Rafael Nadal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rafael Nadal

Rafael Nadal na LOH 2016, kde vyhrál mužskou čtyřhru a skončil čtvrtý ve dvouhře
Přezdívka Rafa, antukový král
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 3. června 1986 (31 let)
Místo narození Manacor, Mallorca, Španělsko
Bydliště Manacor, Mallorca, Španělsko
Výška 185 cm
Váha 85 kg
Profesionál od 2001
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 85 920 132 USD
(3. v historickém žebříčku)
Tenisová raketa Babolat AeroPro Drive
Dvouhra
Poměr zápasů 862–183
Tituly 74 ATP (5. v otevřené éře)
Nejvyšší umístění 1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2009)
French Open vítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017)
Wimbledon vítěz (2008, 2010)
US Open vítěz (2010, 2013, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2010, 2013)
Olympijské hry Zlatá olympijská medaile zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 131–72
Tituly 11 ATP
Nejvyšší umístění 26. místo (8. srpen 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon 2. kolo (2005)
US Open semifinále (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry Zlatá olympijská medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2004, 2008, 2009, 2011)
Poslední aktualizace: 2017-06-1111. června 2017
Přehled medailí
Rafael Nadal
Rafael Nadal
Tenis na Letních olympijských hrách
zlato Peking 2008 dvouhra mužů
zlato Rio de Janeiro 2016 mužská čtyřhra

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor) je španělský profesionální tenista, nejlepší antukář historie tenisu, olympijský vítěz z dvouhry Pekingských her 2008 a mužské čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, rekordman v počtu deseti trofejí z French Open, dvojnásobný šampión Wimbledonu a trojnásobný z US Open, držitel titulu na Australian Open 2009 a od 21. srpna 2017 světová jednička ve dvouhře, historicky 24. v pořadí, když na této pozici figuroval více než 140 týdnů již ve třech obdobích mezi lety 2008–2014.

Se ziskem 30 singlových titulů na turnajích série Masters je první v pořadí spolu s Novakem Djokovićem.[1] Pro své úspěchy na antuce získal přezdívku „antukový král“.[2][3] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[4] kterého překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Stal se také prvním hráčem otevřené éry s deseti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open, Monte-Carlo Masters a Barcelona Open.[5]

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.

V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće.

Titulem na Monte-Carlo Masters v roce 2010 jako první tenista v otevřené éře vyhrál stejný turnaj šestkrát v řadě, když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, založené roku 1990.[6] Tento rekord posunul dalšími čtyřmi vítězstvími z let 2011, 2012, 2016 a 2017.

V letech 2008, 2010 a 2013 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Mezi roky 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. Od sezóny 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[7]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. srpna 2008 byl poprvé klasifikován na žebříčku ATP ve dvouhře na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů a to do 6. července 2009, kdy ho vystřídala staronová jednička Roger Federer.

V tenise je považován za nejlepšího světového hráče na antukovém povrchu. Mezi dubnem 2005 až květnem 2007 vytvořil sérii 81zápasové neporazitelnosti antuce, která skončila až finálovou prohrou v Hamburku s Federerem. Během této šňůry získal třináct antukových turnajů, což představuje historický rekord mezi muži. Stejně tak jako jediný vybojoval padesát tři antukových titulů.[5]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmdesát čtyři turnajů ve dvouhře, z toho šestnáct grandslamových – French Open v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 a 2017, Wimbledon 2008 i 2010, Australian Open 2009, a US Open 2010, 2013 i 2017. Jako poražený finalista odešel z wimbledonských finále 2006 a 2007, když nestačil na světovou jedničku Rogera Federera. K singlovým trofejím přidal jedenáct triumfů ze čtyřhry.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul. Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[6]

Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní 18. titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[8]

Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na 1. místo žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil jednoznačnou nadvládu v daném kalendářním roku.

Dne 7. února 2011 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce roku 2010.[9]

V letech 2012–2015 opustil čtyřikrát v řadě Wimbledon v rané fázi soutěže. Vždy skončil na raketě tenisty postaveného na 100. či nižším místě světové klasifikace. Postupně tak Španěla vyřadili Lukáš Rosol (100. ATP, 2012), Steve Darcis (135., 2013), Nick Kyrgios (144., 2014) a konečně německý kvalifikant Dustin Brown (102., 2015).[10]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Emoce ve finále French Open 2007 proti Federerovi
Davis Cup

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 brněnským 1. kolem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrál s Jiřím Novákem a porazil Radka Štěpánka. Přestože také prohrál čtyřhru, Španělé postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Porážka od Nováka je jedinou Nadalovou prohrou z celkových 22 odehraných singlů v soutěži.

