Daviscupový tým Francie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francie

Flag of France.svg

Přezdívka Les Mousquetaires (mušketýři)
Kapitán Sébastien Grosjean
Žebříček ITF 1.
Nejvýše v žebříčku ITF 1. (11. února 2002)
Barvy       modrá
      bílá
Poprvé v soutěži 1904
Odehraných let 100
Zápasů celkem 260 (170–90)
Roky ve Světové skupině 37 (59–33)
Vítěz 10 (1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1991, 1996, 2001, 2017)
Finalista 9 (1925, 1926, 1933, 1982, 1999, 2002, 2010, 2014, 2018)
Nejvíce výher, celkem Pierre Darmon (47–21)
Nejvíce výher, dvouhra Pierre Darmon (44–17)
Nejvíce výher, čtyřhra Jacques Brugnon (22–9)
Nejlepší pár Leconte a Forget (11–0)
Nejvíce zápasů François Jauffret (35)
Nejvíce odehraných let Jean Borotra (17)

Údaje v infoboxu aktuální k 5. prosinci 2019

Daviscupový tým Francie reprezentuje Francii v Davisově poháru již od roku 1904 pod vedením národní tenisové federace Fédération Française de tennis. Přezdívka Les Mousquetaires je odvozena od pojmenování čtyř francouzských tenisových legend z 20. a 30. let dvacátého století za „čtyři mušketýry“.

Francie vyhrála deset titulů, což ji v pořadí národů řadí na sdílené třetí místo s Velkou Británií. První salátovou mísu vybojovala v roce 1927 a naposledy soutěž ovládla roku 2017. Devětkrát odešli francouzští tenisté jako poražení finalisté. Od sezóny 2019 plní roli kapitána Sébastien Grosjean.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008, po vítězství nad Rumunskem, hrála Francie své sedmé čtvrtfinále v řadě, což byla nejdelší série ze všech zúčastněných týmů.

V roce 2009 prohrála Francie v 1. kole s týmem České republiky; to se jí naposledy stalo v roce 2000. Výhrou v baráži nad týmem Nizozemska se ve Světové skupině pro rok 2010 udržela. V daném ročníku pak prohrála až ve finále s družstvem Srbska.

V roce 2011 postoupili do semifinále, kde prohráli se Španělskem v čele s Rafaelem Nadalem a Davidem Ferrerem.

V roce 2012 a 2013 vypadli ve čtvrtfinále. V roce 2014 prohráli ve finále se Švýcarskem, v roce 2015 podlehli ve čtvrtfinále Velké Británii, v roce 2016 v semifinále Chorvatsku.

Jubilejní desátou trofej Francie vybojovala v Davis Cupu 2017, když do finále prošla přes Japonsko, Velkou Británii a Srbsko. V lillském finále pak přehrála Belgii 3:2 na zápasy. Duel rozhodla až závěrečná dvouhra, v níž Lucas Pouille hladce přehrál belgického hráče Steva Darcise, jenž ve třech setech získal jen čtyři gamy. Po šestnácti letech se tak na triumfu podíleli Jo-Wilfried Tsonga, Lucas Pouille, Richard Gasquet a Pierre-Hugues Herbert pod vedením nehrajícího kapitána Yannicka Noaha, který Francouze dovedl k zisku salátové mísy již v letech 1991 a 1996.[1]

V roce 2018 postoupilo družstvo opět do finále, v němž podlehlo Chorvatsku 1:3 na zápasy. Finálový duel se druhý rok v řadě odehrál v Lille, tentokrát na halové antuce. Francouzi prohráli všechny tři dvouhry. V pátek nestačil Jérémy Chardy na chorvatskou dvojku Bornu Ćoriće ani Jo-Wilfried Tsonga na Marina Čiliće. Deblisté Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut pak snížili v sobotní čtyřhře stav na 1:2. V neděli však rozhodující třetí bod vybojoval Čilić proti Lucasi Pouillemu. Zástupci „země galského kohouta“ nevyhráli v singlech ani jeden set proti žebříčkově favorizovaným soupeřům. Čilić byl součástí první světové desítky a Ćorić figuroval na dvanácté příčce. Podeváté v historii tak francouzští hráči skončili jako poražení finalisté.[2]

V Davis Cupu 2019 se tým účastnil nově vytvořeného finálového turnaje v Madridu, kde po výhře nad Japonskem a prohře se Srbskem nepostoupil ze základní skupiny.

