Igor Zelenay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Igor Zelenay
Zelenay v deblové kvalifikaci Wimbledonu 2015
Zelenay v deblové kvalifikaci Wimbledonu 2015
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození10. února 1982 (42 let)[1]
Místo narozeníTrenčín, Československo[1]
BydlištěNové Mesto nad Váhom (Slovensko)
Výška198 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek877 669 USD
Tenisová raketaLacoste
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění279. místo (1. srpna 2005)
Čtyřhra
Poměr zápasů95–140
Tituly1 ATP, 41 challengery, 14 Futures
Nejvyšší umístění50. místo (27. července 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2010)
French Open3. kolo (2009)
Wimbledon3. kolo (2008, 2009)
US Open2. kolo (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220512a12. května 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Zelenay (* 10. února 1982 Trenčín) je slovenský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj, když s Divijem Šaranem triumfoval na St. Petersburg Open 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do března 2020 dva tituly ve dvouhře a padesát pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2005 na 279. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2009 na 50. místě. Trénuje ho Patrik Fabian, dříve to byl Juraj Dulík.[1]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 prvním kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v němž s Karolem Beckem prohrál čtyřhru. Dalších osm let nestartoval a do reprezentace se vrátil v roce 2011 účastí v 1. euroafrické skupině. Slováci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–5 ve čtyřhře.[3]

Na Letní univerziádě 2003 v Tegu vybojoval po finálové porážce od Lua Jana-suna stříbro ve dvouhře. V deblových soutěžích přidal bronzové kovy, ve čtyřhře s Jánem Stančíkem a smíšené soutěži se Stanislavou Hrozenskou.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval na přelomu června a července 2000 na turnaji v Katovicích. Ve druhém kole podlehl Poláku Krystianu Pfeifferovi.[2] Již na počátku června 2000 odehrál první čtyřhru na challengeru Prostějov Open, kde s Janem Mašíkem v úvodní fázi podlehli Martinovi s Ranem. Premiérovou trofej z túry ITF si odvezl s krajanem Karolem Beckem v říjnu 2000 po deblovém triumfu na helsinském turnaji.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2008 po zvládnuté kvalifikaci. V páru s Petrem Pálou postoupili do třetího kola, kde je vyřadili Španělé Marcel Granollers a Santiago Ventura Bertomeu.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour se probojoval ve čtyřhře únorového Delray Beach International Tennis Championships 2010. S Němcem Philippem Marxem z něho odešli poraženi od amerických dvojčat Boba a Mika Bryanových.[1][2] Premiérovou trofej vybojoval v únorovém deblu St. Petersburg Open 2019, kde s Indem Divijem Šaranem prošli do finále přes chorvatské turnajové jedničky Nikolu Mektiće s Frankem Škugorem. V utkání o titul pak za 1.17 hodiny zdolali italskou dvojici Matteo Berrettini a Simone Bolelli. Po šňůře čtyř finálových porážek tak získal na túře ATP titul.