Heather Watsonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heather Watsonová
Heather Watsonová ve Wimbledonu 2019
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království[1]
Datum narození 19. května 1992 (27 let)
Místo narození Guernsey, Spojené království[1]
Bydliště Bradenton, FL, Spojené státy[1]
Výška 170 cm[1]
Váha 63 kg[1]
Profesionál od 2010[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč[1]
Výdělek 3 368 460 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 302–240
Tituly 3 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 38. místo (19. ledna 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2011, 2012, 2014, 2015, 2016 , 2018)
Wimbledon 3. kolo (2012, 2015)
US Open 1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 122–130
Tituly 4 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 45. místo (15. dubna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2015, 2016)
French Open 2. kolo (2018)
Wimbledon čtvrtfinále (2018)
US Open 2. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly 1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2013)
Wimbledon vítězka (2016)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry čtvrtfinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190926a26. září 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heather Miriam Watsonová (* 19. května 1992 Guernsey) je britská profesionální tenistka. Ve smíšené čtyřhře triumfovala s Finem Henrim Kontinenem ve Wimbledonu 2016[2] a skončila jako poražená finalistka ve Wimbledonu 2017.

V letech 2009–2011 strávila převážnou část kariéry na okruhu ITF, kde si v červenci 2009 připsala první titul na anglickém turnaji ve Frinton-On-Sea. V rámci této túry vyhrála šest turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Na okruhu WTA Tour získala tři tituly ve dvouhře, když debutový z nich si připsala na HP Open 2012 v Osace po finálové výhře nad Čang Kchaj-čen. Stala se tak první britskou šampionkou po dvaceti čtyřech letech.[3]

Ve čtyřhře túry WTA přidala čtyři trofeje. S Erakovicovou ovládla červencový Bank of the West Classic 2012 ve Stanfordu a srpnový Texas Tennis Open 2012 v Dallasu. Třetí vavřín doplnila s Panovovou na Baku Cupu 2014 a čtvrtý po boku Mariové na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2018.[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2015 na 38. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2013 na 45. místě. Trénuje ji Morgan Phillips. Dříve tuto roli plnil Diego Veronelli. V červenci 2012 se poprvé stala britskou ženskou jedničkou, když na této pozici vystřídala Anne Keothavongovou.[5][1]

juniorské kategorii zvítězila na US Open 2009 po finálové výhře nad Ruskou Janou Bučinovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše pro dvouhru figurovala na 3. místě.

Ve fedcupovém týmu Velké Británie debutovala v roce 2011ejlatským základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Švýcarsku. Debut zahájila prohrou v singlu a vítězstvím ve čtyřhře. Velká Británie do baráže neprošla. Do roku 2020 v soutěži nastoupila k dtřiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 20–9 ve dvouhře a 8–3 ve čtyřhře.[6]

Velkou Británii reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře prohrála ve druhém kole se čtrnáctou nasazenou Ruskou Marií Kirilenkovou. V ženské čtyřhře pak s Laurou Robsonovou nestačily v prvním kole na turnajové pětky Angelique KerberovouSabine Lisickou z Německa.

Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhém kole dvouhry podlehla patnácté nasazené Ukrajince Elině Svitolinové. Spolu s Johannou Kontaovouženské čtyřhře skončily ve druhé fázi na raketách tchajwanského třetího nasazeného páru sester Chao-čchingJung-žan Čanových. Ve čtvrtfinále opustila smíšenou soutěž po boku Andyho Murrayho, do níž nastoupili z pozice náhradníků po odstoupení Nadala s Muguruzaovou.

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorskou kariéru odstartovala zlatou medailí z Her Commonwealthu mládeže 2008, které se konaly v indickém městě Puné. Ve finále porazila indickou tenistku Kyru Shroffovou1. Ženské čtyřhry se nezúčastnila. Další vítězství si připsala na juniorském grandslamu US Open 2009, když ve finále přehrála Janu Bučinovou. Společně s Tímeou Babosovou prohrály finále French Open 2009, když podlehly páru BodganováLertcheewakarnová.

Na Australian Open 2009 se probojovala do čtvrtfinále dvouhry, ve kterém padla s Xeniji Pervakovou. Další čtvrtfinále, tentokrát čtyřhry, si zahrála s Britkou Tarou Mooreovou ve Wimbledonu 2008.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny Iana a Michelle Watsonovových. Matka pochází z Papuy-Nové Guineje a otec z Anglie. Má bratra Adama a sestry Stephanii a Julii. Tenis začala hrát v sedmi letech. Ve věku dvanácti let nastoupila do Tenisové akademie Nicka Bollettieriho na Floridě.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2010[editovat | editovat zdroj]

Příjem na French Open 2013

Reprezentovala Guernsey na Hrách Commonwealthu v Dillí, kde skončila ve čtvrtfinále ve dvouhře i ve smíšené čtyřhře.

