Nicole Melicharová-Martinezová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nicole Melicharová-Martinezová
Nicole Melicharová ve Wimbledonu 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození29. července 1993 (28 let)
Místo narozeníBrno, Česko[1]
BydlištěStuart, Florida, Spojené státy[1]
Výška181 cm[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek1 840 631 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů140–136
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění400. místo (24. září 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů311–268
Tituly11 WTA, 1 WTA 125K, 7 ITF
Nejvyšší umístění9. místo (17. května 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Opensemifinále (2020)
Wimbledonfinále (2018)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2021)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledonvítězka (2018)
US Openčtvrtfinále (2018)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220522a22. května 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Melicharová na US Open 2016

Nicole Melicharová-Martinezová (nepřechýleně Melichar-Martinez, rozená Melichar, * 29. července 1993 Brno) je americká profesionální tenistka českého původu, specializující se na deblové soutěže a vítězka smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2018. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jedenáct turnajů ve čtyřhře, první z nich s Britkou Annou Smithovou na norimberském Nürnberger Versicherungscupu 2017. V sérii WTA 125s vybojovala deblovou trofej na San Antonio Open 2016 s německou hráčkou Annou-Lenou Grönefeldovou. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2012 na 400. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2021 na 9. místě.[1]

V nejvyšší grandslamové kategorii získala titul z mixu ve Wimbledonu 2018 po boku Rakušana Alexandra Peyi.[3][4] Na témže londýnském majoru si zahrála také finále ženské čtyřhry, v němž s Květou Peschkeovou nestačily na český pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[5]

V americkém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Austrálii, v němž prohrála po boku Danielly Collinsové čtyřhru. Američanky odešly poraženy 2:3 na zápasy. Poprvé byla nominována v pražském finále Fed Cupu 2018 proti České republice, v němž Američanky prohrály 0:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve čtyřhře.[6]

Spojené státy americké reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde do ženské čtyřhry nastoupila s Alison Riskeovou. Soutěž opustily v úvodním kole po prohře s italským párem Sara ErraniováJasmine Paoliniová.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaj v Hilton Head Island s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Alexandře Muellerové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2012 na antalyjském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Turkyni Hülyu Esenovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Texas Tennis Open 2012 v Grapevine u Dallasu. Na úvod kvalifikace však uhrála jen tři gamy na kanadskou tenistku Eugenii Bouchardovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v ženské čtyřhře Monterrey Open 2013, kde v páru s krajankou Mariou Sanchezovou vyřadily druhé nasazené Rusky Bratčikovovou s Duševinovou, aby poté skončily ve čtvrtfinále. Turnaje z kategorie Premier Mandatory se prvně účastnila v deblu Miami Open 2015, do něhož s Elenou Bogdanovou nastoupily jako náhradnice. V první fázi je však deklasovaly pozdější vítězky a nejvýše nasazené Martina Hingisová a Sania Mirzaová.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour se probojovala ve čtyřhře říjnového Tianjin Open 2015 v Tchien-ťinu, z něhož s Chorvatkou Darijou Jurakovou odešly poraženy od čínské dvojice Sü I-fan a Čeng Saj-saj. Také podruhé neuspěla ve finále debla na Malaysian Open 2017 v Kuala Lumpuru, tentokrát v páru s Japonkou Makoto Ninomijovou a prohře od australských deblistek Ashleigh Bartyové s Casey Dellacquovou.[7][1][2]

Po boku britské deblistky Anny Smithové vybojovala první trofej na WTA Tour během antukového Nürnberger Versicherungscupu 2017 v Norimberku, kde v závěrečném duelu přehrály švédsko-belgickou dvojici Johanna Larssonová a Kirsten Flipkensová po dvousetovém průběhu.[8]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na divokou kartu ve smíšené soutěži US Open 2012 po boku krajana Briana Battistoneho. V úvodním kole nenašli recept na španělskou dvojici Nuria Llagosteraová Vivesová a David Marrero. Ženský debl poprvé odehrála ve Wimbledonu 2015, když do hlavní soutěže prošly s Čan Ťin-wej jako šťastné poražené kvalifikantky. V prvním zápase je však vyřadily Italky Karin Knappová s Robertou Vinciovou[1][2]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Nicole Melicharové opustili v roce 1987 Československo a zakotvili ve Spolkové republice Německo, kde se narodila její sestra Jane Melicharová (nar. 1988). V emigraci do Spojených států amerických pokračovali roku 1989. V důsledku absence zdravotního pojištění odcestovala matka k jejímu porodu v roce 1993 do Brna a po šestinedělí se s dcerou vrátila[9] do floridského Stuartu.