[4]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1982 v Trenčíně do rodiny zubaře Igora a pedagožky Eriky Zelenayových. Tenis začal hrát v sedmi letech po vzoru sestry Tatiany Zelenayové, která se stala tenisovou trenérkou. Připravuje se v Bratislavě. V červenci 2011 se oženil s Danou Tinkovou.[1]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–4 Č)

Čtyřhra: 5 (1–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 28. února 2010 Delray Beach, Spojené státy tvrdý (h) Německo Philipp Marx USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 2. 10. dubna 2011 Casablanca, Maroko antuka Spojené království Colin Fleming Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
2–6, 1–6
Finalista 3. 22. září 2012 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Slovensko Lukáš Lacko USA Rajeev Ram
Srbsko Nenad Zimonjić
2–6, 6–4, [6–10]
Finalista 4. 29. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka Ukrajina Denys Molčanov Itálie Matteo Berrettini
Itálie Daniele Bracciali
6–7(2–7), 6–7(5–7)
Vítěz 1. 22. září 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Indie Divij Šaran Itálie Matteo Berrettini
Itálie Simone Bolelli
6–3, 3–6, [10–8]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0–1 D; 41–27 Č)
Futures (2–4 D; 14–6 Č)

Dvouhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. červen 2002 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Francie Régis Lavergne 2–6, 6–4, 5–7
Finalista 2. listopad 2002 Praha, Česko tvrdý Česko Lukáš Dlouhý 3–6, 6–4, 3–6
Finalista 3 leden 2003 Biberach, Německo tvrdý (h) Chorvatsko Roko Karanušić 5–7, 5–7
Vítěz 1. září 2003 Bagnères-de-Bigorre, Francie tvrdý Francie Nicolas Tourte 7–6(7–4), 6–7(5–7), 7–5
Vítěz 2. leden 2005 Anif, Rakousko koberec (h) Slovinsko Boštjan Ošabnik 6–3, 6–1
Finalista 4. duben 2005 Bath, Velká Británie tvrdý (h) Spojené království Mark Hilton 3–6, 4–6
Finalista 5. červenec 2005 Manchester, Velká Británie tráva Itálie Daniele Bracciali 4–6, 4–6

Čtyřhra (55 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2000 Helsinky, Finsko koberec Slovensko Karol Beck Finsko Jarkko Nieminen
Finsko Tero Vilen
6–2, 6–4
2. červenec 2001 Bratislava, Slovensko antuka Slovinsko Borut Urh Česko Martin Štěpánek
Česko Jiří Vrbka
bez boje
3. srpen 2001 Toljatti, Rusko tvrdý Slovensko Karol Beck Uzbekistán Abdul-Hamid Machkamov
Uzbekistán Dmitrij Tomaševič
7–5, 4–6, 6–3
4. srpen 2001 Balašicha, Rusko antuka Slovensko Karol Beck Kazachstán Alexej Kedrjuk
Ukrajina Orest Tereščuk
0–6, 6–3, 6–4
5. říjen 2001 Korfu, Řecko koberec (h) Austrálie Luke Bourgeois Česko Michal Navrátil
Česko Jiří Vrbka
6–4, 7–6(9–7)
6. červen 2002 Košice, Slovensko antuka Slovensko Juraj Hasko Slovensko František Babaj
Slovensko Michal Mertiňák
3–6, 6–4, 6–3
7. leden 2003 Oberhaching, Německo koberec (h) Slovensko Michal Mertiňák Německo Daniel Elsner
Německo Philipp Petzschner
4–6, 7–6(20–18), 7–6(7–5)
