Jamie Murray

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jamie Murray
Jamie Murray na French Open 2016
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození 13. února 1986 (32 let)[1]
Místo narození Dunblane, Skotsko[1]
Bydliště Wimbledon, Spojené království[1]
Výška 191 cm[1]
Váha 82 kg[1]
Profesionál od 2004[1]
Držení rakety levou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 3 746 492 USD
Tenisová raketa Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů 0–1
Tituly 0 ATP
Nejvyšší umístění 834. místo (22. května 2006)
Čtyřhra
Poměr zápasů 374–269
Tituly 22 ATP, 10 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění 1. místo (4. dubna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2016)
French Open čtvrtfinále (2017)
Wimbledon finále (2015)
US Open vítěz (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů semifinále (2016, 2017)
Olympijské hry 2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra
Poměr zápasů 45–25 (64,3 %)
Tituly 3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2016)
French Open semifinále (2011)
Wimbledon vítěz (2007, 2017)
US Open vítěz (2017)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018-08-2121. srpna 2018

Jamie Robert Murray (* 13. února 1986 Dunblane, Skotsko) je skotský profesionální tenista, vítěz smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 20072017, rovněž jako na US Open 2017. V mužském deblu triumfoval na Australian Open 2016US Open 2016. Mezi dubnem až červencem 2016 byl devět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, jakožto první Brit vůbec na čele tenisového žebříčku bez rozdílu soutěže.[2] Jeho mladším bratrem je bývalá singlová světová jednička Andy Murray.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dvacet dva turnajů ve čtyřhře, když první z nich vybojoval společně s Ericem Butoracem na americkém SAP Open 2007. Na challengerech ATPokruhu Futures získal celkem šestnáct titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 834. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 1. místě. Od června 2006 ho trénuje Kanaďan Louis Cayer.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si v mužské čtyřhře zahrál tři finále v řadě. Na londýnském Wimbledonu 2015 nestačil s australským tenistou Johnem Peersem ve třech setech na dvojici Jean-Julien Rojer z Nizozemska a Horia Tecău z Rumunska.[3] Newyorské US Open 2015 znamenalo jejich prohru s francouzským párem Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut výsledkem dvakrát 4–6.[4] Až na Australian Open 2016 vybojoval trofej s Brazilcem Brunem Soaresem. Ve smíšené čtyřhře dokázal po boku Srbky Jeleny Jankovićové triumfovat na domácím Wimbledonu, když ve finále porazili švédsko-australský pár Jonas Björkman a Alicia Moliková.

V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval jako 21letý v roce 2007 čtvrtfinálovým utkáním zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, když společně s Gregem Rusedskim zdolal pár Robin Haase a Rogier Wassen. Za rozhodnutého stavu pak ještě nastoupil do čtvrtého zápasu série, kde nestačil ve třech sadách na Robina Haaseho. Velká Británie v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.[5] V roce 2015 se stal členem vítězného družstva, které pro Spojené království vybojovalo salátovou mísu poprvé od roku 1936.[6] Do září 2018 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 11–5 ve čtyřhře.[7]

Velkou Británii reprezentoval v deblových soutěžích na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, londýnských Hrách XXX. olympiády a také na Letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru. Nejdále se probojoval do druhého kola mužské čtyřhry LOH 2008, do níž nastoupil s bratrem Andym Murrayem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od francouzského páru Arnaud Clément a Michaël Llodra. Ve smíšené čtyřhře Riodejaneirské olympiády vypadl na úvod po boku Johanny Kontaové s pozdějšími olympijskými vítězi Bethanií Mattekovou-Sandsovou a Jackem Sockem.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech, když ho k němu přivedla matka Judy, bývalá skotská reprezentační trenérka.[1] Halový a travnatý dvorec má jako oblíbené povrchy.[1] Ve volném čase hraje rád golf.[1] Je velkým fanouškem fotbalového mužstva Hibernian.[1] Dne 28. října 2010 se oženil za Alejandru Murrayovou, rozenou Gutiérrezovou. Za svědka mu šel bratr Andy.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2015 Wimbledon tráva Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–7(5–7), 4–6, 4–6
Finalista 2015 US Open tvrdý Austrálie John Peers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Vítěz 2016 Australian Open tvrdý Brazílie Bruno Soares Kanada Daniel Nestor
Česko Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5
Vítěz 2016 US Open tvrdý Brazílie Bruno Soares Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko Guillermo García-López
6–2, 6–3

Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2007 Wimbledon tráva Srbsko Jelena Jankovićová Austrálie Alicia Moliková
Švédsko Jonas Björkman
6–4, 3–6, 6–1
Finalista 2008 US Open tvrdý USA Liezel Huberová Zimbabwe Cara Blacková
Indie Leander Paes
6–7(6–8), 4–6
Vítěz 2017 Wimbledon (2) tráva Švýcarsko Martina Hingisová Spojené království Heather Watsonová
Finsko Henri Kontinen
6–4, 6—4
Vítěz 2017 US Open tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Nový Zéland Michael Venus
6–1, 4–6, [10–8]
Finalista 2018 Wimbledon tráva Bělorusko Viktoria Azarenková USA Nicole Melicharová
Rakousko Alexander Peya
6–7(1–7), 3–6

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–2 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (1–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (8–6 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (11–10 Č)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (15–5 Č)
Antuka (4–3 Č)
Tráva (3–3 Č)
Koberec (0–0)

Čtyřhra: 44 (22–22)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 30. července 2006 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Eric Butorac USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2–6, 4–6
Finalista 2. 1. října 2006 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Spojené království Andy Murray Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
2–6, 6–2, [4–10]
Vítěz 1. 18. února 2007 San José, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac Jihoafrická republika Chris Haggard
Německo Rainer Schüttler
7–5, 7–6(8–6)
Vítěz 2. 25. února 2007 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac Rakousko Jürgen Melzer
Rakousko Julian Knowle
7–5, 6–3
Vítěz 3. 23. června 2007 Nottingham, Spojené království tráva USA Eric Butorac Spojené království Joshua Goodall
Spojené království Ross Hutchins
4–6, 6–3, [10–5]
Vítěz 4. 17. února 2008 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Bělorusko Max Mirnyj USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 3–6, [10–6]
Finalista 3. 21. dubna 2008 Estoril, Portugalsko antuka Zimbabwe Kevin Ullyett Jihoafrická republika Jeff Coetzee
Jihoafrická republika Wesley Moodie
2–6, 6–4, [8–10]
Finalista 4. 16. června 2008 Nottingham, Spojené království tráva Jihoafrická republika Jeff Coetzee Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett
2–6, 6–7(5–7)
Vítěz 5. 7. listopadu 2010 Valencia, Španělsko tvrdý (h) Spojené království Andy Murray Indie Mahesh Bhupathi
Bělorusko Max Mirnyj
7–6(10–8), 5–7, [10–7]
Vítěz 6. 25. září 2011 Mety, Francie tvrdý (h) Brazílie André Sá Česko Lukáš Dlouhý
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 7–6(9–7)
Vítěz 7. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Spojené království Andy Murray Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–1, 6–4
Finalista 5. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Austrálie Paul Hanley Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 8. 13. dubna 2013 Houston, Spojené státy antuka Austrálie John Peers USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
1–6, 7–6(7–3), [12–10]
Vítěz 9. 28. července 2013 Gstaad, Švýcarsko antuka Austrálie John Peers Španělsko Pablo Andújar
Španělsko Guillermo García-López
6–3, 6–4
Vítěz 10. 29. září 2013 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Tomasz Bednarek
Švédsko Johan Brunström
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista 6. 6. října 2013 Tokio, Japonsko tvrdý Austrálie John Peers Indie Rohan Bopanna
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(5–7), 4–6
Vítěz 11. 4. května 2014 Mnichov, Německo antuka Austrálie John Peers Spojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
6–4, 6–2
Finalista 7. 15. června 2014 Londýn, Spojené království tráva Austrálie John Peers Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–7(4–7), [4–10]
Finalista 8. 23. srpna 2014 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
3–6, 4–6
Finalista 9. 27. září 2014 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Marcin Matkowski
Indie Leander Paes
6–3, 6–7(5–7), [5–10]
Vítěz 12. 11. ledna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý Austrálie John Peers Ukrajina Alexandr Dolgopolov
Japonsko Kei Nišikori
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 10. 15. února 2015 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 3–6, [8–10]
Finalista 11. 26. dubna 2015 Barcelona, Španělsko antuka Austrálie John Peers Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
3–6, 7–6(8–6), [9–11]
Finalista 12. 11. července 2015 Wimbledon, Londýn,
Spojené království
tráva Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–7(5–7), 4–6, 4–6
Vítěz 13. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo antuka Austrálie John Peers Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
2–6, 6–3, [10–8]
Finalista 13. 12. září 2015 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Finalista 14. 25. října 2015 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–7(3–7), [6–10]
Finalista 15. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
5–7, 5–7
Vítěz 14. 16. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
6–3, 7–6(8–6)
Vítěz 15. 30. ledna 2016 Australian Open, Melbourne,
Austrálie
tvrdý Brazílie Bruno Soares Kanada Daniel Nestor
Česko Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5
Finalista 16. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka Brazílie Bruno Soares Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 0–6, [6–10]
Finalista 17. 31. července 2016 Toronto, Kanada tvrdý Brazílie Bruno Soares Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 4–6
Vítěz 16. 10. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko Guillermo García-López
6–2, 6–3
Finalista 18. 14. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
3–6, 5–7
Vítěz 17. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý Brazílie Bruno Soares USA John Isner
Španělsko Feliciano López
6–3, 6–3
Vítěz 18. 18. června 2017 Stuttgart, Německo tráva Brazílie Bruno Soares Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(4–7), 7–5, [10–5]
Vítěz 19. 25. června 2017 Queen's club, Spojené království tráva Brazílie Bruno Soares Francie Julien Benneteau
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 6–3
Finalista 19. 20. srpna 2017 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–7(6–8), 4–6
Finalista 20. 8. srpna 2017 Tokio, Japonsko tvrdý Brazílie Bruno Soares Japonsko Ben McLachlan
Japonsko Jasutaka Učijama
4–6, 6–7(1–7)
Finalista 21. 6. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý Brazílie Bruno Soares Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
2–6, 6–7(6–8)
Vítěz 20. 3. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–4), 7–5
Finalista 22. 24. června 2018 Queen's Club, Londýn,
Spojené království
tráva Brazílie Bruno Soares Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
4–6, 3–6
Vítěz 21. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Mike Bryan
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–4]
Vítěz 22. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 6–3, [10–6]

