Přeskočit na obsah

Francisco Cabral

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francisco Cabral
StátPortugalskoPortugalsko Portugalsko
Datum narození8. ledna 1997 (27 let)
Místo narozeníPorto, Portugalsko[1]
Výška86 cm[1]
Hmotnost191 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek372 084 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění862. místo (5. března 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů37–26
Tituly2 ATP, 11 challengerů, 13 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (12. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2022, 2023)
US Open2. kolo (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240505a5. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Cabral (* 8. ledna 1997 Porto) je portugalský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet čtyři titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 862. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 45. místě.[1]

V portugalském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 portskou baráží 1. světové skupiny proti Polsku, v níž s Nunem Borgesem vyhráli čtyřhru nad Walkówem a Zielińskim. Poláci zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu ATP Tour debutoval ve 25 letech čtyřhrou na antukovém Estoril Open 2022, do níž obdržel s krajanem Nunem Borgesem divokou kartu. V semifinále přehráli nejvýše nasazené Jamieho Murrayho s Michaelem Venusem. V boji o titul zdolali argentinsko-švédskou dvojici Máximo González a André Göransson. Bodový zisk oba poprvé posunul do světové stovky deblové klasifikace, Cabral na 80. místo a Borges na 99. příčku.[4]

Do grandslamu premiérově zasáhl s Borgesem v deblu Wimbledonu 2022. Po pětisetové bitvě přehráli Filipínce Treata Hueye a Chorvata Franka Škugora, než je vyřadili kolumbijské turnajové šestky Juan Sebastián CabalRobert Farah Maksúd.[5] Druhou trofej přidal na červencovém Swiss Open Gstaad 2022, kde s Hercegovcem Tomislavem Brkićem ve finále zvítězili nad nizozemsko-rakouskou dvojici Robin Haase a Philipp Oswald. Na túře ATP odehráli po červnovém BOSS Open 2022 druhý společný turnaj.[6]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 5 (2–3)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. duben 2022 Estoril, Portugalsko antuka Portugalsko Nuno Borges Argentina Máximo González
Švédsko André Göransson
6–2, 6–3
Vítěz 1. červenec 2022 Gstaad, Švýcarsko antuka Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić Nizozemsko Robin Haase
Rakousko Philipp Oswald
6–4, 6–4
Finalista 1. duben 2023 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Kazachstán Oleksandr Nedověsov Spojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
5–7, 2–6
Finalista 2. červenec 2023 Båstad, Švédsko antuka Brazílie Rafael Matos Ekvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
2–6, 2–6
Finalista 3. září 2023 Čcheng-tu, Čína tvrdý Brazílie Rafael Matos Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 5–7, [7–10]

Tituly na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra (11 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (11)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 11. dubna 2021 Oeiras, Portugalsko antuka Portugalsko Nuno Borges Rusko Pavel Kotov
Čínská Tchaj-pej Ceng Čchun-sin
6–1, 6–2
2. 25. září 2021 Braga, Portugalsko antuka Portugalsko Nuno Borges Nizozemsko Jesper de Jong
Nizozemsko Bart Stevens
6–3, 6–7(4–7), [10–5]
3. 6. listopadu 2021 Tenerife, Španělsko tvrdý Portugalsko Nuno Borges Indie Džívan Nedunčežijan
Indie Purav Radža
6–3, 6-4
4. 27. listopadu 2021 Manamá, Bahrajn tvrdý Portugalsko Nuno Borges Rakousko Maximilian Neuchrist
Řecko Michail Pervolarakis
7–5, 6–7(5–7), [10–8]
5. 11. prosince 2021 Maia, Portugalsko antuka Portugalsko Nuno Borges Slovensko Andrej Martin
Portugalsko Gonçalo Oliveira
6-3, 6-4
6. 18. prosince 2021 Maia, Portugalsko antuka (h) Portugalsko Nuno Borges Polsko Piotr Matuszewski
Rakousko David Pichler
6-4, 7-5
7. 2. dubna 2022 Oeiras, Portugalsko antuka Portugalsko Nuno Borges Uzbekistán Sandžar Fajzijev
Řecko Markos Kalovelonis
6–3, 6–0
8. 9. dubna 2022 Oeiras, Portugalsko antuka Portugalsko Nuno Borges Česko Zdeněk Kolář
Česko Adam Pavlásek
6–4, 6–0
9. 23. dubna 2022 Stromovka, Praha, Česko antuka Polsko Szymon Walków Francie Tristan Lamasine
Francie Lucas Pouille
6–2, 7–6(14–12)
10. 7. května 2022 Štvanice, Praha, Česko antuka Portugalsko Nuno Borges Česko Andrew Paulson
Česko Adam Pavlásek
6–4, 6–7(3–7), [10–5]
11. 29. dubna 2023 Řím, Itálie antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Kazachstán Andrej Golubjev
Ukrajina Denys Molčanov
6–3, 6–1

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Cabral na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Francisco Cabral na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
  2. Francisco Cabral na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
  3. Francisco Cabral na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
  4. Nuno Borges & Francisco Cabral Win Home Title In Estoril. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2023-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02. (anglicky) 
  5. Francisco Cabral | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tomislav Brkic/Francisco Cabral Ease To Gstaad Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]