Jamie Murray

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jamie Murray

Jamie Murray na Rogers Cupu 2015
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození 13. února 1986 (30 let)[1]
Místo narození Dunblane, Skotsko[1]
Bydliště Wimbledon, Spojené království[1]
Výška 191 cm[1]
Váha 82 kg[1]
Profesionál od 2004[1]
Držení rakety levou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 2 044 201 USD
Tenisová raketa Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů 0–1
Tituly 0 ATP
Nejvyšší umístění 834. místo (22. května 2006)
Čtyřhra
Poměr zápasů 261–214
Tituly 15 ATP, 10 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění 1. místo (4. dubna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2016)
French Open 3. kolo (2014, 2015)
Wimbledon finále (2015)
US Open finále (2015)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů základní skupina (2015)
Smíšena čtyřhra
Poměr zápasů 31–20 (61 %)
Tituly 1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2016)
French Open semifinále (2011)
Wimbledon vítěz (2007)
US Open finále (2008)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2015)
Poslední aktualizace: 2016-04-044. dubna 2016

Jamie Robert Murray (* 13. února 1986 Dunblane, Skotsko) je skotský profesionální tenista, vítěz smíšené čtyřhry z Wimbledonu 2007mužské čtyřhry na Australian Open 2016, a od dubna 2016 světová jednička ve čtyřhře, jako vůbec první Brit ve všech tenisových soutěžích v historii.[2] Je starším bratrem Andyho Murrayho, nejvýše postaveného tenisty v singlovém žebříčku Spojeného království.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour patnáct turnajů ve čtyřhře, když první z nich vybojoval společně s Ericem Butoracem na americkém SAP Open 2007. Na challengerech ATPokruhu Futures získal celkem šestnáct titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 834. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 1. místě. Od června 2006 ho trénuje Kanaďan Louis Cayer.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si v mužské čtyřhře zahrál tři finále v řadě. Na londýnském Wimbledonu 2015 nestačil s australským tenistou Johnem Peersem ve třech setech na dvojici Jean-Julien Rojer z Nizozemska a Horia Tecău z Rumunska.[3] Newyorské US Open 2015 znamenalo jejich prohru s francouzským párem Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut výsledkem dvakrát 4–6.[4] Až na Australian Open 2016 vybojoval trofej s Brazilcem Brunem Soaresem. Ve smíšené čtyřhře dokázal po boku Srbky Jeleny Jankovićové triumfovat na domácím Wimbledonu, když ve finále porazili poměrem 6–4, 3–6 a 6–1 švédsko-australský pár Jonas Björkman a Alicia Moliková.

V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval jako 21letý v roce 2007 čtvrtfinálovým utkáním zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, když společně s Gregem Rusedskim zdolal pár Robin Haase a Rogier Wassen. Za rozhodnutého stavu pak ještě nastoupil do čtvrtého zápasu série, kde nestačil ve třech sadách na Robina Haaseho. Velká Británie v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.[5] V roce 2015 se stal členem vítězného družstva, které pro Spojené království vybojovalo salátovou mísu poprvé od roku 1936.[6] Do července 2016 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 8–3 ve čtyřhře.[7]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech, když ho k němu přivedla matka Judy, bývalá skotská reprezentační trenérka.[1] Halový a travnatý dvorec má jako oblíbené povrchy.[1] Ve volném čase hraje rád golf.[1] Je velkým fanouškem fotbalového mužstva Hibernian.[1] Dne 28. října 2010 se oženil za Alejandru Murrayovou, rozenou Gutiérrezovou. Za svědka mu šel bratr Andy.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 3 finále (1 výhra, 2 porážky)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 2015 Wimbledon tráva Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–7(5–7), 4–6, 4–6
Finalista 2015 US Open tvrdý Austrálie John Peers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Vítěz 2016 Australian Open tvrdý Brazílie Bruno Soares Kanada Daniel Nestor
Česko Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5

Smíšená čtyřhra: 2 finále (1 vítězství, 1 porážka)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 2007 Wimbledon tráva Srbsko Jelena Jankovićová Austrálie Alicia Moliková
Švédsko Jonas Björkman
6–4, 3–6, 6–1
Finalista 2008 US Open tvrdý USA Liezel Huberová Zimbabwe Cara Blacková
Indie Leander Paes
6–7(6–8), 4–6

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–2 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (4–5 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (10–8 Č)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (10–10 Č)
Antuka (4–3 Č)
Tráva (1–3 Č)
Koberec (0–0)