Složení týmu 2019[editovat | editovat zdroj]

Žebříček ATP je uveden k datu konání listopadového finálového turnaje 2019.

Tenista žebříček ATP daviscupové výhry–prohry zdroj
dvouhra čtyřhra celkem dvouhra čtyřhra
Gaël Monfils 10. 12–2 12–2 0–0 [3]
Benoît Paire 24. 102. 1–0 1–0 0–0 [4]
Jo-Wilfried Tsonga 29. 702. 27–10 21–9 6–1 [5]
Pierre-Hugues Herbert 65. 5. 7–2 0–1 7–1 [6]
Nicolas Mahut 197. 3. 10–4 1–2 9–2 [7]
Kapitán: Sébastien Grosjean

Přehled nehrajících kapitánů[editovat | editovat zdroj]

Plastika Davisova poháru na Stade Roland-Garros v Paříži
Slavnostní nástup finalistů Světové skupiny Davis Cupu 2018 Francie a Chorvatska v lillské aréně Stade Pierre-Mauroy. Francouzi prohráli 1:3 na zápasy.

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Č. rok dějiště povrch soupeř ve finále výsledek francouzský tým
1. 1927 Filadelfie, Spojené státy tráva USA Spojené státy 3–2 Jean Borotra, Henri Cochet, René Lacoste, Jacques Brugnon
2. 1928 Paříž, Francie antuka USA Spojené státy 4–1 Jean Borotra, Henri Cochet, René Lacoste, Jacques Brugnon
3. 1929 Paříž, Francie antuka USA Spojené státy 3–2 Jean Borotra, Henri Cochet, Jacques Brugnon, Christian Boussus
4 1930 Paříž, Francie antuka USA Spojené státy 4–1 Jean Borotra, Henri Cochet, Jacques Brugnon, Christian Boussus
5. 1931 Paříž,Francie antuka Spojené království Velká Británie 3–2 Jean Borotra, Henri Cochet, Jacques Brugnon, Christian Boussus
6. 1932 Paříž, Francie antuka USA Spojené státy 3–2 Jean Borotra, Henri Cochet, Jacques Brugnon, Christian Boussus
7. 1991 Lyon, Francie koberec (hala) USA Spojené státy 3–1 Guy Forget, Henri Leconte, Arnaud Boetsch, Fabrice Santoro
8. 1996 Malmö, Švédsko tvrdý (hala) Švédsko Švédsko 3–2 Guy Forget, Arnaud Boetsch, Cédric Pioline, Guillaume Raoux
9. 2001 Melbourne, Austrálie tráva Austrálie Austrálie 3–2 Cédric Pioline, Fabrice Santoro, Nicolas Escudé Sébastien Grosjean,
Arnaud Clément
10. 2017 Lille, Francie tvrdý (hala) Belgie Belgie 3–2 Lucas Pouille, Jo-Wilfried Tsonga, Pierre-Hugues Herbert, Richard Gasquet,
Nicolas Mahut, Julien Benneteau, Gilles Simon, Jérémy Chardy

Poražený finalista[editovat | editovat zdroj]

Č. rok dějiště povrch soupeř ve finále výsledek francouzský tým
1. 1925 Filadelfie, Spojené státy tráva USA Spojené státy 0–5 Jean Borotra, Jacques Brugnon, René Lacoste, Paul Féret
2. 1926 Filadelfie, Spojené státy tráva USA Spojené státy 1–4 Jean Borotra, Jacques Brugnon, René Lacoste, Henri Cochet
3. 1933 Paříž, Francie antuka Spojené království Velká Británie 2–3 Jean Borotra, Jacques Brugnon, Henri Cochet, André Merlin
4. 1982 Grenoble, Francie antuka (hala) USA Spojené státy 1–4 Henri Leconte, Yannick Noah, Thierry Tulasne, Gilles Moretton
5. 1999 Nice, Francie antuka (hala) Austrálie Austrálie 2–3 Sébastien Grosjean, Fabrice Santoro, Cédric Pioline,
Olivier Delaitre, Guillaume Raoux, Jérôme Golmard
6. 2002 Paříž, Francie antuka (hala) Rusko Rusko 2–3 Sébastien Grosjean, Fabrice Santoro, Nicolas Escudé,
Paul-Henri Mathieu, Arnaud Clément, Michaël Llodra, Cédric Pioline
7. 2010 Bělehrad, Srbsko tvrdý (hala) Srbsko Srbsko 2–3 Arnaud Clément, Michaël Llodra, Gaël Monfils, Gilles Simon,
Jo-Wilfried Tsonga, Julien Benneteau
8. 2014 Lille, Francie antuka (hala) Švýcarsko Švýcarsko 1–3 Richard Gasquet, Gaël Monfils, Jo-Wilfried Tsonga,
Julien Benneteau, Michaël Llodra
9. 2018 Lille, Francie antuka (hala) Chorvatsko Chorvatsko 1–3 Jérémy Chardy, Richard Gasquet, Adrian Mannarino,
Benoît Paire, Lucas Pouille, Jo-Wilfried Tsonga,
Julien Benneteau, Pierre-Hugues Herbert, Nicolas Mahut