V ročnících 2004, 2008, 2009 a 2011 dovedl španělský tým k zisku salátové mísy. Do roku 2016 v Davis Cupu nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 21–1 ve dvouhře a 3–4 ve čtyřhře.[11]

Olympijské hry

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008Pekingu. V mužské dvouhře startoval jako druhý nasazený. V semifinále zdolal Novaka Djokoviće a v boji o zlatou medaili přehrál chilskou turnajovou dvanáctku Fernanda Gonzáleze bez ztráty setu. Do mužské čtyřhry nastoupili s Tommym Robredem z pozice šestých nasazených. Soutěž opustili po prohře ve druhém kole od australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Z londýnských Her XXX. olympiády se odhlásil pro poranění kolena, když na řadu měsíců posledním turnajem byl červencový Wimbledon 2012.

Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem španělské výpravy.[12]

Vzájemná soupeření[editovat | editovat zdroj]

Federer vs. Nadal[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Federera a Nadala.

Nadal a Roger Federer se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 a jejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého z nich.[13][14][15][16][17]

Finále Wimbledonu 2006:
Federer–Nadal, 6–0, 7–6, 6–7, 6–3

Oba hráči figurovali na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[18] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace, a to v období 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237 týdnů, což představuje rekordní období v tenise. O pět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku v červenci 2005 a držel ji 160 týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, v srpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[19]

Nadal má aktivní bilanci vzájemných utkání v poměru 23–14. Patnáct z třiceti sedmi duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[20] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě (2–1) a také v hale na tvrdém povrchu (5–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem (8–5) a antuce (13–2).[21] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, utkali se oba hráči třiadvacetkrát až ve finále, z toho devětkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[22] V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French OpenWimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále a jedno melbournské. Čtyři z devíti grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 20072008 a na Australian Open 20092017. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[23][24][25][26]

Třináct střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet jedenácti vzájemných finále v sérii Masters. Mezi tyto finálové boje patří i dlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až v tiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.

Djoković vs. Nadal[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Djokoviće a Nadala.
Novak Djoković
Rafael Nadal

Nadal a Novak Djoković svedli větší počet vzájemných střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[27] Celkově se utkali v padesáti zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher poprvé drží Djoković těsným poměrem 26–24.[28]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[29] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[30]

Vůbec první duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[31]

Finálové zápasy na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 23 (16 výher, 7 proher)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok Grand Slam povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2005 French Open antuka Argentina Mariano Puerta 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz 2006 French Open (2) antuka Švýcarsko Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 2006 Wimbledon tráva Švýcarsko Roger Federer 0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 2007 French Open (3) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 2007 Wimbledon (2) tráva Švýcarsko Roger Federer 6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz 2008 French Open (4) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
Vítěz 2008 Wimbledon tráva Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz 2009 Australian Open tvrdý Švýcarsko Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Vítěz 2010 French Open (5) antuka Švédsko Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
Vítěz 2010 Wimbledon (2) tráva Česko Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
Vítěz 2010 US Open tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz 2011 French Open (6) antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista 2011 Wimbledon (3) tráva Srbsko Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista 2011 US Open tvrdý Srbsko Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista 2012 Australian Open tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 2012 French Open (7) antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Vítěz 2013 French Open (8) antuka Španělsko David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
Vítěz 2013 US Open (2) tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista 2014 Australian Open (2) tvrdý Švýcarsko Stan Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 2014 French Open (9) antuka Srbsko Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Finalista 2017 Australian Open (3) tvrdý Švýcarsko Roger Federer 4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Vítěz 2017 French Open (10) antuka Švýcarsko Stan Wawrinka 6–2, 6–3, 6–1
Vítěz 2017 US Open (3) tvrdý Jihoafrická republika Kevin Anderson 6–3, 6–3, 6–4

Účast na Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 SR V–P  %
A SF SF A ZS F ZS A F A SF A 0 / 7 16–12 57 %

