Heather Watsonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heather Watsonová

Heather Watsonová na US Open 2016
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království[1]
Datum narození 19. května 1992 (25 let)
Místo narození Guernsey, Anglie[1]
Bydliště Bradenton, Florida, USA[1]
Výška 170 cm[1]
Váha 63 kg[1]
Profesionál od 2010[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč[1]
Výdělek 2 335 551 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 245–183
Tituly 3 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění 38. místo (19. ledna 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2011, 2012, 2014, 2015, 2016)
Wimbledon 3. kolo (2012, 2015)
US Open 1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 90–103
Tituly 3 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 45. místo (15. dubna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2015, 2016)
French Open 1. kolo (2013, 2015, 2016)
Wimbledon 3. kolo (2016)
US Open 2. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly 1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2013)
Wimbledon vítězka (2016)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry čtvrtfinále (2016)
Poslední aktualizace: 2017-04-066. dubna 2017

Heather Miriam Watsonová (* 19. května 1992 Guernsey) je britská profesionální tenistka, která na okruh ITF vstoupila v roce 2009. Je vítězkou smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2016, kde triumfovala společně s Finem Henrim Kontinenem.[2]

Do ledna 2011 strávila svou kariéru převážně na okruhu ITF, kde si v červenci 2009 připsala první titul na domácím turnaji ve Frinton-On-Sea. V rámci okruhu ITF vyhrála čtyři turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na okruhu WTA pak získala tři tituly ve dvouhře, když poprvé triumfovala v říjnu 2012 v japonské Osace poté, co porazila Čang Kchaj-čen po výsledku 7–5, 5–7, 7–6. Jednalo se o první ženský titul pro Velkou Británii po 24 letech.[3] Ve čtyřhře si připsala tři tituly, když s Marinou Erakovicovou vyhrály v červenci turnaj ve Stanfordu a v srpnu poté v Dallasu. Třetí triumf v Baku zaznamenala s ruskou hráčku Alexandrou Panovovou.[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2015 na 38. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2013 na 45. místě. Trénuje ji Diego Veronelli. Dne 16. července 2012 se poprvé stala britskou ženskou jedničkou, když přeskočila Anne Keothavongovou.[5][1]

V juniorské kategorii zvítězila na US Open 2009, když ve finále porazila Janu Buchinaovou 6–4, 6–1. Na juniorském mezinárodním žebříčku ITF byla ve dvouhře nejvýše na 3. místě.

Ve fedcupovém týmu Velké Británie debutovala v roce 2011 v Ejlatu v rámci 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Švýcarsku. Debut zahájila prohrou v singlu a vítězstvím ve čtyřhře. Velká Británie do baráže neprošla. Do dubna 2017 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 17–5 ve dvouhře a 8–2 ve čtyřhře.[6]

Velkou Británii reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře prohrála ve druhém kole se čtrnáctou nasazenou Ruskou Marií Kirilenkovou. V ženské čtyřhře pak s Laurou Robsonovou nestačily v prvním kole na turnajové pětky Angelique KerberovouSabine Lisickou z Německa.

Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhém kole dvouhry podlehla patnácté nasazené Ukrajince Elině Svitolinové. Spolu s Johannou Kontaovouženské čtyřhře skončily ve druhé fázi na raketách tchajwanského třetího nasazeného páru sester Chao-čchingJung-žan Čanových. Ve čtvrtfinále opustila smíšenou soutěž po boku Andyho Murrayho, do níž nastoupili z pozice náhradníků po odstoupení Nadala s Muguruzaovou.

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorskou kariéru odstartovala zlatou medailí z Her Commonwealthu mládeže 2008, které se konaly v indickém městě Puné. Ve finále porazila indickou tenistku Kyru Shroffovou 6–2, 6–1. Ženské čtyřhry se nezúčastnila. Další vítězství si připsala na juniorském grandslamu US Open 2009, když ve finále přehrála Janu Buchinaovou 6–4, 6–1. Společně s Tímeou Babosovou prohrály finále French Open 2009, když podlehly páru BodganováLertcheewakarnová 3–6, 6–3, 10–8. Na Australian Open 2009 se probojovala do čtvrtfinále dvouhry, ve kterém padla s Xenii Pervakovou 3–6, 5–7. Další čtvrtfinále, tentokrát čtyřhry, si zahrála s Britkou Tarou Mooreovou ve Wimbledonu 2008.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny Iana Watsona a Michelle Watsonové. Její matka pochází z Papuy-Nové Guineje a otec z Anglie. Má jednoho bratra Adama a dvě sestry Stephanii a Julii. Tenis začala hrát v sedmi letech. Ve věku dvanácti let začala trénovat v Tenisové akademie Nicka Bollettieriho na Floridě.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2010[editovat | editovat zdroj]