Čtyřhra: 31 (15–16)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Partner Soupeři ve finále Výsledek finále
Finalista 1. 30. července 2006 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Eric Butorac USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2–6, 4–6
Finalista 2. 1. října 2006 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Spojené království Andy Murray Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
2–6, 6–2, [4–10]
Vítěz 1. 18. února 2007 San José, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac Jihoafrická republika Chris Haggard
Německo Rainer Schüttler
7–5, 7–6(8–6)
Vítěz 2. 25. února 2007 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac Rakousko Jürgen Melzer
Rakousko Julian Knowle
7–5, 6–3
Vítěz 3. 23. června 2007 Nottingham, Spojené království tráva USA Eric Butorac Spojené království Joshua Goodall
Spojené království Ross Hutchins
4–6, 6–3, [10–5]
Vítěz 4. 17. února 2008 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Bělorusko Max Mirnyj USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 3–6, [10–6]
Finalista 3. 21. dubna 2008 Estoril, Portugalsko antuka Zimbabwe Kevin Ullyett Jihoafrická republika Jeff Coetzee
Jihoafrická republika Wesley Moodie
2–6, 6–4, [8–10]
Finalista 4. 16. června 2008 Nottingham, Spojené království tráva Jihoafrická republika Jeff Coetzee Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett
2–6, 6–7(5–7)
Vítěz 5. 7. listopadu 2010 Valencia, Španělsko tvrdý (h) Spojené království Andy Murray Indie Mahesh Bhupathi
Bělorusko Max Mirnyj
7–6(10–8), 5–7, [10–7]
Vítěz 6. 25. září 2011 Mety, Francie tvrdý (h) Brazílie André Sá Česko Lukáš Dlouhý
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 7–6(9–7)
Vítěz 7. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Spojené království Andy Murray Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–1, 6–4
Finalista 5. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Austrálie Paul Hanley Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 8. 13. dubna 2013 Houston, Spojené státy antuka Austrálie John Peers USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
1–6, 7–6(7–3), [12–10]
Vítěz 9. 28. července 2013 Gstaad, Švýcarsko antuka Austrálie John Peers Španělsko Pablo Andújar
Španělsko Guillermo García-López
6–3, 6–4
Vítěz 10. 29. září 2013 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Tomasz Bednarek
Švédsko Johan Brunström
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista 6. 6. října 2013 Tokio, Japonsko tvrdý Austrálie John Peers Indie Rohan Bopanna
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(5–7), 4–6
Vítěz 11. 4. května 2014 Mnichov, Německo antuka Austrálie John Peers Spojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
6–4, 6–2
Finalista 7. 15. června 2014 Londýn, Spojené království tráva Austrálie John Peers Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–7(4–7), [4–10]
Finalista 8. 23. srpna 2014 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
3–6, 4–6
Finalista 9. 27. září 2014 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Marcin Matkowski
Indie Leander Paes
6–3, 6–7(5–7), [5–10]
Vítěz 12. 11. ledna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý Austrálie John Peers Ukrajina Alexandr Dolgopolov
Japonsko Kei Nišikori
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 10. 15. února 2015 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 3–6, [8–10]
Finalista 11. 26. dubna 2015 Barcelona, Španělsko antuka Austrálie John Peers Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
3–6, 7–6(8–6), [9–11]
Finalista 12. 11. července 2015 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–7(5–7), 4–6, 4–6
Vítěz 13. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo antuka Austrálie John Peers Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
2–6, 6–3, [10–8]
Finalista 13. 12. září 2015 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Finalista 14. 25. října 2015 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–7(3–7), [6–10]
Finalista 15. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
5–7, 5–7
Vítěz 14. 16. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
6–3, 7–6(8–6)
Vítěz 15. 30. ledna 2016 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Kanada Daniel Nestor
Česko Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5
Finalista 16. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka Brazílie Bruno Soares Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 0–6, [6–10]

Chronologie grandslamových výsledků[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 SR V–P
Australian Open A 1R 1R 1R A 2R 1R 1R 2R 3R Vítěz 1 / 9 10–8
French Open A 1R 1R 1R 1R 2R 1R 2R 3R 3R 0 / 9 6–9
Wimbledon 1R 3R 3R 1R 1R 2R 2R 1R 3R F 0 / 10 13–10
US Open A 2R 1R A A 1R 1R ČF 1R F 0 / 7 9–7
výhry–prohry 0–1 3–4 2–4 0–3 0–2 3–4 1–4 4–4 5–4 14–4 6–0 1 / 34 38–34
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006
Pořadí 923. 1098.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1197. 937. 288. 77. 32. 28. 105. 57. 35. 77. 30. 42. 7.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jamie Murray na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l (anglicky) Jamie Murray na stránkách ATP Tour, přístup: 12. září 2015
  2. ATP Staff. Jamie Murray Will Make British Tennis History. ATP [online]. 2016-03-28 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.  
  3. pva. Wimbledonskou čtyřhru vyhráli Rojer s Tecauem. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.  
  4. POKORNÝ, Petr. Herbert s Mahutem dobyli čtyřhru na US Open a slaví první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online.  
  5. GBR d. NED 4-1 in GBR [online]. Davis Cup, [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.  
  7. Jamie MURRAY [online]. Davis Cup, [cit. 2009-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]