Chronologie grandslamových výsledků[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 SR V–P
Australian Open A 1R 1R 1R A 2R 1R 1R 2R 3R Vítěz 1R 2R 1 / 11 11–10
French Open A 1R 1R 1R 1R 2R 1R 2R 3R 3R 3R ČF 2R 0 / 12 12–12
Wimbledon 1R 3R 3R 1R 1R 2R 2R 1R 3R F ČF 2R ČF 0 / 13 20–13
US Open A 2R 1R A A 1R 1R ČF 1R F Vítěz ČF 1 / 9 18–8
výhry–prohry 0–1 3–4 2–4 0–3 0–2 3–4 1–4 4–4 5–4 14–4 17–2 7–4 5–3 2 / 45 61–43
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006
Pořadí 923. 1098.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1197. 937. 288. 77. 32. 28. 105. 57. 35. 77. 30. 42. 7. 4. 9.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jamie Murray na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l (anglicky) Jamie Murray na stránkách ATP Tour, přístup: 2018-07-2121. července 2018
  2. ATP Staff. Jamie Murray Will Make British Tennis History. ATP [online]. 2016-03-28 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  3. pva. Wimbledonskou čtyřhru vyhráli Rojer s Tecauem. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  4. POKORNÝ, Petr. Herbert s Mahutem dobyli čtyřhru na US Open a slaví první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. 
  5. GBR d. NED 4-1 in GBR [online]. Davis Cup [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. 
  7. (anglicky) Jamie Murray na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018-07-2121. července 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]