Adam Pavlásek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adam Pavlásek
Adam Pavlásek na French Open 2018
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 8. října 1994 (23 let)
Místo narození Bílovec, Česká republika
Bydliště Bílovec, Česká republika
Výška 185 cm[1]
Váha 76 kg[1]
Profesionál od 2012[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 595 550 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 5–8
Tituly 0 ATP, 4 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění 72. místo (9. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2017)
French Open 2. kolo (2016, 2018)
Wimbledon 2. kolo (2017)
US Open 1. kolo kvalifikace (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů 3–1
Tituly 0 ATP, 1 challenger, 1 Futures
Nejvyšší umístění 214. místo (13. července 2015)
Týmové soutěže
Davis Cup 1. kolo (2015)
Hopman Cup základní skupina (2015, 2017)
Poslední aktualizace: 2018-06-2020. června 2018

Adam Pavlásek (* 8. října 1994 Bílovec) je český profesionální tenista, který na okruh ATP World Tour vstoupil v roce 2011. Ve své dosavadní kariéře na něm nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do července 2018 deset titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2] Domovským oddílem je TK Agrofert Prostějov.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 72. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2015 na 214. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v lednu 2012 na 7. příčce.[3] Trénuje jej Michal Navrátil.[1]

V českém daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2015 ostravským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Austrálii, když po boku Jiřího Veselého nastoupil do čtyřhry proti dvojici Samuel Groth a Lleyton Hewitt, které dokázali v pěti setech porazit.[4] Česko přesto prohrálo 2:3 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[5]

V roce 2007 a 2010 byl v anketě Zlatý kanár vyhlášen talentem roku.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začal v pěti letech. Preferuje antukový povrch a v současnosti ho trénuje daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil, kondiční přípravu pak má na starost Jozef Ivanko.[6]

V roce 2009 vyhrál Olympijský festival evropské mládeže ve finském Tampere.[7] V sezóně 2011 pak prestižní Pardubickou juniorku[8] a společně s Jiřím Veselým a Markem Jaloviecem i Galeově poháru.

V juniorské dovuhře na US Open 2011 skončil ve čtvrtfinále.[9] Na juniorce Australian Open 2012 se probojoval do semifinále dvouhry a s Chorvatem Filipem Vegerem do finále čtyřhry. První grandslamový zápas v hlavní soutěži mužské dvouhry odehrál na červnovém French Open 2016 po tříkolové kvalifikaci, z níž postoupil jako šťastný poražený. Po pětisetové bitvě v prvním kole udolal Španěla Roberta Carballése Baenu. Ve druhém kole však nenašel recept na francouzskou turnajovou třicítku Jérémyho Chardyho.

Do elitní světové stovky premiérově pronikl po titulu na challengeru Sparta Prague Open 2016, kde ve čtvrtfinále přehrál nejvýše nasazeného Lukáše Rosola. V boji o titul pak na něj nestačil Francouz Stéphane Robert. Ve vydání žebříčku ATP z 13. června 2016 figuroval na 99. příčce.[10]

Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour se probojoval na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016, kde na úvod vyřadil argentinskho kvalifikanta Máxima Gonzáleze a poté španělskou turnajovou trojku Marcela Granollerse vždy bez ztráty setu. Mezi poslední osmičkou však nestačil na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho.

Na lednovém Hopmanově poháru 2017 reprezentoval Českou republiku po boku Lucie Hradecké, která 19. prosince 2016 nahradila zraněnou a původně nominovanou světovou jedenáctku Petru Kvitovou.[11] Ve dvouhře postupně podlehl Jacku Sockovi, Nicku Kyrgiosovi i Felicianu Lópezovi a český tým obsadil konečné 3. místo základní skupiny B s bilancí mezistátních zápasů 1:2.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V první polovině roku 2013 skončil[12] jeho partnerský vztah[13] s tenistkou a wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou.

