Přeskočit na obsah

Daviscupový tým Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Německo

Kapitán Michael Kohlmann
Žebříček ITF 4.
Barvy       bílá
      černá
Poprvé v soutěži 1913
Odehraných let 88
Zápasů celkem 244 (159–85)
Roky ve Světové skupině 40 (48–37)
Vítěz 3 (1988, 1989, 1993)
Finalista 2 (1970, 1985)
Nejvíce výher, celkem Gottfried von Cramm (82–19)
Nejvíce výher, dvouhra Gottfried von Cramm (58–10)
Nejvíce výher, čtyřhra Gottfried von Cramm (24–9)
Nejlepší pár Krawietz / Pütz (13–1)
Pohmann / Fassbender (13–3)
Nejvíce zápasů Wilhelm Bungert (43)
Nejvíce odehraných let Wilhelm Bungert (14)

Údaje v infoboxu aktuální k září 2024

Daviscupový tým Německa reprezentuje NěmeckoDavisově poháru od roku 1913.

Německo dosud získalo tři tituly v letech 1988, 1989 a 1993. Kromě toho se také dvakrát dostalo do finále, a to v letech 1970, 1985. Od vzniku Světové skupiny Davisova poháru v roce 1981 v ní Německo chybělo pouze třikrát.

V roce 2008 se Německo po vítězství nad Jižní Koreou dostalo do čtvrtfinále, kde podlehlo budoucím vítězům Davis Cupu ze Španělska 1:4.

V roce 2009 tým Německa porazil v 1. kole Rakousko 3 : 2. Ve čtvrtfinále je poté vyřadil celek Španělska rovněž 3:2.

V roce 2010 Německo prohrálo už v prvním kole s Francií 4:1 a muselo do baráže o světovou skupinu. V baráži narazilo na Jihoafrickou republiku se kterou snadno vyhrálo 5:0 a udrželo se v ročníku 2011.

Na první kolo Davis cupu 2011 muselo Německo cestovat do chorvatského hlavního města Záhřebu. Německo nakonec na chorvatské antuce vyhrálo nejtěsnějším rozdílem 3:2 a po dvou letech se mohlo těšit na čtvrtfinále, kde narazilo na silnou a neoblíbenou Francii. Francie jasně na stutgartské antuce dominovala a zaslouženě postoupila po výhře 4:1 do semifinále, Německo znovu podlehlo ve čtvrtfinále.

V roce 2012 hostilo Německo v Bambergu na antuce Argentinu. Německo se na nic nesmohlo a Argentina vyhrála 4:1, Německo muselo do baráže, kde se utkalo s Austrálií. V Hamburku Německo prohrávalo po dvou dnech už 2:1, ale výhrami Floriana Mayera a Cedrika-Marcela Stebeho nakonec vyhrálo 3:2 a udrželo se ve světové skupině pro rok 2013

V roce 2013 cestovalo Německo do bouřlivé Argentiny, kde prohrálo jednoznačně 5:0 a v září bude hrát baráž doma proti Brazílii.

Chronologie výsledků

[editovat | editovat zdroj]

2019–2029

[editovat | editovat zdroj]
Rok úroveň datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2019 Kvalifikační kolo 1.–2. února Frankfurt, Německo tvrdý (h) Maďarsko Maďarsko 5–0 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 20. listopadu Madrid, Španělsko tvrdý (h) Argentina Argentina 3–0 výhra
21. listopadu Chile Chile 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 22. listopadu Spojené království Velká Británie 1–2 prohra
2021 Kvalifikační kolo 6.–7. března 2020 Düsseldorf, Německo tvrdý (h) Bělorusko Bělorusko 4–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 27. listopadu 2021 Innsbruck, Rakousko tvrdý (h) Srbsko Srbsko 2–1 výhra
28. listopadu 2021 Rakousko Rakousko 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 30. listopadu 2021 Spojené království Velká Británie 2–1 výhra
Finálový turnaj, semifinále 4. prosince 2021 Madrid, Španělsko tvrdý (h)  RTF 1–2 prohra
2022 Kvalifikační kolo 4.–5. března Rio de Janeiro, Brazílie antuka Brazílie Brazílie 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 14. září Hamburk, Německo tvrdý (h) Francie Francie 2–1 výhra
16. září Belgie Belgie 2–1 výhra
18. září Austrálie Austrálie 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 24. listopadu Málaga, Španělsko tvrdý (h) Kanada Kanada 1–2 prohra
2023 Kvalifikační kolo 3.–4. února Trevír, Německo tvrdý (h) Švýcarsko Švýcarsko 2–3 prohra
1. světová skupina 16.–17. září Mostar, Bosna a Hercegovina antuka Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 4–0 výhra
2024 Kvalifikační kolo 3.–4. února Tatabánya, Maďarsko tvrdý (h) Maďarsko Maďarsko 3–2 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 10. září Ču-chaj, Čína tvrdý (h) Slovensko Slovensko 3–0 výhra
12. září Chile Chile 3–0 výhra
14. září USA Spojené státy 1–2 prohra
Finálový turnaj, čtvrtfinále listopad Málaga, Španělsko tvrdý (h)

Aktuální tým

[editovat | editovat zdroj]

Související článek

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]