Tenis na Letních olympijských hrách 2016 – mužská čtyřhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tenis na Letních olympijských hrách 2016
Zlatá olympijská medaile zlato:  Marc López (ESP)
 Rafael Nadal (ESP)
Stříbrná olympijská medaile stříbro:  Florin Mergea (ROU)
 Horia Tecău (ROU)
Bronzová olympijská medaile bronz:  Steve Johnson (USA)
 Jack Sock (USA)

      Finále: 6–2, 3–6, 6–4

      Počet: 64 tenistů
      Povrch: tvrdý – GreenSet Grand Prix Cushion
(venku)
      Datum: 6.–12. srpna 2016
      Dějiště: Olympijské tenisové centrum
Olympijský park Barra
Rio de Janeiro, BrazílieBrazílie Brazílie
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
smíšená čtyřhra
Tenis na letních olympijských hrách
mužská čtyřhra
◄◄ 2012
2020 ►►

Nástup medailistů při slavnostním ceremoniálu

Mužská čtyřhra na Letních olympijských hrách 2016 probíhala v areálu riodejaneirského Olympijského tenisového centra, ležícího v Parku Barra. Soutěž se konala v období od 6. do 12. srpna 2016 na deseti otevřených dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet Grand Prix Cushion.[1] Šest dalších kurtů bylo určeno pro trénink.[2]

Turnaj pořádaly Mezinárodní tenisová federaceMezinárodní olympijský výbor. Do soutěže nastoupilo 32 dvojic. Body do deblového žebříčku ATP nebyly hráčům přiděleny. Utkání se hrála na dva vítězné sety. Tiebreak rozhodoval všechny sady za stavu her 6–6.[1]

Obhájcem zlaté medaile z londýnských Her XXX. olympiády se stal americký pár bratrů Boba a Mika Bryanových, kteří se z účasti omluvili pro riziko nákazy virem zika. K rozhodnutí uvedli: „Strávili jsme s tím s Mikem a našimi rodinami nepočítané množství hodin. A i když bychom zase rádi reprezentovali, coby pro manžele a otce je pro nás prioritou zdraví naší rodiny.[3]

Olympijskými vítězi se stali šestí nasazení Španělé Marc López s Rafaelem Nadalem, kteří ve finále zdolali za 2:26 hodin rumunské turnajové pětky Florina Mergeu s Horiou Tecăuem po třísetovém průběhu 6–2, 3–6 a 6–4. Rumuni získali stříbrné kovy. Bronz připadl americké dvojici Steve Johnson a Jack Sock po výhře nad reprezentanty kanadského tenisu Danielem Nestorem a Vaskem Pospisilem.[4]

Harmonogram[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra probíhala od soboty 6. srpna do soboty 12. srpna 2016.

Datum 6. srpna 7. srpna 8. srpna 9. srpna 10. srpna 11. srpna 12. srpna
Zahájení 11:00 11:00 11:00 11:00 12:00 12:00
Mužská čtyřhra 1. kolo 2. kolo čtvrtfinále nehráno pro déšť semifinále o bronz o zlato

Významné zápasy[editovat | editovat zdroj]

V 1. kole se s turnajem rozloučily dva nejvýše postavené páry v soutěži. Francouzské světové jedničky Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut, nestačily na kolumbijskou dvojici Juan Sebastián Cabal a Robert Farah Maksúd[5] a nad síly skotských bratrů, reprezentující Spojené království Andyho a Jamieho Murrayho byli domácí Brazilci Thomaz Bellucci a André Sá, jenž zvládli koncovky dvou tiebreaků.[6]

Soutěž mužské čtyřhry[editovat | editovat zdroj]

Nasazení párů[editovat | editovat zdroj]

  1.  Pierre-Hugues Herbert (FRA) /  Nicolas Mahut (FRA) (1. kolo)
  2.  Andy Murray (GBR) /  Jamie Murray (GBR) (1. kolo)
  3.  Marcelo Melo (BRA) /  Bruno Soares (BRA) (čtvrtfinále)
  4.  Gaël Monfils (FRA) /  Jo-Wilfried Tsonga (FRA) (1. kolo)
  5.  Florin Mergea (ROU) /  Horia Tecău (ROU) (finále, stříbrná medaile)
  6.  Marc López (ESP) /  Rafael Nadal (ESP) (vítězové, zlatá medaile)
  7.  Daniel Nestor (CAN) /  Vasek Pospisil (CAN) (semifinále)
  8.  Roberto Bautista Agut (ESP) /  David Ferrer (ESP) (čtvrtfinále)

