Marcel Granollers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcel Granollers
Marcel Granollers ve Wimbledonu 2017
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození12. dubna 1986 (37 let)
Místo narozeníBarcelona, Španělsko
BydlištěBarcelona, Španělsko
Výška191 cm
Hmotnost77 kg
Profesionál od2003
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 983 770 USD
Tenisová raketaPrince
Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů202–250
Tituly4 ATP, 7 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění19. místo (23. července 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2009, 2010, 2012, 2013, 2015, 2016)
French Open4. kolo (2012, 2014, 2016)
Wimbledon2. kolo (2009, 2010, 2014, 2015, 2016, 2019)
US Open4. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů449–287
Tituly24 ATP, 22 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění4. místo (25. února 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2013, 2016)
French Openfinále (2014)
Wimbledonfinále (2021)
US Openfinále (2014, 2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2012)
Olympijské hry1. kolo (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018)
French Open1. kolo (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2008, 2011, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220620a20. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcel Granollers Pujol (* 12. dubna 1986 Barcelona) je španělský profesionální tenista, který ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři turnaje ve dvouhře a dvacet čtyři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct singlových a třicet jedna deblových titulů. Spolu s Marcem Lópezem zvítězil ve čtyřhře Turnaje mistrů 2012.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 19. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2014 na 4. místě. Trénuje ho Joan Balcells. Dříve tuto roli plnil Fernando Vicente.[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do osmifinále US Open 2013, které si také třikrát zahrál na French Open. V mužské čtyřhře odešel jako poražený finalista z French Open 2014, US Open 2014 a 2019 a Wimbledonu 2021. Zahrál si také semifinále na US Open 2010 a 2012 a Australian Open 2013.

Premiérový titul na okruhu ATP získal v dubnu 2008 na houstonském mistrovství Spojených států amerických na antuce, kde ve finále porazil Jamese Blakea. Ve čtyřhře si do začátku sezóny 2013 připsal dvě vítězství na turnajích kategorie ATP Tour Masters 1000, když během sezóny 2012 vyhrál s Marcem Lópezem římský Internazionali BNL d'Italia a v srpnu také torontské Canada Masters.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž vyhrál s Tommy Robredem čtyřhru. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 3–5 ve čtyřhře.[3]

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde do dvouhry nenastoupil díky redukci čtyř hráčů na jednu zemi. Jako 22. hráč žebříčku byl pátým a prvním nehrajícím Španělem. V soutěži čtyřhry prohráli spolu s Marcem Lópezem v úvodním kole se zkušenou izraelskou dvojicí Jonatan Erlich a Andy Ram startující na divokou kartu.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 4 (0–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2014 French Open antuka Španělsko Marc López Francie Julien Benneteau
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–7(1–7)
Finalista 2014 US Open tvrdý Španělsko Marc López USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 4–6
Finalista 2019 US Open tvrdý Argentina Horacio Zeballos Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 5–7
Finalista 2021 Wimbledon tráva Argentina Horacio Zeballos Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–7(5–7), 6–2, 5–7

Finále na Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2012 Londýn, Spojené království tvrdý (h) Španělsko Marc López Indie Maheš Bhúpatí
Indie Rohan Bopanna
7–5, 3–6, [10–3]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–4 Č)
Turnaj mistrů (1–0 Č)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (6–6 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (2–1 D; 5–5 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (3–2 D; 11–8 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (1–1 D; 11–9 Č)
antuka (4–2 D; 10–13 Č)
tráva (2–1 Č)

Dvouhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 14. dubna 2008 Houston, Spojené státy antuka USA James Blake 6–4, 1–6, 7–5
Finalista 1. 7. listopadu 2010 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Španělsko David Ferrer 5–7, 3–6
Vítěz 2. 31. července 2011 Gstaad, Švýcarsko antuka Španělsko Fernando Verdasco 6–4, 3–6, 6–3
Vítěz 3. 5. listopadu 2011 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Argentina Juan Mónaco 6–2, 4–6, 7–6(7–3)
Finalista 2. 15. července 2012 Umag, Chorvatsko antuka Chorvatsko Marin Čilić 4–6, 2–6
Vítěz 4. 3. srpna 2013 Kitzbühel, Rakousko antuka Argentina Juan Mónaco 0–6, 7–6(7–3), 6–4
Finalista 3. 13. dubna 2014 Casablanca, Maroko antuka Španělsko Guillermo García-López 7–5, 4–6, 3–6

