Matteo Berrettini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matteo Berrettini
Matteo Berrettini ve Wimbledonu 2019
Přezdívka Mat[1]
Stát ItálieItálie Itálie
Datum narození 12. dubna 1996 (23 let)[1]
Místo narození Řím, Itálie[1]
Bydliště Řím, Itálie[1]
Výška 196 cm[1]
Váha 90 kg[1]
Profesionál od 2015
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 997 626 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 53–36
Tituly 3 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění 20. místo (24. června 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2018, 2019)
French Open 3. kolo (2018)
Wimbledon 4. kolo (2019)
US Open semifinále (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů 11–11
Tituly 2 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění 105. místo (22. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2019)
French Open 2. kolo (2019)
Wimbledon 1. kolo (2018)
US Open 2. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190906a6. září 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Berrettini (* 12. dubna 1996 Řím) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové a dva deblové turnaje, včetně „doublu“ na antukovém Swiss Open Gstaad 2018. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2019 na 20. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 105. místě. Trénují ho bývalý italský tenista Vincenzo Santopadre a Umberto Rianna.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 kvalifikačním kolem proti Indii, v němž vyhrál dvouhru s Gunneswaranem a prohrál čtyřhru v páru s Bolellim. Italové zvítězili 3:1 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží dvouhry na okruhu Futures debutoval v srpnu 2013, když na turnaji v italském Appianu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole podlehl krajanu Viktoru Galovicovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z červencového San Benedetto Tennis Cupu 2017, kde ve finále přehrál srbského hráče Lasla Djereho. Druhý challenger získal na únorovén Trofeo Faip–Perrel 2018 v Bergamu po vítězství nad krajanem Stefanem Napolitanem.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2017 ze série Masters, když obdržel divokou kartu. V úvodním kole uhrál jen čtyři gamy na krajana Fabia Fogniniho.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl na lednovém Qatar ExxonMobil Open 2018 v Dauhá, na němž prošel kvalifikačním sítem. V prvním kole pak zdolal Srba Viktora Troického, aby poté podlehl německému hráči Petru Gojowczykovi.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěrečném kole vyřadil Američana Denise Kudlu. V úvodní fázi singlu však nenašel recept na Francouze Adriana Mannarina. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 19. března 2018 po prohraném finále texaského challengeru v Irvingu s Michailem Kukuškinem. Na žebříčku ATP postoupil ze 108. na 95. příčku.[1] Do třetího kola se pak podíval na pařížském French Open 2018, kde dohrál na raketě pozdějšího finalisty Dominica Thiema z Rakouska ve čtyřech setech.[1][2]

Z antukového Swiss Open Gstaad 2018 si odvezl premiérové dva tituly na túře ATP. Ve finále dvouhry přehrál španělskou turnajovou dvojku Roberta Bautistu Aguta po dvousetovém průběhu. Na okruhu přitom před Gstaadem nikdy nepostoupil do čtvrtfinále a měl jen sedm vítězných utkání.[4] V témže dni triumfoval i ve čtyřhře, když s krajanem Danielem Braccialim zvládli závěrečný duel proti ukrajinsko-slovenské dvojici Denys Molčanov a Igor Zelenay po vyhraných tiebreacích. Berrettini v době turnaje figuroval až na 650. místě deblového žebříčku a před turnajem na túře ATP nevyhrál žádný zápas čtyřhry.[5]

Druhou deblovou trofej vybojoval na halovém St. Petersburg Open 2018 v Petrohradu, kde po boku Fabia Fogniniho ve finále porazili česko-nizozemské turnajové trojky a obhajce titulu, Romana Jebavého s Matwém Middelkoopem, opět ve dvou zkrácených hrách.[6]

V sezóně 2019 nejdříve ovládl budapešťský Hungarian Open a poté stuttgartský MercedesCup, hraný na trávě. V jeho finále porazil kanadskou turnajovou sedmičku Félixe Augera-Aliassimeho po dvousetovém průběhu. V dlouhém tiebreaku 13:11 využil čtvrtý mečbol. Během stuttgartského turnaje neztratil v 50 odservírovaných gamech ani jedno podání.[7][8] Ve Wimbledonu zůstal poprvé v grandslamové soutěži i druhý hrací týden po pětisetové bitvě třetího kola, v níž vyřadil Argentince Diega Schwartzmana. Poté však nenašel recept na pozdějšího finalistu Rogera Federera.[9] Z letních událostí v Gstaadu a Montréalu se odhlásil pro zranění kotníku.[10] Před Flushing Meadows tak stihl odehrát jen generálku Western & Southern Open v Cincinnati. Na US Open 2019 postoupil po pětisetovém vítězství nad Gaëlem Monfilsem do prvního kariérního semifinále na grandalamu. Již výhra ve čtvrtém kole nad Andrejem Rubljovem znamenala, že se stal prvním Italem ve čtvrtfinále Flushing Meadows od Corrada Barazzuttiho v roce 1977.[11]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (3–1 D; 2–0 Č)

Dvouhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 29. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka Španělsko Roberto Bautista Agut 7–6(11–9), 6–4
Vítěz 2. 28. dubna 2019 Budapešť, Maďarsko antuka Srbsko Filip Krajinović 4–6, 6–3, 6–1
Finalista 1. 5. května 2019 Mnichov, Německo antuka Chile Cristian Garín 1–6, 6–3, 6–7(1–7)
Vítěz 3. 16. června 2019 Stuttgart, Německo tráva Kanada Félix Auger-Aliassime 6–4, 7–6(13–11)

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 29. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka Itálie Daniele Bracciali Ukrajina Denys Molčanov
Slovensko Igor Zelenay
7–6(7–2), 7–6(7–5)
Vítěz 2. 23. září 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Itálie Fabio Fognini Česko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(8–6), 7–6(7–4)

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3–5 D; 0–0 Č)
Futures (2–2 D; 4–1 Č)

Dvouhra: 12 (5–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20150901azáří 2015 Antalya, Turecko tvrdý Chorvatsko Matija Pecotić 7–6(8–6), 6–7(4–7), 2–6
Vítěz 1. 20151001aříjna 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Andrea Basso 4–6, 6–3, 6–3
Finalista 2. 20160901azáří 2016 Reggio Emilia, Itálie antuka Itálie Stefano Travaglia bez boje
Finalista 3. listopad 2016 Andria, Itálie koberec (h) Itálie Luca Vanni 7–5, 0–6, 3–6
Vítěz 2. 20170201aúnora 2017 Oberentfelden, Švýcarsko koberec (h) Francie Laurent Lokoli 6–2, 6–4
Finalista 4. březen 2017 Čchüan-čou, ČLR tvrdý Itálie Thomas Fabbiano 6–7(5–7), 6–7(7–9)
Vítěz 3. červenec 2017 San Benedetto, Itálie antuka Srbsko Laslo Djere 6–3, 6–4
Finalista 5. srpen 2017 Portorož, Slovinsko tvrdý (h) Ukrajina Sergij Stachovskij 7–6(7–4), 6–7(6–8), 3–6
Finalista 6. září 2017 Istanbul, Turecko tvrdý Tunisko Malek Džazírí 6–7(4–7), 6–0, 5–7
Vítěz 4. únor 2018 Bergamo, Itálie tvrdý Itálie Stefano Napolitano 6–2, 3–6, 6–2
Finalista 7. březen 2018 Irving, Spojené státy tvrdý Kazachstán Michail Kukuškin 2–6, 6–3, 1–6
Vítěz 5. březen 2019 Phoenix, Spojené státy tvrdý Kazachstán Michail Kukuškin 3–6, 7–6(8–6), 7–6(7–2)

Čtyřhra: 5 (4–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20150301abřezna 2015 Antalya, Turecko tvrdý Itálie Filippo Baldi Itálie Edoardo Eremin
Itálie Lorenzo Sonego
6–7(3–7), 6–2, [10–0]
Finalista 1. 20150501akvětna 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Filippo Baldi Itálie Pietro Licciardi
Itálie Pietro Rondoni
6–3, 4–6, [7–10]
Vítěz 2. 20151001aříjna 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Andrea Pellegrino Itálie Filippo Baldi
Itálie Gianluca Naso
bez boje
Vítěz 3. 20161001aříjna 2016 Terst, Itálie antuka Itálie Jacopo Stefani Německo Florian Fallert
Německo Tobias Simon
7–6(7–3), 6–3
Vítěz 4. 20160901azáří 2016 Reggio Emilia, Itálie antuka Itálie Jacopo Stefani Itálie Andrea Pellegrino
Itálie Andrea Vavassori
6–3, 7–6(7–5)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Berrettini na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l (anglicky) Matteo Berrettini na stránkách ATP Tour, přístup: 20190906a6. září 2019
  2. a b c d e (anglicky) Matteo Berrettini na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190906a6. září 2019
  3. (anglicky) Matteo Berrettini na stránkách Davis Cupu, přístup: 20190906a6. září 2019
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Muž bez jediného čtvrtfinále slaví první titul i double. Berrettini ovládl antuku ve Gstaadu [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29 [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  5. Berrettini Doubles Up, Triumphs With Bracciali [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-29 [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DZEVAD MESIC. ATP Doubles: Matteo Berrettini and Fabio Fognini conquer St. Petersburg [online]. tennis World USA, 2018-09-23 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Brilliant Berrettini Beats Felix For Stuttgart Title [online]. ATP Tour, 16-06-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Berrettini vyhrál turnaj ve Stuttgartu a má první trofej z trávy [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-16 [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  9. Berrettini Asks Federer How Much He Owes For Wimbledon Lesson [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Rising star Matteo Berrettini withdraws late from Montreal Masters [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ODDO, Chris. Breaking down the 2019 US Open quarterfinals, by the numbers [online]. USTA, 2019-09-02 [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]