Seznam vítězů mužské dvouhry na French Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vítězové mužské dvouhry French Open
www.rolandgarros.com
Grand SlamFrench Open
MístoPaříž, FrancieFrancie Francie
AreálStade Roland-Garros
OrganizátorFrancouzská tenisová federace
První ročník1891
Povrchštěrk či antuka / venku (1891–1907)
antuka / venku (od 1908)
Odměna1 400 000 (2021)
TrofejPohár mušketýrů
(Coupe des Mousquetaires)
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry8Max Decugis
       (jen pro členy francouzských klubů)
4Henri Cochet
       (bez omezení členství)
otevřené éry13Rafael Nadal
otevřené éry v řadě5 – Rafael Nadal
Současný vítěz
Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)
(druhý titul)
předávající trofeje: Björn Borg

Seznam vítězů mužské dvouhry na French Open uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže French Open, turnaje známého také pod názvem Roland Garros, oficiálně francouzsky Les Internationaux de France de Roland Garros.

French Open představuje tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu května a června. Premiérový ročník mužů se odehrál v roce 1891. Ženská dvouhra se na něm poprvé konala roku 1897.[1] V pořadí je druhým majorem sezóny zařazeným mezi Australian Open a Wimbledon. Od roku 1928 probíhá na otevřených antukových dvorcích areálu Stade Roland-GarrosPaříži.[2] V roce 1968 se jako první z grandslamů otevřel profesionálům.

Kvalifikace mužské dvouhry se účastní sto dvacet osm tenistů. Šestnáct z nich řádně postupuje do hlavní soutěže, která se hraje vyřazovacím systémem na tři vítězné sety. V pavouku je sto dvacet osm hráček s třiceti dvěma nasazenými. Roku 1973 byl zaveden tiebreak, jenž se nekoná v rozhodující páté sadě.[3]

Vítěz získává zdobný stříbrný Pohár mušketýrů, v roce 1927 pojenovaný na počest čtyř mušketýrů: Jeana Borotry, Jacquese Brugnona, Henriho Cocheta a René Lacosta.[4] Nejmladším šampionem se v roce 1989 stal Američan Michael Chang, který triumfoval v 17 letech, 3 měsících a 20 dnech. Naopak jako nejstarší si trofej odvezl 40letý Francouz André Vacherot v roce 1901. V otevřené éře tento věkový primát patří Španělu Andrési Gimenovi, jenž roku 1972 zvítězil ve věku 34 let a 9 měsíců.[5]

Titulem na French Open 2020 se Španěl Rafael Nadal stal prvním tenistou historie s třinácti singlovými trofejemi z jediného grandslamu i v profesionálním tenisu. Ve finále dosáhl jako první hráč 100. vítězného zápasu na Roland Garros a jako první muž otevřené éry počtvrté vyhrál grandslam bez ztráty setu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

French Open organizované Francouzskou tenisovou federací je druhým ze čtyř Grand Slamů sezóny. Probíhá na přelomu května a června. Turnaj byl založen v roce 1891. Do počátku open éry v roce 1968 se konal pod názvem French Championships. Před rokem 1925 na něm mohli startovat pouze tenisté registrovaní ve francouzských klubech.[6] Prvním vítězem se stal Brit H. Briggs, člen francouzského Clubu Stade Français.[7] V úvodní dekádě se utkání hrála na dva vítězné sety. V roce 1902 či 1903 došlo ke změně na tři vítězné sady. Rané fázi turnaje dominovali do rozhoření prvního světového konfliktu francouzští hráči, včetně osminásobného vítěze Maxe Decugise.[8] Mezi roky 1915–1919 se šampionát v důsledku války nekonal. V období 1924 až 1932 získali singlové trofeje čtyři mušketýři. Zvýšení atraktivity přinesl turnaji roku 1925 mezinárodní charakter, když se otevřel mimofrancouzským tenistům. V daném ročníku triumfoval René Lacoste. Zájem také zvýšila výhra Francouzů v Davis Cupu 1927 a zbudování nového areálu Rolanda-Garrose v roce 1928, kdy soutěž ovládl Henri Cochet.[9] Do té doby se hrálo v Racing Clubu či na dvorcích La Faisanderie.[10]