Čtyřhra: 47 (24–23)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 14. dubna 2008 Houston, Spojené státy antuka Uruguay Pablo Cuevas Lotyšsko Ernests Gulbis
Německo Rainer Schüttler
5–7, 6–7(3–7)
Vítěz 1. 14. února 2009 Costa do Sauipe, Brazílie antuka Španělsko Tommy Robredo Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Juan Mónaco
6–4, 7–5
Vítěz 2. 22. února 2009 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Alberto Martín Španělsko Nicolás Almagro
Španělsko Santiago Ventura
6–3, 5–7, [10–8]
Vítěz 3. 22. října 2009 Moskva, Rusko tvrdý (h) Uruguay Pablo Cuevas Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
4–6, 7–5, [10–8]
Finalista 2. 8. listopadu 2009 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Španělsko Tommy Robredo Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
4–6, 3–6
Finalista 3. 15. listopadu 2009 Paříž, Francie tvrdý (h) Španělsko Tommy Robredo Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
3–6, 4–6
Vítěz 4. 10. ledna 2010 Čenaj, Indie tvrdý Španělsko Santiago Ventura Čínská republika Lu Jan-sun
Srbsko Janko Tipsarević
7–5, 6–2
Vítěz 5. 14. února 2010 Costa do Sauipe, Brazílie (2) antuka Uruguay Pablo Cuevas Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
7–5, 6–4
Finalista 4. 9. května 2010 Estoril, Portugalsko antuka Uruguay Pablo Cuevas Španělsko Marc López
Španělsko David Marrero
7–6(7–1), 4–6, [4–10]
Finalista 5. 26. září 2010 Bukurešť, Rumunsko antuka Španělsko Santiago Ventura Argentina Juan Ignacio Chela
Polsko Łukasz Kubot
2–6, 7–5, [11–13]
Vítěz 6. 15. ledna 2011 Auckland, Nový Zéland tvrdý Španělsko Tommy Robredo Švédsko Johan Brunström
Austrálie Stephen Huss
6–4, 7–6(8–6)
Finalista 6. 6. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Španělsko Marc López Belgie Dick Norman
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 4–6
Finalista 7. 16. července 2011 Stuttgart, Německo antuka Španělsko Marc López Rakousko Jürgen Melzer
Německo Philipp Petzschner
3–6, 4–6
Finalista 8. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Marc López Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
3–6, 4–6
Finalista 9. 29. dubna 2012 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Marc López Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–2, 6–7(7–9), [8–10]
Vítěz 7. 20. května 2012 Řím, Itálie antuka Španělsko Marc López Polsko Łukasz Kubot
Srbsko Janko Tipsarević
6–3, 6–2
Finalista 10. 14. července 2012 Umag, Chorvatsko antuka Španělsko Marc López Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
3-6, 6-7(4-7)
Vítěz 8. 22. července 2012 Gstaad, Švýcarsko antuka Španělsko Marc López Kolumbie Robert Farah
Kolumbie Santiago Giraldo
6–4, 7–6(11–9)
Finalista 11. 12. srpna 2012 Toronto, Kanada antuka Španělsko Marc López USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
1–6, 6–4, [10–12]
Vítěz 9. 12. listopadu 2012 Londýn, Spojené království tvrdý (h) Španělsko Marc López Indie Maheš Bhúpatí
Indie Rohan Bopanna
7–5, 3–6, [10–3]
Finalista 12. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Španělsko Marc López USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 6–4, [4–10]
Vítěz 10. 16. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Marc López Uruguay Pablo Cuevas
Argentina Horacio Zeballos
7–5, 6–4
Finalista 13. 7. června 2014 French Open, Paříž, Francie antuka Španělsko Marc López Francie Julien Benneteau
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–7(1–7)
Finalista 14. 7. září 2014 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Španělsko Marc López USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 4–6
Finalista 15. 17. května 2015 Řím, Itálie antuka Španělsko Marc López Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko David Marrero
4–6, 5–7
Finalista 16. duben 2016 Barcelona, Španělsko (2) antuka Uruguay Pablo Cuevas USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–7, 5–7
Vítěz 11. červenec 2016 Bastad, Švédsko antuka Španělsko David Marrero Nový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
6–2, 6–3
Vítěz 12. říjen 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Polsko Marcin Matkowski Jižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
6–2, 7–6(7–4)
Vítěz 13. říjen 2016 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) USA Jack Sock Švédsko Robert Lindstedt
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 6–4
Vítěz 14. únor 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(7–5), 6–3
Finalista 17. duben 2017 Marrakéš, Maroko antuka Španělsko Marc López Spojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–2, [9–11]
Finalista 18. květen 2017 Řím, Itálie (3) antuka Chorvatsko Ivan Dodig Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 4–6, [3–10]
Vítěz 15. říjen 2017 Basilej, Švýcarsko (2) tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Francie Fabrice Martin
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 7–6(8–6)
Finalista 19. listopad 2017 Paříž, Francie (2) tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Dodig Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(3–7), 6–3, [6–10]
Vítěz 16. listopad 2018 Paříž, Francie tvrdý (h) USA Rajeev Ram Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–4, 6–4
Vítěz 17. červenec 2019 Newport, Spojené státy tráva Ukrajina Serhij Stachovskyj Salvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–7(10–12), 6–4, [13–11]
Vítěz 18. srpen 2019 Toronto, Kanada tvrdý Argentina Horacio Zeballos Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
7–5, 7–5
Finalista 20. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Argentina Horacio Zeballos Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 5–7
Vítěz 19. únor 2020 Buenos Aires, Argentina (3) antuka Argentina Horacio Zeballos Argentina Guillermo Durán
Argentina Juan Ignacio Londero
6–4, 5–7, [18–16]
Vítěz 20. únor 2020 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Argentina Horacio Zeballos Itálie Salvatore Caruso
Itálie Federico Gaio
6–4, 5–7, [10–7]
Finalista 21. září 2020 Kitzbühel, Rakousko antuka Argentina Horacio Zeballos USA Austin Krajicek
Chorvatsko Franko Škugor
6–7(5–7), 5–7
Vítěz 21. září 2020 Řím, Itálie (2) antuka Argentina Horacio Zeballos Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
6–4, 5–7, [10–8]
Finalista 22. březen 2021 Acapulco, Mexiko tvrdý Argentina Horacio Zeballos Spojené království Neal Skupski
Spojené království Ken Skupski
6–7(3–7), 4–6
Vítěz 22. 9. května 2021 Madrid, Španělsko antuka Argentina Horacio Zeballos Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
1–6, 6–3, [10–8]
Finalista 23. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Argentina Horacio Zeballos Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–7(5–7), 6–2, 5–7
Vítěz 23. 22. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Argentina Horacio Zeballos USA Steve Johnson
USA Austin Krajicek
7–6(7–5), 7–6(7–5)
Vítěz 24. 19. června 2022 Halle, Německo tráva Argentina Horacio Zeballos Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
6–4, 6–7(5–7), [14–12]

