Nicolás Almagro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nicolás Almagro

Nicolás Almagro na French Open 2016
Přezdívka Nico, Almagrete, Berenjenas[1]
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko[1]
Datum narození 21. srpna 1985 (31 let)[1]
Místo narození Murcia, Španělsko[1]
Bydliště Murcia, Španělsko[1]
Výška 183 cm[1]
Váha 84 kg[1]
Profesionál od 2003[1]
Držení rakety pravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek 9 821 923 USD
Tenisová raketa Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů 377–253
Tituly 13 ATP, 5 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění 9. místo (2. května 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2013)
French Open čtvrtfinále (2008, 2010, 2012)
Wimbledon 3. kolo (2009, 2011, 2012, 2013)
US Open 4. kolo (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 69–112
Tituly 0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění 48. místo (21. března 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2008)
French Open 3. kolo (2010)
Wimbledon 1. kolo (2006, 2007, 2015)
US Open 1. kolo (2006, 2007, 2008)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2008)
Poslední aktualizace: 2016-02-1919. února 2016

Nicolás Almagro Sanchez, výslovnost: [nikoˈlas alˈmaɣɾo ˈsantʃeθ] IPA (* 21. srpna 1985 Murcia) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour třináct turnajů ve dvouhře a společně s Argentincem Carlosem Berlocqem ukořistil turnaj v rakouském Kitzbühelu. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 9. místě a ve čtyřhře pak v březnu téhož roku na 48. místě. Trénuje ho bývalý argentinský tenista Mariano Monachesi.[1]

Na Středomořských hrách 2005 konaných v Almeríi získal dvě zlaté medaile z mužské dvouhry a čtyřhry. Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do čtvrtfinále dvouhry French Open 2008, 2010 a 2012, a také Australian Open 2013.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Peru, v němž vyhrál dvouhry se Silvou i Mirandou. V roce 2012 plnil roli španělské dvojky v pražském finále proti České republice. Po páteční prohře s Berdychem nastoupil do rozhodující dvouhry proti Štěpánkovi, kterému podlehl 1–3 na sety a Španělsko tak prohrálo 2:3 na zápasy. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 8–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako jedenáctý nasazený ve dvouhře nestačil ve čtvrtfinále na pozdější olympijského vítěze Brita Andy Murrayho. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu startoval také jako turnajová jedenáctka. V úvodním kole singlu jej vyřadil francouzský hráč Gaël Monfils a v deblu došel s Davidem Ferrerem do druhého kola.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2005[editovat | editovat zdroj]

Zlatou medaili vybojoval na Hrách Středomoří ve španělské Almerii, když ve finále zdolal krajana Guillerma Garcíu 6–2 a 7–5.

2006[editovat | editovat zdroj]

V dubnu získal první titul na turnaji ATP poté, co zvítězil na Open de Tenis Comunidad Valenciana. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace. Vyhrál tak osm utkání v řadě, včetně třísetových duelů nad bývalými světovými jedničkami Juanem Carlosem Ferrerem a Maratem Safinem. Po titulu prohlásil, že je spokojen s tím, kam ho jeho tenis vede a že v blízké budoucnosti očekává dokonce větší a lepší výsledky.

Semifinále si zahrál na Barcelona Open, v němž podelhl Rafaelu Nadalovi Čtvrtfinálovou účast zaznamenal na římském Rome Masters, kde ve třech vyrovnaných setech nestačil na Rogera Federera.

Na Roland Garros vypadl již ve druhém kole s Američanem Jamesem Blakem. Do čtvrtfinále postoupil na lyonském halovém turnaji.

2007[editovat | editovat zdroj]

15. dubna 2007 získal druhý titul po vítězství nad Potitem Staracem 4–6, 6–2 a 6–1 ve Valencii a úspěšně tak obhájil triumf z předchozího roku. Ve druhém kole následného French Open prohrál v pětisetové bitvě s Michaëlem Llodrou. Do semifinále se probojoval na Copa Claro hraném v argentinském Buenos Aires. Z finále odešel poražen na bastadské události. Během letní části konané na amerických betonech skončil ve čtvrtfinále Western & Southern Open v Cincinnati a ve třetím kole US Open, kde byl nad jeho síly ruský hráč Nikolaj Davyděnko.

2008[editovat | editovat zdroj]

Třetí singlový titul kariéry si připsal na Brasil Open v Costa Do Sauipe, když ve finále zdolal krajana Carlose Moyu. O dva týdny později navázal další výhrou na Abierto Mexicano Telcel v mexickém Acapulcu, když v boji o titul přehrál Argentince Davida Nalbandiana 6–1 a 7–6. V následné pondělní klasifikaci žebříčku ATP dosáhl na své maximum 21. místo. V antukové části roku vyhrál dvacet jedna z dvaceti šesti zápasů. Po turnaji z kategorie Masters 1000 Internazionali BNL d'Italia hraném v Římě se posunul na 17. příčku klasifikace.

V červnu si poprvé zahrál čtvrtfinále grandslamového turnaje, v němž na French Open podlehl Rafaelu Nadalovi hladce 1–6, 1–6 a 1–6. Na cestě mezi posledních osm postupně přešel přes Borise Pašanskiho, Sebastiana Decouda, desátého nasazeného Andy Murrayho a Francoize Jérémy Chardyho ve třech setech.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

V současné době hraje s raketou Dunlop Biomimetic 500 Tour. Jeho sponzorem je Lotto.