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 108 (74 výher, 34 proher)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (16–7)
Olympijské zlato (1)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–2)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (30–15)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (17–5)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (9–5)
Finále dle povrchu
tvrdý (17–22)
antuka (53–8)
tráva (4–3)
koberec (0–0)
Finále dle prostředí
venku (72–28)
hala (2–5)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 18. ledna 2004 Auckland, Nový Zéland tvrdý Slovensko Dominik Hrbatý 6–4, 2–6, 5–7
Vítěz 1. 15. srpna 2004 Sopoty, Polsko antuka Argentina José Acasuso 6–3, 6–4
Vítěz 2. 20. února 2005 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Španělsko Alberto Martín 6–0, 6–7(2–7), 6–1
Vítěz 3. 27. února 2005 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Albert Montañés 6–1, 6–0
Finalista 2. 3. dubna 2005 Miami, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–2, 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6, 1–6
Vítěz 4. 17. dubna 2005 Monte Carlo, Monako antuka Argentina Guillermo Coria 6–3, 6–1, 0–6, 7–5
Vítěz 5. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Juan Carlos Ferrero 6–1, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 6. 8. května 2005 Řím, Itálie antuka Argentina Guillermo Coria 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz 7. 5. června 2005 French Open, Paříž, Francie antuka Argentina Mariano Puerta 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz 8. 10. července 2005 Bastad, Švédsko antuka Česko Tomáš Berdych 2–6, 6–2, 6–4
Vítěz 9. 24. července 2005 Stuttgart, Německo antuka Argentina Gastón Gaudio 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 10. 14. srpna 2005 Montreal, Kanada tvrdý USA Andre Agassi 6–3, 4–6, 6–2
Vítěz 11. 18. září 2005 Peking, ČLR tvrdý Argentina Guillermo Coria 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 12. 23. října 2005 Madrid, Španělsko tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 13. 4. března 2006 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Švýcarsko Roger Federer 2–6, 6–4, 6–4
Vítěz 14. 23. dubna 2006 Monte Carlo, Monako (2) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 15. 30. dubna 2006 Barcelona, Španělsko (2) antuka Španělsko Tommy Robredo 6–4, 6–4, 6–0
Vítěz 16. 14. května 2006 Řím, Itálie (2) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz 17. 11. června 2006 French Open, Paříž, Francie (2) antuka Švýcarsko Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 3. 9. července 2006 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Švýcarsko Roger Federer 0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 18. 18. března 2007 Indian Wells Masters, Kalifornie, Spojené státy tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 7–5
Vítěz 19. 22. dubna 2007 Monte Carlo, Monako (3) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4
Vítěz 20. 29. dubna 2007 Barcelona, Španělsko (3) antuka Argentina Guillermo Cañas 6–3, 6–4
Vítěz 21. 13. května 2007 Řím, Itálie (3) antuka Chile Fernando González 6–2, 6–2
Finalista 4. 20. května 2007 Hamburg, Německo antuka Švýcarsko Roger Federer 6–2, 2–6, 0–6
Vítěz 22. 10. června 2007 French Open, Paříž, Francie (3) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 5. 8. července 2007 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva Švýcarsko Roger Federer 6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz 23. 22. července 2007 Stuttgart, Německo (2) antuka Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6–4, 7–5
Finalista 6. 4. listopadu 2007 Paříž, Francie koberec Argentina David Nalbandian 4–6, 0–6
Finalista 7. 6. ledna 2008 Čennaí, Indie tvrdý Rusko Michail Južnyj 0–6, 1–6
Finalista 8. 6. dubna 2008 Miami, Spojené státy (2) tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 4–6, 2–6
Vítěz 24. 27. dubna 2008 Monte Carlo, Monaco (4) antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–5
Vítěz 25. 4. května 2008 Barcelona, Španělsko (3) antuka Španělsko David Ferrer 6–1, 4–6, 6–1
Vítěz 26. 18. května 2008 Hamburg, Německo antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 6–7(3–7), 6–3
Vítěz 27. 8. června 2008 French Open, Paříž, Francie (4) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
Vítěz 28. 15. června 2008 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Srbsko Novak Djoković 7–6(8–6), 7–5
Vítěz 29. 6. července 2008 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz 30. 27. července 2008 Canada Masters Toronto, Kanada (2) tvrdý Německo Nicolas Kiefer 6–3, 6–2
Vítěz 31. 17. srpna 2008 LOH 2008, Peking, Čína tvrdý Chile Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 32. 1. února 2009 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Švýcarsko Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Finalista 9. 15. února 2009 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý Spojené království Andy Murray 3–6, 6–4, 0–6
Vítěz 33. 22. března 2009 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Spojené království Andy Murray 6–1, 6–2
Vítěz 34. 19. dubna 2009 Monte Carlo, Monako (5) antuka Srbsko Novak Djoković 6–3, 2–6, 6–1
Vítěz 35. 26. dubna 2009 Barcelona, Španělsko (3) antuka Španělsko David Ferrer 6–2, 7–5
Vítěz 36. 3. května 2009 Řím, Itálie (4) antuka Srbsko Novak Djoković 7–6(7–2), 6–2
Finalista 10. 17. května 2009 Madrid, Španělsko antuka Švýcarsko Roger Federer 4–6, 4–6
Finalista 11. 18. října 2009 Šanghaj, ČLR tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 6–7(3–7), 3–6
Finalista 12. 9. ledna 2010 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 6–0, 6–7(8–10), 4–6
Vítěz 37. 18. dubna 2010 Monte Carlo, Monako (6) antuka Španělsko Fernando Verdasco 6–0, 6–1
Vítěz 38. 2. května 2010 Řím, Itálie (5) antuka Španělsko David Ferrer 7–5, 6–2
Vítěz 39. 16. května 2010 Madrid, Španělsko (2) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 40. 6. července 2010 French Open, Paříž, Francie (5) antuka Švédsko Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
