John Millman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Millman
John Millman ve Wimbledonu 2015
Stát AustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození 14. června 1989 (28 let)[1]
Místo narození Brisbane, Austrálie[1]
Bydliště Brisbane, Austrálie[1]
Výška 183 cm[1]
Profesionál od 2006
Držení rakety pravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek 889 729 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 38–50
Tituly 0 ATP, 5 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění 60. místo (16. května 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2016)
French Open 1. kolo (2016)
Wimbledon 3. kolo (2016)
US Open 1. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 6–13
Tituly 0 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění 281. místo (15. dubna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2013)
French Open 1. kolo (2016)
Poslední aktualizace: 2016-08-077. srpna 2016

John Millman (* 14. června 1989 Brisbane) je australský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do srpna 2015 dvanáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2016 na 60. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2014 na 281. místě. Trénuje ho Australan Gary Stickler.[1]

V australském daviscupovém týmu neodehrál do roku 2016 žádné utkání.[3]

Narodil se roku 1989 v Brisbane jako druhý nejmladší z pěti sourozenců. Má čtyři sestry.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Premiérový start v hlavní soutěži turnaje ATP Tour odehrál na Brisbane International 2010, kde v úvodním kole vypadl s obhájcem titulu Radkem Štěpánkem po dvousetovém průběhu. V kvalifikaci Australian Open 2010 postoupil do závěrečného kola, v němž jej vyřadil Ukrajinec Illja Marčenko.

První vítězný zápas na okruhu ATP získal na Brisbane International 2013, kde postoupil z kvalifikace přes Luka Savilla, Alexe Bogomolova a Donalda Younga. Na úvod hlavní soutěže vyřadil Tacumu Ita 6–4, 6–1, což mu vyneslo divokou kartu na lednový Australian Open 2013. Ve druhé fázi však podlehl světové trojce Andymu Murraymu po setech 6–1, 5–7, 6–3. Díky divoké kartě startoval také na Apia International Sydney 2013, kde zdolal Španěla Tommyho Robreda 6–3, 6–4,[5] aby ve druhém kole nenašel recept na světovou třiadvacítku Andrease Seppiho.

V hlavní grandslamové soutěži debutoval na Australian Open 2013.[6] V prvním kole mu čerstvou porážku vrátil 84. japonský hráč žebříčku Tacuma Itó v pětiseotvé bitvě 4–6, 4–6, 6–3, 6–0 a 5–7.[7] Premiérové vítězství na majoru doságl ve Wimbledonu 2015, kde jako postoupivší kvalifikant přehrál devatenáctého nasazeného Tommyho Robreda bez ztráty setu. Ve druhé fázi mu stopku vystavil Kypřan Marcos Baghdatis, když prohospodařil vedení 2–0 na sety.

Do Brisbane International 2015 obdržel divokou kartu. Po výhře nad Rhyne Williamsem vedl nad světovou dvojkou Rogerem Federerem 6–4 a 3–1, ale zápas nakonec ztratil po setech 6–4, 4–6 a 3–6.[8] Australian Open 2015 znamenalo časné vyřazení od 26. nasazeného Argentince Leonarda Mayera po třísetovém průběhu.

Na domácím Australian Open 2016 se poprvé dostal přes 1. kolo, když na úvod porazil argentinského tenistu Diega Schwartzmana. Ve druhém kole poté porazil světového hráče číslo 38 Lucemburčana Gillese Müllera v pěti sadách, díky čemuž poprvé ve své kariéře postoupil do třetího kola Grand Slamu. V něm byl však nad jeho síly krajan a šestnáctý nasazený Bernard Tomic, jemuž podlehl nejkratším možným způsobem – ve třech setech. Stejně daleko došel i ve Wimbledonu 2016, kde si nejprve poradil v pěti setech s Albertem Montañésem a ve čtyřech sadách také s 26. nasazeným v turnaji Francouzem Benoîtem Pairem. Ve 3. kole ovšem jeho cestu v turnaji ukončil druhý nasazený domácí tenista Andy Murray, který mu dovolil v celém utkání jen 10 gemů.[9]

