John Isner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Isner

John Isner na AEGON Championships 2015
Přezdívka Big Ben[1]
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození 26. dubna 1985 (31 let)[2]
Místo narození Greensboro, Severní Karolína, Spojené státy americké[2]
Bydliště Tampa, Florida, Spojené státy americké[2]
Výška 208 cm[2]
Váha 108 kg[2]
Profesionál od 2007
Držení rakety pravou rukou; bekhend jednoruč
Výdělek 8 063 164 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 311–192
Tituly 10 ATP, 3 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění 9. místo (16. dubna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2010, 2016)
French Open 4. kolo (2014, 2016)
Wimbledon 3. kolo (2014, 2015)
US Open čtvrtfinále (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů 87–80
Tituly 4 ATP, 2 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění 26. místo (2. dubna 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2009)
French Open 3. kolo (2008)
US Open 2. kolo (2009)
Týmové soutěže
Davis Cup semifinále (2012)
Hopman Cup vítěz (2011)
Poslední aktualizace: 2015-08-033. srpna 2015

John Robert Isner (* 26. dubna 1985 Greensboro, Severní Karolína) je americký profesionální tenista, po Chorvatu Ivu Karlovićovi druhý nejvyšší hráč na okruhu ATP. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour deset turnajů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu Futures získal sedm titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v dubnu 2012 na 9. místě a ve čtyřhře pak v témže datu na 26. místě. V letech 2007–2012 ho vedl krajan Craig Boynton, v období od roku 2012 do roku 2014 byl svěřencem bývalého tenisty Mika Sella, od konce roku 2014 ho trénuje bývalý americký tenista Justin Gimelstob.[3][4]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do čtvrtfinále newyorského US Open 2011, kde ve čtyřech setech podlehl turnajové čtyřce Andymu Murraymu z Velké Británie.[5] V mužském deblu byl nejdále společně s krajanem Mardy Fishem ve čtvrtfinále na Australian Open 2009, kde podlehli ve dvou setech pozdějším vítězům bratrům Bobu a Miku Bryanovým.

V americkém daviscupovém týmu debutoval jako 24letý v roce 2010 utkáním Světové skupiny proti Srbsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Viktori Troickému, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Následně dokázal po boku Boba Bryana porazit dvojici Janko Tipsarević a Nenad Zimonjić, avšak v singlu nestačil po velké bitvě na Novaka Djokoviće, jemuž podlehl v pěti setech. Spojené státy v sérii prohrály 2:3 na zápasy.[6] Do roku 2015 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 8–9 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[7]

V roce 2009 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila jako hráče s největším zlepšením.

Během kariéry porazil Rogera Federera v úvodním kole Světové skupiny Davis Cupu 2012, světovou jedničku Srba Novaka Djokoviće v semifinále turnaje série Masters v Indian Wells 2012 a také Andyho Roddicka ve čtvrtém kole grandslamu US Open 2009.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

John Isner se stal profesionálem teprve v létě 2007. V tomto období zatím zaznamenal svůj největší úspěch. Na turnaji ve Washingtonu porazil na cestě do finále hned čtyři hráče světové stovky (Tima Henmana, Benjamina Beckera, Tommyho Haase, Gaela Monfilse). Ve svém prvním souboji o titul z turnaje ATP pak podlehl svému krajanovi Andymu Roddickovi. Během několika málo týdnů se posunul v žebříčku z 839. místa až na 193. příčku a vysloužil si také divokou kartu na turnaji v Cincinnati. Na konci srpna se na US Open 2007 probojoval do třetího kola, kde jeho první grandslamový turnaj ukončila světová jednička Roger Federer.

Nejdelší zápas historie tenisu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zápas Isner–Mahut ve Wimbledonu 2010.

Nejdelší zápas celé tenisové historie sehrál v 1. kole mužské dvouhry Wimbledonu 2010 s Francouzem Nicolasem Mahutem. Celkový čas činil 11 hodin a 5 minut, dvakrát bylo utkání přerušeno pro tmu. Isner vyhrál po setech 4:6, 6:3, 7:67, 63:7 a 70:68.

Výsledek
Set 1. 2. 3. 4. 5.
Francie Nicolas Mahut (Q) 4 6 79 63 68
USA John Isner (23) 6 3 67 77 70
Čas
32 min 29 min 49 min 64 min 491 min

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Tampě, v třetím největším městě amerického státu Florida, otci Robertovi (stavbař) a matce Karen (realitní makléřka).[2] Má dva starší bratry: Jordana, který je učitelem tenisu a Nathana, který pracuje se svým otcem na stavbách.[2] Do deváté třídy hrával basketbal a věku kolem 16 let měřil 190 centimetrů.[2] Tvrdí, že pokud by se nestal profesionálním tenistou, byl by z něj pravděpodobně basketbalista.[2] Když vyrůstal, byl jeho idolem bývalý hráč NBA Karl Malone.[2] Silnými údery jsou pro něj forhend a podání, tvrdý podklad má zase za oblíbený povrch.[2] Mezi jeho záliby patří například poker, golf, basketbal nebo sledování sportovní televize ESPN.[2]

Finále na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–3 D; 2–2 Č)
ATP World Tour 500 (0–3 D; 1–0 Č)
ATP World Tour 250 (10–6 D; 1–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (7–10 D; 2–1 Č)
antuka (1–2 D; 1–2 Č)
tráva (2–0 D; 1–0 Č)
koberec (0–0)
Tituly dle prostředí
venku (10–10 D; 4–3 Č)
hala (0–2 D)