Finále na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda – tituly
Challengery (4–6 D; 1–3 Č)

Dvouhra: 9 (3–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Ostrava, Česko antuka Španělsko Iñigo Cervantes Huegun 6–7(5–7), 4–6
Finalista 2. 9. května 2015 Řím, Itálie antuka Spojené království Aljaž Bedene 5–7, 2–6
Vítěz 1. 20. června 2015 Poprad, Slovensko antuka Chile Hans Podlipnik 6–2, 3–6, 6–3
Finalista 3. 17. ledna 2016 Bangkok, Thajsko tvrdý Rusko Michail Južnyj 4–6, 1–6
Finalista 4. 28. února 2016 Cherbourg, Francie tvrdý Austrálie Jordan Thompson 6–4, 4–6, 1–6
Finalista 5. 17. dubna 2016 Barletta, Itálie antuka Švédsko Elias Ymer 5–7, 4–6
Vítěz 2. 11. června 2016 Praha, Česká republika antuka Francie Stéphane Robert 6–4, 3–6, 6–3
Finalista 6. 31. července 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka Nizozemsko Robin Haase 4–6, 7–6(11–9), 2–6
Vítěz 3. 18. září 2016 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Srbsko Miljan Zekić 3–6, 6–1, 6–4
Vítěz 4. 12. května 2018 Řím, Itálie antuka Srbsko Laslo Djere 7–6(7–1), 6–7(9–11), 6–4

Čtyřhra: 4 (1–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 6. května 2012 Ostrava, Česko antuka Česko Jiří Veselý Moldavsko Radu Albot
Rusko Teimuraz Gabašvili
5–7, 7–5, [8–10]
Vítěz 1. 20. července 2014 Poznaň, Polsko antuka Moldavsko Radu Albot Polsko Tomasz Bednarek
Finsko Henri Kontinen
7–5, 2–6, [10–8]
Finalista 2. 9. listopadu 2014 Bratislava, Slovensko tvrdý Slovensko Norbert Gombos Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 3. 20. června 2015 Poprad, Slovensko antuka Slovensko Norbert Gombos Česko Roman Jebavý
Česko Jan Šátral
2–6, 2–6

Tituly na okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda – tituly
Futures (6 D; 1 Č)

Dvouhra (6)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 29. července 2012 Liberec F6 Futures, Česko antuka Česko Jiří Veselý 3–6, 7–6(7–3), 6–0
2. 30. září 2012 Antalya F37 Futures, Turecko tvrdý Moldavsko Andrei Ciumac 6–1, 6–3
3. 11. srpna 2013 Olsztyn F2 Futures, Polsko antuka Monako Benjamin Balleret 6–2, 5–7, 7–6(7–5)
4. 6. října 2013 Antalya F39 Futures, Turecko (2) tvrdý Nizozemsko Miliaan Niesten 6–1, 6–4
5. 16. března 2014 Santa Margherita Ligure F5 Futures, Itálie antuka Belgie Arthur De Greef 6–3, 6–3
6. 18. května 2014 Šarm aš-Šajch F18 Futures, Egypt antuka Belgie Germain Gigounon 2–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (1)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 15. července 2012 Prostějov F4 Futures, Česko antuka Česko Jiří Veselý Itálie Riccardo Bellotti
Rakousko Dominic Thiem
7–6(7–2), 6–3

Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 910. 441. 402. 242. 160. 75. 202.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 505. 714. 287. 347. 1214.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d (anglicky) Adam Pavlásek na stránkách ATP Tour, přístup: 2016-12-2525. prosince 2016
  2. (anglicky) Adam Pavlásek na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2016-12-2525. prosince 2016
  3. Adam PAVLASEK, Player's Details [online]. itftennis.com [cit. 2015-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BEREŇ, Michael. Tenisté mají naději. Veselý a Pavlásek zaskočili Australany v deblu. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-07-18]. Dostupné online. (česky) 
  5. (anglicky) Adam Pavlásek na stránkách Davis Cupu, přístup: 2018-06-2020. června 2018
  6. (anglicky) Adam Pavlásek na stránkách Mezinárodní tenisové federace
  7. http://www.czechtenis.cz/index.php?it_page=3&novinka=27
  8. http://www.ceskatelevize.cz/ct4/tenis/132800-tenista-pavlasek-vyhral-84-rocnik-pardubicke-juniorky/
  9. http://www.tenisportal.cz/zpravy/juniori-vesely-a-pavlasek-postoupili-uz-do-ctvrtfinale-us-open-8728/
  10. ŠEVČÍK, David. Pavlásek už tenis neflinká, a tak se dostal do světové stovky [online]. iDNES.cz, 2016-06-14 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  11. Kvitová nemůže na Hopmanův pohár! Jsem hrozně zklamaná, lituje [online]. Sport.cz, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  12. Tenisový mix: Štěpánek se rozvádí s Vaidišovou, začal si prý s Kvitovou. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online. 
  13. HERRMANNOVÁ, Nela. Tenistka Kvitová promluví u Krause o vztahu s šestnáctiletým tenistou. iDNES.cz [online]. 2011-05-13 [cit. 2011-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]