V singlu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru mu patřila 75. příčka žebříčku. Na olympiádě se stal prvním tenistou v mužské dvouhře od zařazení tenisu na hry v roce 1896, který vyhrál zápas bez ztráty gamu 6–0 a 6–0. V prvním kole tímto výsledkem za 50 minut porazil Litevce Ričardase Berankise.[10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (8–4 D)
Futures (7–7 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 26 (15–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 18. dubna 2008 Bukurešť antuka Rumunsko Răzvan Sabău 5–7, 3–6
Vítěz 2. 6. října 2008 Traralgon tvrdý Austrálie Andrew Coelho 6–2, 6–3
Finalista 3. 11. června 2009 Stara Zagora antuka Makedonie Predrag Rusevski 2–6, 3–6
Finalista 4. 21. září 2009 Darwin tvrdý Spojené království Jamie Baker 4–6, 6–2, 3–6
Finalista 5. 16. listopadu 2009 Esperance tvrdý Austrálie Matthew Ebden 3–6, 4–6
Vítěz 6. 23. listopadu 2009 Kalgoorlie tvrdý Austrálie Matthew Ebden 6–2, 7–6(7–1)
Vítěz 7. 22. února 2010 Berri tráva Austrálie Greg Jones 1–6, 6–4, 6–4
Finalista 8. 6. dubna 2010 Little Rock tvrdý Austrálie Brydan Klein 3–6, 6–3, 3–6
Vítěz 9. 13. září 2010 Darwin tvrdý Japonsko Hiroki Morija 6–0, 6–1
Finalista 10. 20. září 2010 Alice Springs tvrdý Austrálie Colin Ebelthite 5–7, 6–7(2–7)
Vítěz 11. 10. října 2010 Sacramento tvrdý USA Robert Kendrick 6–3, 6–2
Finalista 12. 26. března 2012 Bundaberg antuka Austrálie Jason Kubler 4–6, 6–1, 1–6
Finalista 13. 7. května 2012 Pusan tvrdý Japonsko Tacuma Itó 4–6, 3–6
Vítěz 14. 4. listopadu 2012 Bendigo tvrdý Austrálie Benjamin Mitchell 6–3, 6–3
Vítěz 15. 28. ledna 2013 Burnie tvrdý Francie Stéphane Robert 6–2, 4–6, 6–0
Vítěz 16. 10. března 2013 Kjóto koberec Švýcarsko Marco Chiudinelli 4–6, 6–4, 7–6(7–2)
Vítěz 17. 11. srpna 2014 Čchunčchon tvrdý Nový Zéland Jose Rubin Statham 6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–5)
Vítěz 18. 18. srpna 2014 Anseong antuka (h) Nový Zéland Jose Rubin Statham 6–1, 7–5
Finalista 19. 12. října 2014 Tiburon tvrdý USA Sam Querrey 4–6, 2–6
Vítěz 20. 3. listopadu 2014 Traralgon 2 tvrdý Spojené království James Ward 6–4, 6–1
Vítěz 21. 16. listopadu 2014 Jokohama tvrdý Spojené království Kyle Edmund 6–4, 6–4
Finalista 22. 1. března 2015 Kjóto tvrdý Polsko Michał Przysiężny 3–6, 6–3, 3–6
Finalista 23. 31. května 2015 Vicenza antuka Španělsko Íñigo Cervantes 6–4, 6–2
Vítěz 24. 2. srpna 2015 Lexington tvrdý Japonsko Jasutaka Učijama 6–3, 3–6, 6–4
Vítěz 25. 16. srpna 2015 Aptos Challenger tvrdý USA Austin Krajicek 7–5, 2–6, 6–3
Vítěz 26. 15. listopadu 2015 Kobe Challenger tvrdý (h) Japonsko Taró Daniel 6–1, 6–3

Čtyřhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 15. března 2009 Badalona antuka Austrálie Mark Verryth Španělsko Jordi Marse-Vidri
Austrálie Allen Perel
6–1, 7–6(7–5)
Vítěz 2. 10. května 2009 Sandanski antuka Dánsko Thomas Kromann Bulharsko Valentin Dimov
Bulharsko Todor Jenev
3–6, 6–1, [10–5]
Finalista 1. 21. března 2010 Bath tvrdý (h) Spojené království Tim Bradshaw Slovensko Kamil Capkovic
Slovensko Andrej Martin
6–7(1–7), 3–6
Vítěz 3. 4. dubna 2010 Sandanski antuka Austrálie Brydan Klein Austrálie Kaden Hensel
Nový Zéland Jose Rubin Statham
4–6, 6–4, [10–6]
Finalista 2. 11. dubna 2010 Little Rock tvrdý Austrálie Brydan Klein Spojené království Lester Cook
Spojené království Brett Joelson
4–6, 6–3, [7–10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Millman na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e (anglicky) John Millman na stránkách ATP Tour, přístup: 7. července 2015
  2. (anglicky) John Millman na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 7. července 2015
  3. (anglicky) John Millman na stránkách Davis Cupu, přístup: 7. července 2015
  4. Mason, James(2011). Churchie: The Centenary Register. Brisbane, Australia: The Anglican Church Grammar School. ISBN 978-0-646-55807-3. 
  5. Millman on a roll ahead of Open - ABC Grandstand Sport - ABC News (Australian Broadcasting Corporation)
  6. http://www.heraldsun.com.au/sport/xyx-tennis/john-millman-goes-down-fighting-in-australian-open-debut/story-e6frfgao-1226553916480
  7. http://www.couriermail.com.au/questnews/east/carindales-john-millman-vows-to-crack-the-world-top-100-following-grand-slam-debut/story-fn8odwh7-1226559058659
  8. FEDERER BEATS GALLANT MILLMAN IN BRISBANe [online]. tennis.com.au [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. POKORNÝ, Petr. Senzace ve Wimbledonu: Djokovič nestačil na Querreyho a končí už ve 3. kole! [online]. 2016-07-02 [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. 
  10. Michael Chammas. John Millman creates history at Rio Olympics with 6-0, 6-0 win [online]. The Sydney Morning Herald, 2016-08-07 [cit. 2016-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]