Podle vlastních slov začala se sportem již v jednom roce života. V páru se starší sourozenkyní a zdravotní sestrou Jane Melicharovou[10] odehrály na okruhu ITF jeden zápas čtyřhry, když v březnu 2017 nepřešly v Tampě úvodní kolo. Jednalo se o jediné utkání její sestry na okruzích ITF či WTA Tour.[11][10]

V srpnu 2021 absolvovala bakalářský obor komunikační studia na Indiana University East (B.A.).[12]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2018 Wimbledon tráva Česko Květa Peschkeová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 6–4, 0–6
Finalistka 2020 US Open tvrdý Čína Sü I-fan Německo Laura Siegemundová
Rusko Věra Zvonarevová
4–6, 4–6

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2018 Wimbledon tráva Rakousko Alexander Peya Bělorusko Viktoria Azarenková
Spojené království Jamie Murray
7–6(7–1), 6–3

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–2 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 Č)
Premier / WTA 500 (6–4 Č)
International / WTA 250 (5–5 Č)

Čtyřhra: 23 (11–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. října 2015 Tchien-ťin, ČLR tvrdý Chorvatsko Darija Juraková Čína Sü I-fan
Čína Čeng Saj-saj
2–6, 6–3, [8–10]
Finalistka 2. 5. března 2017 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Austrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
6–7(5–7), 3–6
Finalistka 3. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Belgie Elise Mertensová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–7 (6–8) , 2–6
Vítězka 1. 27. května 2017 Norimberk, Německo antuka Spojené království Anna Smithová Belgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 6–3, [11–9]
Finalistka 4. 20. října 2017 Moskva, Rusko tvrdý Spojené království Anna Smithová Česko Andrea Hlaváčková
Maďarsko Tímea Babosová
2–6, 6–3, [3–10]
Finalistka 5. 29. dubna 2018 Stuttgart, Německo antuka (h) Česko Květa Peschkeová USA Raquel Atawová
Německo Anna-Lena Grönefeldová
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Vítězka 2. 4. května 2018 Praha, Česko antuka Česko Květa Peschkeová Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–4, 6–2
Finalistka 6. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Česko Květa Peschkeová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 6–4, 0–6
Vítězka 3. 14. října 2018 Tchien-ťin, ČLR tvrdý Česko Květa Peschkeová Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Jessica Mooreová
6–4, 6–2
Vítězka 4. 5. ledna 2019 Brisbane, Austrálie tvrdý Česko Květa Peschkeová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
6–1, 6–1
Finalistka 7. 3. května 2019 Praha, Česko antuka Česko Květa Peschkeová Rusko Anna Kalinská
Slovensko Viktória Kužmová
6–4, 5–7, [7–10]
Finalistka 8. 25. května 2019 Norimberk, Německo antuka Kanada Sharon Fichmanová Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan
6–4, 6–7(5–7), [5–10]
Vítězka 5. 4. srpna 2019 San José, Spojené státy tvrdý Česko Květa Peschkeová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
6–4, 6–4
Vítězka 6. 15. září 2019 Čeng-čou, Čína tvrdý Česko Květa Peschkeová Belgie Yanina Wickmayerová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
6–1, 7–6(7–2)
Vítězka 7. 18. ledna 2020 Adelaide, Austrálie tvrdý Čína Sü I-fan Kanada Gabriela Dabrowská
Chorvatsko Darija Juraková
2–6, 7–5, [10–5]
Finalistka 9. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy tvrdý Čína Sü I-fan Česko Květa Peschkeová
Nizozemsko Demi Schuursová
1–6, 6–4, [4–10]
Finalistka 10. 11. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Čína Sü I-fan Německo Laura Siegemundová
Rusko Věra Zvonarevová
4–6, 4–6
Vítězka 8. 26. září 2020 Štrasburk, Francie antuka Nizozemsko Demi Schuursová USA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–4, 6–3
Vítězka 9. 5. března 2021 Dauhá, Katar tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová Rumunsko Monica Niculescuová
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
6–2, 2–6, [10–8]
Vítězka 10. 11. dubna 2021 Charleston, Spojené státy antuka (z) Nizozemsko Demi Schuursová Česko Marie Bouzková
Česko Lucie Hradecká
6–2, 6–4
Finalistka 11. 20. černa 2021 Berlín, Německo tráva Nizozemsko Demi Schuursová Bělorusko Viktoria Azarenková
Bělorusko Aryna Sabalenková
6–4, 5–7, [4–10]
Finalistka 12. 26. černa 2021 Eastbourne, Velká Británie tráva Nizozemsko Demi Schuursová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
1–6, 4–6
Vítězka 11. 21. května 2022 Štrasburk, Francie antuka Austrálie Darja Savilleová Česko Lucie Hradecká
Indie Sania Mirzaová
5–7, 7–5, [10–6]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. března 2016 San Antonio, USA tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Polsko Klaudia Jansová-Ignaciková
Austrálie Anastasia Rodionovová
6–1, 6–3

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. července 2011 Evansville, Spojené státy tvrdý USA Elizabeth Ferrisová 2–6, 1–6
Vítězka 1. 9. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Turecko Hülya Esenová 6–4, 6–3
Vítězka 2. 30. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Rusko Angelina Gabujevová 5–7, 6–4, 6–1
Finalistka 2. 17. listopadu 2014 Súsa, Tunisko tvrdý Bulharsko Viktorija Tomovová 3–6, 2–6