Titul Američana Jacka Crawforda z roku 1933 znamenal první vítězství pro nefrancouzského tenistu od úvodního ročníku. Francouzi pak trofej nevyhráli až do druhého přerušení v roce 1940 kvůli druhé světové válce. Brit Fred Perry zkompletoval v Paříži jako první singlista historie kariérní grandslam roku 1935. Američanovi Donu Budgeovi se v sezóně 1938 podařilo jako prvnímu tenistovi získat čistý grandslam, k čemuž přispěl pařížský triumf po finálové výhře nad Čechoslovákem Roderichem Menzelem.[11] V období 1941–1945 byl ve vichistickém režimu pořádán Tournoi de France.[12] Jeho výsledky nebyly francouzským svazem započítány do oficiálních statistik ani do historie grandslamu.[12] Na obnovené události v roce 1946 pak vyhrál Marcel Bernard, jakožto poslední Francouz před otevřenou érou datovanou od roku 1968.[8]

Titulem z roku 2016 zkompletoval Novak Djoković kariérní grandslam

Během poválečného období dvouhře nedominoval žádný tenista. Pouze pět šampionů, Frank Parker, Jaroslav Drobný, Tony Trabert, Nicola Pietrangeli a Roy Emerson, vyhrálo vícekrát. Drobný si tituly z let 1951 a 1952 připsal jako první africký vítěz, když reprezentoval Egypt.[8] Úvodním grandslamem otevřené éry se stalo French Open 1968, na němž vedle amatérů mohli startovat i profesionálové. Pohár mušketýrů si z něho odvezl Ken Rosewall. Australané si tak připsali sedmou trofej v osmi letech.[13][14]

Od roku 1974 vybojoval šest titulů Švéd Björn Borg, z toho čtyři v řadě, což znamenalo rekord open éry do nástupu Nadala.[15] Prvním francouzským šampionem od roku 1946 se stal v sezóně 1983 Yannick Noah[16] a prvním jihoamerickým vítězem vůbec pak Argentinec Guillermo Vilas na French Open 1977. Čechoslovák Ivan Lendl pak poprvé triumfoval v roce 1984. Další sezónu ve finále podlehl Švédu Matsi Wilanderovi a následně přidal trofeje v letech 1986 a 1987.[15] Nejmladším šampionem se v roce 1989 stal sedmnáctiletý Američan Michael Chang po závěrečném vítězství nad švédským hráčem Stefanem Edbergem.[17]

V letech 1991 a 1992 si pohár odvezl Američan Jim Courier. Rovněž tak Španel Sergi Bruguera ovládl dva ročníky za sebou v sezónách 1993 a 1994.[18][19] Brazilec Gustavo Kuerten vybojoval tři poháry v ročnících 1997, 2000 a 2001.[15] Španěl Rafael Nadal na pařížské antuce debutoval v sezóně 2005, kdy si odvezl trofej. Další přidal v následujících třech ročnících.[20] Úvodní porážku mu v osmifinále French Open 2009 přivodil Švéd Robin Söderling, jehož finálová prohra s Rogerem Federerem umožnila Švýcarovi zkompletovat kariérní grandslam.[21] Nadal pak mezi lety 2010 až 2014 ovládl pět ročníků v řadě, což představovalo rekordní šňůru turnaje. Druhou a třetí prohru utržil od Srba Novaka Djokoviće, nejdříve ve čtvrtfinále French Open 2015 a poté v semifinále French Open 2021. Ve finále ročníku 2015 však Djoković nestačil na Švýcara Stana Wawrinku[22] a první ze dvou trofejí odvezl až v roce 2016. Další tři ročníky 2017–2020 patřili opět Nadalovi, který na posledním z nich získal třináctý triumf. Vytvořil tak historický grandslamový rekord v počtu singlových titulů z jediného majoru. Desátým obhájeným titulem na French Open se stal nejúspěšnějším hráčem v počtu obhájených trofejí z jediného grandslamu.[23][24][25]