2011[editovat | editovat zdroj]

Stala se první britskou hráčkou po sedmnácti letech, která vyhrála zápas v hlavní soutěži French Open, když porazila Stéphanii Foretzovou Gaconovou.

2014[editovat | editovat zdroj]

Sezónu sezónu 2014 zahájila na turnaji v Brisbane, kde prošla přes kvalifikaci do prvního kola, ve kterém podlehla Dominice Cibulkové. V Sydney vypadla v kvalifikaci, když podlehla Bethanii Mattekové-Sandsové. Na Australian Open 2014 prošla kvalifikací do prvního kole, ve kterém podlehla Daniele Hantuchové.

Britskému týmu pomáhala při Fed Cup 2014 v boji o baráž Světové skupiny II. Nastoupila do čtyř singlových zápasů s bilancí čtyř výher a žádné porážky, ale Británie přesto do baráže nepostoupila. Na začátku února si na turnaji v Midlandu připsala hned dva tituly. Singlový titul získala po výhře nad Xeniji Pervakovou. Deblový titul získala s Annou Tatišviliovou, když porazily pár Sharon Fichmanová a Maria Sanchezová. Na turnaji v mexickém Acapulcu neprošla kvalifikací, tu ovšem zvládla na turnaji v Indian Wells, kde vypadla ve druhém kole s Agnieszkou Radwańskou. V Miami startovala na divokou kartu a prohrála v prvním kole, když podlehla Virginii Razzanové.

Antukovou sezónu zahájila na turnaji ITF v Cagnes-sur-Mer, kde vypadla ve čtvrtfinále s [[Kiki Bertensová|Kiki Bertensovou]. Druhý titul v sezóně si připsala na turnaji v Praze, kde neztratila jediný set. Ve finále porazila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.[7]

2015[editovat | editovat zdroj]

Na turnaji Hobart International v lednu 2015 získala svůj druhý titul na okruhu WTA, když ve finále zdolala Američanku Madison Brengleovou.

Ve Wimbledonu porazila Caroline Garciaovou a Danielu Hantuchovou a postoupila do třetího kola, kde podlehla pozdější vítězce Sereně Williamsové. V rozhodující sadě si přitom vypracovala náskok 3–0 a měla k dobru dvě prolomená podání. Na servisu však nevyužila gamebol na vedení 4–0, a následně ani vedení 5–4, kdy šla podávat na ukončení zápasu. Americká favoritka dokázala průběh otočit a dovést do vítězného konce. Williamsová svou 24. výhru na Grand Slamu v řadě komentovala slovy: „Budu upřímná. Nevím, jak se mi povedlo vyhrát, sama jsem v to rozhodně nedoufala.“[8][9]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítězka 2016 Wimbledon tráva Finsko Henri Kontinen Kolumbie Robert Farah Maksúd
Německo Anna-Lena Grönefeldová
7–6(7–5), 6–4
Finalistka 2017 Wimbledon tráva Finsko Henri Kontinen Spojené království Jamie Murray
Švýcarsko Martina Hingisová
4–6, 4–6

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (1–0 Č)
International (3–1 D; 3–5 Č)

Dvouhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 14. října 2012 Ósaka, Japonsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen 7–5, 5–7, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 17. ledna 2015 Hobart, Austrálie tvrdý USA Madison Brengleová 6–3, 6–4
Vítězka 3. 6. března 2016 Monterrey, Mexiko tvrdý Belgie Kirsten Flipkensová 3–6, 6–2, 6–3
Finalistka 1. 13. října 2019 Tchien-ťin, Čína tvrdý Švédsko Rebecca Petersonová 4–6, 4–6

