Gilles Müller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gilles Müller
StátLucemburskoLucembursko Lucembursko
Datum narození9. května 1983 (40 let)
Místo narozeníLucemburk, Lucembursko
BydlištěReckange-sur-Mess, Lucembursko
Výška193 cm
Hmotnost83 kg
Profesionál od2001
Ukončení kariéry2018
Držení raketylevou rukou; bekhend obouruč
Výdělek1 369 466 USD
Dvouhra
Poměr zápasů233–213
Tituly0
Nejvyšší umístění21. místo (31. července 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2015)
French Open2. kolo (2012, 2015)
Wimbledončtvrtfinále (2017)
US Openčtvrtfinále (2008)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů61–88
Tituly0
Nejvyšší umístění74. místo (1. května 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016, 2017)
French Open1. kolo (2005, 2006, 2013, 2015, 2016)
Wimbledon2. kolo ( 2014, 2015)
US Open2. kolo (2015, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 9. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gilles Müller (* 9. května 1983, Schifflange) je bývalý lucemburský profesionální tenista, nejlepší hráč v historii státu. Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a událostech Futures získal k srpnu 2011 deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře. V roce 2001 vyhrál juniorku US Open a probojoval se do finále juniorky ve Wimbledonu.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červenci 2017 na 21. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 74. místě. K roku 2011 jej trénoval Benoît Carelli.

V sezónách 2004 a 2005 zaznamenal výhry nad hráči, kteří byli klasifikováni jako mužské světové jedničky. V úvodním kole na US Open porazil Andyho Roddicka, ve Wimbledonu zdolal Rafaela Nadala a v semifinále Legg Mason Tennis Classic 2004 ve Washingtonu, D.C. také Andre Agassiho.

Finále na turnajích ATP a Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Tennis Masters Cup (0)
ATP Masters Series (0)
ATP Tour (0)
Challengery (6)
Futures (4)

Dvouhra (23)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (10)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. 9. dubna 2001 Kuvajt Kuvajt tvrdý Chile Hermes Gamonal 4–6, 7–63, 7–66
2. 11. února 2002 Spojené království Glasgow tvrdý Německo Maximilian Abel 7–64, 7–63
3. 22. dubna 2002 Jamajka Montego Bay tvrdý Francie Julien Cassaigne 6–3, 7–64
4. 26. srpna 2002 Brazílie Florianópolis antuka Brazílie Rodrigo Monte 3–6, 7–66, 6–1
5. 21. července 2003 Španělsko Valladolid tvrdý Španělsko Iván Navarro 6–4, 6–3
6. 19. dubna 2004 Itálie Neapol antuka Francie Arnaud di Pasquale 7–67, 16–7, 6–1
7. 28. června 2004 Španělsko Córdoba tvrdý Španělsko Nicolás Almagro 6–1, 6–2
8. 7. dubna 2008 Portoriko Humacao tvrdý Peru Iván Miranda 7–5, 7–62
9. 26. května 2008 Turecko Izmir tvrdý Dánsko Kristian Pless 7–5, 6–3
10. 5. června 2011 Spojené království Nottingham tráva Německo Matthias Bachinger 7–6(4), 6–2

Finalista (13)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Vítěz Výsledek
1. 21. dubna 2003 Itálie Neapol antuka Francie Richard Gasquet 6–4, 6–4
2. 29. března 2004 Ekvádor Salinas tvrdý Kolumbie Alejandro Falla 56–7, 6–2, 6–2
3. 21. června 2004 Andorra Andorra la Vella tvrdý USA Kevin Kim 6–4, 6–0
4 16. srpna 2004 USA Washington, D.C. tvrdý Austrálie Lleyton Hewitt 6–3, 6–4
5. 25. července 2005 USA Los Angeles tvrdý USA Andre Agassi 6–4, 7–5
6. 17. dubna 2006 Bermudy Bermuda antuka Španělsko Fernando Vicente 2–6, 6–2, 7–63
7. 8. října 2007 Francie Rennes tvrdý Německo Philipp Petzschner 6–3, 6–4
8. 15. října 2007 Dánsko Kolding tvrdý Slovensko Lukáš Lacko 7–63, 6–4
9. 14. února 2010 Itálie Bergamo tvrdý (h) Slovensko Karol Beck 6–4, 6–4
10. 7. března 2010 Francie Cherbourg tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut 6–4, 6–3
11. 17. října 2010 Uzbekistán Taškent tvrdý Slovensko Karol Beck 6–74, 6–4, 7–5
12. 8. ledna 2011 Nová Kaledonie Nouméa tvrdý Francie Vincent Millot 7–66, 2–6, 6–4
13. 13. února 2011 Itálie Bergamo tvrdý (h) Itálie Andreas Seppi 3–6, 6–3, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gilles Müller na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]