Příjem na French Open 2013

Reprezentovala Guernsey na Hrách Commonwealthu v Dillí, kde skončila ve čtvrtfinále ve dvouhře i ve smíšené čtyřhře.

2011[editovat | editovat zdroj]

Stala se první britskou hráčkou po sedmnácti letech, která vyhrála zápas v hlavní soutěži French Open, když porazila Stéphanii Foretzovou Gaconovou.

2014[editovat | editovat zdroj]

Sezónu sezónu 2014 zahájila na turnaji v Brisbane, kde prošla přes kvalifikaci do prvního kola, ve kterém podlehla Dominice Cibulkové 4–6, 3–6. V Sydney vypadla v kvalifikaci, když podlehla Bethanii Mattekové-Sandsové 2–6, 3–6. Na Australian Open 2014 prošla kvalifikací do prvního kole, ve kterém podlehla Daniele Hantuchové 5–7, 6–3, 3–6.

Britskému týmu pomáhala při Fed Cup 2014 v boji o baráž Světové skupiny II. Nastoupila do čtyř singlových zápasů s bilancí čtyř výher a žádné porážky, ale Británie přesto do baráže nepostoupila. Na začátku února si na turnaji v Midlandu připsala hned dva tituly. Singlový titul získala po výhře nad Xenii Pervakovou 6–4, 6–0. Deblový titul získala s Annou Tatišviliovou, když porazily pár Sharon Fichmanová a Maria Sanchezová 7–5, 5–7, 10–6. Na turnaji v mexickém Acapulcu neprošla kvalifikací, tu ovšem zvládla na turnaji v Indian Wells, kde vypadla ve druhém kole s Agnieszkou Radwańskou 4–6, 3–6. V Miami startovala na divokou kartu a prohrála v prvním kole, když podlehla Virginii Razzanové 4–6, 0–6.

Antukovou sezónu zahájila na turnaji ITF v Cagnes-sur-Mer, kde vypadla ve čtvrtfinále s Kiki Bertensovou 3–6, 1–6. Druhý titul v sezóně si připsala na turnaji v Praze, kde neztratila jediný set. Ve finále porazila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou 7–6, 6–0.[7]

2015[editovat | editovat zdroj]

Na turnaji Hobart International v lednu 2015 získala svůj druhý titul na okruhu WTA, když ve finále zdolala Američanku Madison Brengleovou.

Ve Wimbledonu porazila Caroline Garciaovou a Danielu Hantuchovou a postoupila do třetího kola, kde podlehla pozdější vítězce Sereně Williamsové. V rozhodující sadě si přitom vypracovala náskok 3–0 a měla k dobru dvě prolomená podání. Na servisu však nevyužila gamebol na vedení 4–0, a následně ani vedení 5–4, kdy šla podávat na ukončení zápasu. Americká favoritka dokázala průběh otočit a dovést do vítězného konce. Williamsová svou 24. výhru na Grand Slamu v řadě komentovala slovy: „Budu upřímná. Nevím, jak se mi povedlo vyhrát, sama jsem v to rozhodně nedoufala.“[8][9]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítězka 2016 Wimbledon tráva Finsko Henri Kontinen Kolumbie Robert Farah Maksúd
Německo Anna-Lena Grönefeldová
7–6(7–5), 6–4
Finalistka 2017 Wimbledon tráva Finsko Henri Kontinen Spojené království Jamie Murray
Švýcarsko Martina Hingisová
4–6,4–6

Finálové účasti na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (1–0 Č)
International (3–0 D; 2–3 Č)

