Tony Roche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tony Roche
Tony Roche v lednu 1969
Stát AustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození 17. května 1945 (74 let)
Místo narození Wagga Wagga, NSW, Austrálie
Bydliště Turramurra, NSW, Austrálie
Výška 177 cm
Váha 79 kg
Profesionál od 1968 (amatér od 1963)
Ukončení kariéry 1979
Držení rakety levou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek 529 199 USD
Síň slávy 1986 (odkaz)
Dvouhra
Poměr zápasů 328–143
Tituly 26 (9 Open éra)
Nejvyšší umístění 8. místo (16. listopadu 1975)
2. místo (1969, Lance Tingay)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (1965, 1967, 1969, 1975)
French Open vítěz (1966)
Wimbledon finále (1968)
US Open finále (1969, 1970)
Čtyřhra
Poměr zápasů 213–96
Tituly 27 (18 Open éra)
Nejvyšší umístění 12. místo (30. srpna 1977)
1. místo (1965)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (1965, 1967, 1971, 1976, 1977)
French Open vítěz (1967, 1969)
Wimbledon vítěz (1965, 1968, 1969, 1970, 1974)
US Open vítěz (1967)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (1966)
Wimbledon vítěz (1966)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (1965, 1966, 1967, 1977)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne září 2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anthony „Tony“ Dalton Roche (* 17. května 1945 Wagga Wagga, Nový Jižní Wales) je australský tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který aktivní sportovní dráhu ukončil v roce 1979. Ve své kariéře vyhrál dvacet šest turnajů ve dvouhře, z toho devět v rámci otevřené éry, během níž také získal osmnáct titulů ve čtyřhře.

Představuje nejmladšího člena z generace „velkých“ Australanů, který vynikal útočným stylem hry s kvalitním bekhendovým volejem.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 1975 na 8. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 1977 na 12. místě. Před zavedením světové klasifikace byl jako amatér ve dvouhře hodnocen nejlépe v sezóně 1969, kdy mu patřila 2. příčka (Lance Tingay) a roku 1965 figuroval ve čtyřhře na 1. příčce.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál dvouhru antukového Roland Garros 1966 a po boku Newcomba získal jedenáct z dvanácti titulů v mužském deblu. Navíc dosáhl na dvě trofeje ve smíšené čtyřhře, a to na Australian Championships 1966 a ve Wimbledonu 1976.

australském daviscupovém týmu debutoval v roce 1964 montréalským čtvrtfinále Americké zóny proti Kanadě, v němž dopomohl k výsledku 5:0 výhrami ve čtvrté dvouhře a spolu s Emersonem i ve čtyřhře. V soutěži nastoupil ke dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 7–2 ve čtyřhře. S australským družstvem získal Davis Cup v letech 1965, 1966, 19671977, když vždy nastoupil do světového finále. V závěru září 1975 odehrál na Štvanici mezipásmové semifinále proti Československu. V páteční dvouhře nestačil na Hřebce po pětisetovém průběhu 6–3, 6–4, 1–6, 3–6, 3–6 a v neděli podlehl Kodešovi 3–6, 1–6 a 4–6. Australané tak vypadli 1:3 na zápasy a Československo poprvé v historii postoupilo do světového finále.

V roce 1986 byl se svým deblovým spoluhráčem Johnem Newcombem přijat do Mezinárodní tenisové síně slávy.[2]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát ve škole v devíti letech. Otec byl řezník. Matka provozovala tenis rekreačně a podporovala syna v jeho zájmu.[3] Roche později trénoval pod vedením daviscupového kapitána Harryho Hopmana, který také připravoval další krajany Roda LaveraKena Rosewalla.

Levoruký Australan dosáhl na jediný grandslamový titul z dvouhry, když vyhrál French Championships 1966 na antukových dvorcích Roland Garros. Ve finále si poradil s Maďarem Istvánem Gulyásim. Z dalších pěti přímých bojů o titul odešel jako poražený finalista. Jednalo se o French Championships 19651967, kde prohrál s Fredem Stollem, respektive s Royem Emersonem. Ve Wimbledonu 1968 nestačil na dalšího krajana Roda Lavera a konečně na US Open 19691970, jej v prvním případě zdolal Rod Laver a ve druhém pak Ken Rosewall.