Grandslamoví vítězové dokázali v otevřené éře otočit finále ze stavu 0–2 na sety pouze šestkrát. Pětkrát se tak stalo na Roland Garros, a to v letech 1974, 1984, 1999, 20042021.[26]

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

French Championships[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz poražený finalista výsledek
Championnat de France amateurs international (1891–1924)[p 1]
1891 Spojené království Velké Británie a Irska Briggs, H.H. Briggs (BRI) Francie Baigneres, P.P. Baigneres (FRA) 6–3, 6–4
1892 Francie Schopfer, JeanJean Schopfer (FRA) USA Fassitt, Francis L.Francis L. Fassitt (USA) 6–2, 1–6, 6–2
1893 Francie Riboulet, LaurentLaurent Riboulet (FRA) Francie Schopfer, JeanJean Schopfer (FRA) 6–3, 6–3
1894 Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Francie Brosselin, GérardGérard Brosselin (FRA) 1–6, 6–3, 6–3
1895 Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Francie Riboulet, LaurentLaurent Riboulet (FRA) 9–7, 6–2
1896 Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Francie Brosselin, GérardGérard Brosselin (FRA) 6–1, 7–5
1897 Francie Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) USA Wardan, FranckyFrancky Wardan (USA) 4–6, 6–4, 6–2
1898 Francie Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Francie Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA) 5–7, 6–1, 6–2
1899 Francie Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Francie Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA) 9–7, 3–6, 6–3
1900 Francie Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Francie Prévost, AndréAndré Prévost (FRA) 6–3, 6–0
1901 Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Francie Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA) výsledek neznámý
1902 Francie Vacherot, MarcelMarcel Vacherot (FRA) Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 6–4, 6–2
1903 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) 6–3, 6–2
1904 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) 6–1, 9–7, 6–8, 6–1
1905 Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) výsledek neznámý
1906 Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 5–7, 6–3, 6–4, 1–6, 6–3
1907 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Wallet, RobertRobert Wallet (FRA) výsledek neznámý
1908 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 6–2, 6–1, 3–6, 10–8
1909 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 3–6, 2–6, 6–4, 6–4, 6–4
1910 Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) Francie Blanchy, FrançoisFrançois Blanchy (FRA) 6–1, 6–3, 4–6, 6–3
1911 Francie Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 6–1, 8–6, 7–5
1912 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) výsledek neznámý
1913 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Gault, GeorgesGeorges Gault (FRA) výsledek neznámý
1914 Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Francie Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA) 3–6, 6–1, 6–4, 6–4
1915 nehráno[p 2]
1916
1917
1918
1919
1920 Francie Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 6–3, 3–6, 1–6, 6–2, 6–3
1921 Francie Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA) Francie Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) 6–3, 6–3, 2–6, 7–5
1922 Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Francie Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA) 8–6, 6–3, 7–5
1923 Francie Blanchy, FrançoisFrançois Blanchy (FRA) Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 1–6, 6–2, 6–0, 6–2
1924 Francie Borotra, JeanJean Borotra (FRA) Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 7–5, 6–4, 0–6, 5–7, 6–2
Internationaux de France amateurs (1925–1967)[p 3]
1925 Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) Francie Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 7–5, 6–1, 6–4
1926 Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 6–2, 6–4, 6–3
1927 Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) USA Tilden, WilliamWilliam Tilden (USA) 6–4, 4–6, 5–7, 6–3, 11–9
1928 Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 5–7, 6–3, 6–1, 6–3
1929 Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) Francie Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 6–3, 2–6, 6–0, 2–6, 8–6
1930 Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) USA Tilden, WilliamWilliam Tilden (USA) 3–6, 8–6, 6–3, 6–1
1931 Francie Borotra, JeanJean Borotra (FRA) Francie Boussus, ChristianChristian Boussus (FRA) 2–6, 6–4, 7–5, 6–4
