Cindy Burgerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cindy Burgerová
Stát NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození 25. listopadu 1992 (26 let)[1]
Místo narození Volendam, Nizozemsko
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 111 170 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 248–193
Tituly 0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 148. místo (11. dubna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo kvalifikace (2016)
Wimbledon 1. kolo kvalifikace (2015)
US Open 1. kolo kvalifikace (2014, (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů 83–73
Tituly 0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění 200. místo (14. září 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2016041212. dubna 2016

Cindy Burgerová (* 25. listopadu 1992 Volendam) je nizozemská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala do května 2016 dva tituly ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2016 na 148. místě a ve čtyřhře pak v září 2015 na 200. místě.[1] Trénují ji Vincent van Gelderen a Freek Tissink.

V nizozemském fedcupovém týmu debutovala v roce 2016 moskevským čtvrtfinálem světové skupiny proti favorizovanému Rusku. Již za rohodnutého stavu hladce prohrála s Rusovou čtyřhru, když nestačily na dvojici Darja Kasatkinová a Jekatěrina Makarovová. Nizozemky postoupily 3:1 na zápasy. Do dubna 2016 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaj v Rotterdamu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře nad Bulharkou Volhou Dukovou ji ve druhém kole zastavila běloruská tenistka Iryna Kurjanovičová.[2] Premiérový singlový titul kariéry v této úrovni vybojovala v srpnu 2013 na antukové události v Bukurešti s dotací 10 tisíc dolarů poté, co ve finále zdolala Rumunku Cristinu Adamescuovu.[2]

Na okruhu WTA Tour ve dvouhře debutovala během dubna na bogotském Copa Colsanitas 2015. Po zvládnuté kvalifikaci v prvním kole hlavní soutěže podlehla druhé nasazené Portoričance Mónice Puigové, jíž odebrala pět gamů.

První čtvrtfinálové účasti na túře WTA zaznamenala během Rio Open 2016 probíhajícího v Riu de Janeiru. Jako kvalifikantka na úvod vyřadila americkou turnajovou čtyřku Christinu McHaleovou, aby na ni nenašla recept ani Bulharka Elica Kostovová. Mezi poslední osmičkou hráček ji zastavila pozdější vítězka turnaje Francesca Schiavoneová po třísetovém průběhu.[1]

Debut v kvalifikačním turnaji grandslamu odehrála na US Open 2014. V zahajovacím zápase ji však přehrála Francouzka Irena Pavlovicová.[1]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

100 000$ tournaments
75 000$ tournaments
50 000$ tournaments
25 000$ tournaments
15 000$ tournaments
10 000$ tournaments

Dvouhra: 12 (2–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2012 Braunschweig, Německo antuka Německo Katharina Lehnertová 4–6, 6–2, 6–7(6–8)
Finalistka 2. 8. září 2012 Engis, Belgie antuka Česko Kateřina Vaňková 2–6, 4–6
Finalistka 3. 27. dubna 2013 San Severo, Itálie antuka Itálie Giulia Sussarellová 3–6, 1–6
Finalistka 4. 16. června 2013 Amstelveen, Nizozemsko antuka Belgie Ysaline Bonaventureová 4–6, 2–6
Finalistka 5. 28. července 2013 Horb am Neckar, Německo antuka Německo Carolin Danielsová 5–7, 4–6
Vítězka 1. 25. srpna 2013 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Cristina Adamescuová 6–4, 6–4
Finalistka 6. 1. září 2013 Mamaia, Rumunsko antuka Rumunsko Cristina Dinu 7–6(7–5), 5–7 0–6
Finalistka 7. 22. prosince 2013 Bertioga, Brazílie tvrdý Norsko Ulrikke Eikeriová 3–6, 3–6
Vítězka 2. 28. června 2014 Périgueux, Francie antuka Argentina Florencia Molinerová 7–5, 6–1
Finalistka 8. 29. března 2015 Le Havre, Francie antuka (h) Itálie Alice Matteucciová 6–4, 4–6, 6–7(3–7)
Finalistka 9. 10. května 2015 Tunis, Tunisko antuka Argentina María Irigoyenová 2–6, 5–7
Finalistka 10. 13. března 2016 Curitiba, Brazílie antuka Argentina Catalina Pellová 7–5, 4–6, 2–6

Čtyřhra: 10 (4–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 22. března 2013 Gonesse, Francie antuka (h) Chile Daniela Seguelová Německo Anne Schäferová
Česko Kateřina Vaňková
6–7(6–8), 6–3, [10–2]
Finalistka 1. 19. dubna 2013 Šibenik, Chorvatsko antuka Německo Anna Klasenová Česko Barbora Krejčíková
Rusko Polina Lejkinová
6–3, 3–6, [10–12]
Vítězka 2. 10. května 2013 Båstad, Švédsko antuka Srbsko Milana Špremová Belgie Ysaline Bonaventureová
Rusko Maria Mochová
6–1, 6–4
Vítězka 3. 7. září 2013 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Chile Daniela Seguelová Nizozemsko Demi Schuursová
Nizozemsko Eva Wacannová
6–4, 6–1
Finalistka 2. 4. října 2013 La Vall d'Uixó, Španělsko antuka Nizozemsko Arantxa Rusová Argentina Florencia Molinerová
Francie Laura Thorpeová
1–6, 4–6
Finalistka 3. 30. května 2014 Maribor, Slovinsko antuka Chile Daniela Seguelová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
0–6, 1–6
Vítězka 4. 12. října 2014 Rock Hill, Spojené státy tvrdý Kanada Sharon Fichmanová Řecko Despina Papamichailová
Rakousko Janina Toljanová
4–6, 6–1, [10–6]
Finalistka 4. 6. února 2015 Grenoble, Francie tvrdý (h) Francie Manon Arcangioliová Japonsko Hiroko Kuwatová
Nizozemsko Demi Schuursová
1–6, 3–6
Finalistka 5. 2. května 2015 Wiesbaden, Německo antuka Ukrajina Veronika Kapšajová Německo Carolin Danielsová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
4–6, 6–4, [6–10]
Finalistka 6. 18. července 2015 Olomouc, Česká republika antuka Česko Kateřina Vaňková Česko Karolína Stuchlá
Česko Lenka Kunčíková
6–1, 4–6, [10–12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cindy Burger (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d (anglicky) Cindy Burgerová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 16. dubna 2016
  2. a b c (anglicky) Cindy Burgerová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 16. dubna 2016
  3. (anglicky) Cindy Burgerová na stránkách Fed Cupu, přístup: 16. dubna 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]