Filip Krajinović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filip Krajinović
Филип Крајиновић
Krajinović na French Open 2022
Krajinović na French Open 2022
PřezdívkaAgassi ze Somboru[1]
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození27. února 1992 (32 let)
Místo narozeníSombor, SFRJ
BydlištěBělehrad, Srbsko
Výška185 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek6 138 952 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů117–114
Tituly0 ATP, 10 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění26. místo (23. dubna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2019, 2021)
French Open3. kolo (2019, 2022)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů12–27
Tituly0 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění201. místo (16. dubna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021, 2022)
French Open1. kolo (2015, 2019, 2021, 2022)
Wimbledon1. kolo (2019, 2021)
US Open1. kolo (2018, 2021)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231117a17. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Krajinović (srbsky Филип Крајиновић; narozen 27. února 1992 Sombor) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál na okruhu ATP World Tour žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2018 na 26. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 201. místě. Od sezóny 2022 jej trénuje bývalý kanadský tenista Frank Dancevic.[3]

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 utkáním 1. kolem Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž s Nenadem Zimonjićem prohráli čtyřhru a proti Marcu Chiudinellimu vyhrál závěrečnou dvouhru. Švýcaři zvítězili 3:2 na zápasy. Ve světovém semifinále 2017 opět se Zimonjićem neuspěli v deblu a utkání proti Francii skončilo porážkou Srbů 1:3 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF ve dvouhře byl nejvýše hodnocen na 6. příčce. V této věkové kategorii dosáhl na semifinálové účasti ve Wimbledonu 2008 a na US Open 2008.

Od roku 2007 trénoval ve floridské Tenisové akademii Nicka Bollettieriho. V sezóně 2009 si opakovaně zahrál singlová finále na mužských okruzích nižších úrovní – ATP Challenger Series a Futures, a učinil také debut v nejvyšší úrovni profesionálního tenisu na ATP World Tour, když prohrál v úvodním kole květnového Serbia Open 2009.[5] Následující rok na témže turnaji Serbia Open 2010 došel do semifinále,[6] když mimo jiné zdolal světovou dvojku a krajana Novaka Djokoviće, který ovšem utkání skrečoval.

První čtyři měsíce sezóny 2011 nehrál v důsledku zranění ramene, které utrpěl v předchozím roku.[7] Na dvorce se vrátil v květnu, ale po odehrání čtyř turnajů, podstoupil 14. července operaci pro přetrvávající potíže ramenního kloubu.[8]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na závěrečném Mastersu sezóny 2017, pařížském Rolex Paris Masters, když postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace. Ve dvouhře na jeho raketě postupně zůstali Japonec Júiči Sugita, desátý nasazený Sam Querrey, Francouz hrající na divokou kartu Nicolas Mahut a před čtvrtfinále odstoupila světová jednička Rafael Nadal pro kolenní zranění. Mezi poslední čtveřicí pak vyřadil americkou turnajovou devítku Johna Isnera a ve finále nestačil na šestnáctého nasazeného Jacka Socka, přestože získal ve svůj prospěch úvodní sadu.[9] Jako 77. hráč žebříčku se stal nejníže postaveným finalistou dvouhry jakéhokoli Mastersu od Andreie Pavela a Paris Masters 2003, rovněž tak i prvním kvalifikantem ve finálovém duelu celé série od Jerzyho Janowicze a Paris Masters 2012. Bodový zisk jej v následném listopadovém vydání žebříčku ATP posunul na dosavadní kariérní maximum, když mu patřila 33. příčka, čímž se stal srbskou dvojkou za dvanáctým Novakem Djokovićem.[10][11][2]

Trenérské vedení[editovat | editovat zdroj]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (0–2 D)
ATP Tour 250 (0–2 D)

Dvouhra: 5 (0–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 5. listopadu 2017 Paříž, Francie tvrdý (h) USA Jack Sock 7–5, 4–6, 1–6
Finalista 2. 28. dubna 2019 Budapešť, Maďarsko antuka Itálie Matteo Berrettini 6–4, 3–6, 1–6
Finalista 3. 20. října 2019 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Kanada Denis Shapovalov 4–6, 4–6
Finalista 4. 18. července 2021 Hamburk, Německo antuka Španělsko Pablo Carreño Busta 2–6, 4–6
Finalista 5. 19. června 2022 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Itálie Matteo Berrettini 5–7, 4–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (10–7 D; 1–0 Č)
Futures (2–6 D)

