Sharon Fichmanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sharon Fichmanová
Sharon Fichmanová na French Open 2021
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození3. prosince 1990 (31 let)
Místo narozeníToronto, Kanada
BydlištěToronto, Kanada
Výška163 cm
Váha57 kg
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek911 706 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů299–196
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění77. místo (19. května 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2010)
French Open1. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo (2014)
US Open1. kolo (2013, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů289–197
Tituly4 WTA, 21 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (8. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021)
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open2. kolo (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211111a11. listopadu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na turnaji v  Cagnes-sur-Mer 2013

Sharon Fichmanová (* 3. prosince 1990 Toronto) je kanadská profesionální tenistka, od roku 2018 deblová specialistka. V juniorské kategorii zvítězila ve čtyřhře na Australian Open 2006 a French Open 2006 v páru s Anastasií Pavljučenkovovou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[1] Praktikuje útočný styl tenisu s houževnatým a průbojným pojetím.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2014 na 77. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 26. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavená v prosinci 2006 na 5. místě. Trénuje ji Simon Bartram.[3]

Od května 2016 do dubna 2018 přerušila tenisovou kariéru. Na okruh se vrátila pouze ve čtyřhře. Prvním turnajem v obnovené kariéře se stal dubnový Space Coast Pro Tennis Classic 2018 ve floridském Indian Harbour Beach s dotací 60 tisíc dolarů, kde postoupila s Jamie Loebovou do čtvrtfinále.[4]

V kanadském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 základním blokem 1. skupiny americké zóny proti Paraguayi, v němž vyhrála dvouhru nad Madelaine Madelairovou a Kanaďanky zvítězily 3:0 na zápasy. Na historicky prvním postupu družstva do Světové skupiny 2015 se podílela deblovou prohrou po boku Dabrowské v baráži proti Slovensku, kterou hráčky země javorového listu vyhrály 3:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 9–3 ve dvouhře a 15–7 ve čtyřhře.[5]

Kanadu reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do ženské čtyřhry nastoupila s Gabrielou Dabrowskou. V roli sedmých nasazených soutěž opustily v úvodním kole po prohře s Brazilkami Laurou PigossiovouLuisou Stefaniovou.[3]

Drží kanadské a izraelské občanství.[6]

Soukromý život a juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1990 v Torontou, kde také vyrostla.[6] Rodiče Julia a Bobby Fichmanovi emigrovali v roce 1982 z Rumunska do Izraele a následně v revolučním roku 1989 do Kanady.[6] Otec hrál poloprofesionálně tenis a civilním povoláním je jaderný inženýr. Profesí matky je počítačové inženýrství.[6]

Tenis začala hrát v šesti letech, kdy jako mladší žákyně zvítězila v prvním turnaji.[2] Ve třinácti letech figurovala na druhém místě světového žebříčku tenistek kategorie 14letých.[7] V témže věku, v roce 2004, vyhrála singlovou soutěž na kanadském mistrovství 18letých v hale i na otevřených dvorcích, kde si připsala double za deblový triumf s Mélanie Gloriovou.

V sezóně 2006 opanovala s Ruskou Anastasií Pavljučenkovovou juniorskou čtyřhru na Australian Open 2006 a French Open 2006, kde v obou případech dosáhly na trofej. V juniorské dvouhře vypadla na US Open 2006 s Kateřinou Vaňkovou a v deblovém finále se stabilní ruskou spoluhráčkou nestačily na rumunskou dvojici Mihaela Buzărnescuová a Ioana Raluca Olaruová. Z juniorky Canadian Open odešla ze singlu i deblu jako poražena finalistka.

