Christian Harrison
| Christian Harrison | |
|---|---|
_11_(cropped).jpg) Christian Harrison v Cary (2023) | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Datum narození | 29. května 1994 (31 let) |
| Místo narození | Shreveport, Spojené státy[1] |
| Bydliště | Bradenton, Spojené státy[1] |
| Výška | 180 cm[1] |
| Hmotnost | 77 kg[1] |
| Profesionál od | 2007[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 772 588 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 6–9 |
| Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
| Nejvyšší umístění | 198. místo (2. července 2018) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
| Wimbledon | 2. kolo (2022) |
| US Open | 1. kolo (2016) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 60–47 |
| Tituly | 4 ATP, 13 challengerů |
| Nejvyšší umístění | 11. místo (2. února 2026) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2026) |
| French Open | semifinále (2025) |
| Wimbledon | 1. kolo (2025) |
| US Open | čtvrtfinále (2012) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | základní skupina (2025) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2026) |
| French Open | 2. kolo (2025) |
| Wimbledon | 1. kolo (2025) |
| US Open | semifinále (2016, 2025) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2. února 2026 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Christian Harrison (* 29. května 1994 Shreveport, Louisiana) je americký profesionální tenista. V grandslamové čtyřhře zvítězil na Australian Open 2026 s Nealem Skupskim. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 198. místě a ve čtyřhře v únoru 2026 na 11. místě. Trénuje ho otec Pat Harrison. Připravoval se v bradentonské IMG Academy.[1]
Starší bratr Ryan Harrison je také profesionální tenista.[1]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Zdravotní komplikace
[editovat | editovat zdroj]Na tenisových okruzích nehrál od května 2009 do listopadu 2010 a opět dva roky od srpna 2013. Důvodem se staly vleklé zdravotní potíže. Opakovaně podstoupil chirurgické výkony na levé stehenní kosti (2009), levém zápěstí (2011), pravé kyčli (2013), levé kyčli (2014), pravém ramenu (2014), pravém zápěstí (2014) a pravých a levých přitahovačích (2014). Během roku 2013 prodělal infekční mononukleózu a téměř dva roky se na levé dolní končetině potýkal s Brodieho abscesem, tzv. subakutní osteomyelitidou.[1]
Profesionální kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v lednu 2011, když na turnaji ve floridském Plantation prošel kvalifikací. Ve druhém kole podlehl Britovi Danieli Smethurstovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval v únoru 2013, když ve finále sheffieldského turnaje porazil britského hráče Edwarda Corrieho. Na challengerech ATP se poprvé objevil v březnu 2011 během deblové soutěže ve floridské Sarasote. Po boku bratra Ryana Harrisona byli vyřazeni ve druhém kole.[2]
_(43553049931).jpg)
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval v hlavní soutěži na atlantském BB&T Atlanta Open 2013, kam obdržel divokou kartu. Na úvod vyřadil Kolumbijce Alejandra Fallu a skončil ve druhé fázi poté, co nestačil na nejvýše nasazeného krajana a pozdějšího vítěze Johna Isnera.[1] Premiérový finálový duel na challengerech si zahrál v německém Fürthu v červnu 2013. Spolu s Michaelem Venusem odešli poraženi z finále čtyřhry od australského páru Rameez Junaid a Colin Ebelthite.