1932 Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Italské království Stefani, Giorgio deGiorgio de Stefani (ITA) 6–0, 6–4, 4–6, 6–3
1933 USA Crawford, JackJack Crawford (USA) Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 8–6, 6–1, 6–3
1934 Německá říše Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) USA Crawford, JackJack Crawford (USA) 6–4, 7–9, 3–6, 7–5, 6–3
1935 Spojené království Perry, FredFred Perry (GBR) Německá říše Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 6–3, 3–6, 6–1, 6–3
1936 Německá říše Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) Spojené království Perry, FredFred Perry (GBR) 6–0, 2–6, 6–2, 2–6, 6–0
1937 Německá říše Henkel, HennerHenner Henkel (GER) Spojené království Austin, BunnyBunny Austin (GBR) 6–1, 6–4, 6–3
1938 USA Budge, DonaldDonald Budge (USA) Československo Menzel, RoderichRoderich Menzel (TCH) 6–3, 6–2, 6–4
1939 USA McNeill, DonaldDonald McNeill (USA) USA Riggs, BobbyBobby Riggs (USA) 7–5, 6–0, 6–3
1940 nehráno[p 4]
1941 Francie Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)[p 5] Francie Ramillon, RobertRobert Ramillon (FRA) 6–4, 2–6, 6–3, 6–4
1942 Francie Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)[p 5] Francie Boussus, ChristianChristian Boussus (FRA) 5–7, 6–4, 6–4, 6–1[27]
1943 Francie Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5] Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 6–3, 6–3, 6–8, 2–6, 6–4[28]
1944 Francie Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5] Francie Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA) 6–1, 4–6, 4–6, 7–5, 6–2[29]
1945 Francie Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5] Francie Destremau, BernardBernard Destremau (FRA) 7–5, 6–4, 6–2
1946 Francie Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA) Československo Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH) 3–6, 2–6, 6–1, 6–4, 6–3
1947 Maďarská republika Asbóth, JózsefJózsef Asbóth (HUN) Jihoafrická republika Sturgess, EricEric Sturgess (JAU) 8–6, 7–5, 6–4
1948 USA Parker, FrankFrank Parker (USA) Československo Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH) 6–4, 7–5, 5–7, 8–6
1949 USA Parker, FrankFrank Parker (USA) USA Patty, BudgeBudge Patty (USA) 6–3, 1–6, 6–1, 6–4
1950 USA Patty, BudgeBudge Patty (USA) Egyptské království Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) 6–1, 6–2, 3–6, 5–7, 7–5
1951 Egyptské království Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) Jihoafrická republika Sturgess, EricEric Sturgess (JAU) 6–3, 6–3, 6–3
1952 Egyptské království Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) Austrálie Sedgman, FrankFrank Sedgman (AUS) 6–2, 6–0, 3–6, 6–4
1953 Austrálie Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) USA Seixas, VicVic Seixas (USA) 6–3, 6–4, 1–6, 6–2
1954 USA Trabert, TonyTony Trabert (USA) USA Larsen, ArthurArthur Larsen (USA) 6–4, 7–5, 6–1
1955 USA Trabert, TonyTony Trabert (USA) Švédsko Davidson, SvenSven Davidson (SWE) 2–6, 6–1, 6–4, 6–2
1956 Austrálie Hoad, LewLew Hoad (AUS) Švédsko Davidson, SvenSven Davidson (SWE) 6–4, 8–6, 6–3
1957 Švédsko Davidson, SvenSven Davidson (SWE) USA Flam, HerbertHerbert Flam (USA) 6–3, 6–4, 6–4
1958 Austrálie Rose, MervynMervyn Rose (AUS) Chile Ayala, LuisLuis Ayala (CHI) 6–3, 6–4, 6–4
1959 Itálie Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) Jihoafrická republika Vermaak, IanIan Vermaak (JAU) 3–6, 6–3, 6–4, 6–1
1960 Itálie Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) Chile Ayala, LuisLuis Ayala (CHI) 3–6, 6–3, 6–4, 4–6, 6–3
1961 Španělsko Santana, ManuelManuel Santana (ESP) Itálie Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) 4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 6–2
1962 Austrálie Laver, RodRod Laver (AUS) Austrálie Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) 3–6, 2–6, 6–3, 9–7, 6–2
1963 Austrálie Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) Francie Darmon, PierrePierre Darmon (FRA) 3–6, 6–1, 6–4, 6–4
1964 Španělsko Santana, ManuelManuel Santana (ESP) Itálie Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) 6–3, 6–1, 4–6, 7–5
1965 Austrálie Stolle, FredFred Stolle (AUS) Austrálie Roche, TonyTony Roche (AUS) 3–6, 6–0, 6–2, 6–3
1966 Austrálie Roche, TonyTony Roche (AUS) Maďarsko Gulyás, IstvánIstván Gulyás (HUN) 6–1, 6–4, 7–5
1967 Austrálie Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) Austrálie Roche, TonyTony Roche (AUS) 6–1, 6–4, 2–6, 6–2