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Legenda
  
  

Finálová fáze[editovat | editovat zdroj]

  Semifinále Finále o zlatou medaili
                         
      Steve Johnson (USA)
  Jack Sock (USA)
3 5  
5   Florin Mergea (ROU)
  Horia Tecău (ROU)
6 7  
  5   Florin Mergea (ROU)
  Horia Tecău (ROU)
2 6 4
  6   Marc López (ESP)
  Rafael Nadal (ESP)
6 3 6
6   Marc López (ESP)
  Rafael Nadal (ESP)
77 77
  7   Daniel Nestor (CAN)
  Vasek Pospisil (CAN)
61 64     Zápas o bronzovou medaili
      Steve Johnson (USA)
  Jack Sock (USA)
6 6
  7   Daniel Nestor (CAN)
  Vasek Pospisil (CAN)
2 4

Horní polovina[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Čtvrtfinále   Semifinále
                               
1   P-H Herbert (FRA)
  N Mahut (FRA)
64 3  
  JS Cabal (COL)
  R Farah (COL)
77 6       JS Cabal (COL)
  R Farah (COL)
4 61  
IP   J Peralta (CHI)
  H Podlipnik-Castillo (CHI)
2 2     S Johnson (USA)
  J Sock (USA)
6 77  
  S Johnson (USA)
  J Sock (USA)
6 6         S Johnson (USA)
  J Sock (USA)
6 6  
  Ł Kubot (POL)
  M Matkowski (POL)
6 78       8   R Bautista Agut (ESP)
  D Ferrer (ESP)
4 2  
  R Bopanna (IND)
  L Paes (IND)
4 66       Ł Kubot (POL)
  M Matkowski (POL)
3 65
IP   L Rosol (CZE)
  R Štěpánek (CZE)
1 4   8   R Bautista Agut (ESP)
  D Ferrer (ESP)
6 77  
8   R Bautista Agut (ESP)
  D Ferrer (ESP)
6 6         S Johnson (USA)
  J Sock (USA)
3 5
3   M Melo (BRA)
  B Soares (BRA)
6 77       5   F Mergea (ROU)
  H Tecău (ROU)
6 7
IP   Sa Ratiwatana (THA)
  So Ratiwatana (THA)
0 61     3   M Melo (BRA)
  B Soares (BRA)
6 6  
  M Čilić (CRO)
  M Draganja (CRO)
2 2     N Djoković (SRB)
  N Zimonjić (SRB)
4 4  
  N Djoković (SRB)
  N Zimonjić (SRB)
6 6       3   M Melo (BRA)
  B Soares (BRA)
4 7 2
IP   S González (MEX)
  MÁ Reyes-Varela (MEX)
6 6       5   F Mergea (ROU)
  H Tecău (ROU)
6 5 6  
  C Fleming (GBR)
  D Inglot (GBR)
3 0     IP   S González (MEX)
  MÁ Reyes-Varela (MEX)
3 69
  F Delbonis (ARG)
  G Durán (ARG)
3 2   5   F Mergea (ROU)
  H Tecău (ROU)
6 711  
5   F Mergea (ROU)
  H Tecău (ROU)
6 6  

Dolní polovina[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Čtvrtfinále   Semifinále
                               
6   M López (ESP)
  R Nadal (ESP)
6 6  
  R Haase (NED)
  J-J Rojer (NED)
4 4     6   M López (ESP)
  R Nadal (ESP)
6 5 6  
PR   JM del Potro (ARG)
  M González (ARG)
6 7   PR   JM del Potro (ARG)
  M González (ARG)
3 7 2  
  C Guccione (AUS)
  J Peers (AUS)
4 5       6   M López (ESP)
  R Nadal (ESP)
6 6  
  A Buryj (BLR)
  M Mirnyj (BLR)
64 5         O Marach (AUT)
  A Peya (AUT)
3 1  
  O Marach (AUT)
  A Peya (AUT)
77 7       O Marach (AUT)
  A Peya (AUT)
6 62 6
PR   B Baker (USA)
  R Ram (USA)
6 6   PR   B Baker (USA)
  R Ram (USA)
4 77 3  
4   G Monfils (FRA)
  J-W Tsonga (FRA)
1 4       6   M López (ESP)
  R Nadal (ESP)
77 77
7   D Nestor (CAN)
  V Pospisil (CAN)
4 6 78       7   D Nestor (CAN)
  V Pospisil (CAN)
61 64
IP   M Daniell (NZL)
  M Venus (NZL)
6 3 66     7   D Nestor (CAN)
  V Pospisil (CAN)
6 6  
Alt   G Elias (POR)
  J Sousa (POR)
6 6   Alt   G Elias (POR)
  J Sousa (POR)
1 4  
IP   A Martin (SVK)
  I Zelenay (SVK)
4 2       7   D Nestor (CAN)
  V Pospisil (CAN)
6 6
IP   I Marčenko (UKR)
  D Molčanov (UKR)
4 3         F Fognini (ITA)
  A Seppi (ITA)
3 1  
  F Fognini (ITA)
  A Seppi (ITA)
6 6       F Fognini (ITA)
  A Seppi (ITA)
5 7 6
IP   T Bellucci (BRA)
  A Sá (BRA)
78 716   IP   T Bellucci (BRA)
  A Sá (BRA)
7 5 3  
2   A Murray (GBR)
  J Murray (GBR)
66 614  