Vítěz 41. 4. července 2010 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva Česko Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
Vítěz 42. 13. září 2010 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Srbsko Novak Djoković 6-4, 5-7, 6-4, 6-2
Vítěz 43. 10. říjen 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Francie Gaël Monfils 6–1, 7–5
Finalista 13. 28. listopadu 2010 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–3, 1–6
Finalista 14. 20. března 2011 Indian Wells, USA tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 2–6
Finalista 15. 3. dubna 2011 Miami, USA (3) tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 44. 17. dubna 2011 Monte Carlo, Monako (7) antuka Španělsko David Ferrer 6–4, 7–5
Vítěz 45. 24. dubna 2011 Barcelona, Španělsko (6) antuka Španělsko David Ferrer 6–2, 6–4
Finalista 16. 8. května 2011 Madrid, Španělsko (2) antuka Srbsko Novak Djoković 5–7, 4–6
Finalista 17. 15. května 2011 Řím, Itálie sntuka Srbsko Novak Djoković 4–6, 4–6
Vítěz 46. 5. června 2011 French Open, Paříž, Francie (6) antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista 18. 3. července 2011 Wimbledon, Londýn, Spojené království (3) tráva Srbsko Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista 19. 12. září 2011 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Srbsko Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista 20. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Spojené království Andy Murray 6-3, 2-6, 0-6
Finalista 21. 29. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 47. 22. dubna 2012 Monte Carlo, Monaco (8) antuka Srbsko Novak Djoković 6–3, 6–1
Vítěz 48. 29. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (7) antuka Španělsko David Ferrer 7–6(7–1), 7–5
Vítěz 49. 21. května 2012 Řím, Itálie (6) antuka Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–3
Vítěz 50. 11. června 2012 French Open, Paříž, Francie (7) antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Finalista 22. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Horacio Zeballos 7–6(7–2), 6–7(6–8), 4–6
Vítěz 51. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie (2) antuka Argentina David Nalbandian 6–2, 6–3
Vítěz 52. 2. březen 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka Španělsko David Ferrer 6–0, 6–2
Vítěz 53. 17. březen 2013 Indian Wells, Spojené státy (3) tvrdý Argentina Juan Martín del Potro 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 23. 21. dubna 2013 Monte Carlo, Monako antuka Srbsko Novak Djoković 2–6, 6–7(1–7)
Vítěz 54. 28. duben 2013 Barcelona, Španělsko (8) antuka Španělsko Nicolás Almagro 6–4, 6–3
Vítěz 55. 12. května 2013 Madrid, Španělsko (3) antuka Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6-2, 6-4
Vítěz 56. 19. května 2013 Řím, Itálie (7) antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3
Vítěz 57. 9. června 2013 French Open, Paříž, Francie (8) antuka Španělsko David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
Vítěz 58. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada (3) tvrdý Kanada Milos Raonic 6–2, 6–2
Vítěz 59. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy tvrdý USA John Isner 7–6(10–8), 7–6(7–3)
Vítěz 60. 9. září 2013 US Open, New York, Spojené státy (2) tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista 24. 6. října 2013 Peking, ČLR tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
Finalista 25. 11. listopadu 2013 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 61. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar tvrdý Francie Gaël Monfils 6–1, 6–7(5–7), 6–2
Finalista 26. 26. ledna 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Švýcarsko Stanislas Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 62. 23. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Finalista 27. 30. března 2014 Miami, Spojené státy (4) tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 3–6
Vítěz 63. 11. května 2014 Madrid, Španělsko (4) antuka Japonsko Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0skreč
Finalista 28. 18. května 2014 Řím, Itálie (2) antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6
Vítěz 64. 8. června 2014 French Open, Paříž, Francie (9) antuka Srbsko Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Vítěz 65. 1. března 2015 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Juan Mónaco 6–4, 6–1
Finalista 29. 10. května 2015 Madrid, Španělsko antuka Spojené království Andy Murray 3–6, 2–6
Vítěz 66. 14. června 2015 Stuttgart, Německo (3) tráva Srbsko Viktor Troicki 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 67. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo (2) antuka Itálie Fabio Fognini 7–5, 7–5
Finalista 30. 11. října 2015 Peking, ČLR (2) tvrdý Srbsko Novak Djoković 2–6, 2–6
Finalista 31. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 3–6, 7–5, 3–6
Finalista 32. 9. ledna 2016 Dauhá, Katar (2) tvrdý Srbsko Novak Djoković 1–6, 2–6
Vítěz 68. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako (9) antuka Francie Gaël Monfils 7–5, 5–7, 6–0
Vítěz 69. 24. dubna 2016 Barcelona, Španělsko (9) antuka Japonsko Kei Nišikori 6–4, 7–5
Finalista 33. 29. ledna 2017 Australian Open, Melbourne, Austrálie (3) tvrdý Švýcarsko Roger Federer 4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Finalista 34. 2017-04-022. dubna 2017 Miami, Spojené státy (5) tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 4–6
Vítěz 70. 23. dubna 2017 Monte Carlo, Monako (10) antuka Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–1, 6–3
Vítěz 71. 30. dubna 2017 Barcelona, Španělsko (10) antuka Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–1
Vítěz 72. 14. května 2017 Madrid, Španělsko (5) antuka Rakousko Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
Vítěz 73. 11. června 2017 French Open, Paříž, Francie (10) antuka Švýcarsko Stan Wawrinka 6–2, 6–3, 6–1
Vítěz 74. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy (3) tvrdý Jihoafrická republika Kevin Anderson 6–3, 6–3, 6–4

