Ričardas Berankis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ričardas Berankis

Berankis v kvalifikaci Wimbledonu 2015
Přezdívka Rycka[1]
Stát LitvaLitva Litva
Datum narození 21. června 1990 (27 let)[1]
Místo narození Vilnius, Litva[1]
Bydliště Bradenton, FL, Spojené státy
Vilnius, Litva[1]
Výška 175 cm[1]
Váha 70 kg[1]
Profesionál od 2007
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 2 070 924 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 81–88
Tituly 0 ATP, 7 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění 50. místo (23. května 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2011, 2013)
French Open 1. kolo (2013, 2015, 2017)
Wimbledon 2. kolo (2010, 2015)
US Open 2. kolo (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů 20–28
Tituly 1 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění 139. místo (26. října 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo (2013)
Poslední aktualizace: 2017-10-2323. října 2017
Berankis na French Open 2015

Ričardas Berankis (* 21. června 1990 Vilnius) je litevský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour jeden turnaj ve čtyřhře, když dokázal společně s Rusem Teimurazem Gabašvilim triumfovat na antukovém U.S. Men's Clay Court Championships 2015 v Houstonu. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do října 2017 osm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Sezónu 2007 zakončil jako juniorský mistr světa ITF.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2016 na 50. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2015 na 139. místě. Trénují ho bývalý český tenista Jan Stočes. Dříve tuto roli plnili Němci Rainer Schüttler a Dirk Hordorff.[1]

V litevském daviscupovém týmu debutoval v šestnácti letech roku 2007 utkáním základního bloku 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Irsku, v němž prohrál s Conorem Nilandem. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 23–8 ve dvouhře a 6–7 ve čtyřhře.[2]

Litvu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře v úvodním kole neuhrál ani jeden game na Australana Johna Millmana, figurujícího na 75. příčce žebříčku. Australský hráč se tak stal prvním tenistou v mužské olympijské dvouhře od roku 1896, který vyhrál zápas bez ztráty gamu.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 vyhrál v kategorii čtrnáctiletých mistrovství Evropy juniorů, Orange Bowl a Eddie Herr International Tennis Championships.[4]

V sezóně 2007 odehrál všechny juniorky Grand Slamu:

  • Australian Open: semifinále (2007)
  • French Open: čtvrtfinále (2007)
  • Wimbledon: semifinále (2007)
  • US Open: vítěz (2007)

Po triumfu na juniorce US Open vyhrál podruhé Orange Bowl a sezónu zakončil jako juniorský mistr světa ITF.[5][6]

Ve roce 2007 poprvé také zvítězil na mužském turnaji Futures v portugalské Albufeiře. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace a v devíti vítězných zápasech za sebou ztratil pouze jeden set.[7]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola na Australian Open 20112013. V prvním případě byl nad jeho síly Španěl David Ferrer, ve druhém nestačil ve třech setech na pozdějšího finalistu Andyho Murrayho ze Spojeného království. Na okruhu ATP World tour se probojoval z kvalifikace do finále červencového Farmers Classic 2012, hraného v kalifornském Los Angeles, v němž na Američana Sama Querreyho uhrál pouze dva gamy a odešel poražen poměrem 0–6 a 2–6.

Ve finále moskevského Kremlin Cupu 2017 jej porazil šestý nasazený bosenský hráč Damir Džumhur ve třech setech. V rozhodující sadě měl přitom za stavu 4–3 tři brejkboly v řadě, jež nevyužil. Následně sám přišel o servis a při dalším podání soupeře opět opět nezužitkoval vedení 0:40. Šňůrou pěti míčů pak Džumhur získal zápas ve svůj prospěch. V následném vydání žebříčku ATP se posunul ze 169. na 125. příčku.[8]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP World Tour 250 (0–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (0–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 2012-07-2929. července 2012 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Sam Querrey 0–6, 2–6
Finalista 2. 22. října 2017 Moskva, Rusko tvrdý (h) Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 2–6, 6–1, 4–6