8. listopad 2003 Praha, Česko koberec (h) Česko Martin Štěpánek Německo Karsten Braasch
Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
6–4, 4–6, 6–4
9. květen 2004 Most, Česko antuka Česko Ladislav Chramosta Argentina Diego Junqueira
Argentina Damián Patriarca
7–6(7–2), 4–6, 6–1
10. říjen 2004 Waterloo, Belgie koberec (h) Srbsko a Černá Hora Darko Madjarovski Nizozemsko Michel Koning
Nizozemsko Martijn van Haasteren
6–4, 7–6(7–3)
11. listopad 2004 Prahs, Česko koberec (h) Česko Lukáš Dlouhý Česko Jan Minář
Česko Jaroslav Pospíšil
6–3, 3–6, 7–6(7–5)
12. červen 2005 Košice, Slovensko antuka Česko Petr Luxa Švédsko Johan Landsberg
Izrael Harel Levy
6–4, 6–2
13. prosinec 2006 Vendryně, Česko tvrdý (h) Česko Lukáš Rosol Česko Daniel Lustig
Slovensko Filip Polášek
6–1, 6–1
14. prosinec 2006 Opava, Česko koberec (h) Česko Lukáš Rosol Česko Roman Vogeli
Česko Jaroslav Pospíšil
4–6, 6–2, 6–1
15. březen 2007 Poitiers, Francie tvrdý (h) Slovensko Filip Polášek Rumunsko Victor Ioniță
USA Brian Wilson
6–4, 6–4
16. červenec 2007 Oberstaufen, Německo antuka Slovensko Filip Polášek Německo Peter Gojowczyk
Německo Marc Sieber
7–5, 7–5
17. srpen 2007 Bratislava, Slovensko antuka Slovensko Filip Polášek Slovensko Viktor Bruthans
Slovensko Ján Stančík
bez boje
18. září 2007 Trnava, Slovensko antuka Slovensko Filip Polášek Argentina Diego Junqueira
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
6–1, 6–4
19. prosinec 2007 Frýdlant nad Ostravicí, Česko tvrdý (h) Česko Lukáš Rosol Česko Jiří Krkoška
Slovensko Ján Stančík
6–4, 6–2
20. červen 2008 Košice, Slovensko antuka Polsko Tomasz Bednarek Španělsko Miguel Ángel López Jaén
Španělsko Carlos Poch Gradin
6–1, 4–6, [13–11]
21. září 2008 Trnava, Slovensko antuka Česko David Škoch Rakousko Daniel Köllerer
Slovensko Michal Mertiňák
6–3, 6–1
22. listopad 2009 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Německo Philipp Marx Česko Leoš Friedl
Česko David Škoch
6–4, 6–4
23. prosinec 2009 Salcburk, Rakousko tvrdý (h) Německo Philipp Marx Thajsko Sanchai Ratiwatana
Thajsko Sonchat Ratiwatana
6–4, 7–5
24. říjen 2010 Mons, Belgie tvrdý (h) Slovensko Filip Polášek Belgie Ruben Bemelmans
Belgie Yannick Mertens
3–6, 6–4, [10–5]
25. duben 2011 Barletta, Itálie antuka Česko Lukáš Rosol Rakousko Martin Fischer
Rakousko Andreas Haider-Maurer
6–3, 6–2
26. červenec 2011 Orbetello, Itálie antuka Rakousko Julian Knowle Francie Romain Jouan
Francie Benoît Paire
6–1, 7–6(7–2)
27. květen 2012 Bordeaux, Francie antuka Slovensko Martin Kližan Francie Olivier Charroin
Spojené království Jonathan Marray
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
28. listopad 2012 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Rusko Michail Jelgin Bělorusko Uladzimir Ignatik
Čínská Tchaj-pej Jimmy Wang
4–6, 7–6(7.), [10–4]
29. červen 2013 Košice, Slovensko antuka Slovensko Kamil Čapkovič Německo Gero Kretschmer
Německo Alexander Satschko
6–4, 7–6(7–5)
30. září 2013 Como, Itálie antuka Austrálie Rameez Junaid Itálie Marco Crugnola
Itálie Stefano Ianni
7–5, 7–6(7.)