Na střední škole Forest Hill Collegiate Institute maturovala v červenci 2008.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na 17. makabejských hrách 2005 vybojovala jako čtrnáctiletá pro Kanadu tři medaile – zlato ve dvouhře, stříbro ve smíšené čtyřhře a bronz v ženské čtyřhře. V singlovém finále porazila 23letou Američanku Nicole Ptakovou ve dvou setech.[8]

V hlavní soutěži dvouhry Grand Slamu debutovala na US Open 2013 po výhře ve třetím kvalifikačním kole nad Alexandrou Panovovou.[9] V úvodní fázi však nestačila na světovou dvacet dvojku Soranu Cîrsteaovou.[10] O necelý měsíc později si zahrála turnaj kategorie WTA Premier Mandatory China Open 2013, do nějž pronikla po výhrách v kvalifikaci nad Paulou Ormaecheovou a Jaroslavou Švedovovou. V prvním kole však podlehla Kazašce Galině Voskobojevové.[11]

2014[editovat | editovat zdroj]

Na aucklandském ASB Classic strartovala v roli kvalifikantky. V první fázi vrátila porážku čtvrté nasazené Rumunce Soraně Cîrsteaové, což znamenalo její druhé vítězství nad hráčkou elitní světové padesátky. Ve druhém kole skončila na raketě Španělky Garbiñe Muguruzaové. Ve čtyřhře aucklandské události dobyla po boku Američanky Marie Sanchezové premiérový titul na okruhu WTA Tour. Ve druhém kole přehrály nejvýše nasazený pár Andrea Hlaváčková a Lucie Šafářová, aby ve finále zdolaly česko-nizozemskou dvojici Lucie Hradecká a Michaëlla Krajiceková po dramatickém průběhu až v supertiebreaku poměrem míčů 10–4.[12]

Fichmanová na Nottingham Open 2019

Na únorovém turnaji okruhu ITF s dotací 100 tisíc dolarů Dow Corning Tennis Classic v americkém Midlandu zdolala další hráčku první světové padesátky, když postoupila do semifinále přes 45. ženu klasifikace Urszulu Radwańskou. V něm nenašla recept na Xeniji Pervakovou.[13] V otevíracím zápase Abierto Mexicano Telcel vyřadila 39. tenistku žebříčku Yvonne Meusburgerovou z Rakouska, aby poté ukončila její cestou pavoukem francouzská hráčka Caroline Garciaová.[14] Na Indian Wells Masters přešla přes Izraelku Šachar Pe'erovou, ale ve druhém kole ji zastavila světová desítka Sara Erraniová.[15]

První singlové finále sezóny dosáhla na turnaji ITF Cagnes-sur-Mer s rozpočtem 100 tisíc dolarů, z něhož si odvezla titul v nejkvalitněji obsazeném turnaji své dosavadní kariéry. V semifinále zdolala Kiki Bertensovou a ve finále Švýcarku Timeu Bacsinszkou.[16] Na French Open měla poprvé v kariéře zajištěn přímý start v hlavní soutěži grandslamu. Na úvod však vypadla se světovou sedmičkou Jelenou Jankovićovou po třísetovém průběhu.[17][18] Na travnatém Wimbledonu ji čerstvou porážku vrátila Bacsinszká.[19] Závěrečný major roku US Open znamenal první start po pauze způsobené operací kolena na konci července. Nepříznivý los proti páté hráče žebříčku Agnieszce Radwańské vyústil k opuštění soutěže v prvním kole.[20][21]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 Č)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–4 Č)

