Daviscupový tým Itálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Itálie

Flag of Italy.svg

Kapitán Filippo Volandri
Žebříček ITF 7.
Barvy       modrá
      bílá
Poprvé v soutěži 1922
Odehraných let 91
Zápasů celkem 264 (170–90)
Roky ve Světové skupině 30 (29–30)
Vítěz 1 (1976)
Finalista 6 (1960, 1961, 1977, 1979, 1980, 1998)
Nejvíce výher, celkem Nicola Pietrangeli (120–44)
Nejvíce výher, dvouhra Nicola Pietrangeli (78–32)
Nejvíce výher, čtyřhra Nicola Pietrangeli (42–12)
Nejlepší pár Sirola / Pietrangeli (34–8)
Nejvíce zápasů Nicola Pietrangeli (66)
Nejvíce odehraných let Nicola Pietrangeli (18)

Údaje v infoboxu aktuální k září 2022

Daviscupový tým Itálie reprezentuje ItáliiDavisově poháru od roku 1922 pod vedením národního tenisového svazu Federazione Italiana Tennis.

Nejlepším výsledkem je zisk titulu v roce 1976 po finálové výhře na Chile. Šestkrát skončili Italové jako poražení finalisté, když boj o salátovou mísu prohráli v letech 1960, 1961, 1977, 1979, 1980 a 1998.

Týmovým statistikám vévodí Nicola Pietrangeli, jenž drží několik historických rekordů Davisova poháru, když zaznamenal nejvyšší počet 120 vyhraných zápasů, 78 vítězných dvouher a 42 čtyřher ve 164 mezistátních utkáních během 18 sezón. Diego Nargiso se v úvodním kole Světové skupiny Davis Cupu 1988 proti Izraeli stal v 17 letech a 327 dnech nejmladším hráčem, jenž zasáhl do zápasu. Naopak jako nejstarší nastoupil Nicola Pietrangeli do semifinále zóny A evropského pásma proti Rumunsku v roce 1972, kdy mu bylo 38 let a 279 dní.[1]

Obrat z nepříznivého stavu mezistátního duelu 0:2 na zápasy se Itálii povedl dvakrát. Nejdříve v semifinále evropského pásma Davis Cupu 1956 na Stade Roland-Garros proti Francii a poté v mezipásmovém finále 1960 proti Spojeným státům.[1]

V nově zavedeném kvalifikačním kole Davis Cupu 2019 družstvo v Kalkatě porazilo Indii. V listopadovém finálovém turnaji v Madridu prohrálo v základní skupině s Kanadou i Spojenými státy.

Složení týmu 2019[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ATP je uveden k 28. říjnu 2019, týdnu posledního utkání Davis Cupu 2019.

Tenista žebříček ATP daviscupové výhry–prohry zdroj
dvouhra čtyřhra celkem dvouhra čtyřhra
Matteo Berrettini 8. 208. 1–1 1–0 0–1 [2]
Fabio Fognini 12. 150. 28–13 21–8 7–5 [3]
Lorenzo Sonego 52. 455. 0–0 0–0 0–0 [4]
Andreas Seppi 72. 297. 24–21 20–19 4–2 [5]
Simone Bolelli 339. 80. 19–15 7–9 12–6 [6]
Kapitán: Corrado Barazzutti

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. rok místo konání soupeři skóre
Finalista 1. 1960 Sydney, Austrálie Austrálie Austrálie 1–4
Finalista 2. 1961 Melbourne, Austrálie Austrálie Austrálie 0–5
Vítěz 1. 1976 Santiago de Chile, Chile Chile Chile 4–1
Finalista 3. 1977 Sydney, Austrálie Austrálie Austrálie 0–5
Finalista 4. 1979 San Francisco, Spojené státy USA Spojené státy 0–5
Finalista 5. 1980 Praha, Československo Československo Československo 1–4
Finalista 6. 1998 Milán, Itálie Švédsko Švédsko 1–4

Finále 1976: Chile vs. Itálie[editovat | editovat zdroj]

Flag of Chile.svg Chile 1  : 4 Itálie Flag of Italy.svg
Estadio Nacional, Santiago, Chile [7]
17.–19. prosince 1976
antuka
1. 2. 3. 4. 5.
1. Flag of Chile.svg
Flag of Italy.svg
Jaime Fillol
Corrado Barazzutti
5
7
6
4
5
7
1
6
   
2. Flag of Chile.svg
Flag of Italy.svg
Patricio Cornejo
Adriano Panatta
3
6
1
6
3
6
     
3. Flag of Chile.svg
Flag of Italy.svg
Patricio Cornejo / Jaime Fillol
Paolo Bertolucci / Adriano Panatta
6
3
2
6
7
9
3
6
   
4. Flag of Chile.svg
Flag of Italy.svg
Jaime Fillol
Adriano Panatta
6
8
4
6
6
3
8
10
   
5. Flag of Chile.svg
Flag of Italy.svg
Belus Prajoux
Antonio Zugarelli
6
4
6
4
6
2
     
Podrobnosti
Itálie se stala sedmou vítěznou zemí Davisova poháru.

