Přeskočit na obsah

Alexandr Bublik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandr Bublik
Александр Бублик
Alexandr Bublik ve Wimbledonu 2019
Alexandr Bublik ve Wimbledonu 2019
StátRuskoRusko Rusko (2013–2016)
KazachstánKazachstán Kazachstán (2016–)
Datum narození17. června 1997 (27 let)
Místo narozeníGatčina, Rusko[1]
BydlištěGatčina, Rusko[1]
Výška196 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Profesionál od2014
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 495 032 USD
Tenisová raketaWilson
Tecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů152–150
Tituly4 ATP, 6 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (6. května 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2021, 2022)
French Open2. kolo (2019, 2020, 2022)
Wimbledon4. kolo (2023)
US Open3. kolo (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů43–84
Tituly0 ATP, 3 ITF
Nejvyšší umístění47. místo (8. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2020)
French Openfinále (2021)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open2. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240506a6. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Bublik (rusky Александр Станиславович Бублик, Alexandr Stanislavovič Bublik, * 17. června 1997 Gatčina) je kazachstánský profesionální tenista, reprezentující do roku 2016 rodné Rusko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje. Na Open Sud de France 2024 se stal prvním hráčem v historii ATP, který získal trofej přes ztrátu úvodní sady ve všech kolech dvouhry. Na challengerech ATP a okruhu ITF vybojoval deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2024 na 17. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 47. místě. Trénují ho Artem Suprunov a Boris Sobkin.[1]

V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 kvalifikačním kolem proti Portugalsku, v němž porazil Joãa Sousu. Kazachstánci zvítězili 3:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 11–6 ve dvouhře a 3–3 ve čtyřhře.[3]

Kazachstán reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v úvodu mužské dvouhry podlehl světové dvojce Daniilu Medveděvovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Andrejem Golubjevem, ale v prvním kole je vyřadili Francouzi Jérémy Chardy s Gaëlem Monfilsem.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na turnaj v ruském Vsevoložsku obdržel divokou kartu. V úvodním kole antukové akce podlehl krajanu Alexandru Pavljučenkovovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z dubnového Morelos Open 2017 s dotací 50 tisíc dolarů, v mexické Cuernavace, po finálové výhře nad Chilanem Nicolásem Jarrym. Druhou challengerovou trofej přidal na srpnovém Nordic Naturals Challenger 2017 v kalifornském Aptosu s rozpočtem 100 tisíc dolarů, když v závěrečném duelu zdolal Brita Liama Broadyho. Průnik mezi dvě stě nejlepších tenistů zaznamenal 30. ledna 2017 po Australian Open. Do elitní stovky se poprvé podíval 18. září 2017 po semifinálové účasti na istanbulském challengeru, na němž vypadl s Berrettinim. Na žebříčku ATP se posunul ze 101. na 96. příčku.[1][2]

Bekhend na Monte-Carlo Masters 2022

V kvalifikaci dvouhry okruhu ATP World Tour debutoval na říjnovém Kremlin Cupu 2014 v Moskvě. V úvodním kole vypadl s bosenským hráčem Damirem Džumhurem.[1] Premiérový kariérní zápas odehraný v hlavní soutěži pak dosáhl na St. Petersburg Open 2016, do níž obdržel divokou kartu od petrohradských pořadatelů. V prvním kole jej vyřadil ruský tenista Daniil Medveděv. První vyhraný zápas pak zaznamenal na Kremlin Cupu 2016, kde po výhrách nad Konstantinem Kravčukem a Robertem Bautistou Agutem prošel do čtvrtfinále. V něm jeho cestu soutěží zastavil Pablo Carreño Busta až v tiebreaku rozhodujícího setu. Čtvrtfinálovou účast si zopakoval o rok později na Kremlin Cupu 2017, kde na jeho raketě skončili Rus Teimuraz Gabašvili i Španěl Albert Ramos-Viñolas. Mezi poslední osmičkou však nenašel recept na pozdějšího litevského finalistu Ričardase Berankise.[1][2]

