Gaël Monfils

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gaël Monfils
Přezdívka MP-Magic
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 1. září 1986 (33 let)
Místo narození Paříž, Francie
Bydliště Trélex, Švýcarsko
Výška 193 cm
Váha 80 kg
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 16 711 980 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 470–264
Tituly 8 ATP, 5 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění 6. místo (7. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2016)
French Open semifinále (2008)
Wimbledon 4. kolo (2018)
US Open semifinále (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů základní skupina (2016)
Olympijské hry čtvrtfinále (2008, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 26–81
Tituly 0 ATP
Nejvyšší umístění 155. místo (8. srpna 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2006)
French Open 2. kolo (2007)
US Open 1. kolo (2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2006)
French Open 2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cup finále (2010, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190909a9. září 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaël Monfils (* 1. září 1986 Paříž) je francouzský profesionální tenista, který na okruh ATP Tour vstoupil v roce 2004. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na túře ATP osm singlových turnajů. První z nich ovládl na antukovém turnaji Idea Prokom Open 2005 ve Varšavě. V letech 2009 a 2010 hrál finále Masters v Paříži. Na challengerech ATPokruhu Futures získal šest titulů ve dvouhře.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2016 na 6. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 155. místě. Koučem se v roce 2019 stal Liam Smith. V letech 2016–2018 jej trénoval Mikael Tillström, který v této pozici roku 2015 nahradil Jana De Witta.[2] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v únoru 2004 na 1. místě a v závěru sezóny 2004 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[3]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do semifinále French Open 2008, kde ve čtyřech setech podlehl nasazené jedničce turnaje Švýcarovi Rogeru Federerovi. Mezi poslední čtveřici hráčů postoupil také na US Open 2016. Nestačil však na úřadující světovou jedničku Novaka Djokoviće.

V juniorské kategorii skončil s bilancí zápasů 83-22. V roce 2004 získal juniorské tituly dvouhry na Australian Open, French Open a Wimbledonu.[4]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 23letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Thiemo de Bakkerovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Francie přesto v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.[5] V roce 2010 hrál ve finále se Srbskem a v roce 2014 se Švýcarskem. Oba zápasy Francie prohrála. Do listopadu 2018 v soutěži nastoupil ke třinácti mezistátním utkáním s bilancí 12–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[6]

Je řazen mezi tzv. „nové čtyři mušketýry“ francouzského tenisu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Při Australian Open 2019 Monfils oznámil, že je ve vztahu s ukrajinskou tenistkou Elinou Svitolinovou. Po svém vyřazení z turnaje byl přítomen během jejích zápasů v hráčském boxu.[7]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–3 D)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (2–5 D)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (6–13 D)

Dvouhra: 29 (8–21)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. srpna 2005 Varšava, Polsko antuka Německo Florian Mayer 7–6(8–6), 4–6, 7–5
Finalista 1. 9. října 2005 Méty, Francie tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 6–7(7–9), 0–6
Finalista 2. 30. října 2005 Lyon, Francie koberec (h) USA Andy Roddick 3–6, 2–6
Finalista 3. 8. ledna 2006 Dauhá, Katar tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–7(5–7)
Finalista 4. 20. května 2007 Pörtschach, Rakousko antuka Argentina Juan Mónaco 6–73–7, 0–6
Finalista 5. 4. října 2008 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Německo Philipp Petzschner 4–6, 4–6
Finalista 6. 28. února 2009 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Nicolás Almagro 4–6, 4–6
Vítěz 2. 27. září 2009 Méty, Francie tvrdý(h) Německo Philipp Kohlschreiber 7–6(7–1), 3–6, 6–2
Finalista 7. 15. listopadu 2009 Paříž, Francie tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 2–6, 7–5, 6–7(3–7)
Finalista 8. 18. července 2010 Stuttgart, Německo antuka Španělsko Albert Montañés 2–6, 2–1, skreč
Finalista 9. 10. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Španělsko Rafael Nadal 1–6, 5–7
Vítěz 3. 31. října 2010 Montpellier, Francie tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 6–2, 5–7, 6–1
Finalista 10. 14. listopadu 2010 Paříž, Francie (2) tvrdý (h) Švédsko Robin Söderling 1–6, 6–7(1–7)
Finalista 11. 7. srpna 2011 Washington, D.C., USA tvrdý Česko Radek Štěpánek 4–6, 4–6
Vítěz 4. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Finsko Jarkko Nieminen 7–5, 3–6, 6–2
Finalista 12. 7. ledna 2012 Dauhá, Katar (2) tvrdý Francie Jo-Wilfried Tsonga 5–7, 3–6
Finalista 13. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Česko Tomáš Berdych 2–6, 6–4, 3–6
Finalista 14. 25. května 2013 Nice, Francie antuka Španělsko Albert Montañés 0–6, 6–7(3–7)
Finalista 15. 24. srpna 2013 Winston-Salem, USA tvrdý Rakousko Jürgen Melzer 3–6, 1–2, skreč
Finalista 16. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar (3) tvrdý Španělsko Rafael Nadal 1–6, 7–6(7–5), 2–6
Vítěz 5. 9. února 2014 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Francie Richard Gasquet 6–4, 6–4
Finalista 17. 22. února 2015 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Gilles Simon 4–6, 6–1, 6–7(4–7)
Finalista 18. 14. února 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Slovensko Martin Kližan 7–6(7–1), 3–6, 1–6
Finalista 19. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Rafael Nadal 5–7, 7–5, 0–6
Vítěz 6. 24. července 2016 Washington, D.C., USA tvrdý Chorvatsko Ivo Karlović 5–7, 7–6(8–6), 6–4
Finalista 20. 1. července 2017 Eastbourne, Spojené království tráva Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 7. 6. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Finalista 21. 21. října 2018 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Spojené království Kyle Edmund 6–3, 6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz 8. 17. února 2019 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Švýcarsko Stan Wawrinka 6–3, 1–6, 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 947. 231. 31. 46. 38. 14. 13. 12. 16. 77. 31. 18. 24. 7. 46. 29.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 1188. 720. 302. 391. 365. 587. 524. 202. 273. 561. 377. 313. 273.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaël Monfils na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Gaël Monfils na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190909a9. září 2019
  2. Jan De Witt : «Gilles Simon aussi veut gagner Roland-Garros» [online]. L'Équipe, 2015-04-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Profile: Gaël Monf The next Noah? [online]. The Connexion, květen 2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ATP Player Profile – Gael Monfils [online]. ATP. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FRA d. NED 4-1 in NED [online]. Davis Cup [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Gael MONFILS [online]. Davis Cup [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tennis news - Elina Svitolina and Gael Monfils are Instagram official after new couple post video [online]. [cit. 2019-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]