Čtyřhra: 8 (4–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. května 2009 Estoril, Portugalsko antuka Maďarsko Katalin Marosiová USA Raquel Kops-Jonesová
USA Abigail Spearsová
6–2, 3–6, [5–10]
Finalistka 2. 19. února 2011 Bogotá, Kolumbie antuka Španělsko Laura Pous Tiová Rumunsko Edina Gallovits-Hallová
Španělsko Anabel Medina Garriguesová
6–2, 6–7(6–8), [9–11]
Vítězka 1. 4. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland tvrdý USA Maria Sanchezová Česko Lucie Hradecká
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
2–6, 6–0, [10–4]
Finalistka 3. květen 2019 Norimberk, Německo antuka USA Nicole Melicharová Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan
6–4, 6–7(5–7), [5–10]
Vítězka 2. červenec 2019 Jürmala, Lotyšsko antuka Srbsko Nina Stojanovićová Lotyšsko Jeļena Ostapenková
Kazachstán Galina Voskobojevová
2–6, 7–6(7–1), [10–6]
Finalistka 4. 1. března 2020 Acapulco, Mexiko tvrdý Ukrajina Kateryna Bondarenková USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
3–6, 6–7(5–7)
Vítězka 3. 8. března 2020 Monterrey, Mexiko tvrdý Ukrajina Kateryna Bondarenková Japonsko Miju Katová
Čína Wang Ja-fan
4–6, 6–3, [10–7]
Vítězka 4. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka Mexiko Giuliana Olmosová Francie Kristina Mladenovicová
Česko Markéta Vondroušová
4–6, 7–5, [10–5]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 22 (9–13)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 20051126a26. listopadu 2005 Aškelon, Izrael tvrdý Turecko Pemra Özgenová 6–1, 6–1
Finalistka 1. 20071203a3. prosince 2007 Ramat ha-Šaron, Izrael tvrdý Gruzie Margalita Čachnašviliová 3–6, 6–7(4–7)
Finalistka 2. 20070722a22. července 2007 Hamilton, Kanada antuka Kanada Stéphanie Duboisová 2–6, 2–6
Finalistka 3. 20070728a28. července 2007 Calgary, Kanada tvrdý Srbsko Ana Veselinovićová 2–6, 1–6
Finalistka 4. 20080706a6. července 2008 Waterloo, Kanada antuka USA Alexandra Muellerová 3–6, 3–6
Finalistka 5. 20090118a18. ledna 2009 Boca Raton, Spojené státy antuka Venezuela Gabriela Pazová-Francová 4–6, 6–7(4–7)
Vítězka 2. 20090125a25. ledna 2009 Lutz, Spojené státy antuka USA Lauren Albaneseová 6–4, 7–6(7–5)
Vítězka 3. 20090419a19. dubna 2009 Osprey, Spojené státy antuka Ukrajina Juliana Fedaková 4–6, 1–6
Finalistka 6. 20090913a13. září 2009 Biella, Itálie antuka Chorvatsko Petra Martićová 5–7, 4–6
Vítězka 4. 20110116a16. ledna 2011 Plantation, Spojené státy antuka Rumunsko Alexandra Cadanțuová 6–3, 7–6(7–2)
Vítězka 5. 20110710a10. července 2011 Waterloo, Kanada antuka USA Julia Boserupová 6–3, 4–6, 6–4
Vítězka 6. 20120715a15. července 2012 Waterloo, Kanada antuka Izrael Julia Glušková 6–3, 6–2
Vítězka 7. 20120902a2. září 2012 Mamaia, Rumunsko antuka Rumunsko Patricia Maria Ţigová 6–3, 6–7(5–7), 6–3
Finalistka 7. 20120916a16. září 2012 Sofie, Bulharsko antuka Rumunsko Cristina Mituová 4–6, 6–3, 3–6
Finalistka 8. 20121014a14. října 2012 Troy, Spojené státy tvrdý Kanada Stéphanie Duboisová 6–3, 4–6, 3–6
Finalistka 9. 20121021a21. října 2012 Rock Hill, Spojené státy tvrdý Kanada Rebecca Marinová 6–3, 6–7(5–7), 2–6
Finalistka 10. 20121104a4. listopadu 2012 Toronto, Kanada tvrdý (h) Kanada Eugenie Bouchardová 1–6, 2–6
Vítězka 8. 20130120a20. ledna 2013 Port St. Lucie, Spojené státy antuka Slovinsko Tadeja Majeričová 6–3, 6–2
Finalistka 11. 20130505a5. května 2013 Wiesbaden, Německo antuka Rakousko Yvonne Meusburgerová 7–5, 4–6, 1–6
Finalistka 12. 20130804a4. srpna 2013 Vancouver, Kanada tvrdý Spojené království Johanna Kontaová 4–6, 2–6
Vítězka 9. 20140511a11. května 2014 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Švýcarsko Timea Bacsinszká 6–2, 6–2
Finalistka 9. srpen 2015 Winnipeg, Kanada tvrdý USA Kristie Ahnová 2–6, 5–7

