Kyle Edmund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kyle Edmund
Kyle Edmund na French Open 2018
Přezdívka Kedders[1]
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození 8. ledna 1995 (24 let)
Místo narození Johannesburg, Jihoafrická republika[1]
Bydliště Beverley, Spojené království[1]
Výška 188 cm[1]
Váha 80 kg[1]
Profesionál od 2011
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 4 244 303 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 98–96
Tituly 1 ATP, 5 challengerů, 5 Futures
Nejvyšší umístění 14. místo (8. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2018)
French Open 3. kolo (2017, 2018)
Wimbledon 3. kolo (2018)
US Open 4. kolo (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 10–19
Tituly 1 ATP
Nejvyšší umístění 169. místo (23. července 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo (2013, 2014, 2015, 2016, 2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo (2013
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018102424. října 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Forhend ve Wimbledonu 2013

Kyle Edmund (* 8. ledna 1995 Johannesburg) je britský profesionální tenista a vítěz juniorských čtyřher na US Open 2012 a French Open 2013. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden singlový a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal deset titulů deset titulů ve dvouhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2018 na 14. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 169. místě. Od sezóny 2017 jej trénují Mark Hilton a Fredrik Rosengren.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se po výhře nad bulharskou světovou trojkou Grigorem Dimitrovem probojoval do semifinále Australian Open 2018.[3] V něm nestačil na šestého hráče žebříčku Marina Čiliće, když čtyřikrát ztratil servis.[4] Stal se tak šestým britským mužem v otevřené éře, který si tuto fázi grandslamu zahrál.[5] První singlovou trofej ATP vybojoval na říjnovém European Open 2018 v Antverpách.[6]

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 finálem světové skupiny proti Belgii, v němž prohrál úvodní páteční dvouhru s Davidem Goffinem po pětisetové bitvě a nevyužitém náskoku 2–0 na sety. Britové přesto vyhráli 3:1 na zápasy a stal se tak členem vítězného družstva. Do roku 2019 v soutěži nastoupil ke pěti mezistátnímu utkání s bilancí 3–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[7]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát v deseti letech. Na juniorský okruh pronikl v roce 2011, kdy dosáhl semifinálové účasti na juniorce US Open 2011. Zastavil jej až Jiří Veselý. Danou sezónu vyhrál, společně s Lukem Bambridgem a Evanem Hoytem, za britský tým do 16 let Evropský letní pohár (European Summer Cup) po finálové výhře nad Itálií.

Stal se také členem britského juniorského družstva, které v roce 2011 poprvé ovládlo juniorský Davis Cup. O rok později vyhrál po boku Portugalce Frederica Ferreiry Silvy svůj první grandslamový titul v juniorské čtyřhře na US Open 2012. Stejná dvojice pak přidala trofej z juniorky na French Open 2013. na kombinovaném juniorském žebříčku ITF nejvýše figuroval na 8. místě.[8]

Výsledky na juniorce Grand Slamu

Profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

2013[editovat | editovat zdroj]

Svůj debut na okruhu ATP World Tour uskutečnil na turnaji travnatém AEGON Championships v londýnském Queen's Clubu, kde prohrál v prvním kole. Premiérový zápas na okruhu vyhrál na následujícím AEGON International v Eastbourne. Díky výsledkům z okruhu Futures, obdržel divokou kartu na Wimbledon, kde na úvod vypadl.

2014[editovat | editovat zdroj]

V lednu byl pozván do britského daviscupového týmu k prvnímu zápasu skupiny, ale v konečném výběru byl nahrazen deblistou Dominicem Iglotem. Celý rok jej provázely nevýrazné výsledky až do listopadu, kdy se probojoval do finále svého prvního challengeru v Jokohamě, v němž nestačil na Australana Johna Millmana ve dvou setech. Bodová zisk jej následně posunul poprvé mezi 200 nejlepších hráčů žebříčku ATP.[9]

2015[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezóny se kvalifikoval na Australian Open, kde vypadl v první fázi hlavní soutěže s Američanem Stevem Johnsonem. Další týden vyhrál poprvé challenger, když ve finále Hongkongské události zdolal 94. hráče klasifikace Tacuma Ita. Turnajem prošel bez ztráty setu.