Spolu s australským hráčem Johnem Newcombem nastupovali jako stabilní spoluhráči do soutěží čtyřher. Na Grand Slamu dokázali vybojovat jedenáct titulů, z čtyřikrát triumfovali na Australian Open a pětkrát ve Wimbledonu. Poslední dvanáctou trofej vyhrál s Arthurem Ashem na travnatém Australian Open 1977 hraném v lednu.

Mezi lety 1966–1970 patřil do první světové pětky. Následné poranění lokte a opakované operace významně utlumily další tři roky jeho kariéru.[1] V lednu 1968 se stal profesionálem, když podepsal smlouvu na účast v okruhu World Championship Tennis. Společně s dalšími hráči, jakými byli Cliff Drysdale, Nikola PilićRoger Taylor, vytvořili skupinu přezdívanou „Handsome Eight“.[4][5][6]

Ve finále Davis Cupu 1977 proti Itálii nastoupil vedle čtyřhry poprvé i do dvouhry, když ve třech předcházejících finále Australanů, odehrál pouze sobotní debl. V nedělním singlu porazil Adriana Panattu 6–3, 6–4, 6–4 a pro tým získal rozhodující třetí bod. Po výsledku 3–1 na zápasy tak slavil čtvrtou daviscupovou trofej.

Dlouhodobé zdravotní problémy s ramenem a loktem ukončili jeho aktivní kariéru poté, co šest let za sebou patřil v konečném žebříčku do první desítky.

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Stále v průběhu aktivní kariéry koučoval družstvo Denver Racquets, které vyhrálo inaugurační ročník americké tenisové ligy World Team Tennis 1974.[7]

Po skončení aktivní dráhy spolupracoval s Čechoameričanem Ivanem Lendlem. Pomáhal mu především s volejovou technikou. Lendl chtěl zkompletovat kariérní grandslam a vyhrát Wimbledon. Roche byl znám jako kvalitní hráč na trávě s výbornými voleji.[1] Mezi lety 1997–2002 vedl Australana Patricka Raftera, jenž se pod jeho vedením v roce 1999 stal světovou jedničkou, vyhrál US Open 1997 a 1998, stejně tak si dvakrát zahrál finále Wimbledonu.

Na začátku sezóny 2005 navázal spolupráci na částečný úvazek se světovou jedničkou Rogerem Federerem ze Švýcarska.[8] Jednalo se o vzájemnou gentlemanskou dohodu podáním ruky. Roche byl vyplácen v týdenních intervalech. Švýcar jej najal z opačných důvodů než Lendl, aby zdokonalil svou hru na antuce. Spolupráci ukončili k 12. květnu 2007. Poté se snažil nastartovat „zašlou“ kariéru bývalé světové jedničky Lleytona Hewitta.[9]

Naturalizovaná Australanka Jelena Dokićová si v den utkání prvního kola na Australian Open 2010 proti Alise Klejbanovové vyžádala od Roche předzápasový hodinový trénink. Duel poté prohrála ve dvou setech.

Mimo jiné také připravoval na sydneyských dvorcích Olympijského parku australské juniory na jejich profesionální kariéru.

