Přeskočit na obsah

Feliciano López

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Feliciano López
Feliciano López na French Open 2021
Feliciano López na French Open 2021
PřezdívkaFeli[1]
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození20. září 1981 (43 let)[2]
Místo narozeníToledo, Španělsko[2]
BydlištěMadrid, Španělsko[2]
Výška188 cm[2]
Profesionál od1997
Ukončení kariéryčerven 2023
Držení raketylevou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek18 673 797 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů506–490
Tituly7 ATP, 2 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění12. místo (2. března 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2012, 2015)
French Open4. kolo (2004)
Wimbledončtvrtfinále (2005, 2008, 2011)
US Openčtvrtfinále (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůnáhradník (2014)
Olympijské hry3. kolo (2004, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů260–300
Tituly6 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (7. listopadu 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2009, 2015)
French Openvítěz (2016)
Wimbledon3. kolo (2008)
US Openfinále (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2016)
Olympijské hry4. místo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2008, 2009, 2011, 2019)
Hopman Cupzákladní skupina (2017)
ATP Cupfinále (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230629a29. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Feliciano López Díaz-Guerra (* 20. září 1981 Toledo) je bývalý španělský profesionální tenista hrající levou rukou. Na okruhu ATP Tour vyhrál sedm singlových a šest deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Řadil se k menšině tenistů, kteří dlouhodobě praktikovali systém servis–volej.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v březnu 2015 na 12. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2016 na 9. místě.[2] Trénoval ho bývalý španělský tenista Jose Clavet.[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v prosinci 1998 na 46. místě.

Jako jeden z mála Španělů preferoval travnatý povrch. V roce 2005 se stal prvním španělským tenistou od roku 1972, který postoupil do čtvrtfinále Wimbledonu. Tento výkon zopakoval v letech 2008 a 2011. V roce 2009 odehrál do té doby nejdelší zápas na Australian Open, když podlehl v pěti setech Lucemburčanu Gillesi Müllerovi výsledkem 3–6, 6–7, 6–4, 6–4 a 14–16. S krajanem Marcem Lópezem vyhráli deblovou trofej na French Open 2016 a jako poražení finalisté skončili na US Open 2017.

Na Australian Open 2022 završil mužský historický rekord 79 účastí v grandslamových dvouhrách bez přerušení, když v hlavních soutěžích nechyběl od French Open 2002. Ve Wimbledonu 2022 se pak stal prvním tenistou bez ohledu na pohlaví, který minimálně dvacetkrát zasáhl do dvouhry každého ze čtyř grandslamů. V Londýně odehrál poslední kariérní major, jímž vyrovnal Federerův mužský rekord 81 účasti na grandslamu.[4]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval jako 22letý v roce 2003 finálovým utkáním světové skupiny proti Austrálii, když ve čtyřhře po boku Àlexe Corretja podlehl ve třech setech dvojici Wayne Arthurs a Todd Woodbridge. Španělsko ve finálové sérii prohrálo 1:3 na zápasy.[5] V letech 2004, 2008, 2009, 2011 a 2019 se stal členem vítězného týmu Španělů. Naposledy zasáhl do finálového turnaje v roce 2021. V soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 8–9 ve dvouhře a 11–14 ve čtyřhře.[6]

Dvacetišetiletou profesionální kariéru ukončil na červnovém Mallorca Championships 2023 ve věku 41 let.[7]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát v pěti letech, kdy jej k němu přivedl otec a tenisový trenér Feliciano López.[2] Matka Belen Lópezová je zdravotní sestra.[2] Má mladšího bratra Victora, který hrál tenis před nástupem na vysokou školu.[2]

Jako junior dosáhl v 16 letech na finále floridského Orange Bowl.[2] Za preferovaný úder uvedl servis a za povrch tvrdý podklad.[2] V červenci 2003 dokázal ovládnout španělském tenisové mistrovství, když ve finále porazil juniora Rafaela Nadala.[2] V únoru 2008 si zahrál sám sebe ve španělské komediální mýdlové opeře Los Serrano.[2] Dne 17. července 2015 se v rodném Toledu oženil s Albou Carrillovou. Mezi svatebními hosty byli tenisté David Ferrer, Fernando Verdasco, Marcel Granollers, Àlex Corretja a Albert Costa.[2]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2016 French Open antuka Španělsko Marc López USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 6–7(6–8), 6–3
Finalista 2017 US Open tvrdý Španělsko Marc López Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 3–6