V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v kvalifikaci březnového BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells, v níž jej po vítězství nad Lotyšem Ernests Gulbis přehrál nejvýše nasazený Gruzínec Nikoloz Basilašvili. O dva týdny později se objevil v kvalifikaci Miami Open 2017, kde na úvod neuspěl s Argentincem Renzem Olivem.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž rozhodujícím střetnutí na jeho raketě zůstal Jihokorejec Lee Duck-hee. První vyhraný zápas na grandslamu pak vybojoval na melbournském majoru proti šestnáctému nasazenému Francouzi Lucasi Pouillemu ve čtyřech sadách. Ve druhé fázi jej zdolal Tunisan Malek Džazírí. Ve Wimbledonu 2017 prošel kvalifikačním sítem jako šťastný poražený. Na úvod dvouhry pak nestačil na světovou jedničku Andyho Murrayho.[1][2]

Do prvního finále na okruhu ATP Tour se probojoval na červencovém Hall of Fame Open 2019 v Newportu, kde nestačil na Američana Johna Isnera.[4] Na zářijovém Chengdu Open 2019 v Čcheng-tu odešel poražen z boje o titul od Španěla Pabla Carreña Busty po vyrovnaném třísetovém průběhu.[5]

Příjem na Washington Open 2023

První titul na túře ATP vybojoval na halovém Open Sud de France 2022 v Montpellier, kde startoval z pozice 35. hráče žebříčku. Ve čtvrtfinále vyřadil španělskou světovou devatenáctku Roberta Bautistu Aguta až ziskem tiebreaku v¨rozhodující sadě a poté Srba Filipa Krajinoviće ze čtvrté desítky klasifikace. Ve finále zdolal třetího muže žebříčku Alexandra Zvereva, znamenající premiérovou výhru nad členem z elitní světové pětky. Po šňůře čtyř finálových porážek si tak připsal první turnajové vítězství.[6] Druhou trofej si odvezl z travnatého Terra Wortmann Open 2023 v severoněmeckém Halle. V semifinále opět přehrál Zvereva a v utkání o titul světovou sedmičku Andreje Rubljova po třísetovém průběh. Až ve čtvrtém vzájemném duelu jej tak dokázal porazit. Jednalo se o jeho první finále v kategorii ATP 500. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 26. příčku. Ze soubojů o titul na trávě odešel poražen již v letech 2019 a 2022 na newportském Hall of Fame Open.[7]

Druhou montpellierskou trofej si odvezl z únorového Open Sud de France 2024. Ve druhém kole odvrátil tři mečboly Denisi Shapovalovovi a ve finále přehrál Chorvata Bornu Ćoriće. Na okruhu ATP Tour se tak stal prvním hráčem, který získal trofej přes ztrátu úvodní sady ve všech kolech turnaje. Bodový zisk mu zajistil posun na nové kariérní maximum, 23. příčku žebříčku.[8][9]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2021 French Open antuka Kazachstán Andrej Golubjev Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–1 D)
ATP Tour 250 (3–6 D)

Dvouhra: 11 (4–7)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. července 2019 Newport, Spojené státy ATP 250 tráva USA John Isner 6–7(2–7), 3–6
Finalista 2. 28. září 2019 Čcheng-tu, Čína ATP 250 tvrdý Španělsko Pablo Carreño Busta 7–6(7–5), 4–6, 6–7(3–7)
Finalista 3. 13. ledna 2021 Antalya, Turecko ATP 250 tvrdý Austrálie Alex de Minaur 0–2skreč
Finalista 4. 28. února 2021 Singapur ATP 250 tvrdý Austrálie Alexei Popyrin 6–4, 0–6, 2–6
Vítěz 1. 6. února 2022 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) Německo Alexander Zverev 6–4, 6–3
Finalista 5. 17. července 2022 Newport, Spojené státy ATP 250 tráva USA Maxime Cressy 6–2, 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 6. 25. dubna 2022 Mety, Francie ATP 250 tvrdý (h) Itálie Lorenzo Sonego 6–7(3–7), 2–6
Vítěz 2. 25. června 2023 Halle, Německo ATP 500 tráva   Andrej Rubljov 6–3, 3–6, 6–3
Vítěz 3. 22. října 2023 Antverpy, Belgie ATP 250 tvrdý (h) Francie Arthur Fils 6–4, 6–4
Vítěz 4. 5. února 2024 Montpellier, Francie (2) ATP 250 tvrdý (h) Chorvatsko Borna Ćorić 5–7, 6–2, 6–3
Finalista 7. 2. března 2024 Dubaj, Spojené arabské emiráty ATP 500 tvrdý Francie Ugo Humbert 4–6, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek finále
Finalista 1. 12. června 2021 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Kazachstán Andrej Golubjev Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (6–0 D; 0–1 Č)
Futures (4–1 D; 3–3 Č)