Dvouhra: 25 (12–13)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. června 2009 Chico, Spojené státy tvrdý USA Ryan Harrison 6–3, 6–4
Finalista 2. 5. července 2009 Rochester, Spojené státy antuka Řecko Vasilis Mazarakis 6–2, 6–0
Finalista 3. 23. srpna 2009 San Sebastián, Španělsko antuka Nizozemsko Thiemo de Bakker 6–2, 6–3
Finalista 4. 12. června 2010 Košice, Slovensko antuka Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo 6–3, 6–2
Finalista 5. 20130901a1. září 2013 Bytom, Polsko antuka Slovinsko Blaž Rola bez boje
Finalista 6. 20130929a29. září 2013 Agádír, Maroko antuka Maroko Lamine Ouahab 1–6, 6–7(2–7)
Finalista 7. 20131006a6. října 2013 Taroudant, Maroko antuka Maroko Lamine Ouahab 7–6(7–5), 4–6, 1–6
Finalista 8. 20131013a13. října 2013 Budapešť, Maďarsko antuka Polsko Piotr Gadomski 4–6, 7–6(7–4), 3–6
Vítěz 1. 20140406a6. dubna 2014 Harlingen, Spojené státy tvrdý Spojené království Daniel Smethurst 6–2, 6–4
Vítěz 2. 20140413a13. dubna 2014 Little Rock, Spojené státy tvrdý Spojené království Daniel Smethurst 6–1, 7–6(7–1)
Finalista 9. 20140421a21. dubna 2014 Sarasota, Spojené státy tvrdý Austrálie Nick Kyrgios 6–7(8–10), 4–6
Vítěz 3. 20140601a1. června 2014 Vicenza, Itálie antuka Slovensko Norbert Gombos 6–4, 6–4
Vítěz 4. 20140803a3. srpna 2014 Cortina d'Ampezzo, Itálie antuka Itálie Federico Gaio 2–6, 7–6(7–5), 7–5
Vítěz 5. 20150711a11. července 2015 Braunschweig, Německo antuka Francie Paul-Henri Mathieu 6–2, 6–4
Vítěz 6. 20150823a23. srpna 2015 Cordenons, Itálie antuka Rumunsko Adrian Ungur 5–7, 6–4, 4–1skreč
Finalista 10. 20151004a4. října 2015 Řím, Itálie antuka Argentina Federico Delbonis 6–1, 3–6, 4–6
Finalista 11. 20160507a7. května 2016 Řím, Itálie antuka Spojené království Kyle Edmund 6–7(2–7), 0–6
Finalista 12. 20160828a28. srpna 2016 Manerbio, Itálie antuka Argentina Leonardo Mayer 6–7(3–7), 5–7
Vítěz 7. 20170521a21. května 2017 Heilbronn, Německo antuka Slovensko Norbert Gombos 6–3, 6–2
Vítěz 8. 20170708a8. července 2017 Marburg, Německo antuka Německo Cedrik-Marcel Stebe 6–2, 6–3
Vítěz 9. 20170806a6. srpna 2017 Biella, Itálie antuka Itálie Salvatore Caruso 6–3, 6–2
Vítěz 10. 20171001a1. října 2017 Řím, Itálie antuka Španělsko Daniel Gimeno-Traver 6–4, 6–3
Vítěz 11. 20171007a7. října 2017 Almaty, Kazachstán antuka Srbsko Laslo Djere 6–0, 6–3
Finalista 13. duben 2019 Sophia Antipolis, Francie antuka Německo Dustin Brown 3–6, 5–7
Vítěz 12. květen 2019 Heilbronn, Německo (2) antuka Belgie Arthur de Greef 6–3, 6–1

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20150411a11. dubna 2015 Neapol, Itálie antuka Srbsko Ilija Bozoljac Gruzie Nikoloz Basilašvili
Bělorusko Aleksandr Buryj
6–1, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filip Krajinović na anglické Wikipedii.

  1. Blic: Filip je od malih nogu želeo da bude Federer. www.blic.co.rs [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-17. 
  2. a b Filip Krajinović na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20191021a21. října 2019
  3. MESIC, Dzevad. Filip Krajinovic announces former top-10 player as his coach for 2023 season. Tennis World USA [online]. 2022-11-10 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Filip Krajinović na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171111a11. listopadu 2017
  5. ITF Tennis – Men's Circuit – Player Activity – Filip Krajinović. www.itftennis.com [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-21. 
  6. B92: Filip u polufinalu, Đoković predao (7 May 2001)
  7. TSS:Mladi lavovi srpskog tenisa (11. prosince 2011)
  8. B92:Krajinović operisao rame (11. prosince 2011)
  9. Petr Pokorný. Sock získal na Masters v Paříži nejcennější titul a vybojoval premiérový posun do Top 10 i kvalifikaci na Turnaj mistrů [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-05 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. 
  10. Serbian Soaring: Krajinovic Into First Final In Paris [online]. 4-11-2017 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Filip Krajinović na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20191021a21. října 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]