Čtyřhra: 15 (11 výher, 4 prohry)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0–0)
Olympijské zlato (1)
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (3–0)
ATP World Tour 500 (1–2)
ATP World Tour 250 (6–2)
Tituly podle povrchu
tvrdý (9–1)
antuka (2–3)
tráva (0–0)
koberec (0–0)
Tituly pode místa
venku (11–4)
hala (0–0)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 27. července 2003 Umag, Chorvatsko antuka Španělsko Álex López Morón Austrálie Todd Perry
Japonsko Thomas Šimada
6–1, 6–3
Vítěz 2. 11. ledna 2004 Čennaí, Indie tvrdý Španělsko Tommy Robredo Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
7–6(7–3), 4–6, 6–3
Vítěz 3. 9. ledna 2005 Dauhá, Katar tvrdý Španělsko Albert Costa Rumunsko Andrei Pavel
Rusko Michail Južnyj
6–3, 4–6, 6–3
Finalista 1. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Feliciano López Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
3–6, 3–6
Finalista 2. 8. ledna 2007 Čennaí, Indie tvrdý Španělsko Tomeu Salvà Belgie Xavier Malisse
Belgie Dick Norman
6–7(4–7), 6–7(4–7)
Finalista 3. 30. dubna 2007 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Tomeu Salvà Rumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske
3–6, 6–7(1–7)
Vítěz 4. 27. dubna 2008 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Tommy Robredo Indie Mahesh Bhupathi
Bahamy Mark Knowles
6–3, 6–3
Vítěz 5. 9. ledna 2009 Dauhá, Katar (2) tvrdý Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz 6. 20. března 2010 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
7–6(10–8), 6–3
Vítěz 7. 7. ledna 2011 Dauhá, Katar (3) tvrdý Španělsko Marc López Itálie Daniele Bracciali
Itálie Andreas Seppi
6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 8. 17. března 2012 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Španělsko Marc López USA John Isner
USA Sam Querrey
6–2, 7–6(7–3)
Finalista 4. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Juan Mónaco Itálie Paolo Lorenzi
Itálie Potito Starace
2–6, 4–6
Vítěz 9. 9. ledna 2015 Dauhá, Katar (4) tvrdý Argentina Juan Mónaco Rakousko Julian Knowle
Rakousko Philipp Oswald
6–3, 6–4
Vítěz 10. 12. srpna 2016 LOH 2016, Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Španělsko Marc López Rumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău
6–2, 3–6, 6–4
Vítěz 11. 9. října 2016 Peking, ČLR tvrdý Španělsko Pablo Carreño Busta USA Jack Sock
Austrálie Bernard Tomic
6−7(6−8), 6−2, [10−8]