Chronologie zápasů[editovat | editovat zdroj]

2010–2018[editovat | editovat zdroj]

rok úroveň[1] datum místo soupeř skóre výsledek
2010 euroafrická zóna, 1. kolo 5.–7. března Castellaneta, Itálie Bělorusko Bělorusko 5–0 výhra
euroafrická zóna, 2. kolo 7.–9. května Zoetermeer, Nizozemsko Nizozemsko Nizozemsko 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 17.–19. září Lidköping, Švédsko Švédsko Švédsko 2–3 prohra
2011 euroafrická zóna, 2. kolo 8.–10. července Arzachena, Itálie Slovinsko Slovinsko 5–0 výhra
Světová skupina, baráž 16.–18. září Santiago, Chile Chile Chile 4–1 výhra
2012 Světová skupina, 1. kolo 10.–12. února Ostrava, Česko Česko Česko 4–1 prohra
Světová skupina, baráž 14.–16. září Neapol, Itálie Chile Chile 4–1 výhra
2013 Světová skupina, 1. kolo 1.–3. února Turín, Itálie Chorvatsko Chorvatsko 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5–7. dubna Vancouver, Kanada Kanada Kanada 3–2 prohra
2014 Světová skupina, 1. kolo 31. ledna – 2. února Mar del Plata, Argentina Argentina Argentina 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 4–6. dubna Neapol, Itálie Spojené království Velká Británie 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 12.–14. září Ženeva, Švýcarsko Švýcarsko Švýcarsko 2–3 prohra
2015 Světová skupina, 1. kolo 6.–8. března Nur-Sultan, Kazachstán Kazachstán Kazachstán 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 18.–20. září Irkutsk, Rusko Rusko Rusko 4–1 výhra
2016 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Pesaro, Itálie Švýcarsko Švýcarsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 15.–17. července Pesaro, Itálie Argentina Argentina 1–3 prohra
2017 Světová skupina, 1. kolo 3.–5. února Buenos Aires, Argentina Argentina Argentina 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 7–9. dubna Charleroi, Belgie Belgie Belgie 2–3 prohra
2018 Světová skupina, 1. kolo 2.–4. února Morioka, Japonsko Japonsko Japonsko 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Janov, Itálie Francie Francie 1–3 prohra

2019–2029[editovat | editovat zdroj]

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2019 Kvalifikační kolo 1.–2. února Kalkata, Indie tráva Indie Indie 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 18. listopadu Madrid, Španělsko tvrdý (h) Kanada Kanada 1–2 prohra
20. listopadu USA Spojené státy 1–2 prohra
2021 Kvalifikační kolo 6.–7. března 2020 Cagliari, Itálie antuka Jižní Korea Jižní Korea 4–0 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 26. listopadu 2021 Turín, Itálie tvrdý (h) USA Spojené státy 2–1 výhra
27. listopadu 2021 Kolumbie Kolumbie 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 29. listopadu 2021 Chorvatsko Chorvatsko 1–2 prohra
2022 Kvalifikační kolo 4.–5. března Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Slovensko Slovensko 3–2 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 14. září Bologna, Itálie tvrdý (h) Chorvatsko Chorvatsko 3–0 výhra
16. září Argentina Argentina 2–1 výhra
18. září Švédsko Švédsko 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 24. listopadu Málaga, Španělsko tvrdý (h) USA Spojené státy 2–1 výhra
Finálový turnaj, semifinále 26. listopadu Kanada Kanada 1–2 prohra

Kapitáni[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italy Davis Cup team na anglické Wikipedii.

  1. a b c Davis Cup - Team - ITA / Team Winn/Loss [online]. International Tennis Federation [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Matteo Berrettini, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  3. Fabio Fognini, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  4. Lorenzo Sonego, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  5. Andreas Seppi, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  6. Simone Bolelli, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  7. Chile v Italy. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]