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 2015-04-1212. dubna 2015 Houston, Spojené státy antuka Rusko Teimuraz Gabašvili Filipíny Treat Huey
USA Scott Lipsky
6–4, 6–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (7–7 D; 0–1 Č)
Futures (1–3 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 18 (8–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 2007-03-1818. března 2007 Albufeira, Portugalsko tvrdý Belgie Niels Desein 7–5, 6–4
Finalista 1. 2009-01-1818. ledna 2009 Stuttgart, Německo tvrdý (h) Česko Jan Mertl 4–6, 6–3, 3–6
Finalista 2. 2009-09-1313. září 2009 Istanbul, Turecko tvrdý Kazachstán Alexej Kedrjuk 2–6, 4–6
Finalista 3. 2009-11-2929. listopadu 2009 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý Dominikánská republika Víctor Estrella 5–7, 1–6
Vítěz 2. 2010-06-066. června 2010 Nottingham, Spojené království tráva Japonsko Go Soeda 6–4, 6–4
Finalista 4. 2010-08-088. srpna 2010 Vancouver, Kanada tvrdý Izrael Dudi Sela 5–7, 2–6
Vítěz 3. 2010-11-2828. listopadu 2010 Helsinki, Finsko tvrdý (h) Polsko Michał Przysiężny 6–1, 2–0skreč
Finalista 5. 2011-11-2020. listopadu 2011 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Slovensko Lukáš Lacko 6–7(7–9), 2–6
Finalista 6. 2012-07-077. července 2012 Winnetka, Spojené státy tvrdý Austrálie John-Patrick Smith 6–3, 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 7. 2013-11-1717. listopadu 2013 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Finsko Jarkko Nieminen 3–6, 1–6
Vítěz 4. 2014-07-2727. července 2014 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Turecko Marsel İlhan 7–5, 5–7, 6–3
Vítěz 5. 2014-11-2323. listopadu 2014 Andria, Itálie koberec (h) Gruzie Nikoloz Basilašvili 6–4, 1–0skreč
Finalista 8. 2015-07-2626. července 2015 Recanati, Itálie tvrdý Bosna a Hercegovina Mirza Bašić 4–6, 6–3, 6–7(4–7)
Finalista 9. 2016-04-033. dubna 2016 Ra'anana, Izrael tvrdý Rusko Jevgenij Donskoj 4–6, 4–6
Vítěz 6. 2016-04-1717. dubna 2016 Gwangju, Jižní Korea tvrdý Slovinsko Grega Žemlja 6-3, 6-2
Vítěz 7. 2016-04-2424. dubna 2016 Nanking, ČLR antuka Slovinsko Grega Žemlja 6–3, 6–4
Vítěz 8. 2017-05-2727. května 2017 Šymkent, Kazachstán antuka Německo Yannick Hanfmann 6–3, 6–2
Finalista 10. 2017-08-1313. srpna 2017 Ťi-nan, ČLR tvrdý Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun 3–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2008-03-099. března 2008 McAllen, Spojené státy tvrdý Bělorusko Sergej Betov USA Adam El Mihdawy
Bělorusko Vladimir Ignatik
6–3, 6–3
Finalista 1. 2013-09-2929. září 2013 Orléans, Francie tvrdý (h) Chorvatsko Franko Škugor Ukrajina Illja Marčenko
Ukrajina Sergij Stachovskij
7–5, 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1540. 698. 459. 324. 87. 125. 114. 131. 86. 85. 92

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 785. 1602. 1128. 286. 668. 338. 762. 146. 382.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ričardas Berankis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky) Ričardas Berankis na stránkách ATP Tour, přístup: 11. srpna 2015
  2. (anglicky) Ričardas Berankis na stránkách Davis Cupu, přístup: 2017-10-2323. října 2017
  3. Michael Chammas. John Millman creates history at Rio Olympics with 6-0, 6-0 win [online]. The Sydney Morning Herald, 2016-08-07, [cit. 2016-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. "Next year R.Berankis is going to participate not only in junior tournaments", delfi.lt.litevsky 
  5. Ričardas Berankis junior profile [online]. itftennis.com. [1]. (anglicky) 
  6. Berankis wins the race to No.1 [online]. itftennis.com. [2]. (anglicky) 
  7. "R.Berankis won the first ITF professional tournament in his career", alfa.lt.litevsky 
  8. ZABLOUDIL, Luboš. Džumhur po měsíci získal druhý titul. Znovu uspěl v ruské hale [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-22, [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Ričardas Berankis Nástupce

Thiemo de Bakker
(Nizozemsko)
ITF – juniorský mistr světa
2007

Yang Tsung-hua
(Tchaj-wan)