Denis Shapovalov
| Denis Shapovalov | |
|---|---|
_(49308097027).jpg) Shapovalov na Paris Masters 2019 | |
| Stát |  Kanada |
| Datum narození | 15. dubna 1999 (25 let) |
| Místo narození | Tel Aviv, Izrael[1] |
| Bydliště | Nassau, Bahamy[1] |
| Výška | 185 cm[1] |
| Hmotnost | 75 kg[1] |
| Profesionál od | 2016 |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 9 059 949 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 185–157 |
| Tituly | 1 ATP, 2 challengery, 4 Futures |
| Nejvyšší umístění | 10. místo (21. září 2020) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
| French Open | 3. kolo (2023) |
| Wimbledon | semifinále (2021) |
| US Open | čtvrtfinále (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 59–53 |
| Tituly | 0 ATP, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 44. místo (24. února 2020) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2021) |
| French Open | 1. kolo (2020) |
| US Open | čtvrtfinále (2020) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (2022) |
| ATP Cup | vítěz (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. května 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_(cropped).jpg)
Denis Shapovalov (rusky: Денис Викторович Шаповалов, Denis Viktorovič Šapovalov, * 15. dubna 1999 Tel Aviv) je kanadský levoruký profesionální tenista ruského původu a vítěz juniorky Wimbledonu 2016. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2020 na 10. místě a ve čtyřhře pak v únoru téhož roku na 44. místě. V roce 2019 jej trénoval Rob Steckley[3], kterého vystřídal Michail Južnyj.[4] Dlouhodobě se na jeho přípravě podílí matka Tessa Shapovalovová. Dříve koučovskou roli plnili Adriano Fuorivia či krajan Martin Laurendeau.[1]
V daviscupovém týmu Kanady debutoval v roce 2016 baráží světové skupiny proti Chile, v níž vyhrál dvouhru nad Christianem Garinem. V únoru 2017 během zápasu s Britem Edmundem byl diskvalifikován. V roce 2022 byl součástí vítězného kanadského týmu. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–7 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[5]
V roli dvojky týmu přispěl k vítězství Kanady na ATP Cupu 2022.[6]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Shapovalov se narodil 15. dubna 1999 v izraelském městě Tel Avivu do rodiny ruských židů Viktora a tenisové trenérky Tessy Shapovalových. Rodina se odstěhovala do Kanady ještě před jeho prvním rokem života.[7][8] Zde začal ve věku 5 let s tenisem. Jeho matka ho vedla v místním tenisovém klubu a jeho trenérkou zůstala nadále. Později si otevřela ve městě Vaughan vlastní tenisové centrum pojmenované Tessa Tennis, aby mu usnadnila trénovaní a vytvořila zde jeho domovskou základnu. Navíc v tomto centru trénují i jiní nadějní tenisté.[9][10]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v září 2014, když na turnaji v domácím Torontu s dotací 10 tisíc dolarů obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Francouzi Nicolasi Rosenzweigovi.[2] V lednu 2016 se probojoval do finále čtyřhry turnaje ITF v Sunrise na Floridě.[11] O týden později na turnaji ITF ve floridském Westonu získal svůj první titul na profesionální úrovni, když ve finále porazil brazilského tenistu Pedra Sakamota a navíc turnajem prošel bez ztráty setu.[12] Na challengerech ATP se poprvé objevil v 16 letech na turnaji v kanadském Granby, kde jej v 1. kole vyřadil Australan Alex Bolt.[2]
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval v polovině července na turnaji Citi Open 2016 v americkém Washingtonu, D.C., kde dostal od pořadatelů divokou kartu do hlavní soutěže. Hned v úvodu ho však zastavil Lukáš Lacko ze Slovenska, jemuž podlehl ve třech setech.[1] Divokou kartu dostal i následující týden na podnik v domácím prostředí Rogers Cup, kde se dočkal svého prvního vítězství na okruhu ATP, když ve třech setech udolal světovou devatenáctku z Austrálie Nicka Kyrgiose.[13] V následném kole ho však zastavil Grigor Dimitrov z Bulharska, jemuž podlehl po dvou sadách.[14]
Ve třetím kole montréalského Rogers Cupu 2017, kam mu organizátoři udělili divokou kartu, vyřadil světovou dvojku Rafaela Nadala až v tiebreaku rozhodující sady. V semifinále jej poté zastavil pozdější vítěz Alexander Zverev. Po zvládnuté kvalifikaci US Open 2017, v níž na jeho raketě zůstali Denis Kudla, Gastão Elias a Jan Šátral, prošel do hlavní soutěže newyorského grandslamu. Ve druhém kole přehrál osmého nasazeného Francouze Jo-Wilfrieda Tsongu, aby jej po výhře nad Kylem Edmundem v osmifinále zastavil devatenáctý nasazený Španěl Pablo Carreño Busta po čtyřsetovém průběhu. V 18 letech se tak stal nejmladším účastníkem čtvrtého kola US Open od Michaela Changa a jeho účasti v této fázi roku 1989.[15][16]