Bekhend na French Open 2015

Na antukovém French Open zaznamenal první výhru v hlavní soutěži Grand Slamu po vítězství nad Francouzem Stéphanem Robertem. Před druhým kolem proti Nicku Kyrgiosovi odstoupil pro žaludeční poranění, které jej připravilo o travnatou přípravu před londýnským majorem.[10] Následně získal divokou kartu na Wimbledon,[11] kde prohrál v prvním kole s Ukrajincem Alexandrem Dolgopolovem.[12] V červenci vyhrál druhý challengeru v Binghamtonu.[13] Následně se měl účastnit semifinále Davis Cupu proti Austrálii, ale kvůli zranění hlezna absentoval.

V listopadu vyhrál Copa Fila Challenge v Argentině, což přimělo kapitána britského daviscupového týmu Leona Smithe jej obsadit do finále světové skupiny Davisova poháru proti Belgii. V něm prohrál úvodní páteční dvouhru s Davidem Goffinem po pětisetové bitvě a nevyužitém náskoku 2–0 na sety.[14] Velká Británie přesto zvítězila 3:1 na zápasy získala tak trofej poprvé od roku 1936. Daviscupový tým se poté stal nejlepším kolektivem roku v anketě BBC Sports.[15]

2016[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřel po zvládnuté kvalifikaci v hlavní soutěži Qatar ExxonMobil Open v Dauhá.[16] Premiérově přehrál hráče elitní světové padesátky, když vyřadil 43. muže žebříčku Martina Kližana ve dvou setech,[17] aby jej nezastavil ani Španěl Daniel Muñoz de la Nava. Poprvé v kariéře postoupil do čtvrtfinále v kategorii ATP World Tour 250 ve své kariéře,[18] v němž nenašel recept na světovou sedmičku Tomáše Berdycha.[19]

Díky 102. pozici na žebříčku ATP se automaticky kvalifikoval na Australian Open, kde na úvod vypadl s Damirem Džumhurem po pětisetovém průběhu.[20] Dne 22. února dosáhl nového kariérního maxima, když mu patřilo 82. místo světové klasifikace.[21] V březnu kvůli zranění zad vynechal první kolo Davis Cupu proti Japonsku.[22]

Přehled trenérů[editovat | editovat zdroj]

  • Richard Plews (2005–2008)
  • John Black (2009–2011)
  • Colin Beecher (2011–2014)[23]
  • Greg Rusedski (2013[24]–2014)
  • James Trotman (2014–2015)
  • Ryan Jones (2016–2017)[25]
  • Mark Hilton (2017–)[26]
  • Fredrik Rosengren (2017–)[27]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP World Tour 500 (0)
ATP World Tour 250 (1–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 15. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka Španělsko Pablo Andújar 2–6, 2–6
Vítěz 1. 21. října 2018 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Francie Gaël Monfils 3–6, 7–6(7–2), 7–6(7–4)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 5. května 2018 Estoril, Portugalsko antuka Spojené království Cameron Norrie Nizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak
6–4, 6–2

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (5–2 D)
Futures (5–2 D)