Čtyřhra: 17 (7–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. května 2010 Sumter, USA tvrdý USA Alexandra Leatuová USA Alexandra Muellerová
USA Ashley Weinholdová
1–6, 3–6
Finalistka 2. 7. listopadu 2011 Monastir, Tunisko tvrdý Ukrajina Anastasija Charčenková Bosna a Hercegovina Anita Husarićová
Bulharsko Viktorija Tomovová
3–6, 7–5, [5–10]
Vítězka 1. 19. března 2012 Metepec, Mexiko tvrdý USA Elizabeth Ferrisová Brazílie Liz Tatiane Bogarinová
USA Brianna Morganová
6–3, 6–1
Finalistka 3. 16. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý USA Lauren Megaleová Německo Nicola Geuerová
Rakousko Janina Toljanová
2–6, 2–6
Finalistka 4. 30. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Rusko Angelina Gabujevová Japonsko Juka Moriová
Japonsko Kaori Ónišiová
2–6, 4–6
Vítězka 2. 4. března 2013 Antalya, Turecko antuka Itálie Gioia Barbieriová Maďarsko Ágnes Buktová
Slovensko Vivian Juhászová
7–6(7–2), 6–4
Vítězka 3. 11. března 2013 Antalya, Turecko antuka USA Anamika Bhargavová Ukrajina Alona Fominová
Gruzie Sofia Šapatavová
6–7(7–9), 6–3, [10–7]
Finalistka 5. 18. března 2013 Antalya, Turecko tvrdý USA Anamika Bhargavová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Kyrgyzstán Xenia Palkinová
1–6, 3–6
Finalistka 6. 27. května 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Ukrajina Anastasija Charčenková Ukrajina Veronika Stotyková
Ukrajina Vladyslava Zanosijenková
3–6, 4–6
Vítězka 4. 15. července 2013 Portland, USA tvrdý USA Irina Falconiová USA Sanaz Marandová
USA Ashley Weinholdová
4–6, 6–3, [10–8]
Vítězka 5. 20. ledna 2014 Daytona Beach, USA antuka Srbsko Teodora Mirčićová USA Asia Muhammadová
USA Allie Willová
6–7(5–7), 7–6(7–1), [10–1]
Finalistka 7. 15. září 2014 Albuquerque, USA tvrdý USA Allie Willová USA Jan Abazová
USA Melanie Oudinová
2–6, 3–6
Finalistka 8. 11. května 2015 Saint-Gaudens, Francie antuka Brazílie Beatriz Haddad Maiová Kolumbie Mariana Duqueová
Izrael Julia Glušková
6–1, 6–7(5–7), [4–10]
Finalistka 9. 1. června 2015 Marseille, Francie antuka Ukrajina Maryna Zanevská Argentina Tatiana Búová
Francie Laura Thorpeová
3–6, 6–3, [6–10]
Vítězka 6. 30. května 2016 Marseille, Francie antuka Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej Slovensko Jana Čepelová
Španělsko Lourdes Domínguez Linová
1–6, 6–3, [10–3]
Finalistka 10. 4. července 2016 Contrexéville, Francie antuka Česko Renata Voráčová Nizozemsko Cindy Burgerová
Španělsko Laura Pousová Tiová
1–6, 3–6
Vítězka 7. 11. února 2017 Launceston, Austrálie tvrdý Austrálie Monique Adamczaková Itálie Georgia Bresciová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
6–1, 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Finalistka 1. Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena

USA Danielle Collinsová
USA Sofia Keninová
USA Alison Riskeová
Česko Česko 0–3
(detail)
[13]
Česko Petra Kvitová
Česko Kateřina Siniaková
Česko Barbora Strýcová
Česko Barbora Krejčíková

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicole Melichar-Martinez na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Nicole Melicharová-Martinezová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200302a2. března 2020
  2. a b c d e f Nicole Melicharová-Martinezová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200302a2. března 2020
  3. Melichar and Peya win Wimbledon mixed for first major title [online]. WIMBLEDON, Great Britain: WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Peya Claims First Grand Slam Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Druhý grandslam v řadě! Krejčíková se Siniakovou ovládly i Wimbledon [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-14 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  6. Nicole Melicharová-Martinezová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup:20210831a31. srpna 2021
  7. Ashleigh Barty ends 'monster week' with two Malaysian Open titles [online]. Eurosport, 2017-03-05 [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Glenys Furness. Anna Smith & Nicole Melichar win first tour title [online]. Britwatch Sports, 2017-05-29 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Štěpán Hladký, Petr Šístek. Češtinu trénuji s holkama na turnajích, směje se Čechoameričanka Nicole Melicharová [online]. Tenisový svět, 20-06-2012 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b MEREDITH, Bill. Stuart woman heading to US Open Playoffs for tennis [online]. The Palm Beach Post, 20-06-2012 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Jane Melicharová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180504a4. května 2018
  12. IU East, WTA recognize four recent graduates at Western & Southern Open [online]. WTA Tennis, 2021-08-19 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]