Finálové účasti na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 6 (1–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1965 French Championships antuka Austrálie Fred Stolle 6–3, 0–6, 2–6, 3–6
Vítěz 1966 French Championships antuka Maďarsko István Gulyás 6–1, 6–4, 7–5
Finalista 1967 French Championships antuka Austrálie Roy Emerson 1–6, 4–6, 6–2, 2–6
Finalista 1968 Wimbledon tráva Austrálie Rod Laver 3–6, 4–6, 2–6
Finalista 1969 US Open tráva Austrálie Rod Laver 9–7, 1–6, 2–6, 2–6
Finalista 1970 US Open tráva Austrálie Ken Rosewall 6–2, 4–6, 6–7, 3–6

Mužská čtyřhra: 15 (13–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1964 French Championships antuka Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Ken Fletcher
5–7, 3–6, 6–3, 5–7
Vítěz 1965 Australian Championships tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Fred Stolle
3–6, 4–6, 13–11, 6–3, 6–4
Vítěz 1965 Wimbledon tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ken Fletcher
Jihoafrická republika Bob Hewitt
7–5, 6–3, 6–4
Finalista 1966 Australian Championships (2) tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Fred Stolle
9–7, 3–6, 8–6, 12–14, 10–12
Vítěz 1967 Australian Championships (2) tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Bill Bowrey
Austrálie Owen Davidson
3–6, 6–3, 7–5, 6–8, 8–6
Vítěz 1967 French Championships antuka Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Ken Fletcher
6–3, 9–7, 12–10
Vítěz 1967 US Championships tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Bill Bowrey
Austrálie Owen Davidson
6–8, 9–7, 6–3, 6–3
Vítěz 1968 Wimbledon (2) tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ken Fletcher
Austrálie Ken Rosewall
3–6, 8–6, 5–7, 14–12, 6–3
Vítěz 1969 French Open (2) antuka Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Rod Laver
4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
Vítěz 1969 Wimbledon (3) tráva Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
7–5, 11–9, 6–3
Vítěz 1970 Wimbledon (4) tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ken Rosewall
Austrálie Fred Stolle
10–8, 6–3, 6–1
Vítěz 1971 Australian Open (3) tráva Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–2, 7–6
Vítěz 1974 Wimbledon (5) tráva Austrálie John Newcombe USA Robert Lutz
USA Stan Smith
8–6, 6–4, 6–4
Vítěz 1976 Australian Open (4) tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ross Case
Austrálie Geoff Masters
7–6, 6–4
Vítěz 1977 Australian Open (leden) (5) tráva USA Arthur Ashe USA Charlie Pasarell
USA Erik Van Dillen
6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1965 Wimbledon tráva Austrálie Judy Tegartová Austrálie Margaret Smithová
Austrálie Ken Fletcher
10–12, 3–6
Vítěz 1966 Australian Championships tráva Austrálie Judy Tegartová Austrálie Robyn Ebbernová
Austrálie William Bowrey
6–1, 6–3
Finalista 1967 Australian Championships tráva Austrálie Judy Tegartová Austrálie Lesley Turnerová
Austrálie Owen Davidson
7–9, 4–6
Finalista 1969 Wimbledon (2) tráva Austrálie Judy Tegartová Spojené království Ann Haydonová
Austrálie Fred Stolle
2–6, 3–6
Vítěz 1976 Wimbledon tráva Francie Françoise Dürrová USA Rosemary Casalsová
USA Dick Stockton
6–3, 2–6, 7–5