French Open[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz poražený finalista výsledek
Internationaux de France – Ère Open (od 1968)[p 6]
1968 Austrálie Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) Austrálie Laver, RodRod Laver (AUS) 6–3, 6–1, 2–6, 6–2
1969 Austrálie Laver, RodRod Laver (AUS) Austrálie Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 6–4, 6–3, 6–4
1970 Československo Kodeš, JanJan Kodeš (TCH) Jugoslávie Franulović, ŽeljkoŽeljko Franulović (YUG) 6–2, 6–4, 6–0
1971 Československo Kodeš, JanJan Kodeš (TCH) Rumunsko NastaseIlie Năstase (ROU) 8–6, 6–2, 2–6, 7–5
1972 Španělsko Gimeno, AndrésAndrés Gimeno (ESP) Francie Proisy, PatrickPatrick Proisy (FRA) 4–6, 6–3, 6–1, 6–1
1973 Rumunsko NastaseIlie Năstase (ROU) Jugoslávie Pilić, NikolaNikola Pilić (YUG) 6–3, 6–3, 6–0
1974 Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Španělsko Orantes, ManuelManuel Orantes (ESP) 2–6, 6–7(4–7), 6–0, 6–1, 6–1
1975 Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Argentina Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) 6–2, 6–3, 6–4
1976 Itálie Panatta, AdrianoAdriano Panatta (ITA) USA Solomon, HaroldHarold Solomon (USA) 6–1, 6–4, 4–6, 7–6(7–3)
1977 Argentina Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) USA Gottfried, BrianBrian Gottfried (USA) 6–0, 6–3, 6–0
1978 Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Argentina Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) 6–1, 6–1, 6–3
1979 Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Paraguay Pecci, VíctorVíctor Pecci (PAR) 6–3, 6–1, 6–7(6–8), 6–4
1980 Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) USA Gerulaitis, VitasVitas Gerulaitis (USA) 6–4, 6–1, 6–2
1981 Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Československo Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 6–1, 4–6, 6–2, 3–6, 6–1
1982 Švédsko Wilander, MatsMats Wilander (SWE) Argentina Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) 1–6, 7–6(8–6), 6–0, 6–4
1983 Francie Noah, YannickYannick Noah (FRA) Švédsko Wilander, MatsMats Wilander (SWE) 6–2, 7–5, 7–6(7–3)
1984 Československo Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) USA McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA) 3–6, 2–6, 6–4, 7–5, 7–5
1985 Švédsko Wilander, MatsMats Wilander (SWE) Československo Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 3–6, 6–4, 6–2, 6–2
1986 Československo Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) Švédsko Pernfors, MikaelMikael Pernfors (SWE) 6–3, 6–2, 6–4
1987 Československo Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) Švédsko Wilander, MatsMats Wilander (SWE) 7–5, 6–2, 3–6, 7–6(7–3)
1988 Švédsko Wilander, MatsMats Wilander (SWE) Francie Leconte, HenriHenri Leconte (FRA) 7–5, 6–2, 6–1
1989 USA Chang, MichaelMichael Chang (USA) Švédsko Edberg, StefanStefan Edberg (SWE) 6–1, 3–6, 4–6, 6–4, 6–2
1990 Ekvádor Gómez, AndrésAndrés Gómez (ECU) USA Agassi, AndreAndre Agassi (USA) 6–3, 2–6, 6–4, 6–4
1991 USA Courier, JimJim Courier (USA) USA Agassi, AndreAndre Agassi (USA) 3–6, 6–4, 2–6, 6–1, 6–4
1992 USA Courier, JimJim Courier (USA) Československo Korda, PetrPetr Korda (TCH) 7–5, 6–2, 6–1
1993 Španělsko Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) USA Courier, JimJim Courier (USA) 6–4, 2–6, 6–2, 3–6, 6–3
