Julio Peralta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Julio Peralta
Julio Peralta na French Open 2016
Stát ChileChile Chile
Datum narození 9. září 1981 (38 let)[1]
Místo narození Paramaribo, Surinam
Bydliště Santiago, Chile[1]
Výška 188 cm[1]
Váha 79 kg[1]
Profesionál od 2000
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 312 296 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 0–1
Tituly 0 ATP, 1 challenger, 7 Futures
Nejvyšší umístění 212. místo (1. prosince 2003)
Čtyřhra
Poměr zápasů 78–57
Tituly 4 ATP, 10 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění 35. místo (12. června 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2017)
French Open čtvrtfinále (2017)
Wimbledon 2. kolo (2017)
US Open 1. kolo (2015, 2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20170712a12. července 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julio Leonardo Peralta Martínez, v profesionálním tenisu známý jen jako Julio Peralta (* 9. září 1981 Paramaribo, Surinam) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do července 2017 osm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2003 na 212. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2017 na 35. místě. Trénuje ho Dan Grossman.[1]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 čtvrtfinálem 1. skupiny americké zóny proti Dominikánské republice, v němž vyhrál debla s krajanem Podlipnikem-Castillem. Chilané postoupili po výhře 5:0 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Chile reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupil do mužské čtyřhryHansem Podlipnikem-Castillem na divokou kartu Mezinárodní tenisové federace. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od pozdějších bronzových medailistů Steva Johnsona a Jacka Socka ze Spojených států.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v dubnu 1998, když na turnaj v Santiagu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Brazilci Danielu Melovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Belo Horizonte, kde v červenci 2003 ve finále přehrál thajského hráče Danaie Udomčokeho.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Movistar Open 2008 ve Viña del Mar. Ve druhém kole kvalifikace vypadl se Španělem Marcelem Granollersem.[1] Hlavní soutěž v této úrovni tenisu si, vyjma grandslamu, poprvé zahrál v únorové mužské čtyřhře Ecuador Open Quito 2016, kde se stabilním argentinským spoluhráčem Horaciem Zeballosem skončili ve čtvrtfinále. Premiérový kariérní titul pak získal v závěru téhož měsíce v deblu Brasil Open 2016, probíhajícího v São Paulo poté, co se Zeballosem ver finále zdolali španělskou dvojici Pablo Carreño Busta a David Marrero..[1][2]

Po dvouleté přestávce způsobené zraněním se na tenisové dvorce vrátil červnovým challengerem Sparkassen Open 2011 v Braunschweigu. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci vypadl ve druhém kole dvouhry s Portugalcem Fredem Gilem. Posledním turnajem před zraněním se stal kvaliční turnaj červencového Allianz Suisse Open Gstaad 2009.[2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské čtyřhře US Open 2015, do níž obdržel s Američanem Mattem Seebergerem divokou kartu. V úvodním kole však podlehli kolumbijsko-australskému páru Santiago Giraldo a Rameez Junaid.[1][2]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (4–2 Č)

Čtyřhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 27. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka Argentina Horacio Zeballos Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko David Marrero
4–6, 6–1, [10–5]
Vítěz 2. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka Argentina Horacio Zeballos Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–2), 6–2
Vítěz 3. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý Argentina Horacio Zeballos Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 1. 11. února 2017 Quito, Ekvádor antuka Argentina Horacio Zeballos USA James Cerretani
Rakousko Philipp Oswald
3–6, 1–2, ret.
Vítěz 4. 16. dubna 2017 Houston, Spojené státy antuka Argentina Horacio Zeballos Německo Dustin Brown
USA Frances Tiafoe
4–6, 7–5, [10–6]
Finalista 2. 25. srpna 2017 Winston-Salem, Spojené státy antuka Argentina Horacio Zeballos Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 4–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (1–0 D; 10–6 Č)
Futures (7–6 D; 8–4 Č)