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 V–P
Australian Open A A 1R 2R 2R 1R 2R 2R 1R 2R 2R 1R A 1R A A 6–11
French Open A A 2R 1R 2R 2R 4R 1R 4R 2R 4R 1R Q1 A A 12–10
Wimbledon 1R A 1R 2R 2R 1R 1R 1R 2R 2R 2R 1R Q2 2R NH 12–11
US Open A A 1R 2R 2R 3R 2R 4R 3R 2R 2R A 1R 1R A 12–11
výhry–prohry 0–1 0–0 1–4 3–4 4–4 3–4 5–4 4–4 6–4 4–4 5–4 0–3 0–2 1–3 0–0 0–0 36–44

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 V–P
Australian Open A A 2R 1R 2R 3R 1R SF 2R 1R SF ČF 2R 1R 3R 1R 19–14
French Open A 2R 2R 2R 1R 2R 1R ČF F 1R ČF ČF 2R 1R 3R 22–13
Wimbledon A 1R QF 1R ČF 3R 1R 1R 3R 2R 3R 3R 2R 1R NH 16–13
US Open A 2R 1R 2R SF 3R SF 3R F 3R 1R 3R 3R F 1R 30–12
výhry–prohry 0–0 2–3 5–4 2–4 8–4 7–4 4–4 9–4 13–4 1–3 9–4 10–4 5–4 5–4 4–3 0–1 86–55
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 957. 508. 397. 286. 160. 128. 56. 91. 42. 27. 34. 38. 46. 84. 37. 177. 96. 111. 75.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1234. 844. 396. 268. 97. 58. 60. 25. 22. 32. 10. 12. 8. 39. 18. 14. 25. 25. 9.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel Granollers na anglické Wikipedii.

  1. Marcel Granollers na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200921a21. září 2020
  2. Marcel Granollers na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200921a21. září 2020
  3. Marcel Granollers na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20190913a13. září 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]