Daviscupový tým Francie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francie

Flag of France.svg

Přezdívka Les Mousquetaires (mušketýři)
Kapitán Yannick Noah
Žebříček ITF 1.
Nejvýše v žebříčku ITF 1. (11. února 2002)
Barvy       modrá
      bílá
Poprvé v soutěži 1904
Odehraných let 99
Zápasů celkem 258 (169–89)
Roky ve Světové skupině 36 (58–32)
Vítěz 10 (1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1991, 1996, 2001, 2017)
Finalista 9 (1925, 1926, 1933, 1982, 1999, 2002, 2010, 2014, 2018)
Nejvíce výher, celkem Pierre Darmon (47–21)
Nejvíce výher, dvouhra Pierre Darmon (44–17)
Nejvíce výher, čtyřhra Jacques Brugnon (22–9)
Nejlepší pár Leconte a Forget (11–0)
Nejvíce zápasů François Jauffret (35)
Nejvíce odehraných let Jean Borotra (17)

Údaje v infoboxu aktuální k 5. prosinci 2018

Daviscupový tým Francie reprezentuje Francii v Davisově poháru již od roku 1904 pod vedením národní tenisové federace Fédération Française de tennis. Přezdívka Les Mousquetaires se odvozuje od pojmenování čtyř francouzských tenisových legend za „čtyři mušketýry“.

Francie vyhrála deset titulů, což ji v pořadí národů řadí na sdílené třetí místo s Velkou Británií. První salátovou mísu vybojovala v roce 1927 a naposledy soutěž ovládla roku 2017. Devětkrát odešli francouzští tenisté jako poražení finalisté. Od sezóny 2016 plní potřetí roli nehrajícího kapitána Yannick Noah.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008, po vítězství nad Rumunskem, hrála Francie své sedmé čtvrtfinále v řadě, což byla nejdelší série ze všech zúčastněných týmů.

V roce 2009 prohrála Francie v 1. kole s týmem České republiky; to se jí naposledy stalo v roce 2000. Výhrou v baráži nad týmem Nizozemska se ve Světové skupině pro rok 2010 udržela. V daném ročníku pak prohrála až ve finále s družstvem Srbska.

V roce 2011 postoupili do semifinále, kde prohráli se Španělskem v čele s Rafaelem Nadalem a Davidem Ferrerem.

V roce 2012 a 2013 vypadli ve čtvrtfinále. V roce 2014 prohráli ve finále se Švýcarskem, v roce 2015 podlehli ve čtvrtfinále Velké Británii, v roce 2016 v semifinále Chorvatsku.

Jubilejní desátou trofej Francie vybojovala v Davis Cupu 2017, když do finále prošla přes Japonsko, Velkou Británii a Srbsko. V lillském finále pak přehrála Belgii 3:2 na zápasy. Duel rozhodla až závěrečná dvouhra, v níž Lucas Pouille hladce přehrál belgického hráče Steva Darcise, jenž ve třech setech získal jen čtyři gamy. Po šestnácti letech se tak na triumfu podíleli Jo-Wilfried Tsonga, Lucas Pouille, Richard Gasquet a Pierre-Hugues Herbert pod vedením nehrajícího kapitána Yannicka Noaha, který Francouze dovedl k zisku salátové mísy již v letech 1991 a 1996.[1]

V roce 2018 postoupilo družstvo opět do finále, v němž podlehlo Chorvatsku 1:3 na zápasy. Finálový duel se druhý rok v řadě odehrál v Lille, tentokrát na halové antuce. Francouzi prohráli všechny tři dvouhry. V pátek nestačil Jérémy Chardy na chorvatskou dvojku Bornu Ćoriće ani Jo-Wilfried Tsonga na Marina Čiliće. Deblisté Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut pak snížili v sobotní čtyřhře stav na 1:2. V neděli však rozhodující třetí bod vybojoval Čilić proti Lucasi Pouillemu. Zástupci „země galského kohouta“ nevyhráli v singlech ani jeden set proti žebříčkově favorizovaným soupeřům. Čilić byl součástí první světové desítky a Ćorić figuroval na dvanácté příčce. Podeváté v historii tak francouzští hráči skončili jako poražení finalisté.[2]

Složení týmu 2018[editovat | editovat zdroj]

Přehled nehrajících kapitánů[editovat | editovat zdroj]

Plastika Davisova poháru na Stade Roland-Garros v Paříži

Chronologie zápasů[editovat | editovat zdroj]

2010–2019[editovat | editovat zdroj]

Rok úroveň[3] datum místo soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina, 1. kolo 5.–7. března Toulon, Francie Německo Německo 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 9.–11. července Clermont-Ferrand, France Španělsko Španělsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 17.–19. září Lyon, Francie Argentina Argentina 5–0 výhra
Světová skupina, finále 3.–5. prosince Bělehrad, Srbsko Srbsko Srbsko 2–3 prohra
2011 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Vídeň, Rakousko Rakousko Rakousko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 8.–10. července Stuttgart, Německo Německo Německo 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–18. září Córdoba, Španělsko Španělsko Španělsko 1–4 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 10.–12. února Vancouver, Kanada Kanada Kanada 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Roquebrune (MCCC), Francie USA Spojené státy 2–3 prohra
2013 Světová skupina, 1. kolo 1.–3. února Rouen, Francie Izrael Izrael 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Buenos Aires, Argentina Argentina Argentina 2–3 prohra
2014 Světová skupina, 1. kolo 31. ledna – 2. února Mouilleron-le-Captif, Francie Austrálie Austrálie 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Nancy, Francie Německo Německo 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 12.–14. září Paříž, Francie Česko Česká republika 4–1 výhra
Světová skupina, finále 21.–23. listopadu Villeneuve-d'Ascq, Francie Švýcarsko Švýcarsko 1–3 prohra
2015 Světová skupina, 1. kolo 6.–8. března Frankfurt, Německo Německo Německo 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 17.–19. července Londýn, Velká Británie Spojené království Velká Británie 1–3 prohra
2016 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Baie-Mahault, Francie Kanada Kanada 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 15.–17. července Třinec, Česko Česko Česká republika 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–18. září Zadar, Chorvatsko Chorvatsko Chorvatsko 2–3 prohra
2017 Světová skupina, 1. kolo 3.–5. února Tokio, Japonsko Japonsko Japonsko 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 7–9. dubna Rouen, Francie Spojené království Velká Británie 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 15.–17. září Lille, France Srbsko Srbsko 3–1 výhra
Světová skupina, finále 24.–26. listopadu Lille, Francie Belgie Belgie 3–2 vítěz (10)
2018 Světová skupina, 1. kolo 2.–4. února Albertville, Francie Nizozemsko Nizozemsko 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Janov, Itálie Itálie Itálie 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 14.–16. září Lille, Francie Španělsko Španělsko 3–2 výhra
Světová skupina, finále 23.–25. listopadu Lille, Francie Chorvatsko Chorvatsko 1–3 prohra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku France Davis Cup team na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Francie slaví 10. triumf v Davis Cupu. Drtivou výhrou rozhodl Pouille [online]. TenisPortal.cz, 2017-11-26 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Chorvatsko podruhé vyhrálo Davis Cup, o triumfu rozhodl Čilič [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-25 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  3. Davis Cup - Team - FRA / Team Winn/Loss [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]