Dvouhra: 14 (8–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. srpna 2000 Peru F1, Peru antuka Brazílie Júlio Silva 6–7(4–7), 6–3, 3–6
Finalista 2. 4. prosince 2000 Chile F9, Chile antuka Argentina Patricio Rudi 6–3, 6–7(2–7), 0–6
Finalista 3. 16. července 2001 Romania F3, Rumunsko antuka Rumunsko Gabriel Moraru 6–7(6–8), 6–7(3–7)
Vítěz 1. 3. září 2001 Peru F2, Peru antuka Venezuela Yohny Romero 6–3, 6–3
Vítěz 2. 24. září 2001 Bolivia F2, Bolívie antuka Chile Phillip Harboe 6–3, 6–4
Finalista 4. 8. října 2001 Paraguay F1, Paraguay antuka Argentina Sebastián Decoud 3–6, 1–6
Vítěz 3. 14. dubna 2003 Chile F3, Chile antuka Chile Phillip Harboe 4–6, 6–4, 6–2
Vítěz 4. 28. července 2003 Belo Horizonte, Brazílie tvrdý Thajsko Danai Udomčoke 7–6(8–6), 1–6, 6–1
Vítěz 5. 2. srpna 2004 Chile F1-A, Chile antuka Argentina Damián Patriarca 6–2, 6–1
Finalista 5. 9. srpna 2004 Chile F1-B, Chile antuka Argentina Cristian Villagrán 4–6, 4–6
Vítěz 6. 27. října 2008 Chile F4, Chile antuka Chile Jorge Aguilar 6–4, 6–2
Vítěz 7. 3. listopadu 2008 Chile F5, Chile antuka Argentina Bruno Tiberti 6–0, 6–2
Vítěz 8. 4. listopadu 2014 USA F5, Spojené státy antuka USA Jean-Yves Aubone 6–2, 6–1
Finalista 6. 1. prosince 2014 Chile F9, Chile antuka Chile Hans Podlipnik-Castillo 2–6, 3–6

Čtyřhra (18 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 27. října 2008 Chile F4, Chile antuka Švýcarsko Mathieu Guenat Chile Cristóbal Saavedra-Corvalán
Chile Angel Torres
6–2, 6–2
2. 3. listopadu 2014 USA F30, Spojené státy antuka USA Matt Seeberger Rumunsko Catalin-Ionut Gard
USA Alex Rybakov
6–3, 6–4
3. 8. prosince 2014 Chile F10, Chile antuka Švýcarsko Mathieu Guenat Uruguay Martin Cuevas
Brazílie Gustavo Guerses
6–2, 6–3
4. 15. prosince 2014 Chile F11, Chile antuka Chile Ricardo Urzúa-Rivera Argentina Nicolás Arreche
Argentina Tomás Lipovsek
7–5, 6–0
5. 22. prosince 2014 Chile F12, Chile antuka Chile Hans Podlipnik Uruguay Ariel Behar
Chile Gonzalo Lama
7–6(7–3), 6–2
6. 23. února 2015 Panama F1, Panama antuka Barbados Darian King Ekvádor Iván Endara
Argentina Eduardo Agustín Torre
w/o
7. 2. března 2015 Nicaragua F1, Nikaragua antuka Kolumbie Juan Sebastián Gómez Jihoafrická republika Keith-Patrick Crowley
Mexiko Hans Hach Verdugo
6–3, 6–3
8. 27. dubna 2015 Tallahassee, Spojené státy antuka USA Dennis Novikov Indie Somdev Devvarman
Indie Sanam Singh
6–2, 6–4
9. 1. června 2015 USA F16-A, Spojené státy tvrdý USA Matt Seeberger USA Tennys Sandgren
USA Rhyne Williams
3–6, 6–3, [10–8]
10. 12. října 2015 Corrientes, Argentina antuka Argentina Horacio Zeballos Argentina Guillermo Duran
Argentina Máximo González
6–2, 6–3
11. 2. listopadu 2015 Bogotá, Kolumbie antuka Argentina Horacio Zeballos Kolumbie Nicolás Barrientos
Kolumbie Eduardo Struvay
6–3, 6–4
12. 9. listopadu 2015 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Horacio Zeballos Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Guido Andreozzi
6–2, 7–5
13. 25. ledna 2016 Bucaramanga, Kolumbie antuka Argentina Horacio Zeballos Peru Sergio Galdós
Venezuela Luis David Martínez
6–2, 6–2
14. 7. března 2016 Santiago, Chile antuka Chile Hans Podlipnik Argentina Facundo Bagnis
Argentina Máximo González
7–6(7–4), 4–6, [10–5]
15. 25. dubna 2016 Tallahassee, Spojené státy antuka USA Dennis Novikov Austrálie Peter Luczak
Austrálie Marc Polmans
3–6, 6–4, [12–10]
16. 25. července 2016 Janov, Itálie antuka Argentina Horacio Zeballos Bělorusko Aleksandr Buryj
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–4, 6–3
17. 10. října 2016 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Horacio Zeballos Peru Sergio Galdós
Brazílie Fernando Romboli
7–6(7–5), 7–6(7–1)
18. 17. října 2016 Santiago, Chile antuka Argentina Horacio Zeballos Argentina Máximo González
Peru Sergio Galdós
6–3, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julio Peralta na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i (anglicky) Julio Peralta na stránkách ATP Tour, přístup: 20170712a12. července 2017
  2. a b c d e f (anglicky) Julio Peralta na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20170712a12. července 2017
  3. (anglicky) Julio Peralta na stránkách Davis Cupu, přístup: 20170712a12. července 2017

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]