Čtyřhra: 9 (4–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. července 2012 Stanford, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Marina Erakovicová Austrálie Jarmila Gajdošová
USA Vania Kingová
7–5, 7–6(9–7)
Vítězka 2. 25. srpna 2012 Dallas, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Marina Erakovicová Lotyšsko Līga Dekmeijereová
USA Irina Falconiová
6–3, 6–0
Finalistka 1. 16. září 2012 Québec, Kanada tvrdý (h) Polsko Alicja Rosolská Německo Tatjana Maleková
Francie Kristina Mladenovicová
6–7(5–7), 7–6(8–6), [7–10]
Finalistka 2. 14. října 2012 Ósaka, Japonsko tvrdý Japonsko Kimiko Dateová USA Raquel Kopsová-Jonesová
USA Abigail Spearsová
1–6, 4–6
Vítězka 3. 27. července 2014 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Rusko Alexandra Panovová Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Izrael Šachar Pe'erová
6–2, 7–6(7–3)
Finalistka 3. 16. října 2016 Hongkong, ČLR tvrdý Spojené království Naomi Broadyová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
3–6, 1–6
Vítězka 4. 3. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý Německo Tatjana Mariová USA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
7–5, 2–6, [10–2]
Finalistka 4. 17. června 2018 Nottingham, Spojené království tráva Spojené království Mihaela Buzărnescuová Polsko Alicja Rosolská
USA Abigail Spearsová
3–6, 6–7(5–7)
Finalistka 5. 24. února 2019 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Maďarsko Fanny Stollárová Rusko Věra Zvonarevová
Rusko Jekatěrina Alexandrovová
4–6, 6–4, [7–10]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments


Dvouhra: 9 (6–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. července 2009 Frinton-On-Sea, Spojené ktálovství tráva Spojené království Anna Fitzpatricková 4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2. 20. července 2010 Wrexham, Spojené ktálovství tvrdý Indie Sania Mirzaová 6–2, 6–4
Vítězka 3. 11. listopadu 2010 Toronto, Kanada tvrdý (h) Francie Alizé Limová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 24. září 2011 Shrewsbury, Spojené ktálovství tvrdý (h) Německo Mona Barthelová 0–6, 3–6
Vítězka 4. 16. února 2014 Midland, Spojené státy tvrdý (h) Rusko Xenija Pervaková 6–4, 6–0
Vítězka 5. 18. května 2014 Praha, Česko antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 7–6(5), 6–0
Finalistka 2. 11. června 2017 Surbiton, Spojené království tráva Slovensko Magdaléna Rybáriková 4–6, 5–7
Finalistka 3. 19. srpna 2018 Vancouver, Kanada tvrdý Japonsko Misaki Doiová 7–6(7–4), 1–6, 4–6
Vítězka 6. 19. srpna 2019 Vancouver, Kanada tvrdý Španělsko Sara Sorribes Tormová 7–5, 6-4

Čtyřhra: 4 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. března 2012 Clearwater, Spojené státy tvrdý Spojené království Naomi Broadyová Gruzie Jekaterine Gorgodzeová
Ukrajina Alyona Sotnikovová
3–6, 2–6
Finalistka 2. 9. června 2012 Nottingham, Spojené ktálovství tráva Spojené království Laura Robsonová Řecko Eleni Daniilidou
Austrálie Casey Dellacquová
4–6, 2–6
Vítězka 1. 16. února 2014 Midland, Spojené státy tvrdý (h) Gruzie Anna Tatišviliová Kanada Sharon Fichmanová
USA Maria Sanchezová
7–5, 5–7, [10–6]
Vítězka 2. 20. května 2017 Trnava, Slovensko antuka Spojené království Naomi Broadyová Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Česko Renata Voráčová
6–3, 6–2

Juniorská finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Rok Turnaj Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2009 USA US Open Rusko Jana Bučinová 6–4, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 2009 Francie French Open Maďarsko Tímea Babosová Rumunsko Elena Bogdanová
Thajsko Noppawan Lertcheewakarnová
3–6, 6–3, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 588. 176. 92. 49. 119. 50. 54. 77. 74. 101.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 589. 254. 172. 52. 135. 131. 102. 72. 123. 50.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h (anglicky) Heather Watsonová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20190926a26. září 2019
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. 
  3. Po 24 letech se britský tenis dočkal vítězky turnaje WTA, v Ósace slaví Watsonová, rozhlas.cz/zpravy/tenis, 14. 10. 2012
  4. (anglicky) Heather Watsonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190926a26. září 2019
  5. Watson se stala nejlepší britskou hráčkou současnosti, tenisinfo.eu, 17. 7. 2012
  6. (anglicky) Heather Watsonová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20190926a26. září 2019
  7. Sparta Prague Open vyhrála Britka Watsonová, tenisportal.cz, 18. 5. 2014
  8. Serena po obratu proti Watsonové: Ve výhru jsem už ani nedoufala. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-04 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. 
  9. Serena přežila drama proti Watsonové a může se těšit na souboj se sestrou Venus. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-03 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]