Čtyřhra (21 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 20071111a11. listopadu 2007 Toronto, Kanada tvrdý (h) Kanada Gabriela Dabrowská Brazílie Maria Fernanda Alvesová
Austrálie Christina Wheelerová
6–3, 6–0
2. 20090124a24. ledna 2009 Lutz, Spojené státy antuka USA Kimberly Coutsová USA Story Tweedie-Yatesová
USA Mashona Washingtonová
6–4, 7–5
3. 20091108a8. listopadu 2009 Rock Hill, Spojené státy tvrdý Gruzie Anna Tatišviliová USA Lauren Albaneseová
USA Jamie Hamptonová
7–6(7–5), 4–6, [10–3]
4. 20091115a15. listopadu 2009 Phoenix, Spojené státy tvrdý USA Mashona Washingtonová Kanada Marie-Ève Pelletierová
Gruzie Anna Tatišviliová
4–6, 6–4, [10–8]
5. 20100710a10. července 2010 Biarritz, Francie antuka Německo Julia Görgesová Španělsko Lourdes Domínguez Lino
Rumunsko Monica Niculescuová
7–5, 6–4
6. 20100724a24. července 2010 Pétange, Lucembursko antuka Rumunsko Monica Niculescuová Francie Sophie Lefèvreová
Francie Laura Thorpeová
6–4, 6–2
7. 20101106a6. listopadu 2010 Toronto, Kanada tvrdý (h) Kanada Gabriela Dabrowská USA Brittany Augustineová
USA Alexandra Muellerová
6–4, 6–0
8. 20100409a9. dubna 2010 Jackson, Spojené státy antuka Kanada Marie-Ève Pelletierová Česko Eva Hrdinová
Francie Natalie Piquionová
7–6(7–1), 7–6(7–3)
9. 20110501a1. května 2011 Charlottesville, Spojené státy tvrdý Kanada Marie-Ève Pelletierová USA Julie Dittyová
USA Carly Gullicksonová
6–3, 6–3
10. 20110515a15. května 2011 Raleigh, Spojené státy antuka Kanada Marie-Ève Pelletierová USA Beatrice Caprová
USA Asia Muhammadová
6–1, 6–3
11. 20110716a16. července 2011 Granby, Kanada tvrdý Čína Sun Šeng-nan Bělorusko Viktorija Kisjalevová
Brazílie Nathália Rossiová
6–4, 6–2
12. 20120714a14. července 2012 Waterloo, Kanada antuka Kanada Marie-Ève Pelletierová Japonsko Šúko Aojamová
Kanada Gabriela Dabrowská
6–2, 7–5
13. 20120721a21. července 2012 Granby, Kanada tvrdý Kanada Marie-Ève Pelletierová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Miki Mijamurová
4–6, 7–5, [10–4]
14. 20130504a4. května 2013 Wiesbaden, Německo antuka Kanada Gabriela Dabrowská Německo Dinah Pfizenmaierová
Německo Anna Zajová
6–3, 6–3
15. 20130706a6. července 2013 Waterloo, Kanada antuka Kanada Gabriela Dabrowská Japonsko Misa Egučiová
Japonsko Eri Hozumiová
7–6(8–6), 6–3
16. 20130803a3. srpna 2013 Vancouver, Kanada tvrdý Ukrajina Maryna Zanevská USA Jacqueline Caková
USA Natalie Pluskotová
6–2, 6–2
17. 20141012a12. října 2014 Rock Hill, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Cindy Burgerová Řecko Despina Papamichailová
Rakousko Janina Toljanová
4–6, 6–1, [10–6]
18. srpen 2015 Winnipeg, Kanada tvrdý Srbsko Jovana Jakšićová USA Kristie Ahnová
USA Lorraine Guillermová
6–2, 6–1
19. říjen 2015 Toronto, Kanada tvrdý (h) USA Maria Sanchezová USA Kristie Ahnová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–2, 6–7(6–8), [10–6]
20. srpen 2016 Jackson, Spojené státy antuka Austrálie Jarmila Wolfeová USA Yuki Kristina Chiang
USA Lauren Herringová
6–2, 6–3
21. říjen 2018 Toronto, Kanada tvrdý (h) USA Maria Sanchezová Polsko Maja Chwalińská
Bulharsko Elica Kostovová
6–0, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 2006 Australian Open tvrdý Rusko Anastasija Pavljučenkovová Itálie Corinna Dentoniová
Francie Alizé Cornetová
6–2, 6–2
Vítězka 2. 2006 French Open antuka Rusko Anastasija Pavljučenkovová Dánsko Caroline Wozniacká
Polsko Agnieszka Radwańská
6–7(4–7), 6–2, 6–1
Finalistka 1. 2006 US Open tvrdý Rusko Anastasija Pavljučenkovová Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
5–7, 2–6