Dvouhra: 3 (3–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 14. října 2012 Ósaka, Japonsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen 7–5, 5–7, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 17. ledna 2015 Hobart, Austrálie tvrdý USA Madison Brengleová 6–3, 6–4
Vítězka 3. 6. března 2016 Monterrey, Mexiko tvrdý Belgie Kirsten Flipkensová 3–6, 6–2, 6–3

Čtyřhra: 6 (3–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. července 2012 Stanford, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Marina Erakovicová Austrálie Jarmila Gajdošová
USA Vania Kingová
7–5, 7–6(9–7)
Vítězka 2. 25. srpna 2012 Dallas, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Marina Erakovicová Lotyšsko Līga Dekmeijereová
USA Irina Falconiová
6–3, 6–0
Finalistka 1. 16. září 2012 Québec, Kanada tvrdý (h) Polsko Alicja Rosolská Německo Tatjana Maleková
Francie Kristina Mladenovicová
6–7(5–7), 7–6(8–6), [7–10]
Finalistka 2. 14. října 2012 Ósaka, Japonsko tvrdý Japonsko Kimiko Dateová Krummová USA Raquel Kopsová-Jonesová
USA Abigail Spearsová
1–6, 4–6
Vítězka 3. 27. července 2014 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Rusko Alexandra Panovová Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Izrael Šachar Pe'erová
6–2, 7–6(7–3)
Finalistka 3. 16. října 2016 Hongkong, ČLR tvrdý Spojené království Naomi Broadyová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
3–6, 1–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments


Dvouhra: 6 (5–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. července 2009 Spojené království Frinton-On-Sea tráva Spojené království Anna Fitzpatricková 4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2. 20. července 2010 Spojené království Wrexham tvrdý Indie Sania Mirzaová 6–2, 6–4
Vítězka 3. 11. listopadu 2010 Kanada Toronto hala Francie Alizé Limová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 24. září 2011 Spojené království Shrewsbury hala Německo Mona Barthelová 0–6, 3–6
Vítězka 4. 16. února 2014 USA Midland hala Rusko Xenia Pervaková 6–4, 6–0
Vítězka 5. 18. května 2014 Česko Praha antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 7–6(5), 6–0

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. března 2012 USA Clearwater tvrdý Spojené království Naomi Broadyová Gruzie Jekaterine Gorgodzeová
Ukrajina Alyona Sotnikovová
3–6, 2–6
Finalistka 2. 9. června 2012 Spojené království Nottingham tráva Spojené království Laura Robsonová Řecko Eleni Daniilidou
Austrálie Casey Dellacquová
4–6, 2–6
Vítězka 1. 16. února 2014 USA Midland hala Gruzie Anna Tatišviliová Kanada Sharon Fichmanová
USA Maria Sanchezová
7–5, 5–7, [10–6]

Juniorská finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Rok Turnaj Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2009 USA US Open Rusko Jana Buchinaová 6–4, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 2009 Francie French Open Maďarsko Tímea Babosová Rumunsko Elena Bogdanová
Thajsko Noppawan Lertcheewakarnová
3–6, 6–3, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 588. 176. 92. 49. 119. 50. 54. 77.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 589. 254. 172. 52. 135. 131. 102. 72.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h (anglicky) Heather Watsonová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2017-04-066. dubna 2017
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10, [cit. 2016-07-11]. Dostupné online.  
  3. Po 24 letech se britský tenis dočkal vítězky turnaje WTA, v Ósace slaví Watsonová, rozhlas.cz/zpravy/tenis, 14. 10. 2012
  4. (anglicky) Heather Watsonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-04-1616. dubna 2017
  5. Watson se stala nejlepší britskou hráčkou současnosti, tenisinfo.eu, 17. 7. 2012
  6. (anglicky) Heather Watsonová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2017-04-066. dubna 2017
  7. Sparta Prague Open vyhrála Britka Watsonová, tenisportal.cz, 18. 5. 2014
  8. Serena po obratu proti Watsonové: Ve výhru jsem už ani nedoufala. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-04 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.  
  9. Serena přežila drama proti Watsonové a může se těšit na souboj se sestrou Venus. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-03 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Profily[editovat | editovat zdroj]