1994 Španělsko Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) Španělsko Berasategui, AlbertoAlberto Berasategui (ESP) 6–3, 7–5, 2–6, 6–1
1995 Rakousko Muster, ThomasThomas Muster (AUT) USA Chang, MichaelMichael Chang (USA) 7–5, 6–2, 6–4
1996 Rusko Kafelnikov, JevgenijJevgenij Kafelnikov (RUS) Německo Stich, MichaelMichael Stich (GER) 7–6(7–4), 7–5, 7–6(7–4)
1997 Brazílie Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) Španělsko Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) 6–3, 6–4, 6–2
1998 Španělsko Moyà, CarlosCarlos Moyà (ESP) Španělsko Corretja, ÀlexÀlex Corretja (ESP) 6–3, 7–5, 6–3
1999 USA Agassi, AndreAndre Agassi (USA) Ukrajina Medveděv, AndrejAndrej Medveděv (UKR) 1–6, 2–6, 6–4, 6–3, 6–4
2000 Brazílie Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) Švédsko Norman, MagnusMagnus Norman (SWE) 6–2, 6–3, 2–6, 7–6(8–6)
2001 Brazílie Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) Španělsko Corretja, ÀlexÀlex Corretja (ESP) 6–7(3–7), 7–5, 6–2, 6–0
2002 Španělsko Costa, AlbertAlbert Costa (ESP) Španělsko Ferrero, Juan CarlosJuan Carlos Ferrero (ESP) 6–1, 6–0, 4–6, 6–3
2003 Španělsko Ferrero, Juan CarlosJuan Carlos Ferrero (ESP) Nizozemsko Verkerk, MartinMartin Verkerk (NED) 6–1, 6–3, 6–2
2004 Argentina Gaudio, GastónGastón Gaudio (ARG) Argentina Coria, GuillermoGuillermo Coria (ARG) 0–6, 3–6, 6–4, 6–1, 8–6
2005 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Argentina Puerta, MarianoMariano Puerta (ARG) 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
2006 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer (SWI) 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
2007 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer (SWI) 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
2008 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer (SWI) 6–1, 6–3, 6–0
2009 Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer (SWI) Švédsko Söderling, RobinRobin Söderling (SWE) 6–1, 7–6(7–1), 6–4
2010 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Švédsko Söderling, RobinRobin Söderling (SWE) 6–4, 6–2, 6–4
2011 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer (SWI) 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
2012 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
2013 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Španělsko Ferrer, DavidDavid Ferrer (ESP) 6–3, 6–2, 6–3
2014 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
2015 Švýcarsko Wawrinka, StanStan Wawrinka (SWI) Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
2016 Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) Spojené království Murray, AndyAndy Murray (GBR) 3–6, 6–1, 6–2, 6–4
2017 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Švýcarsko Wawrinka, StanStan Wawrinka (SWI) 6–2, 6–3, 6–1
2018 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Rakousko Thiem, DominicDominic Thiem (AUT) 6–4, 6–3, 6–2
2019 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Rakousko Thiem, DominicDominic Thiem (AUT) 6–3, 5–7, 6–1, 6–1
2020 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 6–0, 6–2, 7–5
2021 Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) Řecko Tsitsipas, StefanosStefanos Tsitsipas (GRE) 6–7, 2–6, 6–3, 6–2, 6–4