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (2–3 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (11–7 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 23 (13–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2006-04-1616. dubna 2006 Valencie, Španělsko antuka Francie Gilles Simon 6–2, 6–3
Vítěz 2. 2007-04-1515. dubna 2007 Valencie, Španělsko (2) antuka Itálie Potito Starace 4–6, 6–2, 6–1
Finalista 1. 2007-07-1515. července 2007 Båstad, Švédsko antuka Španělsko David Ferrer 2–6, 1–6
Vítěz 3. 2008-02-1717. února 2008 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Španělsko Carlos Moyà 7–6(7–4), 3–6, 7–5
Vítěz 4. 2008-03-011. března 2008 Acapulco, Mexiko antuka Argentina David Nalbandian 6–1, 7–6(7–1)
Finalista 2. 2008-04-2020. dubna 2008 Valencia, Španělsko antuka Španělsko David Ferrer 6–4, 2–6, 6–7(2–7)
Vítěz 5. 2009-02-2828. února 2009 Acapulco, Mexiko (2) antuka Francie Gaël Monfils 6–4, 6–4
Vítěz 6. 2010-07-1818. července 2010 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Robin Söderling 7–5, 3–6, 6–2
Vítěz 7. 2010-08-011. srpna 2010 Gstaad, Švýcarsko antuka Francie Richard Gasquet 7–5, 6–1
Vítěz 8. 2011-02-1212. února 2011 Costa do Sauípe, Brazílie (2) antuka Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 9. 2011-02-2020. února 2011 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Juan Ignacio Chela 6–3, 3–6, 6–4
Finalista 3. 2011-02-2626. února 2011 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko David Ferrer 6–7(4–7), 7–6(7–2), 2–6
Vítěz 10. 2011-05-2121. května 2011 Nice, Francie antuka Rumunsko Victor Hănescu 6–7(5–7), 6–3, 6–3
Finalista 4. 2011-07-2424. července 2011 Hamburk, Německo antuka Francie Gilles Simon 4–6, 6–4, 4–6
Vítěz 11. 2012-02-1919. února 2012 São Paulo, Brazílie (3) antuka (h) Itálie Filippo Volandri 6–3, 4–6, 6–4
Finalista 5. 2012-02-2626. února 2012 Buenos Aires, Argentina (2) antuka Španělsko David Ferrer 6–4, 3–6, 2–6
Vítěz 12. 2012-05-2626. května 2012 Nice, Francie (2) antuka USA Brian Baker 6–3, 6–2
Finalista 6. 2012-07-1515. července 2012 Båstad, Švédsko (2) antuka Španělsko David Ferrer 2–6, 2–6
Finalista 7. 2013-04-1414. dubna 2013 Houston, Houston, Spojené státy antuka USA John Isner 3–6, 5–7
Finalista 8. 2013-04-2828. dubna 2013 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal 4–6, 3–6
Finalista 9. 2014-04-1313. dubna 2014 Houston, Houston, Spojené státy (2) antuka Španělsko Fernando Verdasco 3–6, 6–7(4–7)
Finalista 10. 14. února 2016 Buenos Aires, Argentina antuka Rakousko Dominic Thiem 6–7(2–7), 6–3, 6–7(4–7)
Vítěz 13. 1. května 2016 Cascais, Portugalsko antuka Španělsko Pablo Carreño Busta 6–7(6–8), 7–6(7–5), 6–3

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 2009-02-2222. února 2009 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Santiago Ventura Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Alberto Martín
3–6, 7–5, [8–10]
Vítěz 1. 2015-08-088. srpna 2015 Kitzbühel, Rakousko antuka Argentina Carlos Berlocq Nizozemsko Robin Haase
Finsko Henri Kontinen
5–7, 6–3, [11–9]

Chronologie dvouhry na Grand Slamu a LOH[editovat | editovat zdroj]

Turnaj / sezóna 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 SR V–P % výher
Grand Slam
Australian Open A 1R 1R 1R 1R 3R 4R 4R 4R QF A 1R 2R 0 / 11 16–11 60%
French Open 1R 2R 2R 2R QF 3R QF 1R QF 4R 1R 2R 0 / 12 21–12 64%
Wimbledon A 1R 1R 1R 2R 3R 1R 3R 3R 3R A 1R 0 / 10 9–10 47%
US Open A 2R 1R 3R 3R 3R 3R 1R 4R 1R A Q2 0 / 9 12–9 57%
výhry–prohry 0–1 2–4 1–4 3–4 7–4 8–4 9–4 5–4 12–4 9–4 0–1 1–3 1–1 0 / 42 58–42 58%
Letní olympijské hry
Letní olympijské hry A nekonaly se 1R nekonaly se QF nekonaly se 0 / 2 3–2 60%
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1334. 844. 864. 153. 100. 111. 32. 28. 18. 26. 15. 10. 11. 13. 71. 73.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1267. 536. 298. 347. 294. 97. 224. 148. 56. 155. 351. 195. 142.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Almagro na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i (anglicky) Nicolás Almagro na stránkách ATP Tour, přístup: 19. února 2016
  2. (anglicky) Nicolás Almagro na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 19. února 2016
  3. (anglicky) Nicolás Almagro na stránkách Davis Cupu, přístup: 19. února 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]