Kvalifikované páry[editovat | editovat zdroj]

Brazilci Marcelo Melo s Brunem Soaresem zvítězili ve druhém kole nad srbským párem Novak Djoković a Nenad Zimonjić

Mezinárodní tenisová federace oznámila 14 kvalifikovaných párů do olympijského turnaje podle postavení na tzv. kombinovaném žebříčku, vytvořeném ze součtu lepších umístění hráčů ve světové klasifikaci ATP z pondělí 6. června 2016, a to pokud splňovali i doprovodná kritéria startu.[7]

Hráči, kteří figurovali mezi nejlepšími deseti tenisty deblového žebříčku (nikoli v žebříčku párů), měli automaticky zajištěný start s možností výběru spoluhráče-krajana, přestože jako dvojice nemuseli splňovat kritérium umístění do 24. místa v kombinovaném žebříčku ATP[p. 1]. Zbylých osm míst do počtu 32 párů soutěže získalo pozvání ve formě divoké karty od Olympijského výboru ITF.[8][9][7]

Limitujícím faktorem byla účast maximálně dvou párů z jednoho státu, respektive národního olympijského výboru (NOV). Tenisté museli být také součástí nominace týmu alespoň ve třech mezistátních utkáních Davis Cupu olympijského cyklu 2012–2016, z toho minimálně v jednom ročníku mezi lety 2015–2016.[7] Výjimkou se stali hráči, jejichž družstvo odehrálo alespoň tři ze čtyř sezón v zonálních základních skupinách nebo pokud tenista dosáhl minimálně 20 celkových nominací v Davis Cupu. Pro tyto hráče se kritérium snížilo na dvě povinné nominace v letech 2012–2016.[9]

Do soutěže zasáhl portugalský pár João Sousa a Gastão Elias z pozice náhradnika, když nahradil německou dvojici Philipp Kohlschreiber a Jan-Lennard Struff.

Seznam párů[editovat | editovat zdroj]