Premiérovou trofej ATP vybojoval ve dvaceti letech na říjnovém Stockholm Open 2019. V prvním kariérním finále zdolal Srba Filipa Krajinoviće po dvousetovém průběhu. Ze sedmi předchozích semifinále odešel vždy poražen. Krajinović nezvládl ani své třetí finále kariéry.[17]
Diskvalifikace v Davis Cupu 2017[editovat | editovat zdroj]
Druhý start v kanadském reprezentačním týmu zaznamenal v únorovém prvním kole světové skupiny Davis Cupu 2017 proti Velké Británii. Úvodní páteční dvouhru s Danielem Evansem prohrál ve třech setech. V neděli pak nastoupil do závěrečného a rozhodujícího singlu, za stavu 2–2 na zápasy, proti Kylemu Edmundovi. Po ztrátách prvních dvou sad nastřelil ve třetí hlavního francouzského rozhodčího utkání Arnauda Gabase míčem do oka, když jej po vyndání z kapsy frustrovaný odpálil. Následkem toho byl diskvalifikován, čímž třetí postupový bod připadl Britům.[18]
Ceny[editovat | editovat zdroj]
- 2017: ATP – Hvězda zítřka[19]
- 2017: ATP – hráč s největším zlepšením[19]
- 2017: Mužský kanadský tenista roku[20]
Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||
Dvouhra: 6 (1–5)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 20. října 2019 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |  Filip Krajinović
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 1. | 3. listopadu 2019 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Novak Djoković
|
3–6, 4–6 |
| Finalista | 2. | 22. května 2021 | Ženeva, Švýcarsko | antuka |  Casper Ruud
|
6–7(6–8), 4–6 |
| Finalista | 3. | listopad 2021 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |  Tommy Paul
|
4–6, 6–2, 4–6 |
| Finalista | 4. | 2. října 2022 | Soul, Jižní Korea | tvrdý |  Jošihito Nišioka
|
4–6, 6–7(5–7) |
| Finalista | 5. | 30. října 2022 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Daniil Medveděv | 6–4, 3–6, 2–6 |
Čtyřhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 16. června 2019 | Stuttgart, Německo | tráva |  Rohan Bopanna
|
 John Peers Bruno Soares
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 2. | únor 2022 | Dauhá, Katar | tvrdý | Rohan Bopanna
|
 Wesley Koolhof Neal Skupski
|
6–7(4–7), 1–6 |
Finále soutěží družstev: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | soutěž | spoluhráči | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | Davis Cup 18.–24. listopadu 2019 Madrid, Španělsko tvrdý (h), Caja Mágica |
Félix Auger-Aliassime Vasek Pospisil Brayden Schnur |
 Španělsko
|
0–2 |
| Rafael Nadal Roberto Bautista Agut Feliciano López Pablo Carreño Busta Marcel Granollers | |||||
| Vítěz | 1. | ATP Cup 2022 9. ledna 2022 Sydney, Austrálie tvrdý, Ken Rosewall Arena |
Félix Auger-Aliassime Brayden Schnur Steven Diez |
Španělsko
|
2–0 |
| Roberto Bautista Agut Pablo Carreño Busta Albert Ramos-Viñolas A. Davidovich Fokina Pedro Martínez | |||||
| Vítěz | 2. | Davis Cup 27. listopadu 2022 Málaga, Španělsko tvrdý (h), Martin Carpena Arena |
Félix Auger-Aliassim Vasek Pospisil Alexis Galarneau Gabriel Diallo |
Austrálie
|
2–0 |
| Alex de Minaur Jordan Thompson Thanasi Kokkinakis Max Purcell Matthew Ebden |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]
| Legenda |
|---|
| Challengery (2–1 D) |
| Futures (4–0 D; 2–1 Č) |
Dvouhra: 7 (6–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 31. ledna 2016 | Weston, Spojené státy | antuka | Pedro Sakamoto
|
7–6(7–2), 6–3 |
| Vítěz | 2. | 10. dubna 2016 | Memphis, Spojené státy | tvrdý | Tennys Sandgren
|
7–6(7–4), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 3. | 24. dubna 2016 | Orange Park, Spojené státy | antuka | Miomir Kecmanović
|
7–5, 2–6, 7–6(8–6) |
| Vítěz | 4. | 5. března 2017 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) |  Gleb Sakharov
|
6–2, 6–4 |
| Vítěz | 1. | 19. března 2017 | Drummondville, Kanada | tvrdý (h) |  Ruben Bemelmans
|
6–3, 6–2 |
| Finalista | 1. | 26. března 2017 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý |  Mirza Bašić
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 6. | 23. července 2017 | Gatineau, Kanada | tvrdý | Peter Polansky
|
6–1, 3–6, 6–3 |
Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 21. listopadu 2015 | Pensacola, Spojené státy | antuka |  Péter Nagy
|
Christopher Ephron Bruno Savi
|
6–3, 6–2 |
| Finalista | 1. | 24. ledna 2016 | Sunrise, Spojené státy | antuka | Péter Nagy
|
 Isak Arvidsson Kaiči Učida
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 2. | 23. dubna 2016 | Orange Park, Spojené státy | antuka | Péter Nagy
|
 Ruben Gonzales Dennis Nevolo
|
6–2, 6–3 |
Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2016 | Wimbledon | tráva | Alex de Minaur
|
4–6, 6–1, 6–3 |
Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2015 | US Open | tvrdý | Félix Auger-Aliassime
|
Brandon Holt Riley Smith
|
7–5, 7–6(7–3) |
| Finalista | 2016 | Wimbledon | tráva | Félix Auger-Aliassime
|
 Kenneth Raisma  Stefanos Tsitsipas
|
6–4, 4–6, 2–6 |
Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Pořadí | 1162. | ▲ 250. | ▲ 51. | ▲ 27. | ▲ 15. | ▲ 12. | ▼ 14. |
Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Pořadí | 874. | ▲ 552. | ▼ 758. | ▲ 399. | ▲ 50. | ▲ 49. | ▼ 83. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denis Shapovalov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Denis Shapovalov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 19. května 2022
- ↑ a b c Denis Shapovalov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 19. května 2022
- ↑ Communication, creativity keys to Shapo-Steckley association [online]. Tennis Life, 15-01-2019 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ MURALI, Mahalakshmi. Denis Shapovalov to Partner Mikhail Youzhny For US Open 2019 [online]. Essentially Sports, 2019-08-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Denis Shapovalov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 19. května 2022
- ↑ Felix Auger-Aliassime Fantastic To Clitýmových soutěžích se stalnch ATP Cup For Canada [online]. ATP Tour, Inc., 2022-01-09 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli tennis coach and Jewish player lead Canada [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Shapovalov the Canadian champion at Wimbledon [online]. ITFTennis.com [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Q&A with Denis Shapovalov [online]. Merchant of Tennis [cit. 2015-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Is Denis Shapovalov the next big thing in Canadian tennis?. www.theglobeandmail.com. The Globe and Mail. Dostupné online [cit. 18-07-2016].
- ↑ Drawsheet: USA F4 Futures [online]. ITFTennis.com [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Drawsheet: USA F5 Futures [online]. ITFTennis.com [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Shapovalov stuns Kyrgios in Toronto [online]. ATPWorldTour.com [cit. 2016-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Canada's Milos Raonic moves on, Denis Shapovalov, Vasek Pospisil out at Rogers Cup [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-29.
- ↑ U.S. Open: Denis Shapovalov gets easy win as injured Edmund retires [online]. CBC Sports [cit. 2017-09-01]. Dostupné online.
- ↑ U.S. Open: Denis Shapovalov's run comes to an end in round of 16 [online]. CBC Sports [cit. 2017-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. https://www.tenisportal.cz/zpravy/dvacetilety-shapovalov-si-ve-stockholmu-dokracel-pro-premierovy-titul-27195/ [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil. Duel Kanaďanů s Brity vyvrcholil diskvalifikací. Shapovalov napálil rozhodčího míčkem do oka [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-05 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Shapovalov scoops Most Improved Player of 2017 [online]. ATPWorldTour.com [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Denis Shapovalov named 2017 Tennis Canada Male Player of the Year [online]. Tennis Canada [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-12-2017.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Denis Shapovalov na Wikimedia Commons - Denis Shapovalov na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Denis Shapovalov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Denis Shapovalov na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Denis Shapovalov na X (dříve Twitteru)
| Předchůdce | Denis Shapovalov | Nástupce |
|---|---|---|
Taylor Fritz |
ATP – Hvězda zítřka 2017 |
Alex de Minaur (nováček roku) |
Lucas Pouille |
ATP – Největší zlepšení 2017 |
Stefanos Tsitsipas |