Zápasy o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (4. místo)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři v zápase o medaili výsledek
4. místo 1. 4. srpna 2012 Londýn, Spojené království tráva Španělsko David Ferrer Francie Julien Benneteau
Francie Richard Gasquet
6–7(4–7), 2–6

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–0 D; 0–2 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–3 D; 3–5 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (4–8 D; 2–3 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (2–6 D; 3–6 Č)
antuka (1–3 D; 2–5 Č)
tráva (4–2 D; 1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 18 (7–11)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 1. března 2004 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–4, 1–6, 2–6
Vítěz 1. 11. října 2004 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Argentina Guillermo Cañas 6–4, 1–6, 7–5, 3–6, 7–5
Finalista 2. 21. srpna 2005 New Haven, Spojené státy tvrdý USA James Blake 6–3, 5–7, 1–6
Finalista 3. 10. července 2006 Gstaad, Švýcarsko antuka Francie Richard Gasquet 6–7(4–7), 7–6(7–3), 3–6, 3–6
Finalista 4. 3. března 2008 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý USA Andy Roddick 7–6(10–8), 4–6, 2–6
Vítěz 2. 6. února 2010 Johannesburg, Jižní Afrika tvrdý Francie Stéphane Robert 7–5, 6–1
Finalista 5. 25. dubna 2011 Bělehrad, Srbsko antuka Srbsko Novak Djoković 6–7(4–7), 2–6
Finalista 6. 24. února 2013 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Japonsko Kei Nišikori 2–6, 3–6
Vítěz 3. 22. června 2013 Eastbourne, Spojené království tráva Francie Gilles Simon 7–6(7–2), 6–7(5–7), 6–0
Finalista 7. 15. června 2014 Londýn, Queen's Club, Spojené království tráva Bulharsko Grigor Dimitrov 7–6(10–8), 6–7(1–7), 6–7(6–8)
Vítěz 4. 21. června 2014 Eastbourne, Spojené království (2) tráva Francie Richard Gasquet 6–3, 6–7(5–7), 7–5
Finalista 8. 8. února 2015 Quito, Ekvádor antuka Dominikánská republika Víctor Estrella Burgos 2–6, 7–6(7–5), 6–7(5–7)
Finalista 9. 4. října 2015 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Španělsko David Ferrer 5–7, 5–7
Vítěz 5. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka Nizozemsko Robin Haase 6–4, 7–5
Finalista 10. 13. srpna 2016 Los Cabos, Mexiko tvrdý Chorvatsko Ivo Karlović 6–7(5–7), 2–6
Finalista 11. 18. června 2017 Stuttgart, Německo tráva Francie Lucas Pouille 6–4, 6–7(5–7), 4–6
Vítěz 6. 25. června 2017 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Chorvatsko Marin Čilić 4–6, 7–6(7–2), 7–6(10–8)
Vítěz 7. 23. června 2019 Queen's Club, Londýn, Spojené království (2) tráva Francie Gilles Simon 6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–2)