Finálové účasti na turnajích otevřené éry[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 20 (9–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 1968 Wimbledon, Londýn, V. Británie tráva Austrálie Rod Laver 3–6, 4–6, 2–6
Finalista 2. 1969 Hobart, Austrálie tráva Austrálie Fred Stolle 3–6, 6–0, 4–6, 1–6
Vítěz 1. 1969 Sydney, Austrálie tráva Austrálie Rod Laver 6–4, 4–6, 9–7, 12–10
Vítěz 2. 1969 Auckland, Nový Zéland tráva Austrálie Rod Laver 6–1, 6–4, 4–6, 6–3
Finalista 3. 1969 Philadelphia WCT, USA koberec Austrálie Rod Laver 5–7, 4–6, 4–6
Finalista 4. 1969 Řím, Itálie antuka Austrálie John Newcombe 3–6, 6–4, 2–6, 7–5, 3–6
Vítěz 3. 1969 Hamburk, Německo antuka Nizozemsko Tom Okker 6–1, 5–7, 8–6, 7–5
Finalista 5. 1969 US Open, New York, USA tráva Austrálie Rod Laver 9–7, 1–6, 2–6, 2–6
Finalista 6. 1969 Wembley, Londýn, V. Británie ??? Austrálie Rod Laver 4–6, 1–6, 3–6
Finalista 7. 1970 Filadelfie, WCT, USA koberec Austrálie Rod Laver 3–6, 6–8, 2–6
Vítěz 4. 1970 Gstaad, Švýcarsko antuka Nizozemsko Tom Okker 7–5, 7–5, 6–3
Vítěz 5. 1970 Boston, USA tvrdý Austrálie Rod Laver 3–6, 6–4, 1–6, 6–2, 6–2
Finalista 8. 1970 US Open, New York, USA tráva Austrálie Ken Rosewall 6–2, 4–6, 6–7, 3–6
Vítěz 6. 1972 Washington, D.C., WCT, USA antuka USA Marty Riessen 3–6, 7–6, 6–4
Finalista 9. 1974 Bombaj, Indie antuka Nový Zéland Onny Parun 3–6, 3–6, 6–7
Finalista 10. 1975 Nottingham, V. Británie tráva Nizozemsko Tom Okker 1–6, 6–3, 3–6
Vítěz 7. 1976 Charlotte, WCT, USA koberec USA Vitas Gerulaitis 6–3, 3–6, 6–1
Vítěz 8. 1976 Sydney, Austrálie tráva USA Dick Stockton 6–3, 3–6, 6–3, 6–4
Finalista 11. 1977 Brisbane, Austrálie tráva USA Vitas Gerulaitis 7–6, 1–6, 1–6, 5–7
Vítěz 9. 1978 Queen's Club, Londýn, V. Británie tráva USA John McEnroe 8–6, 9–7