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)[editovat | editovat zdroj]

Medaile Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř v boji o medaili Výsledek
Zlato 1. 17. srpna 2008 LOH, Peking, Čína tvrdý Chile Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlato)[editovat | editovat zdroj]

Medaile Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři Výsledek
Zlato 1. 12. srpna 2016 LOH 2016, Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Španělsko Marc López Rumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău
6–2, 3–6, 6–4

Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 818. 235. 47. 51. 2. 2. 2. 1. 2. 1. 2. 4. 1. 3. 5. 9.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1537. 1116. 179. 46. 50. 314. 118. 92. 132. 79. 113. 68. 384. 805. 88. 132.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZABLOUDIL, Luboš titul = Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters!. Tenisportal.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  2. Harwitt, Sandra."Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?", ESPN, 1 August 2008. Ověřeno k 5 April 2010. 
  3. Perrotta, Tom."Nadal Appearing Unbeatable on Clay", Tennis magazine, New York Sun, 28 April 2008. Ověřeno k 5 April 2010. 
  4. ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24, [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.  
  5. a b ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23, [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo, Monaco, 18.4.2010
  7. Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016, [cit. 2016-12-19]. [1]. (anglicky) 
  8. Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters, Sporet.cz, 16.5.2010
  9. Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Týden.cz, 7.2.2011
  10. Ubha, Ravi."Wimbledon 2015: Rafael Nadal upset by Dustin Brown", CNN, July 2, 2015. 
  11. (anglicky) Rafael Nadal na stránkách Davis Cupu, přístup: 3. srpna 2015
  12. BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05, [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  13. "Federer-Nadal rivalry as good as it gets", International Herald Tribune (Associated Press), 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009.Archived from the original on 23 August 2008. 
  14. Weaver, Paul."Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory", The Guardian, 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  15. Flanagan, Martin."Federer v Nadal as good as sport gets", The Age, 12 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  16. BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  
  17. MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  
  18. Jago, Richard."Murray reaches world No.2", The Observer, 15 August 2009. Ověřeno k 16 August 2010. 
  19. It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  
  20. FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online.  
  21. Head to Head player details [online]. ATP World Tour, [cit. 2013-04-13]. Dostupné online.  
  22. Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  
  23. Jenkins, Bruce."The Greatest Match Ever", San Francisco Chronicle, 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  24. Alleyne, Richard."Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever", London:The Telegraph, 7 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  25. Wertheim, Jon."Without a doubt, it's the greatest", Tennis Mailbag, SI.com, 9 July 2008. Ověřeno k 14 February 2009. 
  26. TIGNOR, Steve. Concrete Elbow [online]. Tennis.com, 8 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  
  27. Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.  
  28. (anglicky) Poměr vzájemných utkání: Djoković vs. Nadal na oficiální stránce ATP World Tour
  29. BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.  
  30. RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online.  
  31. Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012, [cit. 2013-04-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]