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20172020
Pořadí 371. 430. 301. 132. 222. 166. 165. 106. 129. 368. 618.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 539. 505. 343. 99. 98. 99. 148. 82. 82. 135. 480. 396. 88. 56.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sharon Fichman na anglické Wikipedii.

  1. Sharon Fichmanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211111a11. listopadu 2021
  2. a b Mike Ulmer. Teen phenom serves notice. Slam!Sports, 21. července 2004. Ověřeno k 11. červnu 2010
  3. a b Sharon Fichmanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20211111a11. listopadu 2021
  4. After two years, Sharon Fichman returns [online]. Tennis.life [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Profil na stránkách Billie Jean King Cupu [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d FISKE, Gavriel. Jewish tennis player draws attention at the US Open. The Times of Israel. 30-08-2013. Dostupné online [cit. 4-9-2013]. (anglicky) 
  7. Sarah Scott. Athletes' World Archivováno 11. 11. 2006 na Wayback Machine. Today's Parent, srpen 2004. Ověřeno k 11. červnu 2010.
  8. Maccabi Canada – Sharon Fichman [online]. Maccabi Canada [cit. 2010-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09. (anglicky) 
  9. Une première pour Fichman [online]. RDS.ca [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Fichman éliminée [online]. Radio-Canada.ca [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Quebecer Eugenie Bouchard wins first-round match in China [online]. CTVNews.ca [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Results [online]. ASB Classic [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-10-2014. (anglicky) 
  13. Drawsheet [online]. ITFTennis.com [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Eugenie Bouchard advances to Mexico Open quarters. www.cbc.ca. CBC Sports. Dostupné online [cit. 27-02-2014]. (anglicky) 
  15. Results [online]. BNPParibasOpen.com [cit. 2014-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Programme et résultats - Les tableaux [online]. OpenDeCagnes.com [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Canadian Fichman earns direct entry into French Open. www.tsn.ca. TSN.ca. Dostupné online [cit. 27-05-2014]. (anglicky) 
  18. Canadians Fichman, Wozniak fall in first round in Paris. www.tsn.ca. TSN.ca. Dostupné online [cit. 27-05-2014]. (anglicky) 
  19. Canadians at Wimbledon: Raonic, Dancevic, Bouchard advance; Fichman ousted. www.ctvnews.ca. CTVNews.ca. Dostupné online [cit. 24-06-2014]. (anglicky) 
  20. After knee surgery, Sharon Fichman is back for the U.S. Open. Yahoo! Sports. Dostupné online [cit. 25-08-2014]. (anglicky) 
  21. Completed matches. www.usopen.org. USOpen.org. Dostupné online [cit. 25-08-2014]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]