Čtyřhra: 17 (6–11)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 7. května 2001 Palma de Mallorca, Španělsko antuka Španělsko Francisco Roig USA Donald Johnson
USA Jared Palmer
5–7, 3–6
Finalista 2. 19. dubna 2004 Valencia, Španělsko antuka Španělsko Marc López Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
5–7, 6–7(5-7)
Vítěz 1. 1. listopadu 2004 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Španělsko Fernando Verdasco Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley
6–4, 6–4
Finalista 3. 18. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal Indie Leander Paes
Jugoslávie Nenad Zimonjić
3–6, 3–6
Finalista 4. 26. února 2011 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Francie Jérémy Chardy Ukrajina Serhij Stachovskyj
Rusko Michail Južnyj
6–4, 3–6, [3–10]
Finalista 5. 2. března 2014 Acapulco, Mexiko tvrdý Bělorusko Max Mirnyj Jižní Afrika Kevin Anderson
Austrálie Matthew Ebden
3–6, 3–6
Finalista 6. 18. května 2014 Řím, Itálie tvrdý Nizozemsko Robin Haase Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
4–6, 6–7(2–7)
Finalista 7. 1. listopadu 2015 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Bělorusko Max Mirnyj USA Eric Butorac
USA Scott Lipsky
6–7(4–7), 3–6
Vítěz 2. 8. ledna 2016 Dauhá, Katar tvrdý Španělsko Marc López Německo Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–3
Finalista 8. 27. února 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Španělsko Marc López Itálie Simone Bolelli
Itálie Andreas Seppi
2–6, 6–3, [12–14]
Vítěz 3. 4. června 2016 French Open, Paříž, Francie antuka Španělsko Marc López USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 6–7(6–8), 6–3
Finalista 9. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý USA John Isner Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
3–6, 3–6
Finalista 10. 21. dubna 2017 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Marc López Indie Rohan Bopanna
Uruguay Pablo Cuevas
3–6, 6–3, [4–10]
Finalista 11. 8. září 2017 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Španělsko Marc López Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 3–6
Vítěz 4. 19. dubna 2018 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Marc López Pákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
7–6(7–5), 6–4
Vítěz 5. 23. června 2019 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Spojené království Andy Murray USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
7–6(8–6), 5–7, [10–5]
Vítěz 6. 26. února 2022 Acapulco, Mexiko tvrdý Řecko Stefanos Tsitsipas Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
7–5, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P % výher
Australian Open A A A 3. kolo 1. kolo 3. kolo 3. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo 4. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo A 0 / 20 24–20 55 %
French Open A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 4. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo Q1 A 0 / 21 12–21 36 %
Wimbledon Q2 A 4. kolo 4. kolo 3. kolo ČF 1. kolo 3. kolo ČF 1. kolo 3. kolo ČF 1. kolo 3. kolo 4. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo NH 1. kolo 1. kolo A 0 / 20 34–20 63 %
US Open A A 2. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo 2. kolo 4. kolo 1. kolo 1. kolo 4. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo ČF 2. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo A A 0 / 20 28–20 58 %
výhry–prohry 0–0 0–1 5–3 5–4 7–4 7–4 3–4 6–4 5–4 1–4 7–4 7–4 5–4 7–4 8–4 8–4 7–4 4–4 1–4 3–4 0–3 2–4 0–2 0–0 0 / 81 98–81 55 %
Turnaj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P % výher
Australian Open 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo A 3. kolo ČF 2. kolo 2. kolo A 1. kolo 1. kolo ČF 2. kolo 3. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo A A A 0 / 16 15–16 50 %
French Open 3. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo A 1. kolo A 2. kolo A 3. kolo 3. kolo 2. kolo Vítěz 1. kolo SF 2. kolo 3. kolo A 3. kolo A 1 / 16 24–14 63 %
Wimbledon 1. kolo 2. kolo 2. kolo A A 3. kolo A A A A A 2. kolo A A 1. kolo A 2. kolo NH 1. kolo 1. kolo A 0 / 9 6–7 55 %
US Open 3. kolo ČF 3. kolo 1. kolo 2. kolo ČF A 1. kolo A A 2. kolo 1. kolo 1. kolo SF F 2. kolo 2. kolo A A 2. kolo A 0 / 15 23–15 61 %
výhry–prohry 3–4 5–4 3–3 1–3 2–2 6–2 3–2 1–2 2–1 0–0 3–3 3–4 4–3 11–2 7–4 6–3 3–4 2–2 0–1 3–3 0–0 1 / 56 68–52 57  %
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1294. 559. 548. 278. 269. 159. 62. 28. 25. 34. 81. 35. 31. 47. 32. 20. 40. 28. 14. 17. 28. 36. 64. 62. 64. 106. 830.
Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 585. 562. 490. 404. 178. 335. 90. 40. 65. 130. 201. 42. 78. 101. 132. 180. 132. 52. 35. 11. 24. 32. 55. 64. 125. 72.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Feliciano López na anglické Wikipedii.

  1. a b Feliciano Lopez (Spain). Tennis.com [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m Feliciano López na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup:20230629a29. června 2023
  3. Feliciano Lopez's Coach Talks Motivation, Success And The Future Of Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2015-07-31 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. JO, Gunston. Feliciano Lopez: The incredible Grand Slam record of the history-making Spaniard. olympics.com [online]. International Olympic Committee, 2022-06-28 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-02. (anglicky) 
  5. AUS d. ESP 3-1 in AUS [online]. Davis Cup [cit. 2015-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Feliciano López na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230629a29. června 2023
  7. Adrian Mannarino Reaches Mallorca QFs As Retiring Feliciano Lopez Wins. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]