Dvouhra: 14 (10–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 28. října 2012 Birmingham, USA antuka USA Chase Buchanan 7–6(7–2), 2–6, 6–4
Finalista 11. listopadu 2012 Niceville, USA antuka USA Chase Buchanan 6–3, 6–7(4–7), 5–7
Vítěz 5. května 2013 Orange Park, USA antuka Austrálie Carsten Ball 6–3, 6–2
Vítěz 10. srpna 2013 Bolzano, Itálie antuka Itálie Gianluca Naso 6–3, 6–2
Vítěz 19. ledna 2014 Sunrise, USA antuka Japonsko Jošihito Nišioka 6–0, 6–3
Finalista 26. ledna 2014 Weston, USA antuka Rumunsko Victor Crivoi 7–6(7–2), 5–7, 0–6
Vítěz 10. února 2014 Záhřeb, Croatia tvrdý Chorvatsko Filip Veger 6–2, 7–5
Finalista 16. listopadu 2014 Keio, Japonsko tvrdý Austrálie John Millman 4–6, 4–6
Vítěz 1. února 2015 Hongkong, Hongkong tvrdý Japonsko Tacuma Itó 6–1, 6–2
Vítěz 26. července 2015 Binghamton, USA tvrdý USA Bjorn Fratangelo 6–2, 6–3
Vítěz 15. listopadu 2015 Copa Fila, Argentina antuka Argentina Carlos Berlocq 6–0, 6–4
Finalista 31. ledna 2016 Maui, USA tvrdý Čína Wu Ti 6–4, 3–6, 4–6
Vítěz 6. února 2016 Dallas, USA tvrdý (h) Spojené království Daniel Evans 6–3, 6–2
Vítěz 7. května 2016 Řím, Itálie antuka Srbsko Filip Krajinović 7–6(7–2), 6–0

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2012 US Open tvrdý Portugalsko Frederico Ferreira Silva Austrálie Nick Kyrgios
Austrálie Jordan Thompson
5–7, 6–4, [10–6]
Vítěz 2013 French Open antuka Portugalsko Frederico Ferreira Silva Chile Cristian Garín
Chile Nicolás Jarry
6–3, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kyle Edmund na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Kyle Edmund na stránkách ATP Tour, přístup: 2018102424. října 2018
  2. (anglicky) Kyle Edmund na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018102424. října 2018
  3. TenisPortal.cz, Ondřej Jirásek. Další favorit končí. Edmund si ve čtvrtfinále vyšlápl na Dimitrova! [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-23 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  4. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Snadné semifinále. Čilič přehrál Edmunda a je poprvé ve finále Australian Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-25 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  5. Australian Open 2018: Kyle Edmund stuns No 3 seed Grigor Dimitrov to reach semi-finals [online]. Independent, 23-01-2018. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Edmund v Antverpách zdolal Monfilse a má první titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-21 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  7. (anglicky) Kyle Edmund na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018102424. října 2018
  8. Edmund Kyle - ITF profile [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Brit tennis ace Kyle Edmund climbs up world rankings [online]. Mail Online, 16 November 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Kyle Edmund withdraws from French Open through injury – BBC Sport [online]. bbc.co.uk [cit. 2015-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Five British players have been handed Wimbledon wildcards [online]. 17-06-2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Wimbledon 2015: Heather Watson through but Laura Robson out [online]. 30-06-2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Edmund Wins In Binghamton, Basilashvili Saves 3 MP [online]. ATP World Tour, 27-07-2015. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Kyle Edmund - Davis Cup profile [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Sports Personality: Britain's Davis Cup winners take BBC award [online]. BBC Sport, 20-12-2015. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Qatar Exxonmobil Open 2016 Singles Qualifying [online]. BBC, 4 January 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Qatar Open: Kyle Edmund beats Martin Klizan to reach last 16 [online]. ATP, 04-01-2015. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Qatar Open: Kyle Edmund beats Daniel Munoz de la Nava [online]. BBC, 06-01-2015. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Qatar Open: Kyle Edmund loses to Tomas Berdych in last eight [online]. BBC, 07-01-2015. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Kyle Edmund Autralian Open 2016 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Edmund Kyle - profile [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Andy Murray included in five-man Great Britain Davis Cup squad to face Japan [online]. Mail Online, 23-02-2016. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Greg Rusedski to coach Great Britain youngster Kyle Edmund – BBC Sport [online]. BBC Sport, 22-04-2014. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Young Kyle Edmund May Provide Glimpse of the Future of British Tennis [online]. 5-5-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Andy Murray showing Davis Cup teammate Kyle Edmund value of hard work [online]. ESPN, 3-1-2016. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Kyle Edmund’s US Open ends in pain and frustration as he retires hurt against Denis Shapovalov [online]. Independent, 1-9-2017 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Kyle Edmund hires new coach Fredrik Rosengren then beats David Ferrer in Vienna [online]. Times, 24-10-2017 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]