Dvouhra: 22 (10–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 5. srpna 2007 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý USA Andy Roddick 4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 16. ledna 2010 Auckland, Nový Zéland tvrdý Francie Arnaud Clément 6–3, 5–7, 7–6(7–2)
Finalista 2. 21. února 2010 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Sam Querrey 7–6(7–3), 6–7(5–7), 3–6
Finalista 3. 9. května 2010 Bělehrad, Srbsko antuka USA Sam Querrey 6–3, 6–7(4–7), 4–6
Finalista 4. 25. července 2010 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA Mardy Fish 6–4, 4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 2. 10. července 2011 Newport, Spojené státy tráva Belgie Olivier Rochus 6–3, 7–6(8–6)
Finalista 5. 24. července 2011 Atlanta, Spojené státy (2) tvrdý USA Mardy Fish 6–3, 6–7(6–8), 2–6
Vítěz 3. 27. srpna 2011 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Francie Julien Benneteau 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 6. 18. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–7(7–9), 3–6
Finalista 7. 15. dubna 2012 Houston, Spojené státy antuka Argentina Juan Mónaco 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 4. 15. července 2012 Newport, Spojené státy (2) tráva Austrálie Lleyton Hewitt 7–6(7–1), 6–4
Vítěz 5. 25. srpna 2012 Winston-Salem, Spojené státy (2) tvrdý Česko Tomáš Berdych 3–6, 6–4, 7–6(11–9)
Vítěz 6. 14. dubna 2013 Houston, Spojené státy antuka Španělsko Nicolás Almagro 6–3, 7–5
Vítěz 7. 28. července 2013 Atlanta, Spojené státy tvrdý Jihoafrická republika Kevin Anderson 6–7(3–7), 7–6(7–2), 7–6(7–2)
Finalista 8. 4. srpna 2013 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý Argentina Juan Martín del Potro 6–3, 1–6, 2–6
Finalista 9. 18. srpna 2013 Mason, Spojené státy tvrdý Španělsko Rafael Nadal 6–7(8–10), 6–7(3–7)
Vítěz 8. 11. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý Tchaj-wan Lu Jan-sun 7–6(7–4), 7–6(9–7)
Vítěz 9. 27. července 2014 Atlanta, Spojené státy (2) trvdý Izrael Dudi Sela 6–3, 6–4
Vítěz 10. 2. srpna 2015 Atlanta, Spojené státy (3) trvdý Kypr Marcos Baghdatis 6–3, 6–3
Finalista 10. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy (3) trvdý Japonsko Kei Nišikori 6–4, 4–6, 4–6
Finalista 11. 7. srpna 2016 Atlanta, Spojené státy (3) trvdý Austrálie Nick Kyrgios 6–7(3–7), 6–7(4–7)
Finalista 12. 6. listopadu 2016 Paříž, Francie trvdý (h) Spojené království Andy Murray 3–6, 7–6(7–4), 4–6

Čtyřhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 7. července 2008 Newport, Spojené státy tráva USA Mardy Fish Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
6–4, 7–6(7–1)
Vítěz 2. 21. února 2010 Memphis, Spojené státy tvrdý USA Sam Querrey Spojené království Ross Hutchins
Austrálie Jordan Kerr
6–4, 6–4
Finalista 1. 2. května 2010 Řím, Itálie antuka USA Sam Querrey USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2–6, 3–6
Finalista 2. 9. dubna 2011 Houston, Spojené státy antuka USA Sam Querrey USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–4), 2–6, [5–10]
Vítěz 3. 15. května 2011 Řím, Itálie antuka USA Sam Querrey USA Mardy Fish
USA Andy Roddick
bez boje
Finalista 3. 18. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Sam Querrey Španělsko Marc López
Španělsko Rafael Nadal
2–6, 6–7(3–7)
Vítěz 4. 16. října 2016 Šanghaj, ČLR tvrdý USA Jack Sock Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
6–4, 6–4

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Turnaj Rok Dovršený rekord Společně s
Wimbledon 2010 113 es během utkání mužské dvouhry Zůstává sám
113 es během dvouhry na Grandu Slamu Zůstává sám
85 es v jednom setu Zůstává sám
92 vítězných her během jednoho utkání Zůstává sám
91 prohraných her během jednoho utkání, když zvítězil Zůstává sám
246 vítězných úderů během jednoho utkání Zůstává sám
Vůbec nejdelší zápas dvouhry (11 hodin, 5 minut) Nicolas Mahut
Nejdelší hra v jednom dni (7 hodin, 6 minut) Nicolas Mahut
118 her v jediném dni Nicolas Mahut

Ostatní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Isner, Mahut a hlavní rozhodčí po konci nejdelšího utkání historie tenisu, 2010

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 967. 843. 107. 145. 34. 19. 18. 14. 14. 19.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 733. 669. 220. 108. 97. 31. 36. 94. 193. 169.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Isner na anglické Wikipedii.

  1. John Isner in marathon Wimbledon match, 5 years after longest ever. cbssports.com [online].  [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l (anglicky) John Isner na stránkách ATP Tour, přístup: 4. srpna 2015
  3. Isner cuts ties with coach Boynton, hires Sell. tennis.com [online]. 2012-11-30 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. Isner hires Justin Gimelstob as coach. tennis.com [online]. 2014-12-10 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. BEREŇ, Michael. Murray je v semifinále US Open. Vyzve obhájce titulu Nadala. iDNES.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.  (česky) 
  6. SRB d. USA 3-2 in SRB [online]. Davis Cup, [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. John ISNER [online]. Davis Cup, [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FEDEX ATP PERFORMANCE ZONE: ISNER'S TIE-BREAKS RECORD [online]. [cit. 2014-05-19]. [1]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]