Dvouhra: 11 (10–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 16. dubna 2016 Dauhá, Katar tvrdý Francie Benjamin Bonzi 7–6(7–4), 7–6(9–7)
Finalista 1. 23. dubna 2016 Dauhá, Katar tvrdý Francie Tak Khunn Wang 0–6, 6–4, 2–6
Vítěz 2. 25. června 2016 Moskva, Rusko antuka Slovensko Filip Horanský 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 3. 10. září 2016 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rusko Alexandr Vasilenko 6–3, 7–5
Vítěz 4. 8. října 2016 Falun, švédsko tvrdý (h) Spojené království Edward Corrie 6–4, 6–4
Vítěz 1. 25. února 2017 Cuernavaca, Mexiko tvrdý Chile Nicolás Jarry 7–6(7–5), 6–4
Vítěz 2. 13. srpna 2017 Aptos, Spojené státy tvrdý Spojené království Liam Broady 6–2, 6–3
Vítěz 3. listopad 2018 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Česko Lukáš Rosol 6–4, 6–4
Vítěz 4. únor 2019 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Itálie Roberto Marcora 6–0, 6–3
Vítěz 5. březen 2019 Pau, Francie tvrdý (h) Slovensko Norbert Gombos 5–7, 6–3, 6–3
Vítěz 6. duben 2019 Monterrey, Mexiko tvrdý Ekvádor Emilio Gómez 6–3, 6–2

Čtyřhra: 7 (3–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 8. srpna 2014 Kazaň, Rusko antuka Rusko Roman Safiullin Rusko Andrej Levine
Rusko Anton Zajcev
1–6, 3–6
Vítěz 1. 12. září 2014 Vsevoložsk, Rusko antuka Rusko Richard Muzajev Estonsko Vladimir Ivanov
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–3, 3–6, [11–9]
Vítěz 2. 7. listopadu 2014 Tallinn, Estonsko tvrdý (h) Rusko Jevgenij Ťurněv Španělsko Iván Arenas-Gualda
Španělsko Jorge Hernando Ruano
6–4, 6–7(5–7), [10–1]
Finalista 2. 4. září 2015 Vsevoložsk, Rusko antuka Rusko Richard Muzajev Ukrajina Denys Molčanov
Bělorusko Jaraslav Šyla
2–6, 6–7(3–7)
Vítěz 3. 31. října 2015 Antalya, Turecko tvrdý Srbsko Darko Jandrić Turecko Tuna Altuna
Turecko Cem İlkel
3–6, 6–4, [10–8]
Finalista 3. 23. ledna 2016 Kaarst, Německo koberec (h) Polsko Hubert Hurkacz Ukrajina Danylo Kaleničenko
Německo Denis Kapric
7–6(7–2), 4–6, [7–10]
Finalista 1. duben 2018 Ťi-nan, Čína tvrdý Rusko Alexandr Pavljučenkov Čínská Tchaj-pej Sie Čeng-pcheng
Čínská Tchaj-pej Yang Tsung-hua
6–7(5–7), 6–4, [5–10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Bublik na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Alexandr Bublik na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240506a6. května 2024
  2. a b c d e f Alexandr Bublik na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240506a6. května 2024
  3. Alexandr Bublik na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240205a5. února 2024
  4. Isner Makes History With Fourth Newport Title [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Carreno Busta Edges Bublik To Capture Chengdu Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-29 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Alexander Bublik Shocks Alexander Zverev, Captures Maiden Trophy. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-06 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Alexander Bublik Beats Andrey Rublev For Halle Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Comeback King! Bublik battles past Coric for Montpellier crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. FAIRBAIRN, Tony. Alexander Bublik Makes History In Montpellier. Reaches New Career-High Ranking. UBITENNIS [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]