Chronologie zápasů[editovat | editovat zdroj]

2010–2019[editovat | editovat zdroj]

Rok úroveň[8] datum místo soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina, 1. kolo 5.–7. března Toulon, Francie Německo Německo 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 9.–11. července Clermont-Ferrand, France Španělsko Španělsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 17.–19. září Lyon, Francie Argentina Argentina 5–0 výhra
Světová skupina, finále 3.–5. prosince Bělehrad, Srbsko Srbsko Srbsko 2–3 prohra
2011 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Vídeň, Rakousko Rakousko Rakousko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 8.–10. července Stuttgart, Německo Německo Německo 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–18. září Córdoba, Španělsko Španělsko Španělsko 1–4 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 10.–12. února Vancouver, Kanada Kanada Kanada 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Roquebrune (MCCC), Francie USA Spojené státy 2–3 prohra
2013 Světová skupina, 1. kolo 1.–3. února Rouen, Francie Izrael Izrael 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Buenos Aires, Argentina Argentina Argentina 2–3 prohra
2014 Světová skupina, 1. kolo 31. ledna – 2. února Mouilleron-le-Captif, Francie Austrálie Austrálie 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Nancy, Francie Německo Německo 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 12.–14. září Paříž, Francie Česko Česko 4–1 výhra
Světová skupina, finále 21.–23. listopadu Villeneuve-d'Ascq, Francie Švýcarsko Švýcarsko 1–3 prohra
2015 Světová skupina, 1. kolo 6.–8. března Frankfurt, Německo Německo Německo 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 17.–19. července Londýn, Velká Británie Spojené království Velká Británie 1–3 prohra
2016 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Baie-Mahault, Francie Kanada Kanada 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 15.–17. července Třinec, Česko Česko Česko 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–18. září Zadar, Chorvatsko Chorvatsko Chorvatsko 2–3 prohra
2017 Světová skupina, 1. kolo 3.–5. února Tokio, Japonsko Japonsko Japonsko 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 7–9. dubna Rouen, Francie Spojené království Velká Británie 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 15.–17. září Lille, France Srbsko Srbsko 3–1 výhra
Světová skupina, finále 24.–26. listopadu Lille, Francie Belgie Belgie 3–2 vítěz (10)
2018 Světová skupina, 1. kolo 2.–4. února Albertville, Francie Nizozemsko Nizozemsko 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Janov, Itálie Itálie Itálie 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 14.–16. září Lille, Francie Španělsko Španělsko 3–2 výhra
Světová skupina, finále 23.–25. listopadu Lille, Francie Chorvatsko Chorvatsko 1–3 prohra
2019 Finále, základní skupina 19. listopadu Madrid, Španělsko Japonsko Japonsko 2–1 výhra
21. listopadu Srbsko Srbsko 1–2 prohra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku France Davis Cup team na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Francie slaví 10. triumf v Davis Cupu. Drtivou výhrou rozhodl Pouille [online]. TenisPortal.cz, 2017-11-26 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Chorvatsko podruhé vyhrálo Davis Cup, o triumfu rozhodl Čilič [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-25 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  3. (anglicky) Gaël Monfils, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  4. (anglicky) Benoît Paire, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  5. (anglicky) Jo-Wilfried Tsonga, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  6. (anglicky) Pierre-Hugues Herbert, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  7. (anglicky) Nicolas Mahut, na stránkách Davis Cupu přístup: 19. listopadu 2019
  8. Davis Cup - Team - FRA / Team Winn/Loss [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]