kyrgios Wins Five-Set Thriller To Return To Wimbledon QFs. ATP Tour [online]. [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ Cameron Norrie Battles Past David Goffin, Into Wimbledon SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Wimbledon 2022: Rafael Nadal and Cameron Norrie are the 1st pair of left-handers to make SW19 semifinals in 30 years. www.sportskeeda.com [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Novak Djokovic crushes Cameron Norrie’s Wimbledon final dream. the Guardian [online]. 2022-07-08 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ FUTTERMAN, Matthew. Rafael Nadal Withdraws From Wimbledon Ahead of Semifinal Match. The New York Times [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  25. ↑ Nadal kvůli zranění odstoupil před semifinále z Wimbledonu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ SHARP, Alex. Nadal pulls out of Wimbledon through injury. www.wimbledon.com [online]. 2022-07-08 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ a b PROCHNOW, Andrew. Forget Calendar Slam, 'Surface Slam' Almost as Rare. Bleacher Report [online]. 2013-02-20 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ KAMAL, Shyam. 5 active players with a Grand Slam on every surface. Sportskeeda [online]. 2022-01-30 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-12. (anglicky) 
  29. ↑ Novak Djokovic joins Federer, Nadal in rare Channel Slam triumph after Wimbledon win. Sportstar [online]. 2021-07-21 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-31. (anglicky) 
  30. ↑ 5 men who have done French Open-Wimbledon double in tennis' Open Era ft. Rafael Nadal and Novak Djokovic. Sportskeeda [online]. 2022-06-11 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11. (anglicky) 
  31. ↑ Most Grand Slam Title Race: Rafa Nadal yet to overtake Steffi Graff, Serena Williams, Margaret Court. Inside Sport [online]. 2022-06-09 [cit. 2022-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-15. (anglicky) 
  32. ↑ a b THURSTON, Emma. Wimbledon: Cameron Norrie faces Novak Djokovic in semi-final, Nick Kyrgios receives walkover to final. Sky Sports [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ a b PAGLIARO, Richard. Kyrgios Sweeps into First Grand Slam Semifinal at Wimbledon. Tennis Now [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ What Is The Head-To-Head Between Novak Djokovic & Nick Kyrgios?. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ HODGKINSON, Mark. Seventh Wimbledon title for unbeatable Djokovic. www.wimbledon.com [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ GOODALL, Lee. Contenders for the gentlemen's singles title. Wimbledon [online]. 2022-06-26 [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ WEST, Andy. Novak Djokovic Defeats Nick Kyrgios For Wimbledon Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Wimbledon: Novak Djokovic creates history, becomes first male player to win 80 matches in all 4 Grand Slams. TimesNow [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ MAJUMDAR, Aayush. Novak Djokovic becomes the first player in history to win 80 matches at all the Grand Slams with 1R win at 2022 Wimbledon. www.sportskeeda.com [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ HODGKINSON, Mark. Djokovic by the numbers. www.wimbledon.com [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wimbledon_2022_–_mužská_dvouhra&oldid=22927391“