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Vícenásobní vítězové[editovat | editovat zdroj]

Tenista éra roky vítězství
amatérská open celkově
Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) 0 13 13 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020
Francie Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 8 0 8 1903, 1904, 1907, 1908, 1909, 1912, 1913, 1914
Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) 0 6 6 1974, 1975, 1978, 1979, 1980, 1981
Francie Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 5 0 5 1922, 1926, 1928, 1930, 1932
Francie Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) 4 0 4 1894, 1895, 1896, 1901
Francie Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) 4 0 4 1897, 1898, 1899, 1900
Francie Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 3 0 3 1905, 1906, 1910
Francie Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 3 0 3 1925, 1927, 1929
Švédsko Wilander, MatsMats Wilander (SWE) 0 3 3 1982, 1985, 1988
Československo Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 0 3 3 1984, 1986, 1987
Brazílie Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) 0 3 3 1997, 2000, 2001
Srbsko Djoković , NovakNovak Djoković  (SRB) 0 2 2 2016, 2021
Francie Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) 2 0 2 1911, 1920
Francie Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 2 0 2 1924, 1931
Německá říše Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 2 0 2 1934, 1936
USA Parker, FrankFrank Parker (USA) 2 0 2 1948, 1949
Egyptské království Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) 2 0 2 1951, 1952
Austrálie Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 1 1 2 1953, 1968
USA Trabert, TonyTony Trabert (USA) 2 0 2 1954, 1955
Itálie Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) 2 0 2 1959, 1960
Španělsko Santana, ManuelManuel Santana (ESP) 2 0 2 1961, 1964
Austrálie Laver, RodRod Laver (AUS) 1 1 2 1962, 1969
Austrálie Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) 2 0 2 1963, 1967
Československo Kodeš, JanJan Kodeš (TCH) 0 2 2 1970, 1971
USA Courier, JimJim Courier (USA) 0 2 2 1991, 1992
Španělsko Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) 0 2 2 1993, 1994
kurziva – vítězové před rokem 1925, kdy na turnaji startovali jen hráči z francouzských klubů

Vítězové podle státu[editovat | editovat zdroj]

Stát éra titul
amatérská open celkově první poslední
FrancieFrancie Francie 37 1 38 1892 1983
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 2 19 21 1961 2020
AustrálieAustrálie Austrálie 9 2 11 1933 1969
USAUSA USA 7 4 11 1938 1999
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1 9 10 1957 1988
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo[p 7] 0 5 5 1970 1987
NěmeckoNěmecko Německo 3 0 3 1934 1937
ItálieItálie Itálie 2 1 3 1959 1976
BrazílieBrazílie Brazílie 0 3 3 1997 2001
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 2 0 2 1891 1935
EgyptEgypt Egypt 2 0 2 1951 1952
ArgentinaArgentina Argentina 0 2 2 1977 2004
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 0 2 2 2009 2015
SrbskoSrbsko Srbsko 0 2 2 2016 2021
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 1 0 1 1947 1947
RumunskoRumunsko Rumunsko 0 1 1 1973 1973
EkvádorEkvádor Ekvádor 0 1 1 1990 1990
RakouskoRakousko Rakousko 0 1 1 1995 1995
RuskoRusko Rusko 0 1 1 1996 1996

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Turnaj uzavřen pouze pro tenisty registrované ve francouzských tenisových klubech.[6]
  2. Nehráno pro první světovou válku.
  3. Turnaj zpřístupněn tenistům, kteří nebyli členy francouzských klubů. Až do roku 1967 na něm hráli pouze amatérští hráči.
  4. Nehráno pro druhou světovou válku.
  5. a b c d e šedě zvýrazněno období let 1940–1945, kdy se oficiální grandslam nekonal. Mezi roky 1941–1945 byl ve vichistickém režimu pořádán Tournoi de France. Výsledky nebyly započítány do oficiálních statistik grandslamu ani uznány Francouzskou tenisovou federací.[12]
  6. Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
  7. šedě zvýrazněn zaniklý stát.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French Open men's singles champions na anglické Wikipedii.