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2016. Jednalo se o jeho druhou účast na okruhu ATP Tour a druhou grandslamovou, když v kvalifikaci vypadl již na US Open 2012. Během newyorského kvalifikačního turnaje 2016 dokázal třikrát zvrátit nepříznivý vývoj setů 0–1, aby následně prošel do hlavní soutěže. V úvodním kole však Francouzi Paulu-Henrimu Mathieuovi odebral jen tři gamy.[1]
První titul na okruhu ATP Tour vybojoval v únorové čtyřhře Dallas Open 2025, hrané v úrovni ATP 500, po boku krajana Evana Kinga. Soutěž odehráli po průchodu dvoukolovou kvalifikací. Ve finále pak zdolali Urugayce Ariela Behara s Američanem Robertem Gallowayem ziskem obou tiebreaků. Spolupráci navázali na saopaulském challengeru v listopadu 2024. Na túře ATP se jako pár představili podruhé, po účasti na Open Occitanie 2025 v předchozím týdnu.[3] Navazující týden se probojovali opět do finále, na floridském Delray Beach Open 2025. Z něho však odešli poraženi od srbsko-amerického páru Miomir Kecmanović a Brandon Nakashima. Soupeři rozhodli o výhře až v supertiebreaku. Po skončení figuroval 17. února 2025 na novém žebříčkovém maximu ve čtyřhře, 54. místě.[4] První grandslam vybojoval ve čtyřhře Australian Open 2026, do níž nastoupil s Britem Nealem Skupskim. Ve finále zdolali Australany startující na divokou kartu, Jasona Kublera a Marcem Polmansem. V otevřené éře se stal patnáctým americkým vítězem australského majoru a čtyřicátým americkým šampionem deblového grandslamu. Spolupráci se Skupskim navázal o dva týdny dříve v Adelaide. Po skončení, na začátku února 2026, poprvé vystoupal na 11. místo žebříčku ATP ve čtyřhře.[5][6]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2026 | Australian Open | tvrdý |  Neal Skupski
|
 Jason Kubler Marc Polmans
|
7–6(7–4), 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 7 (4–3)
[editovat | editovat zdroj]
|
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | březen 2021 | Delray Beach, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | Ryan Harrison
|
 Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
7–6(7–5), 6–7(4–7), [4–10] |
| Finalista | 2. | leden 2025 | Auckland, Nový Zéland | ATP 250 | tvrdý | Rajeev Ram
|
 Nikola Mektić Michael Venus
|
bez boje |
| Vítěz | 1. | únor 2025 | Dallas, Spojené státy | ATP 500 | tvrdý (h) | Evan King
|
Ariel Behar Robert Galloway
|
7–6(7–4), 7–6(7–4) |
| Finalista | 3. | únor 2025 | Delray Beach, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | Evan King
|
 Miomir Kecmanović Brandon Nakashima
|
6–7(3–7), 6–1, [3–10] |
| Vítěz | 2. | březen 2025 | Acapulco, Mexiko | ATP 500 | tvrdý | Evan King
|
 Sadio Doumbia Fabien Reboul
|
6–4, 6–0 |
| Vítěz | 3. | říjen 2025 | Brusel, Belgie | ATP 250 | tvrdý (h) | Evan King
|
 Hugo Nys Édouard Roger-Vasselin
|
7–6(12–10), 7–6(7–5) |
| Vítěz | 4. | leden 2026 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | Neal Skupski
|
Jason Kubler Marc Polmans
|
7–6(7–4), 6–4 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Challengery (0–2 D; 13 Č) |
| ITF (5–3 D) |
Dvouhra: 10 (5–5)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | okruh | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 26. ledna 2013 | Preston, Spojené království | Futures | tvrdý | Edward Corrie
|
6–2, 3–6, 5–7 |
| Vítěz | 1. | 2. února 2013 | Sheffield, Spojené království | Futures | tvrdý | Edward Corrie
|
6–4, 2–6, 7–6(7–5) |
| Finalista | 2. | 19. května 2013 | Tampa, Spojené státy | Futures | antuka | Austin Krajicek
|
bez boje |
| Vítěz | 2. | 13. srpna 2016 | Champaign, Spojené státy | Futures | tvrdý | Rhyne Williams
|
6–7(2–7), 6–3, 6–4 |
| Vítěz | 3. | červenec 2017 | Tulsa, Spojené státy | Futures | tvrdý | Tommy Paul