31. červen 2014 Vicenza, Itálie antuka Slovensko Andrej Martin Polsko Mateusz Kowalczyk
Polsko Błażej Koniusz
6–1, 7–5
32. červenec 2014 Braunschweig, Německo antuka Švédsko Andreas Siljeström Austrálie Rameez Junaid
Slovensko Michal Mertiňák
7–5, 6–4
33. březen 2015 Kazaň, Rusko tvrdý (h) Rusko Michail Jelgin Itálie Andrea Arnaboldi
Itálie Matteo Viola
6–3, 6–3
34. květen 2015 Heilbronn, Německo antuka Polsko Mateusz Kowalczyk Německo Dominik Meffert
Německo Tim Pütz
6–4, 6–3
35. červen 2015 Praha, Česko antuka Polsko Mateusz Kowalczyk Venezuela Roberto Maytín
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–2, 7–6(7–5)
36. srpen 2015 Piešťany, Slovensko antuka Slovensko Filip Horanský Švédsko Isak Arvidsson
Maďarsko Gábor Borsos
6–4, 1–6, [15–13]
37. srpen 2015 Cordenons, Itálie antuka Slovensko Andrej Martin Chorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Antonio Šančić
6–4, 5–7, [10–8]
38. listopad 2015 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Srbsko Ilija Bozoljac Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–3), 4–6, [10–5]
39. listopad 2015 Brescia, Itálie tvrdý (h) Srbsko Ilija Bozoljac Bosna a Hercegovina Mirza Bašić
Chorvatsko Nikola Mektić
6–2, 6–3
40. březen 2016 Kazaň, Rusko tvrdý (h) Bělorusko Aleksandr Buryj Rusko Konstantin Kravčuk
Rakousko Philipp Oswald
6–2, 4–6, [10–6]
41. červen 2016 Prostějov, Česko antuka Bělorusko Aleksandr Buryj Chile Julio Peralta
Chile Hans Podlipnik Castillo
6–4, 6–4
42. červenec 2016 Praha, Česko antuka Rakousko Julian Knowle Argentina Facundo Argüello
Chile Julio Peralta
6–4, 7–5
43. únor 2017 Quimper, Francie tvrdý (h) Rusko Michail Jelgin Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
2–6, 7–5, [10–5]
44. únor 2017 Cherbourg, Francie tvrdý (h) Česko Roman Jebavý Chorvatsko Dino Marcan
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–6]
45. duben 2017 Francavilla, Itálie antuka Rakousko Julian Knowle Austrálie Rameez Junaid
Německo Kevin Krawietz
2–6, 6–2, [10–7]
46. červenec 2017 Braunschweig, Německo antuka Rakousko Julian Knowle Německo Gero Kretschmer
Německo Kevin Krawietz
6–3, 7–6(7–3)
47. březen 2018 Ču-chaj, Čína tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Bělorusko Aleksandr Buryj
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
7–5, 7–6(7–4)
48. duben 2018 Barletta, Itálie antuka Ukrajina Denys Molčanov Uruguay Ariel Behar
Argentina Máximo González
6–1, 6–2
49. duben 2018 Tunis, Tunisko antuka Ukrajina Denys Molčanov Francie Jonathan Eysseric
Spojené království Joe Salisbury
7–6(7–4), 6–2
50. červen 2018 Prostějov, Česko antuka Ukrajina Denys Molčanov Uruguay Pablo Cuevas
Uruguay Martín Cuevas
4–6, 6–3, [10–7]
51. srpen 2018 Cordenons, Itálie antuka Ukrajina Denys Molčanov Slovensko Andrej Martin
Španělsko Daniel Muñoz de la Nava
3–6, 6–3, [11–9]
52. listopad 2018 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Ukrajina Denys Molčanov Indie Ramkumar Ramanathan
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [11–9]
53. duben 2019 Barletta, Itálie antuka Ukrajina Denys Molčanov Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Chorvatsko Tomislav Draganja
7–6(7–1), 6–4
54. duben 2019 Francavilla, Itálie antuka Ukrajina Denys Molčanov Argentina Guillermo Durán
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 6–2
55. srpen 2019 Augsburg, Německo antuka Bělorusko Andrej Vasilevskij Chorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
4–6, 6–4, [10–3]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1126. 724. 456. 402. 349. 326. 621. 838. 1403. 1351. 1230.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 571. 238. 362. 497. 208. 217. 753. 159. 77. 71. 66. 78. 83. 123. 146. 73. 118. 106. 68. 65.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Igor Zelenay na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Igor Zelenay na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200307a7. března 2020
  2. a b c d e Igor Zelenay na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200307a7. března 2020
  3. Igor Zelenay na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200309a9. března 2020
  4. First-Time Team Zelenay/Sharan Win St. Petersburg Title [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]