Seznam párů mužské čtyřhry[2][10][11]
Poř. [p. 1] První deblista Druhý deblista národní olympijský výbor
dvouhra čtyřhra hráč dvouhra čtyřhra hráč
Top 10 žebříčku ATP ve čtyřhře
1. 4. 79. 3. Pierre-Hugues Herbertf 49. 1. Nicolas Mahut Francie
2. 4. 2. 142. Andy Murray 2. Jamie Murray Velká Británie
3. 17. 11. Florin Mergea 6. Horia Tecău Rumunsko
4. 89. 82. 170. Robin Haase 7. Jean-Julien Rojer Nizozemsko
5. 17. 8. Marcelo Melo 9. Bruno Soares Brazílie
6. 56. 10. Rohan Bopanna 46. Leander Paes Indie
Přímá účast dle kombinovaného žebříčku
7. 22. 4. 144. Rafael Nadalf[12] 18. Marc López Španělsko
8. 24. 1. 154. Novak Djoković 23. Nenad Zimonjić Srbsko
9. 27. 15. 593. Gaël Monfils 12. 360. Jo-Wilfried Tsonga Francie
10. 30. 16. 291. Roberto Bautista Agut 14 David Ferrer Španělsko
11. 33. - 13. Daniel Nestor 46. 20. Vasek Pospisil Kanada
12. 43. 595. 22. Łukasz Kubot 21. Marcin Matkowski Polsko
13. 49. 13. 357. Marin Čilić 36.PR[p. 2] Marin Draganja Chorvatsko
14. 54. 27. Juan Sebastián Cabal 27. Robert Farah Kolumbie
15. 61. 49. Chris Guccione 12. John Peers Austrálie
16. 63. 44. Oliver Marachf 19. Alexander Peya Rakousko
17. 63. 39. 42. Steve Johnsonf 27. 24. Jack Sock Spojené státy americké
18. 65. 7.PR[p. 3] 588. Juan Martín del Potro 140 58 Máximo Gonzálezf Argentina
19. 74. 34. 60. Fabio Fognini 40. 79. Andreas Seppi Itálie
20. 85. 56.PR[p. 4] 259 Brian Bakerf 72. 29. Rajeev Ramf Spojené státy americké
21. 86. 35. 153. Federico Delbonis 1248. 51. Guillermo Duránf Argentina
22. 86. 54. Colin Flemingf 32. Dominic Inglot Velká Británie
23. 89. 63. Aleksandr Buryj 26. Max Mirnyj Bělorusko
a 115. 26. 186. Philipp Kohlschreiber 89. 177. Jan-Lennard Struff Německo
Divoké karty ITF
(ITF Invitation)
24. 102. 71. 104. Lukáš Rosol 129. 31. Radek Štěpánek Česko
25. 107. 64. Marcus Daniell 915. 43. Michael Venus Nový Zéland
26. 115. 62. 84. Thomaz Bellucci 53. André Sá Brazílie
27. 127. 61. Julio Peraltaf 210. 66. Hans Podlipnik-Castillo Chile
28. 143. 110. 74. Andrej Martin 69. Igor Zelenay Slovensko
29. 148. 73. 601. Illja Marčenko 229. 75. Denys Molčanov Ukrajina
30. 179. 50. Santiago González 129. Miguel Ángel Reyes-Varela Mexiko
31. 210. 105. Sančaj Ratiwatana 105. Sončat Ratiwatana Thajsko
Náhradníci
32. 118. 30. 99. João Sousa 88. 158. Gastão Elias Portugalsko
Legenda
a pár nestartoval pro zranění hráče nebo z vlastního rozhodnutí členů
f hráč obdržel povolení startu od ITF i přes nesplnění kritérií účasti v Davis Cupu
PR žebříčková ochrana

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kombinovaný žebříček představoval součet pořadí z mužské klasifikace ATP u obou členů jednoho páru. Každému členu páru bylo započítáno vyšší umístění (lepší postavení), na kterém figuroval 6. června 2016 ve dvouhře nebo ve čtyřhře. Následný prostý součet umístění byl rozhodující pro účast v soutěži. Dvojice s nejnižšími 14 součty obsadily 14 volných míst, s výjimkou párů deblistů první světové desítky, které měly přímý postup zajištěn.
  2. Marin Draganja uplatnil žebříčkovou ochranu, když mu patřilo 133. místo.
  3. Juan Martín del Potro uplatnil žebříčkovou ochranu, když mu patřilo 223. místo.
  4. Brian Baker uplatnil žebříčkovou ochranu, když mu patřilo 596. místo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 2016 Summer Olympics – Men's Doubles na anglické Wikipedii a Tennis at the 2016 Summer Olympics – Qualification na anglické Wikipedii.

  1. a b Rio 2016: Záklaní informace tenisového turnaje [online]. ITF [cit. 2016-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ITF announces updated entries for Rio 2016 Olympics [online]. [cit. 2016-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČTK. Obhájci zlata bratři Bryanovi budou v Riu chybět kvůli strachu z viru zika [online]. ČT sport, 2016-07-30 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. ČTK. Nadal získal v Riu s Lópezem olympijské zlato ve čtyřhře [online]. České noviny, 2016-08-13 [cit. 2016-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. tennis-arena.cz. Herbert a Mahut končí v 1. kole. tennis-arena.cz [online]. 2016-08-08 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. (česky) 
  6. Simon Briggs. Andy Murray and Jamie dumped out of Olympic as doubles nightmare continues. The Daily Telegraph [online]. 2016-08-08 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c QUALIFICATION SYSTEM – GAMES OF THE XXXI OLYMPIAD – RIO 2016 [online]. [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. (englisch) 
  8. Rio 2016 – ITF Tennis Qualification System. corporate.olympics.com.au. International Tennis Federation. Dostupné online [cit. 28 March 2015]. (anglicky) 
  9. a b International Tennis Federation: Qualification Details [online]. International Tennis Federation [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Qualified Athlete List Released [online]. 01-07-2016 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Žebříček ATP ve čtyřhře (6. června 2016) [online]. Archive Web / ATP Tour, Inc., 06-06-2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  12. Nadal cleared to play in Rio Olympics [online]. 17 July 2016 [cit. 2016-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]