|
3–6, 6–2, 6–1 |
| Vítěz | 4. | červenec 2017 | Wichita, Spojené státy | Futures | tvrdý | Michael Mmoh
|
1–6, 6–2, 7–5 |
| Finalista | 1. | květen 2018 | Savannah, Spojené státy | Challenger | antuka |  Hugo Dellien
|
1–6, 6–1, 4–6 |
| Finalista | 3. | únor 2021 | Naples, Spojené státy | World Tennis Tour | antuka | Clement Tabur
|
1–6, 6–1, 3–6 |
| Vítěz | 5. | únor 2021 | Naples, Spojené státy | World Tennis Tour | antuka | Corentin Denolly
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 2. | duben 2022 | Savannah, Spojené státy | Challenger | antuka | Jack Sock
|
4–6, 1–6 |
Čtyřhra (13 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červen 2021 | Orlando, Spojené státy | Challenger | tvrdý |  Peter Polansky
|
JC Aragone Nicolás Barrientos
|
6–2, 6–3 |
| 2. | červenec 2021 | Cary, Spojené státy | Challenger | tvrdý | Dennis Novikov
|
 Petros Chrysochos Michail Pervolarakis
|
6–3, 6–3 |
| 3. | duben 2022 | Tallahassee, Spojené státy | Challenger | antuka |  Gijs Brouwer
|
Diego Hidalgo Cristian Rodríguez
|
4–6, 7–5, [10–6] |
| 4. | květen 2022 | Little Rock, Spojené státy | Challenger | tvrdý | Andrew Harris
|
Robert Galloway Max Schnur
|
6–3, 6–4 |
| 5. | únor 2023 | Tenerife, Španělsko | Challenger | tvrdý |  Šintaró Močizuki
|
 Francesco Passaro Matteo Gigante
|
6–4, 6–3 |
| 6. | únor 2023 | Tenerife, Španělsko | Challenger | tvrdý | Andrew Harris
|
Luke Johnson Sem Verbeek
|
7–6(8–6), 6–7(4–7), [10–8] |
| 7. | červenec 2023 | Granby, Kanada | Challenger | tvrdý |  Miķelis Lībietis
|
Tristan Schoolkate Adam Walton
|
6–4, 6–3 |
| 8. | únor 2024 | Pau, Francie | Challenger | tvrdý (h) | Brandon Nakashima
|
Romain Arneodo Sam Weissborn
|
7–6(7–5), 6–4 |
| 9. | únor 2024 | Lille, Francie | Challenger | tvrdý (h) | Marcus Willis
|
Titouan Droguet Giovanni Mpetshi Perricard
|
7–6(8–6), 6–3 |
| 10. | duben 2024 | Savannah, Spojené státy | Challenger | antuka | Marcus Willis
|
 Simon Freund Johannes Ingildsen
|
6–3, 6–3 |
| 11. | červenec 2024 | Winnipeg, Kanada | Challenger | tvrdý | Cannon Kingsley
|
Juta Šimizu Kaiči Učida
|
6–1, 6–4 |
| 12. | září 2024 | Mouilleron-le-Captif, Francie | Challenger | tvrdý (h) |  Marcelo Demoliner
|
August Holmgren Johannes Ingildsen
|
6–3, 7–5 |
| 13. | listopad 2024 | Temuco, Chile | Challenger | tvrdý | Evan King
|
 Benjamin Lock Renzo Olivo
|
7–6(7–5), 7–5 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Harrison na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Christian Harrison na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 2. února 2026
- ↑ a b c Christian Harrison na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 2. února 2026
- ↑ Christian Harrison & Evan King triumph in Dallas for first ATP title. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-02-10 [cit. 2025-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Miomir Kecmanovic sweeps Delray Beach titles with doubles triumph alongside Brandon Nakashima. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-02-17 [cit. 2025-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harrison/Skupski lift Australian Open trophy in first major as a team. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-01-31 [cit. 2026-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2026 AUSTRALIAN OPEN | MEN’S DOUBLES FINAL NOTES. www.itftennis.com [PDF]. International Tennis Federation, 2026-01-31 [cit. 2026-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christian Harrison na Wikimedia Commons - Christian Harrison na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Christian Harrison na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