Čtyřhra: 31 (18–13)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 1968 Wimbledon, Londýn, V. Británie tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ken Rosewall
Austrálie Fred Stolle
3–6, 8–6, 5–7, 14–12, 6–3
Finalista 1. 1968 Hamburk, Německo antuka Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
4–6, 4–6, 5–7
Finalista 2. 1968 Hobart, Austrálie tráva Austrálie Fred Stolle Austrálie Mal Anderson
Spojené království Roger Taylor
5–7, 3–6, 6–4, 6–1, 4–6
Finalista 3. 1969 Filadelfie, WCT, USA koberec Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–8, 4–6
Vítěz 2. 1969 French Open, Paříž, Francie anruka Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Rod Laver
4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
Vítěz 3. 1969 Wimbledon, Londýn, V. Británie tráva Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
7–5, 11–9, 6–3
Vítěz 4. 1970 Wimbledon, London tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ken Rosewall
Austrálie Fred Stolle
10–8, 6–3, 6–1
Vítěz 5. 1970 Louisville, USA tvrdý Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Rod Laver
8–6, 5–7, 6–4
Vítěz 6. 1971 Australian Open, Melbourne, Austrálie tráva Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–2, 7–6
Vítěz 7. 1971 Miami, WCT, USA tvrdý Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Rod Laver
7–6, 7–6
Finalista 4. 1971 Chicago, WCT, USA koberec Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–7, 6–4, 6–7
Vítěz 8. 1971 Řím, Itálie antuka Austrálie John Newcombe Španělsko Andrés Gimeno
Spojené království Roger Taylor
6–4, 6–4
Vítěz 9. 1971 Teherán, WCT, Írán antuka Austrálie John Newcombe Austrálie Bob Carmichael
Austrálie Ray Ruffels
6–4, 6–7, 6–1
Finalista 5. 1972 Richmond, WCT, USA koberec Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–7, 6–7
Finalista 6. 1972 Filadelfie, WCT, USA koberec Austrálie John Newcombe USA Arthur Ashe
USA Robert Lutz
3–6, 7–6, 3–6
Finalista 7. 1972 Charlotte, WCT, USA antuka Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
4–6, 6–4, 6–7
Finalista 8. 1972 Las Vegas, WCT, USA tvrdý Austrálie John Newcombe Austrálie Roy Emerson
Austrálie Rod Laver
diskvalifikace
Vítěz 10. 1972 St. Louis, WCT, USA koberec Austrálie John Newcombe Austrálie John Alexander
Austrálie Phil Dent
7–6, 6–2
Finalista 9. 1972 Washington, D.C., WCT, USA antuka Austrálie John Newcombe Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–3, 3–6, 2–6
Vítěz 11. 1972 Boston, WCT, USA tvrdý Austrálie John Newcombe USA Arthur Ashe
USA Robert Lutz
6–3, 1–6, 7–6
Vítěz 12. 1974 Toronto, WCT, Kanada koberec Mexiko Raúl Ramírez Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–3, 2–6, 6–4
Finalista 10. 1974 Monte Carlo, WCT, Monako antuka Španělsko Manuel Orantes Austrálie John Alexander
Austrálie Phil Dent
6–7, 6–4, 6–7, 3–6
Vítěz 13. 1974 Wimbledon, Londýn, V. Británie tráva Austrálie John Newcombe USA Robert Lutz
USA Stan Smith
8–6, 6–4, 6–4
Finalista 11. 1974 Sydney, Austrálie tvrdý (h) Austrálie John Newcombe Austrálie Ross Case
Austrálie Geoff Masters
4–6, 4–6
Vítěz 14. 1976 Australian Open, Melbourne, Austrálie tráva Austrálie John Newcombe Austrálie Ross Case
Austrálie Geoff Masters
7–6, 6–4
Vítěz 15. 1976 Charlotte, WCT, USA koberec Austrálie John Newcombe USA Vitas Gerulaitis
USA Gene Mayer
6–3, 7–5
Vítěz 16. 1977 Australian Open, Melbourne, Austrálie tráva USA Arthur Ashe USA Charlie Pasarell
USA Erik Van Dillen
6–4, 6–4
Finalista 12. 1977 Richmond, WCT, USA koberec Austrálie Ross Case Polsko Wojtek Fibak
Nizozemsko Tom Okker
4–6, 4–6
Finalista 13. 1977 Toronto, WCT, Kanada koberec Austrálie Ross Case Polsko Wojtek Fibak
Nizozemsko Tom Okker
4–6, 1–6
Vítěz 17. 1977 Sydney, Austrálie tvrdý (h) Austrálie John Newcombe Austrálie Ross Case
Austrálie Geoff Masters
6–7, 6–3, 6–1
Vítěz 18. 1978 Sydney, Austrálie tvrdý (h) Austrálie John Newcombe Austrálie Mark Edmondson
Austrálie John Marks
6–4, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tony Roche na anglické Wikipedii.

  1. a b c LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. vydání první. vyd. Praha: Olympia, 1985. 27-029-85. S. 266. (česky) 
  2. Hall of Famers – Tony Roche [online]. International Tennis Hall of Fame [cit. 2013-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-13. (anglicky) 
  3. Big break for leading junior.. Australian Women's Weekly. National Library of Australia, 8 May 1963, s. 54 Supplement: Teenagers' Weekly. Dostupné online [cit. 30 October 2012]. (anglicky) 
  4. Newcombe: One Of 'Biggest Pacts'. St. Petersburg Times. Jan 3, 1968. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Tennis Stars Sign. The Age. Jan 5, 1968. Dostupné online. (anglicky) 
  6. WIND, Herbert Warren. Game, Set, and Match : The Tennis Boom of the 1960s and 70s. 1. ed.. vyd. New York: Dutton, 1979. ISBN 0525111409. S. 65–70. (anglicky) 
  7. World Tennis title is better thrill than expected. The Prescott Courier. Aug 27, 1974. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Roche previously coached Lendl, Rafter. sports.espn.go.com. Reuters, 2005-01-04. Dostupné online [cit. 2007-03-28]. (anglicky) 
  9. Lleyton Hewitt hires celebrated tennis coach Tony Roche [online]. 18 July 2007 [cit. 2007-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-25. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]