  1. Past Winners and Draws [online]. Fédération Française de tennis [cit. 2009-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-08. (anglicky) 
  2. Tournament profile – Roland Garros [online]. ATP Tour [cit. 2009-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Event Guide / History / Record Breakers [online]. IBM, Fédération Française de tennis [cit. 2009-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-16. (anglicky) 
  4. BOWERS, Chris. The New Musketeers [online]. Davis Cup, 27-02-2009 [cit. 2015-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LYNCH, Steven. Rafael Nadal the youngest French Open winner?. www.espn.co.uk. ESPN, 29-05-2015. Dostupné online [cit. 15-07-2015]. (anglicky) 
  6. a b LEWIS, Gabrielle. French Open history. BBC Sport. 2002-05-23. Dostupné online [cit. 2009-07-01]. (anglicky) 
  7. Gillmeister 1998, s. 225.
  8. a b c Roland Garros past single winners. edition.cnn.com. CNN, 23-05-2008. Dostupné online [cit. 19-07-2015]. (anglicky) 
  9. Henri Cochet is dead; French Tennis Leader. The New York Times. 03-04-1987. Dostupné online [cit. 26-07-2015]. (anglicky) 
  10. LEWIS, Gabrielle. French Open History. BBC. 23-05-2002. Dostupné online [cit. 21-07-2015]. (anglicky) 
  11. GRAY, Michael. Donald Budge. The Guardian. 28-01-2000. Dostupné online [cit. 26-07-2015]. (anglicky) 
  12. a b c Event Guide / History / Past Winners 1891 – 2011 [online]. IBM, Fédération Française de Tennis [cit. 2012-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-20. (anglicky) 
  13. FORD, Bonnie D. Reform to an Open status altered the course of tennis history. sports.espn.go.com. ESPN, 12-10-2008. Dostupné online [cit. 27-07-2015]. (anglicky) 
  14. HENDERSON, Jon. Now I'd choose tennis. The Observer. 15-06-2008. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky) 
  15. a b c Rafael Nadal, Bjorn Borg, Ivan Lendl and the seven kings of clay [online]. Sky Sports, 22-05-2015 [cit. 2015-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. GROSS, Jane. Noah captures French crown. The New York Times. 06-06-1983. Dostupné online [cit. 05-08-2015]. (anglicky) 
  17. GITTINGS, Paul. Chang's 'underhand' tactics stunned Lendl and made Tennis history. edition.cnn.com. CNN, 08-06-2012. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky) 
  18. Topics of The Times – An American in Paris. The New York Times. 10-06-1992. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky) 
  19. ROBERTS, John. Bruguera towers above tired Berasategui. The Independent. 06-06-1994. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky) 
  20. NEWBERRY, Piers. Nadal storms to fourth French win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 08-06-2008. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky) 
  21. ORNSTEIN, David. Federer claims historic Paris win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 07-06-2009. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky) 
  22. Novak Djokovic beats Andy Murray to win first French Open title. www.bbc.com. BBC Sport, 05-06-2016. Dostupné online [cit. 05-06-2016]. (anglicky) 
  23. SEMINARA, Dave. Rafa's 'Moon Landing' Among Sports' Greatest All-Time Records [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Rafa Relishes Records, But Puts 20th Slam In Perspective In Face Of Pandemic [online]. ATP Tour, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ODDO, Chris. 100 for the King: Numbers behind Rafa's latest Paris success - Roland-Garros - The 2020 Roland-Garros Tournament official site [online]. Roland Garros, 2020-10-11 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Dominic Thiem Outlasts Alexander Zverev In Historic US Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 3 août 1942 (Numéro 21244) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 2 août 1943 (Numéro 21551) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 7 août 1944 (Numéro 21862) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GILLMEISTER, Heiner, 1998. Tennis: A Cultural History (Repr. ed.). London: Leicester University Press.. ISBN 978-0718501952. (anglicky)